Jahody

Dochází k náhlému vadnutí a zasychání starších a postupně i mladších listů. Následně infikované rostliny hynou. Příčinou vadnutí a zasychání je poškození kořenů, které postupuje od krčku rostliny směrem dolů. Choroba také napadá řapíky a květní či plodové stopky. Napadá také nezralé plody, plody nerostou, postupně zahnědávají, mají gumovitou (kožovitou) konzistenci a zasychají. Při napadení zrajících plodů dochází k měknutí a hořknutí.

Při výskytu dochází k hynutí rostlin i přímé poškození plodů. Poškození se projevuje především u starších porostů.

Onemocnění se vyskytuje především na těžších a vlhčích stanovištích. Šíření se především za deštivého a teplého počasí (přes 20 °C). Projev vadnutí a odumírání rostlin podporuje následné teplé a sušší počasí.

Choroba je široce polyfágní a velmi variabilní. Napadá celou řadu kulturních i divoce rostoucích rostlin. Častým hostitelem jsou i některé druhy rodu jahodník.

Parazit přezimuje v pletivu napadených rostlin a v půdě oosporami. Na postižených pletivech vyrůstají na jaře sporangiofory, na nichž se diferencují zoosporangia, které jsou zdrojem dalších infekcí.

Onemocnění se vyskytuje především na těžších půdách a vlhčích stanovištích. K šíření dochází především za deštivého a teplého počasí (přes 20 °C). Projev vadnutí a odumírání rostlin podporuje následné teplé a sušší počasí.

Výběr stanoviště.

Výsadba zdravé sadby.

Nepěstování náchylných odrůd na rizikových stanovištích.

Dodržování časového odstupu 5 let v pěstování na pozemku.

Pěstování maximálně po dobu 3 let a průběžné odstraňování napadených rostlin.

Chemicky se ošetřuje sadba namáčením nebo mladé porosty pásovou zálivkou.

Pásová zálivka je vhodnější v sušších podmínkách bez možnosti závlahy a pro FRIGO sazenice. Provádí se po zakořenění sadby při počátečním růstu listů, tedy asi 10-14 dnů po výsadbě.