Třída: Hmyz - Insecta
Řád: Brouci - Coleoptera
Čeleď: Mandelinkovití - Chrysomelidae

Kukuřice

Hlavním hostitelem pro larvy i dospělce bázlivce kukuřičného je kukuřice setá (Zea mays). Kukuřice je také jedinou kulturní plodinou, kde tento brouk způsobuje hospodářské škody. Tyto škody způsobují především larvy.
Imága jsou polyfágní (= živí se rostlinami patřících do více botanických čeledí). Hostitelské rostliny náleží k čeledi Poaceae, Asteraceae, Fabaceae a Cucurbitaceae. Na kukuřici se živí hlavně bliznami a pylem. V omezené míře se živí zrny v mléčné zralosti nebo listy. Blizny jsou při vyrůstání z klasu postupně sežírány, dokonce mohou být úplně sežrány až po špičku klasu. Pokud dojde k poškození blizen před opylením, výsledkem je částečná hluchost klasu a tím ztráty na výnosu. Ta je ovlivněna počtem brouků na 1 klas. Literatura uvádí, že např. v Jugoslávii bylo nalezeno až 30 jedinců na 1 klas, v USA až 100 dospělců na 1 klas.
Larvy jsou oligofágní (= živí se rostlinnými druhy patřící k jedné botanické čeledi). Uvádí se, že jejich hostiteli je 22 druhů z čeledi Poaceae. Mladé larvičky se živí jemným kořenovým vlášením. Starší larvy vyžírají chodbičky i ve větších kořenech a jsou schopny zničit celou kořenou soustavu. Při silném poškození (zničení více než 50 % kořenů) se rostliny kukuřice vyvracejí a poléhají. Tyto rostliny se snaží znovu napřimovat a proto mají tvar označený termínem „husí krky“. Silně napadené rostliny, zejména po silnějších větrech a za sucha, odumírají. Samotné larvy mohou způsobovat ztráty ve výši 30-70 %.

Zařazen mezi karanténní škůdce.

Imágo je 4–7 mm dlouhé. Zbarvení je žlutozelené s černými podélnými pruhy na krovkách. Krovky samečků jsou téměř celé tmavé (až černé), žlutě zbarvené zůstávají pouze jejich konce. Samečci mají také delší tykadla (přibližně délky těla) a konec zadečku má tupější zakončení. Samičky mají krovky s třemi černými podélnými pruhy, kratší tykadla (asi 3 délky těla ) a jiný tvar zakončení zadečku, který vyčnívá na konci krovek. Vajíčka jsou světlé krémové barvy, dlouhé asi 0,6 mm a široké 0,4 mm. Larvy jsou protáhlé, bílé s tmavší hlavou. Po vylíhnutí jsou jen 1,2 mm dlouhé, v posledním instaru je jejich velikost 10–13 mm. Kukla je volná, bílé barvy.

Diabrotica virgifera má jednu generaci ročně a přezimuje ve stádiu vajíčka v půdě. Samička klade vajíčka 7-10 dní po oplodnění většinou do kukuřičných polí. Vajíčka jsou kladena ve skupinkách, do hloubky 10-15 cm pod povrch půdy. Největší ovipoziční aktivita samiček je v období od poloviny července do konce srpna. Samička může naklást i přes 1000 vajíček v závislosti na půdních a klimatických podmínkách, ale nejčastěji se jedná o 200-300 vajíček. Teploty nižší než –8 °C způsobují úhyn vajíček. K hromadnému líhnutí larev dochází v evropských podmínkách od poloviny května do poloviny června. Vylíhlé larvičky jsou k rostlinám přitahovány oxidem uhličitým uvolňovaným kořeny kukuřice. Larvální vývoj trvá 1-2 měsíce v závislosti na teplotě (vývoj larev při 15 °C je 71 dní, při 22 °C je 38 dní, při 29 °C je 27 dní ). Největší počet larev se nachází v hloubce 15 cm. Kuklí se těsně pod povrchem půdy. Dospělci se líhnou za 5-10 dní. Nejsilnější výskyt dospělců je v období od poloviny července do poloviny srpna. Do dalších oblastí se brouci rozšiřují díky svým dobrým leteckým schopnostem. V literatuře se uvádí, že mohou přeletět i vzdálenost větší než 300 km v závislosti na vzdušných proudech.

Uvádí se práh škodlivosti 3 až 6 dospělců na jeden klas kukuřice.

Základní preventivní ochranou je střídání kukuřice v osevním postupu. Pokud se kukuřice nebude pěstovat monokulturně, nemůže dojít k ekonomicky významným škodám. Vhodnou předplodinou je ozimá pšenice nebo jarní ječmen. Dále je nezbytné ničení výdrolu kukuřice v předplodinách. Podpůrným opatřením je hnojení dusíkatými hnojivy, které značně snižuje poléhání poškozených rostlin.

Chemická ochrana je nezbytná při monokulturním pěstování kukuřice. Proti larvám je účinné moření osiva a aplikace půdních granulovaných a kapalných insekticidů. V současnosti by bylo možné použít insekticidy, které jsou registrované na drátovce v kukuřici. Tato ochrana je vhodná, pokud se v předchozím roce vyskytne více než 35 jedinců na jednom žlutém lapáku (Pherocon AM) za týden. Chemické ošetření proti dospělcům se v praxi provádí velmi zřídka a pouze u kukuřice pěstované na osivo, zrno nebo na popcorn. V budoucnu se uvažuje o povolení přípravků, které jsou registrované v kukuřici proti zavíječi kukuřičném – na bázi deltamethrinu, lambda-cyhalothrinu, alphacypermethrinu a teflubenzuronu.

Většina údajů převzata z článku ing. Březíkové v AGRU 3/2004