Výkladový slovník

fertilní spora imperfektního stádia u Diaporthaceae, u nichž jsou jinak obvykle produkovány filiformní a sterilní spory - beta-spory (B-spory, b-spory)

fertilní spora imperfektního stádia u Diaporthaceae, u nichž jsou jinak obvykle produkovány filiformní a sterilní spory - beta-spory (B-spory, b-spory)

onemocnění rostlin způsobené abiotickými (neživými) činiteli (výživou, mrazem, suchem, smogem ap.)

faktory neživé povahy - povětrnostní podmínky, fyzikální a chemický stav půdy (tj. například struktura, úroveň hladiny živin, pH) ap.

neživý

onemocnění rostlin způsobené abiotickými (neživými) činiteli (výživou, mrazem, suchem, smogem ap.)

viz atavismus

neúplně vyvinutý

tvrdá, jemně mletá anorganická látka, jejíž částečky mají ostré hrany a je používána k porušení buněčných stěn k usnadnění mechanické inokulace rostlin, nejčastěji karborundum (SiC), velikost 300–600 mesh, celit, infuzoriová hlinka, nebo jiné rozsivkové zeminy

tvrdá, jemně mletá anorganická látka, jejíž částečky mají ostré hrany a je používána k porušení buněčných stěn k usnadnění mechanické inokulace rostlin, nejčastěji karborundum (SiC), velikost 300–600 mesh, celit, infuzoriová hlinka, nebo jiné rozsivkové zeminy

předčasný opad listů, květů nebo plodů

předčasný opad orgánů (listů, plodů, květů),

úplná (totální) rezistence rostlin, které nemohou být napadeny jedním nebo více patogeny, absolutní rezistence

nejmenší množství jedu, které zabíjí 100 % pokusných zvířat

pohlcování, vstřebávání

počet jedinců určitého druhu na jednotku plochy, druhová hustota, viz též populační hustota

stromatický útvar Deuteromycotina na jehož povrchu se tvoří konidie, klubíčko

viz pigmentace

antibiotikum produkované Streptomyces griseus, má účinky proti bakteriím a houbám

samostatný řád říše Procaryotae, aktinomycety tvoří tenké nepřehrádkované mycelium, na jehož koncích se odškrcují spory, jsou zařazovány mezi bakterie, z fytopatologického hlediska mají význam zástupci čeledi Streptomycetaceae, zejména Steptomyces scabies a S. ipomoea, které napadají podzemní části rostlin (brambory, řepa, sladké brambory)

extrakt z kultury Actinomycetes používaný proti aktinomykózám

choroba lidí nebo zvířat způsobená aktinomycetami

nebarvitelné v bavlníkové modři ani po zahřátí

každá změna struktury organismu nebo jeho funkce, která mu umožní lépe se přizpůsobit podmínkám prostředí

skutečná adaptace organismu na měnící se podmínky prostředí

případ pseudomixis, při níž kopuluje mateřská buňka s dceřinou

podobné žláze

apresoriu morfologicky i funkčně podobný orgán u houby Plasmodiophora brassicae

přijatelná denní dávka

chemické látky záměrně přidávané do potravin v různých stadiích zpracování, skladování a dopravy, pro zlepšení a usnadnění zpracování potravin, zvýšení jejich odolnosti vůči různým typům poškození

sčítání účinku dvou a více sloučenin

nahromadění plynné nebo rozpuštěné látky na povrchu jiné látky tuhé nebo kapalné, zejména látky mající velký vnitřní povrch

dvoujaderný výtrus rzi vytvořený na aeciu, tento typ spor se tvoří na konci tzv. aeciového stádia rzi, které se uskutečňuje na mezihostiteli a slouží k primární infekci primárního hostitele

pohárkovitá plodnice rzi, v níž se tvoří aeciospory, prášilka

dvoujaderný výtrus rzi vytvořený na aeciu, tento typ spor se tvoří na konci tzv. aeciového stádia rzi, které se uskutečňuje na mezihostiteli a slouží k primární infekci primárního hostitele

pohárkovitá plodnice rzi, v níž se tvoří aeciospory, prášilka

organismus potřebující ke svému životu vzduch

poduškovitý útvar vzniklý splynutím několika sporangií (u hlenek - odd. Myxomycota)

prostředek na hubení mšic

příbuznost, vzájemný vztah, vzájemná přilnavost, vzájemná kompatibilita, afinita je prvním základním předpokladem navázání parazitického vztahu mezi hostitelem a parazitem

mykotoxiny produkované mikromycety, převážně Aspergillus flavus a A. parasitica. Způsobují poškození jater a mají karcinogenní účinky.

