Hluchavkovité - Lamiaceae

Jednoletý ozimý plevel.

Vyskytuje se na všech půdách, s optimem na půdách minerálně a humusem dosti bohatých, kypřených. Zapleveluje pole i zahrady, sady, úhory, rumiště. Nejčastěji zapleveluje víceleté polní pícniny, okopaniny, příp. prořídlé obiloviny. Díky vzcházení během celého roku je nejnebezpečnější v okopaninách, zelenině, v pařeništích, sklenících apod. Patří mezi méně nebezpečně plevelné druhy. Je to rostlina medonosná.

Vytváří slabší kůlový kořen s četnými postranními kořeny.

Lodyhy jsou přímé až vystoupavé, čtyřhranné, dole větvené, lysé, fialově naběhlé, 10 – 20 (- 30) cm vysoké.

Listy jsou vstřícné, dlouze řapíkaté, okrouhle srdčité až trojboce vejčité s vroubkovaným okrajem. Květy jsou souměrné, dvojobalné, oboupohlavné a tvoří husté lichopřesleny v úžlabí nejvyšších listů, které jsou zpravidla menší a nafialovělé. Koruna je růžově purpurová, vzácně bílá, kalich je trubkovitý, pětižilný, do poloviny rozeklaný v pět kopinatých zubů.

Plodem jsou trojboké tvrdky, 2 – 2,5 mm dlouhé, šedavé, drobně bíle bradavčité, s masíčkem. Jsou uloženy po čtyřech na dně kalicha, z něhož po dozrání snadno vypadávají.

Rozmnožuje se pouze generativně. Rostliny kvetou od časného jara do pozdního podzimu. Na jedné rostlině dozrává až několik set tvrdek (400). Jejich dormance je velmi variabilní v závislosti na klimatických podmínkách při dozrávání. Postupně klíčí a vzcházejí během celého roku, nejlépe z hloubky do 3 cm. V půdě si udržuje klíčivost i několik let.

Do polních podmínek jsou tvrdky zanášeny osivem, statkovými hnojivy, ale především vysemeněním na stanovišti a postupným vzcházením z půdní zásoby. K rozšiřování může napomáhat i přenášení mravenci (myrmekochorie), kteří vyhledávají bělavé až nažloutlé masíčko na spodní straně tvrdek.

Hluchavka nachová ve fázi 2 pravých listů

Kvetoucí hluchavka nachová