Hvězdnicovité - Asteraceae

Vytrvalý plevel.

Na orné půdě je zvláště nepříjemný ve víceletých pícninách, jež snadno potlačuje svým bujným vzrůstem. Zapleveluje však i jednoleté plodiny, především tam, kde se uplatňuje minimalizace ve zpracování půdy. Patří mezi velmi nebezpečné plevele s vysokou konkurenční schopností. Jeho výskyt v posledních letech stoupá.

Vytrvalá rostlina vytvářející husté trsy vyskytující se velmi často v hustých porostech.

Vyskytuje se hojně po celém území. Osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu. V posledních letech četnost jeho výskytu rychle stoupá. Vyskytuje se převážně v sadech, vinicích, zanedbaných loukách a pastvinách. V posledních letech osidluje i ornou půdu, kde se prosazuje ve všech kulturních rostlinách. Šíření podporuje špatná péče o nezemědělskou půdu, což umožňuje nálet nažek na zemědělskou půdu. Šíření podporuje též nedostatečná kvalita zpracování půdy. V současné době patří mezi velmi nebezpečné plevele. Jeho pyl je silně alergenní. Někdy je sbírán též jako léčivá rostlina. Konkurenční schopnost má velmi vysokou. Při silném výskytu dokáže velmi silně potlačit kulturní rostliny.

Škodí ve všech kulturních rostlinách, komplikuje též jejich sklizeň.

Vytrvalý, statný, trsnatě rozložený, slabě nepříjemně páchnoucí plevelný druh. V půdě vytváří oddenek se svazčitými kořeny a slabšími kořenovými výběžky s kořeny, jež jsou rozloženy převážně v ornici.

Z listových růžic vyrůstají časně na jaře plodné i neplodné, latnatě větvené, přímé, černofialové až tmavé, hranaté lodyhy, 60 – 120 cm vysoké, výjimečně i delší. Listy jsou střídavé, dosti proměnlivé, v obrysu široce vejčité, dolní krátce řapíkaté, 1x peřenoklané až lyrovitě peřenodílné s 1 – 2 jařmy úkrojků s 3 – 5laločným terminálním úkrojkem, lodyžní listy menší , ouškatě přisedlé, s úkrojky špičatými, hluboce laločnatými, horní s úkrojky celokrajnými, podvinutými, na líci lysé, tmavozelené, na rubu tence běloplstnaté.

Laty jsou husté s jednoduchými kopinatými listeny, úbory krátce stopkaté, drobné, na konci větévek nahloučené. Zákrov vejčitý, šedě plstnatý.

Květy trubkovité, oboupohlavné, někdy pouze jednopohlavné samičí (okrajové), žluté až červenohnědé. Drobné nažky jsou v obrysu vejčitě kopinaté, dole zúžené, asi 2,8 mm dlouhé, matné, hnědožluté.

Rozmnožuje se generativně i vegetativně. Rostliny kvetou v červenci až září a na jedné rostlině dozrává až několik desítek tisíc nažek, které jsou snadno přenášeny větrem, vodou, zvířaty, půdou, komposty, nářadím apod. Již po uzrání jsou dobře klíčivé, nejlépe na povrchu nebo velmi mělce v půdě, avšak klíčivost poměrně brzo ztrácejí. Vegetativní rozmnožování je méně časté, pouze částmi kratších kořenových výběžků.

Rostlina pelyňku černobýlu