Brukvovité - Brassicaceae

Vytrvalý plevel.

Zapleveluje všechny plodiny jednoleté, víceleté i vytrvalé kultury. Patří mezi méně významné plevele. V současné době se na orné půdě vyskytuje ojediněle na okrajích polí, častější je v sadech, chmelnicích a vinicích.

Vytrvalý, obvykle šedavě chlupatý, hlubokokořenící, výběžkatý plevelný druh. V půdě vytváří bohatě větvený systém vodorovných a svislých kořenových výběžků, zasahujících až přes 4 m do spodiny.

Lodyhy jsou přímé, (20 -) 30 – 50 (- 70) cm vysoké, hustě olistěné, slabě hranaté, krátce přitiskle chlupaté.

Přízemní a dolní lodyžní listy jsou obvejčité, chobotnaté až lyrovité, v době květu obvykle zaschlé; střední a horní lodyžní listy jsou podlouhle eliptické nebo podlouhlé, srdčitě střelovitou bází objímavé, na okraji obvykle mělce oddáleně chobotnatě zubaté, celé krátce šedavě chlupaté.

Květy jsou v hustých chocholíkovitých latách. Jsou drobné, pravidelné, oboupohlavné, dvouobalné, čtyřčetné; bílé korunní lístky jsou delší než otevřené lístky kališní. Srdčité, lysé, síťovité, dlouze stopkaté šešulky, ukončené dlouhou čnělkou, obsahují často jedno semeno, v obrysu oválné, 1,5 – 2 mm dlouhé, obvykle zřetelně zploštělé, matné, červenohnědé až hnědé, obvykle se šedým povlakem, který je za vlhka silně lepivý.

Rozmnožuje se generativně i vegetativně. Na neobdělávané půdě se intenzivně rozmnožuje semeny. Kvete od května do července a na jedné rostlině se vytváří až několik tisíc semen. Zralá semena jsou málo klíčivá a přezimováním v půdě se klíčivost značně zvyšuje. Klíčí nejlépe z hloubky do 2 cm. Semena se šíří osivem, půdou, nářadím, kompostem i zvířaty (exozoochorně). Na obdělávaných půdách převládá rozmnožování vegetativní částmi křehkých kořenových výběžků, které se rozrůstají po obvodu plochy. Roznáší se nářadím, komposty, půdou aj.