Violkovité - Violaceae

Jednoletý ozimý plevel.

Zapleveluje obiloviny, ozimou řepku, víceleté pícniny, okopaniny, též zahrady, sady, okrasné plodiny aj. Patří mezi středně nebezpečné plevelné druhy. Poslední dobou její význam výrazně narůstá. Je relativně odolná vůči mnohým herbicidům.

Jednoletý plevelný druh s jemným kůlovým kořenem.

Lodyha je většinou vystoupavá, chudě nebo řidčeji bohatě na bázi větvená, (5 -) 10 – 20 (- 35) cm vysoká (mnohde i vyšší), na jaře krátce chlupatá, později olysávající až zcela lysá.

Dolní lodyžní listy mají čepel okrouhle vejčitou až kopinatou, oddáleně vroubkovanou, kratší než řapík. V horní polovině lodyhy mají listy čepel vejčitou až vejčitě kopinatou, vroubkovaně pilovitou, delší než řapík. Palisty jsou nesouměrně dlanitosečné až peřenosečné.

Souměrné, oboupohlavné, pětičetné květy vyrůstají na dlouhých stopkách z úžlabí listů. Koruna je světle až smetanově žlutá, většinou 8 – 13 mm vysoká, dolní korunní lístek zpravidla se sytě žlutou skvrnou, horní často nafialovělé, korunní lístky mají paprsčitou kresbu, jsou ostruhaté.

Plodem je vejčitá tobolka, pukající 3 chlopněmi. Semena jsou podlouhle vejčitá, dole zašpičatělá, 1,5 – 1,7 mm dlouhá, s masíčkem. Povrch je hladký, lesklý, žlutý až žlutohnědý, masíčko běložluté.

Vejčitá tobolka, pukající 3 chlopněmi. Semena jsou podlouhle vejčitá, dole zašpičatělá, 1,5–1,7 mm dlouhá, s masíčkem. Povrch je hladký, lesklý, žlutý až žlutohnědý, masíčko běložluté.

III.–pozdní podzim

Rozmnožuje se výhradně generativně. Rostliny kvetou od března do pozdního podzimu, často i v mírných zimách. Na jedné rostlině postupně dozrává 150 – 3000 semen, která snadno vypadávají z pukajících tobolek. Klíčí a vzchází velmi nepravidelně během celého roku z povrchových vrstev půdy. Životnost semen v půdě bývá zachována po dobu několika let.

Šíří se především postupným vysemeněním, vodou, mravenci (myrmekochorie), zahradními zeminami, kompostem, balíčkovanou sadbou aj.

práh škodlivosti ozimé pšenici 5–15 ks/m²