Aktuální přehled ochrany v zahradě - únor a březen

14. 02. 2011 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana rostlin a pěstování Zobrazeno 30996x

Hospodářsky nejvýznamnější chorobou broskvoní je kadeřavost listů broskvoně. Při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) nelze vyloučit poškození plodů švestek puchrovitostí švestek. Na angreštech a poslední dobou i na rybízech způsobuje silná poškození až odumírání letorostů i plodů hnědé/Americké padlí angreštu. Ošetření proti přezimujícím škůdcům proveďte spolu s fungicidním ošetřením proti padlí, strupovitosti, když jsou stromy dostatečně vyrašeny do fáze zeleného až růžového poupěte podle použitého přípravku.

Ovocné dřeviny

Kadeřavost listů broskvoně

Hospodářsky nejvýznamější chorobou broskvoní je kadeřavost listů broskvoně (Taphrina deformans).

Ochrana proti této chorobě je založena na důsledném preventivním postřiku stromů fungicidy v době nalévání pupenů, nejpozději v období těsně před naléváním terminálních pupenů před rašením. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného období je vývoj zpomalen a infekční období může trvat i pět až šest týdnů. Některý rok (2008) nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy (2009) až v dubnu.

Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat, v případě výskytu teplých period v zimním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů 7–9 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když začnou na lískových keřích prášit jehnědy.

K tomuto základnímu ošetření lze doporučit především měďnaté fungicidy: Dithane M45, Dithane Neo-Tec,Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP,   Kocide 2000, Kuprikol 50 WP,  Kuprikol 250 SC, Novozir MN 80 NEW, Cuprocaffaro nebo Flowbrix. V případě pokračujícího vlhkého a chladného počasí se doporučuje ošetření podle potřeby 1–2× opakovat přípravky: Delan 700 WDG, Syllit 65 WP nebo Thiram Granuflo. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat ke kontaktním přípravkům do postřikové jíchy ještě vhodné smáčedlo.

Fungicidní ošetření po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je již neúčinné!
 

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) nelze vyloučit poškození plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni).

Houba přezimuje myceliem ve větvích nebo blastosporami (kvasinkovité mycelium) na šupinách pupenů. K infekci plísně dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody mohou být uvnitř duté a jsou bez pecky. Deformované plody (puchry, bouchoře) postupně hnědnou, zasychají a opadávají.

Silnější výskyty obecně bývají zejména ve výše položených podhorských oblastech, ale při příznivých podmínkách pro infekci byly významné výskyty zaznamenávány i v nižších polohách. Výrazné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Jako velmi náchylná je uváděna švestka Domácí velkoplodá. Škodlivost choroby je značná, může být napadeno až 70 % plodů.

Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas, než dojde k šíření askospor. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti švestkové není ještě plně dořešená.

Napadení tímto patogenem lze omezit podobně tak jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením měďnatými fungicidy: Dithane DG Neotec, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC a Flowbrix v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte a ihned po odkvětu ošetření opakovat.

poškození plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni)

 
Jarní ošetření proti přezimujícím škůdcům

Při odpočtech přezimujících stadií škůdců (únor, březen) zjišťujeme, že jejich výskyty se liší podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny různými mikropodmínkami prostředí, druhovou a odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce. Proto před ošetřením je vhodné provést kontrolu napadení. (viz. Agromanuál 1/2011).

Ošetření proti přezimujícím škůdcům proveďte spolu s fungicidním ošetřením proti padlí, strupovitosti, když jsou stromy dostatečně vyrašeny do fáze zeleného až růžového poupěte podle použitého přípravku.

Před líhnutím škůdců lze použít přípravek Oleoekol.

Na vylíhlé škůdce možno aplikovat i jiné registrované insekticidy: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 40 EC* či Talstar 10 EC* samostatně nebo jako tank-mix s Ekolem.

V případě většího výskytu vajíček svilušek použijte některý z akaricidů:Cascade 5 EC, Nissorun 10 WP, Omite 30 W, Omite 570 EW, Sanmite 20 WP, Talstar 10 EC*,  Magus 200 SC nebo Ortus 5 SC.

