Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor

Ozimé obilniny

Vliv počasí na přezimování ozimých obilnin

Z hlediska vývinu mrazuvzdornosti ozimů je důležitá etapa otužování, období stability odolnosti a ztráty odolnosti.

Pro dobré otužení je nutné, aby pokles teplot byl postupný, z relativně vysokých hodnot na začátku podzimu až k bodu mrazu koncem podzimu. Další fáze otužování je spojena s výskytem mírných mrazů -2 až -6 °C, které účinněji urychlují nárůst odolnosti. Proces otužování příznivě ovlivňuje dostatek slunečního svitu na podzim a půdní i atmosférické sucho v době podzimu a začátkem zimy. Naopak pochody otužování jsou potlačeny vyšší půdní teplotou a přesycením ornice vodou, čímž se rovněž zvyšuje škodlivý účinek mrazů.

Z agrotechnických opatření ovlivňujících mrazuvzdornost a přezimování je to například promyšlené používání mořidel a intenzita a způsob hnojení, které může významným způsobem zahustit porost. Jeden z rozhodujících činitelů, který může vytvořit dobře zapojený hustý porost, je dodržování agrotechnických termínů setí. Porosty jsou potom vůči nepříznivým podmínkám odolnější. Pozdní termíny setí ozimých obilnin nedávají požadované výnosy. Porosty mají méně odnoží, jsou slabé a mají menší zásobu cukru, a tím jsou i náchylnější k vyzimování. Na druhou stranu jsou však časně seté husté porosty náchylnější na napadení houbovými a virovými chorobami.

Poškození obilnin mrazem

Nejproměnlivější je druhá etapa, charakterizovaná kolísáním odolnosti v závislosti na trvání a počtu oblev v zimním období. Pro stabilitu vysoké odolnosti během zimy je důležitý výskyt mírných mrazů.Oteplení uprostřed zimy vede ke snížení odolnosti ozimů. Významnou ochrannou funkcí proti účinkům mrazu je rovněž výška sněhové pokrývky.

Pod vyšší sněhovou pokrývkou na nezmrzlé půdě ovšem může vzniknout tzv. vyležení porostů, kdy dochází k narušení energetické bilance, která vzniká nerovnováhou (disproporcí) mezi probíhajícím dýcháním a sníženou fotosyntézou. Další faktory ohrožující přezimování se uplatňují většinou nepravidelně, časově omezeně a hlavně na relativně menších plochách. Jedná se např. o stres vymokáním, kdy mohou být rostliny zaplaveny vodou z tajícího sněhu i ledu po oblevě a jarní zaplavení může ještě kromě přímého účinku násobit dřívější poškození rostlin mrazem. Při opakovaném zmrznutí a roztátí, kdy se povrchová vrstva půdy vertikálně zvedá, může docházet (zváště u mělce zasetých porostů) i k vytahování rostlin. Přitom může dojít i k přetrhání kořínků. Zimní sucho následně způsobuje hlavně u nadzemních částí rostlin dehydrataci pletiv, až dojde k jejich zaschnutí a odumření. Při poklesu teplot pod 0 °C kořeny již téměř nepřijímají vodu, přičemž transpirace z nadzemních částí je ještě zesílena nízkou relativní vlhkostí, přímým slunečním zářením a větrem. Názorným příkladem bylo předjaří roku 2011 na střední Moravě.

Stresové faktory zimního období se většinou uplatňují ve vzájemné kombinaci. K poškození rostlin může dojít v kterémkoliv období zimy, i když riziko výskytu podmínek vyvolávajících ztrátu odolnosti se ke konci zimy zvyšuje. V předjaří nebo počátkem jara souvisí rychlá ztráta odolnosti ozimů vůči mrazu se zvyšováním teploty půdy a s obnovením rychlého růstu a vývoje rostlin.

Největší odolnost mrazům (mrazuvzdornost) má žito ozimé (až -25 i -30 °C), tritikale ozimé (až -20 °C), pšenice ozimá (-15 až -20 °C), ječmen ozimý (-12 až -15 °C). Velmi záleží na úrovni a době sněhové pokrývky, na odrůdě a na aktuálním stavu mrazuvzdornosti, který se během zimy mění.

Při větším poškození porostu je někdy nutné porost zaorat a provést náhradní osev. Orientační kritické počty rostlin podle stupně odnožení na 1 m²: pšenice ozimá 350–400 odnoží, žito 300–350 odnoží, ječmen ozimý víceřadý 350–450 odnoží, ječmen ozimý dvouřadý 400–450 odnoží, tritikale 350–400 odnoží.

Skladištní škůdci

Při skladování větších objemů zrnin je také větší nebezpečí šíření a škodlivosti skladištních škůdců. Při delším skladování v nevhodných podmínkách mohou obilniny napadnout škůdci nebo i plísně. V zemědělské prvovýrobě se zjišťování a monitorování skladištních škůdců vždy nevěnuje patřičná pozornost. Většina skladištních škůdců je světloplachá (fotofóbní) a žije velmi skrytým způsobem života, proto je jejich výskyt ve skladech velice nenápadný a snadno ujde pozornosti. Čím dříve se podaří škůdce objevit, tím menší škody stihnou napáchat, a tím menší jsou i náklady na jejich vyhubení. Včasné zjištění škůdců je proto důležitou součástí prevence.

Zjišťování výskytu

Pro jejich průběžné monitorování ve skladech zrnin a krmiv využíváme v praxi lapače feromonové, lepové, světelné, padákové, insekticidní nebo i potravně retenční. Např. feromonový lapač na zjištění přítomnosti potemníků rodu Tribolium v krmivech lze použít i pro reklamaci u výrobce krmných směsí, kterými si lze většinou do skladů tyto škůdce dovézt. Do uskladněných obilnin lze použít i jednoduché děrované padákové lapače. Jejich citlivost umožní zjistit přítomnost škůdce ještě dříve, než nastane jeho kalamitní výskyt.

Ochrana

K nejdůležitějším kurativním (léčebným) opatřením v ochraně před skladištními škůdci patří plynování neboli fumigace přípravky:Delicia gastoxin a Phostoxin pelety (tablety).

Pro předsklizňovou přípravu provozů, sil a prázdných skladů se nejčastěji doporučují aplikace reziduálních insekticidů nebo prostorové použití insekticidů: Actellic 50 EC, Karate se Zeon technologií 5 CS, Reldan 22, Reldan 40 EC)* a Trebon 30 EC.

Přípravky povolené k ošetřování skladovaného obilí jsou: Actellic 50 EC, K-Obiol EC 25, Reldan 40 EC)*. Všechny typy chemických přípravků je nutno používat pouze podle platného technologického postupu. Nejnovější technologií aplikace přípravků k ochraně skladovaných obilnin je jejich ošetření přímo během sklizně např. přípravkem K-Obiol EC 25.

Ošetření napadených zrnin a substrátů, zvláště větších objemů, je vždy složitější a rizikovější, proto je vhodnější se s tímto problémem obrátit na odbornou firmu i proto, že pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin registrovaných k ošetřování provozů, sil a prázdných skladů je potřeba mít speciální odbornou způsobilost pro aplikaci chemických přípravků v zemědělských a potravinářských objektech.

Velkým problémem je narůstající rezistence skladištních škůdců k používaným účinným látkám.
 

I v domácnosti najdeme skladištní škůce – housenky zavíječe paprikového