Počasí a fungicidní ochrana obilnin

Vliv počasí se může promítnout i do stupně působení jednotlivých pesticidů (např. vlivem na tvorbu či smytí voskové vrstvičky). Teplota může urychlit příjem pesticidních látek, případně rychlost jejich odbourávání v rostlinných pletivech, a tím i dobu účinnosti (např. u fungicidů), v extrémních případech může rychlý příjem pesticidní látky vyústit až v nežádoucí popálení. Při aplikaci látek s růstově regulačním účinkem vyšší teplota zesiluje zkracující účinek a naopak při nízkých teplotách může být jejich konečný regulační efekt nedostatečný. Teplota představuje limitující faktor pro příjem pesticidních účinných látek rostlinami.

Počasí a choroby v roce 2010

Ukázkovým příkladem vlivu počasí na zdravotní stav porostů a konečný efekt fungicidního ošetření byl rok 2010.

Vývoj porostů ozimé pšenice byl již v dubnu opožděný a i následně probíhal pomaleji než je obvyklé. Tím došlo k prodloužení časového odstupu mezi počátkem sloupkování a metáním, případně kvetením, fází, do nichž bývá často směřována dvoufázová fungicidní ochrana porostů. Očekávaná doba fungicidní ochrany tak byla delší, než mohly i dvě plné dávky fungicidů zajistit (graf 1). Navíc nebylo možné fungicidní ošetření během května provést, protože bylo sice 5 dnů beze srážek, ale porosty byly podmáčené, takže nebylo možné do nich vjet aplikační technikou.

Na druhé straně průběh počasí v květnu a následně červnu vytvořil extrémně příznivé podmínky pro rozvoj listových chorob pšenice, které vyústilo v epidemii braničnatky pšeničné (Septoria tritici) a následně absolutní desikaci listového aparátu porostů náchylných odrůd ozimé pšenice při absenci dostatečné fungicidní ochrany již koncem června.

V daném roce navíc docházelo k poléhání porostů ozimé pšenice, což nebývá v oblasti střední Hané obvyklé. Důvodem byly nízké teploty v dubnu, tj. v období, v němž byly prováděny aplikace regulátorů na bázi CCC (chlorcholinchloridu). Účinnost těchto aplikací byla velmi nízká, ovšem napravení daného stavu a zkrácení porostů dalším regulátorem růstu (Moddus, Cerone 480 SL) nebylo možné, protože ve vhodných vývojových fázích pro dané aplikace nebyl možný vstup do porostů z důvodu podmáčení. „Dílo zkázy“ bylo v některých případech dokonáno opět počasím - polehlé porosty často porůstaly v důsledku deštivého počasí během žní (obr. 1).

Graf 1: Průběh počasí a vývojové fáze ozimé pšenice 22. 4.–20. 6. 2010, (Velká Bystřice)

Obr. 1: Polehnutí pšenice a následné porůstání v polehlém porostu

Prognostické a expertní systémy

Víme, že „poručit větru, dešti“ není možné. Je ale dobré vědět, co nám počasí může ovlivnit. Případně jak, a jaké opatření je v dané situaci nejvhodnější, jenž nám pomůže nepříznivý vliv počasí eliminovat nebo alespoň zmírnit.

V oblasti ochrany rostlin jsou velmi užitečným pomocníkem agronoma nejrůznější prognostické metody a expertní systémy, které nás včas, dopředu upozorní na pravděpodobnost výskytu, případně na riziko výskytu a šíření určité choroby dříve, než ji skutečně nalezneme v porostu (např. ProPlant). Jsme pak o krok napřed a můžeme provést cílenou aplikaci fungicidu preventivně, případně na počátku výskytu patogena. Taková ošetření mají nejvyšší účinnost a maximální efektivitu zásahu.

