Svlačcovité - Convolvulaceae

Vytrvalý, výběžkatý

Vytrvalý, výběžkatý, hluboce kořenící, velmi úporný plevelný druh, vytvářející mohutně větvený systém vodorovných a svislých kořenových výběžků, pronikajících až několik metrů do spodiny. Lodyhy jsou poléhavé nebo ovíjivé, pravotočivé, 40 – 80 (- 100) cm dlouhé, větvené, lysé nebo roztroušeně chlupaté až jemně pýřité, tupě 4 – 6 hrané. Listy střídavé, krátce řapíkaté, čepel střelovitě vejčitá až kopinatá, na bázi se 2 špičatými laloky, celokrajná, krátce a tupě zašpičatělá. Květy jsou jednotlivé a vyrůstají na dlouhých stopkách z úžlabí listů. Jsou velké, pravidelné, oboupohlavné, dvouobalné; mají široce nálevkovitou až pětilaločnou, bílou, růžovou až načervenalou korunu, asi 1,5 – 2,5 cm dlouhou a menší pěticípý kalich. Plodem je dvoupouzdrá tobolka, která obsahuje zpravidla 4 semena (často jsou 1 až 2 semena nevyvinuta). Semena jsou v obrysu nepravidelně hruškovitá, se střechovitě zaoblenou hranou a vyklenutou hřbetní stěnou (mají tvar čtvrtiny plodu hrušně), 3 – 4 mm dlouhá, matná, šedohnědá až šedočerná, s bradavčitými výrůstky.

Rozmnožuje se generativním i vegetativním způsobem. Na neobdělávané půdě se převážně a intenzivně rozmnožuje pohlavně. Kvete od května až do září a jedna rostlina vytváří průměrně asi 550 semen, která po uzrání klíčí špatně a teprve po promrznutí se klíčivost zvyšuje. Semena klíčí a rostliny vzcházejí i z hloubky 6 cm. V ulehlé půdě jsou semena dlouho životná. Semena jsou po dozrání často pevně uzavřena v tobolkách na zaschlých nadzemních lodyhách a zůstávají na keřích, plotech aj. až do jara. Na obdělávaných plochách se semena vytvářejí řidčeji a nastává zde intenzivní rozmnožování vegetativní pomocí křehkých kořenových výběžků, které raší až z hloubky 80 cm. Jsou roznášeny po ploše i na ostatní pole či zahrady zaplevelenými komposty, půdou, nářadím aj. Rozšiřování semen na ornou půdu je méně časté.

Kvetoucí svlačec rolní