Brukvovité - Brassicaceae

Jednoletý plevel.

Zapleveluje ozimé obiloviny, ozimou řepku, víceleté pícniny a některé druhy zeleniny. Patří mezi méně nebezpečné plevele, avšak jeho význam výrazně stoupá.

Jednoletý plevelný druh s vřetenovitým hlavním a tenčími postranními kořeny.

Lodyha je (10 -) 20 – 50 (- 120) cm vysoká, nevětvená nebo zpravidla jen v horní polovině větvená s větvemi přímo odstálými, hustě olistěná, olysalá až šedě pýřitá. Dolní listy jsou krátce řapíkaté, jejich čepel je 2 – 3x peřenosečná s 6 – 8 páry úkrojků, úkrojky posledního řádu jsou úzce obvejčité až úzce obkopinaté nebo podlouhle až úzce eliptické.

Střední a horní listy přisedlé, čepel je 1 – 2x peřenosečná s 3 – 4 páry celokrajných, úzce čárkovitých úkrojků. Květy jsou sestavené v bohatých hroznech, kališní lístky jsou zelené, korunní bledě citrónově žluté.

Šešule jsou na šikmo odstálých tenkých stopkách, jsou asi 10 – 25 mm dlouhé a 1 mm široké, obloukovité či řidčeji rovné, lysé nebo roztroušeně pýřité. Semena jsou v šešuli po 24 – 55, oválná, 0,6 – 0,9 mm dlouhá, 0,3 – 0,4 mm široká, skořicově hnědá.

Rozmnožuje se výhradně generativně. Rostliny kvetou převážně od května do července a na jedné rostlině se vytváří od 6 000 do 770 000 semen, která jsou dlouze dormantní a nepravidelně klíčivá během celého roku. Nejlépe klíčí a vzcházejí z povrchu půdy, ve větších hloubkách půdy jsou dlouze životná.

Semena se vedle přirozeného vysemeňování na stanovišti šíří větrem či vodou. Povrch semen za vlhka slizovatí, čímž se pak mohou šířit též přichytáváním na nářadí a stroje, případně i exozoochorně.

Dozrávající rostlina v řepce