Obilniny

Pšenice, která je napadena snětí je obvykle tmavěji zbarvená (modrozelená barva) a může bujněji růst. Napadení snětí je dobře viditelné až po vymetání klasů, kdy pluchy napadených klasů jsou rozevřené a tmavě zelené, hálky sněti namísto zrn vyhřezávají z klasu. Hálky sněti mazlavé jsou měkké plné tmavých chlamydospor, kryté tenkou blankou. Klasy a napadená zrna páchnou po rybině (trimethylamin) a rostliny jsou mírně zkrácené.

Hlavní přenos houby je infikovaným osivem, i když se uvádí i možnost kontaminace rostlin sporami z půdy. Klíčivost těchto spor v půdě je ovšem krátká (několik měsíců) a chlamydospory mohou přežívat delší dobu spíše v sušší půdě. K hlavní infekci osiva dochází v kombajnech při výmlatu, ve skladech a čističkách při manipulaci s osivem. Při sklizni se hálky naruší a chlamydospory kontaminují nenapadená zrna. Při klíčení obilky se aktivuje houba a ta vniká do mladé rostliny a infikuje klíček - koleoptile. Nastane systémová infekce a houba pronikne do základů klasu a při jeho vývoji přetváří zrna na snětivé hálky, ale ne všechna zrna v klase se vždy přetvoří na snětivé hálky.

Napadení podporují nízké teploty na podzim po zasetí 5 až 10 °C, optimální teplota je 6 až 7 °C.

Z hlediska agrotechniky je nutné zabezpečit rychlý start a růst po zasetí na podzim, nesít příliš hluboko a popřípadě sít časněji. Základem je používání zdravého neinfikovaného osiva (certifikované osivo).

Moření osiva účinnými mořidly je základním předpokladem úspěšné ochrany proti sněti mazlavé. Prakticky většina mořidel doporučovaných k moření pšenice má proti sněti mazlavé velmi dobrou účinnost.