Šáchorovité - Cyperaceae

Vytrvalý druh s převážně vegetativním rozmnožováním.

Vyskytuje se v povodí v pobřežní vegetaci Labe, nejhojněji na Pardubicku, ale i v okolí Prahy (Zbraslav)

rozšíření v plodinách : Od roku 1993 pozorován na orné půdě v uvedených lokalitách.

problematika šíření: Šíří se ornou půdu z pobřežní vegetace. Na orné půdě tvoří převážně sterilní lodyhy, proto uniká pozornosti. Úspěšně odolává zpracování půdy.

Hospodářský význam: V místech výskytu se stává velmi nebezpečným plevelem.

Rostliny vytvářejí tříhranné, listnaté 30 – 120 cm dlouhé lodyhy. Listy široké 2 – 10 mm, ploché, lysé, na okrajích drsné. Klásky jsou v přisedlých nebo až 5 cm dlouhých svazečcích. Vytváří mohutný kořenový systém s hlízkami.

reprodukce: Rozmnožuje se generativní i vegetativní cestou. Kvete od června do září. Nažky jsou drobné, hladké 1 – 3 mm dlouhé. Klíčivost je proměnlivá. Klíči pouze ve vlhké půdě. Na orné půdě převládá vegetativní šíření z kořenových výběžků, která mají dobrou regenerační schopnost.

charakteristika plevele: Vytrvalá rostlina, úporně setrvávající na stanovišti mohutným kořenovým systémem.

Eliptická, obvejčitá až široce vejčitá nažka, jednostranně nebo dvoustranně zploštělá, rezavě hnědé barvy s viditelnou síťovou strukturou o průměrné délce 3,8 a šířce 2 mm. V jednom gramu je průměrně 500 semen

V.–VII.

Vegetativně - zbytnělými částmi oddenků - hlízkami, i generativně. Semena se šíří pomocí vody i zvířat