Bobovité - Fabaceae

Vytrvalá bylina

Pěstován jako pícnina, samostatně, nebo ve směskách s travami.

Bylina vytvářející silný kulový kořen, který rychle zeslabuje a proniká hluboko do půdy. Lodyhy obvykle četné, přímé, vystoupavé až poléhavé, jednoduché nebo málo větvené, vysoké 10–100 cm, částečně hranaté a mírně chlupaté, často načervenalé.

Rostlina vytváří mohutnou přízemní růžici listů. Listy jsou trojčetné, dolní dlouze řapíkaté a horní krátce řapíkaté až přisedlé, jsou vejčité až široce eliptičné, s příčnou půlměsíčitou bělavou skvrnou.

Květy jsou drobné masově červené nebo řidčeji vybledlé až bílé. Kvítky skladají v počtu 30 až 60 hlávkovitá květenství měřící v průměru 2–3 cm, jsou kulatá nebo vejčitá, polozakrytá velikými palisty podpůrných listů. Na jedné lodyze bývají 1–3 květenství, rozmístěná tak, že postranní vyrůstají v paždí listů a hořejší je zdánlivě vrcholové. Pětičetné kvítky jsou přisedlé, bez listenců, 13–18 mm dlouhé, přímé, složené z 10žilného kalichu, který je vně krátce chlupatý a má dolní zub delší, zbarvený bělozeleně nebo načervenale. Motýlokvětá koruna je k dolejšku srostlá, její horní plátek (pavéza) je delší než oba postraní plátky (křídla) a dva spodní jsou srostlé v člunek. Pestík se mění na lusk.

Květenství je kulaté až vejčité - strbouly, částečně zakryté podpůrnými listy.

Plod je jednosemenný lusk. Semena jsou drobná, srdcovitá až kulatá, uzavřena v kalichu.

V.–-X.