asexuální

1. substance získaná z mořských červených řas (Gelidium, Gracillaria, Gigartinia, Pterocladia), která se používá pro ztužování pevných živných půd pro pěstování různých mikroorganismů v laboratorních podmínkách (in vitro) nebo v potravinářství pro výrobu rosolovitých polev, zde však bývá agar nahrazen želatinou, 2. obecný název pro pevné živné půdy používané pro laboratorní pěstování různých mikroorganismů (nejčastěji bakterií a hub)

houby lupenotvaré, houby pododdělení Basidiomycotina třídy Hymenomycetes podtřídy Holobasidiomycetidae s dobře vyvinutou dužnatou plodnicí rozlišenou na klobouk a třeň (pilothecium) zpravidla kantareloidního nebo agarikoidního typu, většinou hemiangiokarpní méně často angiokarpní (viz heslo plodnice). Trama je monomitická, hymenofor lupenitý nebo rourkovitý. Plodnice je v mládí často překryta plachetkou (velum universale), která růstem plodnice praská a na bázi třeně z ní zůstává pochva a na klobouku různé útržky, strupy nebo bradavice. Někdy je mezi okrajem klobouku a třeněm v mládí jemná blána - závoj (velum partiale), po jehož roztržení zůstává na třeni prsten (u rodu Amanita vzniká prsten z pletiva spojujícího třeň s ostřím lupenů). U některých druhů je povrch klobouku pokryt pavučinkou (cortina), která na okrajích splývá. Zahrnuje asi 275 rodů a přes 7000 druhů. Patří sem druhy saprofytní, mykorhizní, někdy i slabě parazitické (václavka). Řada druhů je jedlých a používají se k lidské výživě, existuje i řada druhů, které obsahují pro člověka jedovaté (i smrtelně) látky (Amanita), popř. látky psychotropní (Psilocybe). Významné rody: Pleurotus (hlíva), Hygrophorus - šťavnatka, Calocybe - čirůvka, Clitocybe - strmělka, Lepista - čirůvka, Tricholoma - čirůvka, Collybia - penízovka, Xerula - penízovka, Marasmius - špička, Mycena - helmovka, Amanita - muchomůrka, Volvariella - kukmák, Lepiota - bedla, Agaricus - žampión, Coprinus - hnojník, Psathyrella - křehutka, Panaeolus - kropenatec, Psilocybe - lysohlávka, Inocybe - vláknice, Stropharia - límcovka, Cortinarius - pavučinec, Pholiota - šupinovka, Entoloma - závojenka, Boletus - hřib, Lactarius - ryzec, Russula - holubinka. Pozn.: některé systémy z tohoto řádu vyčleňují samostatný řád Boletales - houby hřibotvaré, tedy skupinu hub s rourkovitým hymenoforem, tento řád je totožný s čeledí Boletaceae řádu Agaricales.

sérologická reakce, při níž se v roztoku suspendované viry nebo bakterie vysrážejí, jestliže se do suspenze přidalo antisérum obsahující protilátky specifické proti příslušnému viru nebo bakterii

vyvločkované bílkoviny nebo jiné látky při aglutinaci

chemické látky vylučované patogenem, které nejsou pro rostlinu toxické, ale hrají určitou roli v patogenezi tím, že podporují invazi do rostliny a v překonávání obranných reakcí hostitele

schopnost patogena překonat nespecifickou odolnost (odpor) hostitele, jednotlivé izoláty patogena se od sebe mohou odlišivat v agresivitě - jedná se o kvantitativní rozdíly v patogenitě těchto izolátů

schopnost překonat nespecifickou odolnost hostitele, je to kvantitativní nediferencovaný vztah patogena k hostiteli, je kvantitativním vyjádřením stupně patogenity

regulace škodlivých činitelů (škůdců, chorob, plevelů) dodržováním pěstitelských zásad, tj. rotace plodin, izolační vzdálenosti, zpracování půdy, hnojení, výběr odrůd, čištění osiva, doba a způsob setí či sázení, kultivace za vegetace, správná sklizeň, uskladnění ap. Jsou základní součástí a podmínkou pro uplatňování metod integrované ochrany rostlin.