Teplota při ošetření má být vyšší než 7 °C. Přípravky nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků na bázi olejů, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují. Pokud v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci padlí a přezimujících stadií škůdců, dochází pak k jejich rychlému populačnímu nárůstu (expanzi, gradaci), který se později jen těžko zvládá.

V zimním období až do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Drobné ovoce

Hnědé padlí angreštu

Na angreštech a poslední dobou i na rybízech způsobuje silná poškození až odumírání letorostů i plodů hnědé padlí angreštu [Americké padlí angreštové] (Sphaerotheca mors-uvae).

Napadené plody jsou pokryty zpočátku bílým, později hnědým podhoubím plísně, jsou nevzhledné, často zdeformované a mají nepříjemnou houbovou chuť. Silně napadené mladé plody zasychají. Obrůstající stromky nebo keře po napadení mají nižší odolnost k zimním mrazům. I proti této chorobě je nutno na rizikových lokalitách provést chemické ošetření včas, tj. již před květem. Houba přezimuje hnědým sekundárním myceliem spolu s kleistotheciemi na napadených větvičkách (houba prorůstá až do dřeva) a v pupenech. Zdrojem primární infekce jsou askospory i konidie.

Optimální podmínky pro rozvoj plísně a šíření infekce je teplejší počasí (optimum 18–20 °C) a vyšší nebo střídavá vlhkost vzduchu. Vyšší napadení bývá na půdách s přebytkem dusíku a nedostatkem draslíku.

Výskyt onemocnění můžete omezit vhodnou agrotechnikou a „hlubším“ řezem, tj. vyrovnanou výživou (nepřehnojovat dusíkem) a vzdušnou korunkou stromků či keřů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách upřednostnit rezistentní odrůdy, uvádí se: Darek, Invicta, Kaptivator, Karát, Karmen, Marlet, Neguš, Pax, Prima, Remarka, Rixanta, Reverta, Rokula, Rolonda aj.

Ohrožené porosty ošetříme postřikem při rašení a opakovaně 2–3× po odkvětu (dodržet OL!) registrovanými přípravky Discus, Kumulus WG, Sulikol 750 SC*, Bioan, Bioblatt, Bioton, dle návodu k použití. Případně lze použít také postřik Baycorem 25 WP, který je registrován do angreštu na rez vejmutovkovou, ale má vedlejší účinnost i na padlí. K přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. A nezapomeňte také na účinný postřik po sklizni!

Ohrožené výsadby černého rybízu se výjimečně ošetřují 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a po sklizni.

hnědé padlí angreštu/Americké padlí angreštové

Vlnovník rybízový

Ze závažnějších škůdců drobného ovoce, který se pravidelně vyskytuje již začátkem jara je vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis). Příznaky výskytu vlnovníka rybízového se projevují na pupenech rybízu (především černého), kde způsobuje tvorbu hálek (nápadné zduření pupenů). Uvnitř hálek jsou tisíce roztočů mikroskopické velikosti.

Kromě přímých škod způsobuje přenos závažného virového onemocnění - virového zvratu rybízu (black currant reversion virus - BCRV), kdy dochází rovněž k charakteristickým změnám habitu listů (tzv. kopřivový list) i celkového vzhledu. Silněji napadené keře nekvetou a přestávají plodit.

Vlnovník rybízový je jedním z nejvýznamnějších škůdců rybízu. Vlnovníci se šíří aktivně přelézáním a pasivně napadenou sadbou. Roznáší je též vítr, hmyz, ptáci apod. Na zahradách se doporučuje provádět brzy z jara, ještě před rašením, mechanické odstraňování zduřelých pupenů, při velkém napadení i celých větví.

Jako přímou ochranu lze provést postřik akaricidy: Omite 30 W, Omite 570 EW,  Magus 200 SC. První ošetření se provádí v prvních jarních dnech, v době pukání pupenů, druhé ošetření těsně před rozkvětem rybízu a třetí po sklizni. Postřik se doporučuje provádět za teplého slunného počasí, (kdy roztoči opouštějí hálky a vlastním aktivním pohybem přelézají k nově se vyvíjejícím pupenům v úžlabích listů, kde se intenzivně množí) při teplotě nad 18 °C, což někdy bývá problém?!.

