Řepka: začátek konce?

Nová evropská legislativa o pesticidech ohrožuje budoucnost produkce řepky v Evropě.


Při pohledu na řepkové pole si málokdo uvědomí, na co všechno se tato žlutá rostlina hodí: může být pohonem pro auta, může být krmivem pro dobytek a také se využívá jako rostlinný tuk. Na počátku osmdesátých let začal boom v evropské produkci řepky v důsledku rostoucí poptávky po plnohodnotné výživě dobytku a díky narůstající spotřebě methylesteru řepkového oleje v motorové naftě. Jde o tak vysokou expanzi, že nyní je pěstitelská plocha v EU-27 kolem 5 milionů hektarů, pro srovnání se jedná o plochu cca 6,5 milionu fotbalových hřišť.

Žlutá pole v ohrožení
V roce 2006 se sklidilo v Evropě cca 15,9 milionů tun řepky. Hlavní pěstitelské země jsou tradičně Německo, Francie, Spojené království, Polsko a Česká republika. Aby byla produkce řepky stabilní, používají a spoléhají se zemědělci na několik druhů insekticidů a fungicidů, které chrání tuto plodinu v různých fázích jejího růstu. Nyní ale mají žlutá pole, dosud tak typická pro celou Evropu, velmi nejasnou budoucnost. Příčina je zřejmá - je připravovaná nová evropská legislativa o pesticidech, která se právě projednává v Bruselu. Pokud Brusel chystané nové nařízení schválí, dojde tím k zákazu až 85 % insecticidů a téměř 80 % všech pesticidů. Odborníci na ochranu rostlin poukazují na to, že zákaz přípravků na ochranu rostlin povede k dramatickým negativním důsledkům právě u řepky a že evropští zemědělci přijdou o účinné nástroje v boji proti polním škůdcům, např. blýskáčku řepkovému a dalším. Zemědělci budou nakonec prakticky bezbranní a může dojít k tak velkému napadení, jako ještě nikdy předtím.

Varování: případ rezistence blýskáčka řepkového v Německu
Pěstitelé se dlouho spoléhali na přípravky obsahující jedinou účinnou látku, avšak před dvěma lety muselo Německo na polích s řepkou vyhlásit stav nouze. V důsledku postupného budování rezistence na účinný pesticid se stal blýskáček řepkový odolný k doporučovaným dávkám insekticidu. Škůdce začal devastovat úrodu řepky v celém Německu, více než 30 tisíc ha řepky bylo zničeno. Ztráty odhadují zemědělci na 22 milionů eur.
Farmáři ze statku v Jänschwalde ve východním Braniborsku v blízkosti polských hranic na tuto zkušenost neradi vzpomínají. Statek vlastní okolo 1000 ha orné půdy, z čehož se 70 hektarů využívá výhradně k pěstování řepky. „Běžně sklízíme kolem 3 tun/ha semene řepky“, říká vedoucí farmy Christian Knape. „V roce 2006 jsme ale přišli o polovinu úrody kvůli blýskáčku řepkovému. Ono léto nám způsobilo obrovské finanční problémy, se kterými jsme se pak dlouho vyrovnávali.“
Nejsou to jen pěstitelé řepky, koho se tento problém týká. I ostatní evropští podnikatelé v rostlinné výrobě se obávají, že tento velmi aktivní škůdce bude schopen migrovat z ozimé řepky na jarní řepku a pak na kultury zeleniny, a tím ohrozit úrodu na rozsáhlých územích. Hovořili jsme s Rudolfem Behrem z Seevetalu, jižně od Hamburku. Pan Behr je jedním z největších pěstitelů zeleniny v Evropě, obhospodařuje přes 7000 hektarů půdy v Německu, Španělsku, Polsku a Rumunsku. Poté, co byly zničeny tisíce hektarů řepky v regionu Mecklenburg-Vorpommern, napadl blýskáček i jeho pole s brokolicí. Behr nám smutně řekl: „V roce 2006 jsem neprodal ani jednu hlavu brokolice z této oblasti. Protože nikdo nekoupí zeleninu, která je okousaná od těchto broučků, i když jste je opláchli a už na ní nejsou. Musel jsem brokolici zaorat. Způsobilo mi to škodu 1,2 milionu eur.”
V následujícím roce (2007) se díky kombinaci různých metod na ochranu rostlin podařilo dostat škůdce pod kontrolu, ale blýskáčkem bylo ohroženo 200 tis. ha polí s řepkou.
Odborníci z výboru IRAC - Insecticide Resistance Action Committee, technické skupiny, která je součástí mezinárodní asociace CropLife, věří, že to, co se stalo v Německu v roce 2006 je dost varovný případ: co se může stát, když se zemědělcům omezí přístup k účinným nástrojům v boji proti škůdcům. „Pokud by navrhované evropské nařízení omezilo tržní dostupnost účinných přípravků na ochranu rostlin, pak se mohou a budou opakovat situace podobné této výše uvedené s rezistencí blýskáčka v Německu a může dojít k ještě větším škodám. Protože podle nové legislativy nebudou smět pěstitelé používat osvědčené a vyzkoušené prostředky. A při masivním napadení škůdci je právě rozhodující reagovat rychle a účinně“, vysvětluje Alan McCaffery, předseda výboru IRAC.