viz pigmentace

zvrat zbarvení vyvolaný potlačením nezelených pigmentů

sterilní element (parafýza) kyjovitého nebo válcovitého pokrytý pravidelnými nebo nepravidelnými výrůstky, často se vyskytuje v hymeniu rodu Aleurodiscus

prostředek na hubení roztočů

neschopnost rostliny vytvářet řádně vyvinutá klíčivá semena v plodech po napadení některými chorobami, po křížení (hl. u triploidů) nebo při poruchách ve výživě, bezsemennost

(u Plasmodiophoraceae) stadium ve vývojovém cyklu před meiosis při němž chybí chromatin v jádře, nebo je ho velmi málo

stav rostlinných buněk a pletiv, který umožňuje harmonickou koexistenci nejen s patogenem, ale dokonce i s nepatogenem, který si tak může v hostitelských pletivech vytvořit jakási předmostí pro další činnost, patogenezi, akcesibilní pletiva nerozpoznají v pronikajícím nepatogenu cizí enitu

nepohlavně vzniklá nepohyblivá spora sloužící k přečkání životně nepříznivých podmínek - zpravidla přezimování

vzestupná fáze gradace, následující po latenci a předcházející progradaci

vzniklý na vrcholu (apexu)

hrubé, velmi výrazné znetvoření květenství

chorobný jev postupující k vrcholu rostliny a projevující se hlavně v horní polovině rostliny

vývoj nebo proces postupující směrem k vrcholu

pesticid je po proniknutí do rostliny rozváděn xylémem až do listů, kde se kumuluje při jejich okrajích

viz Actinomycetales

onemocnění rostlin způsobené aktinomycetami

veličina určená počtem radioaktivních přeměn probíhajících v látce za jednotku času

schopnost organismu odolávat patogenu způsobená biochemickými obrannými reakcemi, které vznikají po infekci

hromadění

první, nejprudší fáze rozvoje choroby s rychlým rozvojem zjevných symptomů, někdy s těžkou nekrózou napadených listů

choroba má rychlý průběh a charakteristické symptomy

důsledek jednorázové nebo krátkodobé expozice, zpravidla s klinickými projevy

obvykle rychle se vyvíjející zřetelný symptom

vstup viru do vektora nebo přichycení viru na povrch vektora, nasátí, nabytí viru vektorem, nabytí, získání

přijímání potravy, při němž vektor nasaje virové částice ze zdroje infekce (infekční rostliny), nabývací sání

prohnutě válcovitý výtrus ve tvaru rohlíčku nebo jitrnice

antibiotikum získané z Penicillium albidum, má baktericidní a fungicidní účinnost

neschopnost rostliny vytvářet zelené barvivo, může být virového či genetického původu

neschopnost rostliny vytvářet zelené barvivo, může být virového či genetického původu

metabolický produkt Helminthosporium leersii

bez šupin, hladký

látka měnící reaktivitu organismu při opakované expozici

nejčastěji tlustostěnná a pigmentovaná konidie, vznikající vrcholově na konidiogenních buňkách nebo na postranních větvích hyf, terminální nebo laterální chlamydospora

fertilní spora imperfektního stádia u Diaporthaceae, u nichž jsou jinak obvykle produkovány filiformní a sterilní spory - beta-spory (B-spory, b-spory)

prostředky na hubení řas a jiných vodních plevelných rostlin ve vodních nádržích

mající tvar křídla

vliv jedné rostliny na druhou v přírodních podmínkách, který je vyvolaný chemickými látkami - allelopatiky, vzájemné ovlivnění (příznivé - stimulační i nepříznivé - inhibiční)

chlamydospoře podobná struktura u Pholiota gummosa a Schizopora paradoxa. Tato struktura, která je neklíčivá, pravděpodobně sloužící jako zdroj výživy.

způsob infekce, při níž se disperzní a infekční jednotky šíří z jedné rostliny na druhou.