ProPlant

Počítačový expertní systém ProPlant pracuje na základě vyhodnocení meteorologických dat - teplot, srážek, slunečního svitu - získaných z automatické meteorologické stanice. Získaná data jsou zpracována ve vztahu k požadavkům jednotlivých patogenů na vlhkost, teplotu, případně další faktory, které jsou optimální pro jejich rozvoj a šíření. Výstupem je grafická signalizace dnů s vhodnými infekčními podmínkami pro daného patogena ve formě červených puntíků (obr. 2). Pokud se nám taková signalizace objeví, znamená to, že jsou splněny podmínky pro rozvoj dané choroby a že je nutné co nejdříve provést fungicidní ošetření (pokud není porost pod fungicidní ochranou z předcházejícího zásahu). Výstupy z roku 2010 dokladují extrémně příznivé podmínky pro rozvoj houbových chorob ozimé pšenice, což jsme v porostech všichni viděli v podobě jejich silného výskytu (obr. 3).

Obr. 2: Signalizace infekčních podmínek programem ProPlant pro květen 2010

Obr. 3: Napadení ozimé pšenice Sulamit braničnatkou pšeničnou (22. 6. 2010, pokusy Ditana)

ProPlant a pokusy

Praktický význam využití zmíněného programu dokladují výsledky přesných maloparcelkových pokusů (obr. 4 a 5).

Například v roce 2008 signalizoval ProPlant riziko infekce a tedy nutnost ošetřování ozimé pšenice poměrně brzy - již 18. 4. 2008, zatímco plánovaná aplikace (přibližně do DC 32, ve fázi 2. kolénka) byla provedena 23. 4. 2008. Stejně tak signalizace pro druhé fungicidní ošetření pšenice byla podle ProPlant již 23. 5. 2008, zatímco plánované ošetření „do klasu“ bylo provedeno až 2. 6. 2008. Provádění fungicidní ochrany podle ProPlant přineslo zvýšení výnosu o 3,47 q/ha, při stejných vynaložených nákladech, pouze s větší péčí o správné načasování fungicidního ošetření (podle ProPlant). Toto správné rozhodnutí přineslo konečný zisk 1388,- Kč/ha ve srovnání s prováděním ošetřování podle plánu, bez ohledu na aktuální podmínky pro výskyt a rozvoj chorob.

Ne vždy však platí „čím dřív, tím líp“. Dokladem toho jsou výsledky z roku 2006, kdy naopak signalizace infekčních podmínek a tedy nutnost ošetřování byla až 22. 5. 2006, zatímco fungicidní ošetření plánované do fáze 2. kolénka bylo provedeno již 3. 5. 2006. Obdobný časový posun byl i pro druhé fungicidní ošetření. I v tomto případě rozhodování o fungicidním ošetření porostů ozimé pšenice podle signalizace ProPlant bylo ekonomičtější a přineslo zvýšení výnosu o 2,21 q/ha a finanční přínos 923 Kč/ha oproti klasicky zvoleným termínům ošetření (obr. 5).

Obr. 4: Vliv správného načasování aplikace fungicidů na výnos a ekonomiku v roce 2008, (odrůda pšenice Sulamit)

Obr. 5: Vliv správného načasování aplikace fungicidů na výnos a ekonomiku v roce 2006, (odrůda pšenice Sulamit)

Závěr

Uvedené vybrané výsledky maloparcelkových pokusů potvrzují význam správného načasování fungicidního ošetření ozimé pšenice.

Využití počítačového programu ProPlant pro stanovení optimálního termínu fungicidního ošetření zajišťuje nejen zdravý porost, ale především vyšší efektivnost zásahu a lepší ekonomiku. Fungicidní ošetření je signalizováno a prováděno v nejoptimálnějším termínu, který zajišťuje maximální účinnost zásahu. Naopak pokud program nesignalizuje podmínky pro rozvoj chorob, tedy ani ošetření, může agronom ušetřit finanční prostředky a následně je vynaložit v opodstatněných případech. Navíc nejsou prováděny zbytečné aplikace fungicidů, když není předpoklad výskytu chorob, což nabývá na významu i z pohledu ochrany životního prostředí a z pohledu uplatňování zásad antirezistentní strategie FRAC.

Prognostické modely a expertní systémy tak představují důležitou pomůcku pro usnadnění rozhodování agronoma v každodenní pěstitelské činnosti.

 Další podorbnosti naleznete v Agromanuálu 5/2011.