Proč je řepkový olej tak důležitý?
Jedlý olej z řepky je znám pod obchodní značkou CANOLA, což je zkratka „Can.O.L-A” (Canadian Oilseed, Low-acid, kanadské olejné semeno s nízkým obsahem kyselin); tento olej byl v roce 2000 třetím nejběžněji používaným rostlinným olejem na světě. Řepkový olej používaný v domácnostech se stal široce používaným a oblíbeným díky svým pozitivním zdravotním účinkům u srdečních chorob a vzhledem k vysokému obsahu omega-3 a omega-6 mastných kyselin, které pomáhají snížit hladinu cholesterolu. Je velmi oblíbený v celém Spojeném království, kde jej farmáři začali nazývat „britskou alternativou olivového oleje“. Kromě toho, že je preferována z kulinářských důvodů, se řepka také pěstuje a široce využívá jako krmivo pro drůbež, prasata a krávy chované na mléko.
Navíc jako jedinečnou charakteristiku evropského řepkového oleje lze uvést, že slouží jako hlavní surovina pro výrobu bionafty. Díky ekologickým přednostem používání obnovitelných paliv se využívání řepky v celé Evropě stalo velmi populární. Bionafta uvolňuje nižší emise CO2, rychle dochází k biodegradaci a bionafta je netoxická. Například v Německu se na více než dvou třetinách z celkového objemu pěstební plochy 1,12 milionu hektarů řepky pěstuje pouze pro účely produkce biopaliv. Navrhovaná evropská legislativa, pokud vstoupí v platnost, vyvolává otázky o možnosti produkce řepky v  dostatečném množství, aby byla schopna uspokojit poptávku po biopalivech a současně pro potřeby potravinářského průmyslu. Je zde ještě další faktor: jestliže se řepka pro výrobu bionafty pěstuje v Evropě, omezuje se tím i dodatečný tlak na kácení deštných pralesů nebo na produkci palmového oleje.

Integrovaná řešení
Odborníci jsou toho názoru, že omezování možných variant pesticidů je pro pěstování řepky velice nebezpečné. „ Požadujeme, aby se tvůrci evropské legislativy poučili z minulosti. Je nutno provádět kvalitní výzkum v ochraně rostlin, který bude kombinovat biologická řešení s použitím kvalitních pesticidů. Jen tak lze zemědělcům poskytnout vyšší efektivitu výnosů. Nemůžeme riskovat, aby se opět stávalo, že by přemnožení škůdci zničili celou úrodu jen proto, že by na trhu nebyly účinné pesticidy“, říká Friedhelm Schmider, výkonný ředitel Evropské asociace ochrany rostlin (ECPA).
„Populace blýskáčka řepkového se v posledních letech tak rozrostla, že zcela běžně nacházíme 20 až 30 brouků na jedné rostlině. Biologická řešení a kultivační praktiky nejsou dost účinné a nemohou dokonale čelit této hrozbě“, varuje Dr. Udo Heimbach z Institutu Julius-Kühna - Německého spolkového centra pro kulturní plodiny. Nechemická opatření jsou správná, ale lze je účinně používat jen spolu s insekticidy. Nechemická opatření sama o sobě nemohou garantovat bezpečnost milionům hektarů řepky v Evropě.
 

Další informace naleznete na webových stránkách:
http://www.irac-online.org/
http://www.bba.bund.de/
http://www.pesticideinformation.eu/

Česká asociace ochrany rostlin