změna původního tvaru listů

obvykle malá molekula nekovalentně se vážící na molekulu bílkoviny na jiném místě než fyziologicky nejvýznamnější ligand, a ovlivněním konformace molekuly ovlivňuje její vlastnosti

střídání gametofytní a sporofytní nebo sexuální a asexuální fáze ve vývojovém cyklu, alternace může být homologická - když dvě po sobě jdoucí generace jsou stejné nebo antithetická, když nejsou stejné a kdy gametofyt se nazývá protofyt a sporofyt antiphyt

jeden nebo více nepodobných hostitelů heterocyklické rzi

malá povrchová prohlubeň nebo dutinka

Agricultural Market Agency, Agentura pro zemědělský trh v Polsku

druh antagonistického vztahu, kdy jedna populace potlačuje druhou, sama však není ovlivněna, ani z tohoto vztahu nemá žádný prospěch

jednobuněčná spora

předpona mající v cizích složeninách slovech význam dva (druhy, strany)

rostoucí na dvou stranách

druhý, zvláštní typ uredospor rzí (viz rez)

nepravý homothalismus, který se vyskytuje u těch druhů hub, které mají na basidii jen dva výtrusy (nebo ve vřecku jen čtyři výtrusy). Při pohlavním procesu do každého z nich vcestují místo jednoho jádra dvě jádra pohlavně rozdílná. Z jediného dvoujaderného výtrusu pak vyroste ihned dikaryotické mycelium, a potom i plodnice (např. žampión dvouvýtrusý).

bakterie mající na každém pólu po jednom bičíku (např. některé druhy rodu Pseudomonas), bipolární lofotricha

viz heterothalismus

předpona mající v cizích složeninách slovech význam dva (druhy, strany)

antibiotikum produkované Streptomyces, je typu A a B, typ B se používá k léčení systémových mykóz člověka

mající lahvovitý tvar

schopnost organismu omezit šíření patogena do dalších orgánů odvrhnutím, uvadnutím nebo abscisí prvního napadeného orgánu, je formou hypersenzibility

barvící se šedě až šedomodře (někdy až skoro černě) v roztocích obsahujících jód, na barvení výtrusů, vřecek a hyf se používá Melzerovo činidlo

rozklad a zničení škrobových inkluzí

rozklad a zničení škrobových inkluzí

schopnost živočichů nebo rostlin překonávat nepříznivé podmínky snížením životních projevů (metabolismu) na minimum

soubor matabolických reakcí, který vytváří stavební složky buňky

žijící za nepřístupu vzduchu nebo kyslíku

organismus, který ke svému životu nepotřebuje kyslík, obligátně anaerobní mohou žít pouze bez přítomnosti kyslíku, fakultativně anaerobní mohou žít s nebo bez kyslíku,

léky zlepšující životní funkce organismu

podobného tvaru nebo použití, ne však stejný (homologický)

rozmnožování pomocnými rozmnožovacími orgány (nepohlavně) jako konidiemi, sterilním myceliem, sklerocii a nebo jsou vytvořeny struktury k tvorbě takových výtrusů, většinou se jedná o nepohlavní, méně vhodně též tzv. konidiová nebo imperfektní, stadia převážně vřeckatých hub

rozmnožování pomocnými rozmnožovacími orgány (nepohlavně) jako konidiemi, sterilním myceliem, sklerocii a nebo jsou vytvořeny struktury k tvorbě takových výtrusů, většinou se jedná o nepohlavní, méně vhodně též tzv. konidiová nebo imperfektní, stadia převážně vřeckatých hub

1. splynutí postranních větví hyf téže kolonie nebo stejného druhu hub, které umožňuje přechod buněčného obsahu. Anastomózy mohou vznikat jen na vrcholových růstových částech vegetativních hyf, a to pouze u skupin hub se septovanými hyfami, 2. příčná přihrádka spojující lupeny

větev na které se tvoří antheridium

samčí pohlavní buňka

mající antheridium a "své" oogonium na jedné, společné hyfě, viz též monoklinní

svazčitý konidiofor (sterigma), na němž se tvoří jedna terminální konidie u hub rodů Annelophora, Scopulariopsis

