Třešeň, višeň

Nejdříve na starších listech třešní a višní vznikají vínově červené, později hnědofialové, 1 až 2 mm velké skvrny, které jsou zpočátku difúzní, později ostře ohraničené. Počet skvrn se zvyšuje a často se spojují. Listy následkem napadení žloutnou nebo červenají, postupně nekrotizují, deformují se a opadávají a to většinou dříve než dozrají plody. Následkem toho letorosty špatně rostou a vyzrávají a snadněji namrzají. Velikost plodů se podstatně zmenšuje. Výjimečně dochází i k napadení stopek, listových řapíků a někdy dokonce i plodů.

Nejvíce jsou napadány třešně, višně, mahalebky, ale i slivoně, meruňky, broskvoně, myrabolán nebo střemcha. Existují značné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd. Ke značně náchylným patří Morela pozdní, Morellenfeuer, Fanal, Kelleris a třešeň ptačí.

Choroba přezimuje na napadeném spadaném listí, ze kterého se asi 3 týdny po odkvětu začíná rozšiřovat. Druhotně také infikuje z napadených listů na stromech.

Šíří se hlavně za deštivého počasí a optimální teploty.

Důkladné odklizení a likvidace spadaného listí.

První ošetření se doporučuje provést 3 až 4 týdny po odkvětu (poslední dekáda května) a další za 1 až 2 týdny. Většinou postačí tyto dvě ošetření, pouze při velmi silných infekcích je možné provést ošetření i po sklizni plodů.

skvrnitost listů třešně a višně (foto Jaroslav Rod)