Příznaky výskytu vlnovníka rybízového (Cecidophyopsis ribis) se projevují na pupenech rybízu

Zelenina a květiny

Předpěstování sadby

Jarní výsevy zeleniny a především mnohých choulostivých druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo. Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin a na účinný zásah již bývá pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený kvalitní výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce vydezinfikován. To však není u průmyslově připravovaných substrátů technicky možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.

Padání klíčních rostlin

Nejčastějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby jako je např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány i některé druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas. Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být také, jak už bylo uvedeno infikované osivo. Rozvoj patogenních hub, a tím i padání podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a fóliovnících, vyšší vlhkost půdy, a v zimních měsících přehoustlé výsevy i nedostatek světla při vyšších teplotách. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin a to nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však mohou původci padání škodit na skleníkových, ale i venkovních kulturách během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin za vhodných podmínek přecházejí na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, Sclerotinia minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.

Hlavní ochranou před „padáním klíčních rostlin“ je dodržování preventivních opatření. Používat jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště pro citlivé rostliny) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstovat v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Z chemických přípravků možno aplikovat např. Merpan 80 WP, Previcur 607 SL, Captan 50 WP k ošetření zeminy zálivkou po výsevu. Případně lze použít totální biocid Basamid Granulát k dezinfekce půdy či substrátu před výsevem podle návodu. Je třeba dát pozor na fytotoxicitu! Další možností je použití mikrobiálniho přípravku Supresivit k zapravení do substrátu (nejlépe po tepelné sterilizaci) nebo k zálivce po výsevu dle metodiky. Účinnou složkou tohoto přípravku jsou vzdušné konidie (spory) mykoparazitické houby Trichoderma harzianum.

Houbomilka česneková

Houbomilka česneková (Suillia univittata a S. lurida) lokálně způsobuje, především u malopěstitelů větší škody na česneku (místně i na cibuli ze zazečky a póru). Druh S. univittata je na našem území pravděpodobně častější i škodlivější než druh S. lurida.

Přezimuje jako moucha v nejrůznějších úkrytech. Je podobná mouše domácí. V březnu a v dubnu pak klade vajíčka na listové pochvy vzcházejícího česneku, nejčastěji těsně nad zemí. Odrůdy jarního typu česneku vysazované na jaře nejsou většinou tímto škůdcem napadány neboť v době kladení vajíček ještě nejsou vzešlé. Vylíhlé larvy jsou bělavé, přibližně 10 mm dlouhé. Larvy této mouchy vnikají mezi listy a vyžírají jejich báze. V jedné rostlině bývá vždy jen jedna larva. Často pronikají až k vegetačnímu vrcholu. Následkem toho se nadzemní části rostlin česneku kroutí, deformují a žloutnou. Pletiva poškozená larvami houbomilky jsou velmi často druhotně napadána bakteriemi nebo houbami a rostliny pak podléhají hnilobám a hynou. Slaběji poškozené rostliny mají podstatně menší a nekvalitní cibule. Kuklí se v půdě, v blízkosti napadených rostlin. Mouchy se líhnou v květnu a v červnu. Škůdce má pouze jednu generaci ročně.

Preventivní ochrana spočívá ve střídání plodin, doporučuje se nesázet česnek po česneku ani po póru a v oblastech častějších výskytů sázet jarní česnek. Vzhledem k tomu, že houbomilka česneková je špatný letec, doporučuje se česnek vysazovat v co největší vzdálenosti od loňské výsadby hostitelských rostlin. Pro malopěstitele lze doporučit pokrýt již v únoru celý záhon česneku bílou netkanou textilií, kterou odstraníme až v dubnu.

V lokalitách pravidelného výskytu se česnek poprvé chemicky ošetří okamžitě, jakmile odpolední teploty za slunečného počasí dosáhnou 3–4 po sobě následující dny 10 °C, bez ohledu na stadium vzcházení česneku. Většinou je to již v březnu (někdy i koncem února). Ošetření se za 14 dní opakuje. Místo postřiku je možno použít (na menších plochách) i zálivku. K ošetření jsou regitrovány přípravky Karate se Zeon technologií 5 CS a Reldan 40 EC*.

Pozn.: * - do spotřebování zásob