chudokrevnost, úbytek červených krvinek

mající rádo vítr

šíření (spor) pomocí větru

látky vyvolávající znecitlivění

hymenium je během celého vývoje plodnice uzavřené v obalech (např. pýchavky)

jednotka délky, desetina nanometru, desetitisícina mikrometru, desetimilióntina milimetru, 10–7mm

jednotka délky, desetina nanometru, desetitisícina mikrometru, desetimilióntina milimetru, 10–7mm

mající červovitý tvar

úzký

pohyblivé gamety obojího pohlaví, které jsou velikostí nebo tvarem odlišné

pohlavní proces při němž splývají anisogamety

virová částice (tyčinkovitá, nitkovitá, krychlovitá nebo bacilovitá) jejíž délka je větší než další dva, od sebe vzájemně odlišné rozměry

virus s délkou větší než další dva rozměry

kruhovitý, mající tvar prstenu

prsten, který vzniká na třeni některých vyšších stopkovýtrusých hub (třída Hymenomycetes) roztržením závoje (velum partiale) vlivem růstu plodnice

nemající pokožku

narkotická analgetika pro zvláště silné bolesti

látky k překonávání chuti k jídlu při odtučňovacích kůrách

jednotlivé škodliviny mají protichůdné účinky; jejich účinky se při kombinované expozici částečně nebo úplně ruší

vzájemný vztah mezi různými organismy, při kterém jeden organismus částečně nebo úplně inhibuje růst druhého nebo jej usmrcuje

organismy (houby, mikroorganismy), které svou přítomností v ekosystému jiného organismu tohoto potlačují

prostředky proti parazitním červům zvířat a rostlin

samčí pohlavní hormon u hub z rodu Achlya (Oomycetes)

samčí gametangium, pelatka

rozvinutí prašníků v plátky

pohyblivá samčí buňka

nemoc rostlin, při které jsou ostře ohraničené nekrotické skvrny

obligátně osidlující spálenou oblast

milující spálenou oblast

výskyt a růst není ovlivněn spálenou oblastí

poškozující život

biologicky aktivní látky produkované různými druhy mikroorganismů (bakterie, houby) schopné potlačit růst jiných mikroorganismů, zejména bakterií a hub, některá známá antibiotika produkovaná bakteriemi Streptomyces: viz actidion, amphotericin, aureomycin, candicin, chloramphenicol, fracidin, fungicidin, neomycin, nystatin, rimocidin, streptomycin, streptothricin, terramycin, tetracyclin, trichomycin. Některá antibiotika produkovaná houbami: viz albidin, ascochytin, aspergillin, biformin, canescin, cephalosporin, chaetomin, citrinin, clitocybin, enniatin, flavicin, fumagilin, fumigacin, fumigatin, geodin, gliotoxin, glutinosin, griseofulvin, humicolin, javanicin, kyselina alternariová, kyselina gladiolová, kyselina koji, kyselina mycophenolová, kyselina penicilliová, kyselina puberulová, kyselina pulvillorová, nidulin, patulin, penatin, penicillin, pleurotin, polyporin, quadrilineatin, spinulosin, synnematin, viridin, wortmannin

antagonismus při němž dochází k inhibici růstu mikroorganismů látkami (antibiotiky) produkovanými jinými organismy

nový nebo změněný protein globulinové povahy tvořený v krvi teplokrevných živočichů jako reakce na zavedení antigenu, protilátka (doslova "protitělo")

protijed; látka (často léčivo, v některých případech poživatina) schopná detoxikovat jed v organismu

látka produkovaná metabolismem patogena bránící rostlině ve tvorbě fytoalexinů, supresor, blokátor

cizí bílkovina, někdy komplex uhlohydrátů a lipoidů, které po injekci do zvířete vyvolávají tvorbu protilátek (antibody)

látka, která se podobá svou chemickou strukturou některým přirozeným látkám nezbytným v životních procesech a které jsou specifickými antagonisty biologické aktivity těchto esenciálních látek

viz alternace generací

zvláštní přídavky k pesticidům, snižující rezistenci hmyzu vůči insekticidnímu účinku

látka používaná na živá pletiva k zabránění proniknutí mikroorganismů

krevní sérum živočicha obsahující určité protilátky

viz alternace generací

červené rostlinné barvivo

zbarvení určitých částí nebo celých rostlin fialově, červeně nebo jinými odstíny těchto barev v důsledku zasažení škodlivým činitelem (virem, chladem), nedostatkem některých živin (dusíku, fosforu), může být i genetického původu, zbarvení je způsobeno zvýšením koncentrace xantofylů a karotenů jako následek poruchy metabolismu uhlohydrátů

deformace všech, nebo alespoň nejmladších květů rostlin, nejčastěji zezelenání

nemoc rostlin, při které jsou ostře ohraničené nekrotické skvrny

druhy rostlin cizího původu. Dělí se na: Hemerofyty - druhy člověkem úmyslně introdukované a na Xenofyty - druhy člověkem neúmyslně zavlečené

rozšiřování (spor) pomocí člověka

zbytek závoje na třeni kloboukatých hub, prsten

tvořící oospory bez přítomnosti antheridií

1. stav onemocnění, jež se projevuje vznikem symptomů, 2. výskyt jistého vývojového stadia v jisté časové jednotce

houby nelupenaté (syn.: Cantharellales), řád pododdělení Basidiomycotina třídy Hymenomycetes podtřídy Holobasidiomycetidae, synonymum Poriales, houby s dobře vyvinutou plodnicí kůrovitého, konzolovitého nebo kloboukatého tvaru s centrálním, excentrickým nebo bočním třeněm. Plodnice jsou jedno- i víceleté, masité, kožovité, korkovité nebo dřevnaté konzistence. Klobouk (pokud je vyvinutý) je na povrchu hrbolatě proužkovaný, často chlupatý a někdy připomíná holou tvrdou kůru. Hymenofor je rourkovitý, zoubkatý, ostnitý a nebo chybí, méně často je labyrintovitý nebo lupenitý. Plodnice jsou gymnokarpní. Většinou dřevní saprofyté, méně často parazité (např. Heterobasidion annosus - kořenovník vrstevnatý či Fomitopsis pinicola troudnatec pásovaný), vyskytuje se několik mykorhizních druhů. Dosud je popsáno asi 1200 druhů. Nejvýznamnější rody: Typhula, Phanerochaete, Merulius, Stereum, Serpula, Ramaria, Clavaria, Sparassis, Hydnellum, Cantharellus, Phellinus, Hericium, Fistulina, Inonotus, Trametes, Meripilus, Albatrellus, Polyporus

týkající se konce nejvzdálenějšího od báze, na konci

zařízení na uvolňování askospor z unitunikátního vřecka

drobný výrůstek na výtrusu, jímž výtrus přisedá na sterigma basidie, hilární apendix

nemající pileus, = resupinátní

nepohyblivý, neschopný pohybu

nepohyblivý výtrus plísní a řas

(o oosporách Pythiaceae) nevyplňující oogonium

viz basidie

gasteromyceta mající apobasidie

označení choroby, která se vyskytuje mimo oblast svého původu, tedy není v dané oblasti domácí

původní druhy rostlin, vyskytující se na synantropních, tj. člověkem pozměněných stanovištích - např. pýr plazivý (Elytrigia repens), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

rozšířená, zduřelá část vlákna nebo stopky na níž je sporangium

případ apomixis, kdy noví jedinci vznikají z diploidních buněk

rozmnožování bez oplození (bez předchozí karyogamie a meiozy), jev, kdy pohlavní orgány jsou vytvořeny, ale pohlavnímu rozmnožování nedojde, nepohlavní rozmnožování, partenogeneze

náhlé, prudké vysazení z funkce důležitého orgánu, náhlé zhroucení, mrtvice

1. prodloužení jednoho, nebo více internodií rostliny, 2. vyrůstání různě deformovaných, bizarních vegetačních útvarů z květního lůžka

masitá, otevřená askohymeniální plodnice hub třídy Discomycetes, vyrůstající buď na stopce (Sclerotinia spp.) nebo bez stopky (Pseudopeziza spp.),

zvláštní infekční struktura, vznikající na klíčním vláknu, jímž parazitická houba v místě kontaktu přilne k povrchu rostliny, houbová přísavka, terček

deionizovaná voda zbavená virů a bakterií

překrytý nebo tvořený jemnými vlasy nebo vlákny

prostředky k hubení dřevin a křovin

skupina virů, která je přenášena roztoči (pojmenování podle anglického názvu arthropod-borne viruses)

viz mykorhiza

jemně větvený svazek hyf endomykorhizních hub v buňkách kořenů

rozdělené prasknutím v malém prostoru

vysychání

buňka, hyfa nebo terčík, které se později mění v plodnici nebo její část, počáteční stádium tvorby plodnice

podle Gäumannova systému hub první třída hub - tzv. prahouby, zahrnující do této taxonomické skupiny druhy, které podle modernějších systémů patří do oddělení Myxomycota a dále některé nižší druhy oddělení Eumycota pododdělení Mastigomycotina třídy Chytridiomycetes

buňka dosud nediferencovaná v jádro a cytoplazmu (u bakterií a sinic),

prostorové uspořádání nukleové kyseliny ve virové částici

suchý

druh nepohlavního výtrusu, který vzniká fragmentací hyfy

stáčející se nahoru vzpřímený (o konidiích), na kuželovitém nebo na nerozšířeném pileu (o lupenech)

podtřída třídy Ascomycetes v některých systémech hub (Alexopoulos), plodnice jsou askohymeniální, vřecka prototunikátní nebo bitunikátní, mycelium je hyalinní bez pigmentu, zahrnuje řády, které podle systému Ainswothova patří do tříd Plectomycetes, Laboulbeniomycetes, Discomycetes a Pyrenomycetes

antibiotikum produkované houbou Ascochyta pisi, má účinky proti bakteriím a houbám

viz Loculoascomycetidae

totéž, jako Ascomycotina, avšak jako třída z pohledu jiných systémů hub

houby vřeckovýtrusé, Ascomycotina jsou pododdělením oddělení Eumycota, spolu s pododdělením Basidiomycotina jsou označovány jako houby vyšší. Mycelium je dobře vyvinuté, je přehrádkované, bohatě rozvětvené, v buněčných stěnách převažuje chitin, buňky jsou zpravidla jednojaderné, haploidní. Hustá spleť mycelia někdy tvoří nepravá pletiva pseudoparenchymatického nebo parenchymatického (viz plektenchym) typu. Při pohlavním procesu se v kulovitém útvaru zvaném primordium vytvoří samičí askogon s výrůstkem trichogynem a antheridia. Po dotyku antheridia s trichogynem dojde k plazmogamii. Na to z askogonu vyrůstá několik askogenních hyf s dvoujadernými buňkami. Askogenní hyfy rostou až na úroveň výtrusorodého pletiva (hymenium), kde dochází ke karyogamii po níž bezprostředně následuje meióza a mitóza, takže v typickém případě vzniká osm haploidních jader a z nich se postupně vytvoří askospory. Nejčastějším typem oplodnění je gametangiogamie, ale vyskytuje se i somatogamie, spermatizace, partenogeneze a apomixie. Plodnicemi jsou apothecia, kleistothecia, perithecia nebo psudoperithecia. U vřeckovýtrusých hub je velmi časté nepohlavní rozmnožování, které je pohotovější a umožňuje jejich velmi rychlé šíření v době vegetace. Nepohlavní (anamorfní) formy rozmnožování jsou popisovány v samostatném pododdělení Deuteromycotina. Do pododdělení je zařazováno 6 tříd: Hemiascomycetes, Plectomycetes, Pyrenomycetes, Loculoascomycetes, Laboulbeniomycetes a Discomycetes.

viz askus

vakovitá buňka na vrcholu askogenní hyfy, ve které dochází ke karyogamii, po níž následuje meioza a tvorba určitého počtu jader (nejčastěji 8), kolem nichž se diferencují haploidní endospory zvané askospory, vřecko

prostý poškozujících mikroorganismů

agamický

nemající žádné pohlavní orgány nebo spory

spojený s růstem před sporulací, vegetativní

1. vřecka produkující hyfa v askokarpu, 2. apothecium

vlákno vyrůstající z oplodněného askogonu a nesoucí na svém vrcholu dvoujadernou buňku - askus

samičí gametangium vřeckatých hub

viz plodnice askohymenální

1. pohlavní rozmnožovací útvar vřeckatých hub, 2. obecné označení plodnice vřeckatých hub

konidie vzniklá na askokonidioforu

vřecku podobný konidiofor

viz plodnice askolokulární

viz pseudoperithecium

vřeckovýtrusá houba - pododdělení Ascomycotina

pohlavní výtrus (meiospora) vřeckatých hub

stroma, v němž se tvoří askospory, viz pseudoperithecium

vyúsťovací otvor vřecka

vakovitá buňka na vrcholu askogenní hyfy, ve které dochází ke karyogamii, po níž následuje meioza a tvorba určitého počtu jader (nejčastěji 8), kolem nichž se diferencují haploidní endospory zvané askospory, vřecko

drsný nebo tečkovaný

1. různá antibiotika produkovaná Aspergillus spp., 2. černý, ve vodě nerozpustný pigment spor Aspergillus niger

onemocnění plic vyvolané vdechováním výtrusů hub z rodu Aspergillus (zejména A. fumigatus)

neschopnost rostliny vytvářet klíčivý pyl po napadení některými chorobami

jemně asperátní

nevytvářející výtrusy

seta (viz seta 1.) s radiálními větvemi

záducha, rozedma plic

zachování nebo znovuobjevení se znaku nebo orgánu, který již ztratil původní funkci nebo význam

1. zúžený, 2. (o patogenu) mající nižší patogenitu nebo virulenci

proteinové komplexy s membránovým segmentem a cytoplazmatickým segmentem, syntetizují ATP z ADP a P na účet protonového gradientu

prostředky lákající hmyz

bakterie bez bičíků

zmenšení velikosti pletiva nebo orgánu v důsledku nedostatečné výživy nebo choroby, postižené orgány se při atrofii nezřídka nejen zmenšují, ale mění se i tvarově

těžká žlutá, strakatá mozaika na listech (brambor) připomínající zbarvení listů rostliny Aucuba japonica

typ gastrální plodnice

antibiotikum produkované Streptomyces aureofaciens, má antibakteriální účinky

houby boltcovitkotvaré, řád podtřídy Phragmobasidiomycetidae, třídy Hymenomycetes, pododdělení Basidiomycotina, převážně saprofytické, méně často parazitické houby, basidie jsou spirálovitě stočené a rozdělené třemi příčnými přepážkami na čtyři buňky, významné rody: Hirneola, Helicobasidium (H. purpureum - anamorfa Rhizoctonia violacea - kořenomorka fialová), Auricularia ( Auricularia auricula-judae - ucho Jidášovo - výborná jedlá houba)

žlutooranžový pigment Fusaruim culmorum

zlatooranžová pigment Aspergillus spp. řady glaucus

autoecická rez, která tvoří všechny typy spor

nauka o vztazích jedince určitého druhu k prostředí

viz holobasidie

viz autolýza

schopnost parazita prodělat svůj vývoj na jednom druhu hostitele (u rzí)

druh automixis, kdy dochází ke splynutí jader v jedné a téže buňce

způsob infekce, při níž se disperzní a infekční jednotky přemisťují v rámci jedné rostliny

přístroj pro sterilizaci různých materiálů (oděvů, nástrojů, živných půd ap.) pomocí horké páry a tlaku

samovolný rozklad (rozpouštění) pletiva účinkem enzymů (např. roztékání plodnic hnojníků - Coprinus), autodigesce

samooplození u vyšších vřeckatých hub

samooplození u vyšších vřeckatých hub

organismy, které si veškeré potřebné stavební látky čerpají z půdy a syntetizují si z nich složitější sloučeniny, výživou jsou tedy zcela nezávislé na dalších organismech

neschopnost patogenního organismu navázat s hostitelem kompatibilní parazitický vztah, opak virulence

kultura patogena nebo vektora bez kontaminujících mikroorganismů, čistá kultura, název je odvozen z toho, že použité kultivační médium je pro pěstovaný organimus nepřirozeným substrátem - není to tedy přirozený hostitel

viz inkompatibilita

vzájemná neslučitelnost, dědičně založená nezpůsobilost rostliny být hostitelem určitému druhu patogena,

zygospora vyvíjející se partenogeneticky

haploidní zygota, která vznikla partenogeneticky, partenospora