Rozšíření původců fomového černání stonků řepky v ČR a výskyty choroby na vybraných lokalitách

03. 09. 2014 Ing. Eva Plachká, Ph.D., Ing. Jana Poslušná Choroby Zobrazeno 5153x

Fomové černání stonků řepky je celosvětově významnou chorobou při pěstování řepky olejky ozimé. Její význam v podmínkách České republiky zvlášť roste na lokalitách vysokého zastoupení řepky v osevním postupu a v letech příznivých pro vývoj choroby.

Původci fomového černání stonků řepky

Primárním zdrojem infekce je původce choroby přežívající na posklizňových zbytcích a v půdě pomocí plodnic - pseudoperithécií. Z plodnic se uvolňují askospory, které jsou roznášeny na velké vzdálenosti větrem. Primární příznaky choroby lze pozorovat již po vzejití na děložních lístcích a dále na starších listech v podobě šedých skvrn, na kterých jsou patrné nepohlavní struktury původce, tzv. pyknidy, v nichž se vytvářejí nepohlavní konidie, které jsou zdrojem sekundárních infekcí. Patogen se šíří intercelulárně směrem k bázi stonku a kořenovém krčku a ničí jejich vnitřní pletiva. Pletiva báze stonku trouchnivějí a trhají se, pak hovoříme o tzv. rakovině stonku či suché hnilobě.

Za jediného původce byl dlouho považován druh Leptosphaeria maculans (Desmaz.) Ces. & De Not. (anamorpha Phoma lingam Tode ex Fr.). Na základě virulence patogenu, která se projevila různou intenzitou příznaků na hostitelské rostlině a schopnosti vytvářet tzv. rakovinu stonku řepky byl patogen rozdělen na dva patotypy či dvě skupiny, a to vysoce virulentní (agresivní) patotyp, také označovaný jako skupina A či Tox⁺ a slabě virulentní (neagresivní) patotyp označovaný jako skupina B či Tox⁰. Biologické, biochemické a molekulárně biologické studie prováděné u patogenu L. maculans však zjistily i další rozdíly mezi A a B skupinou. Agresivní skupina A  se oproti neagresivní skupině B vyznačuje relativně pomalým růstem klíčního vlákna konidií a pomalým růstem v in vitro podmínkách, nepřítomnosti ve vodě rozpustných pigmentů v tekutém médiu a schopnosti syntetizovat sirodesminové fytotoxiny in vitro.

Na základě těchto odlišností a dalších vznikla hypotéza, že se jedná o  dva úzce příbuzné druhy. Hypotézu potvrdil v roce 2001 Shoemaker a  Brun, kteří na základě morfologických charakteristik pseudoperithécií rozlišili dva samostatné druhy: L. maculans (původně skupina A) a L. biglobosa (původně skupina B). Druh L. maculans je rozdělen na 2 poddruhy a druh L. biglobosa na 5 poddruhů.

O zastoupení druhu L. maculans a L. biglobosa jsou k dispozici výsledky monitoringu obou původců choroby prováděného v České republice v letech 2007–2009. V Karlovarském kraji, Středočeském kraji, kraji Vysočina, Královéhradeckém kraji, Moravskoslezském kraji, Jihočeském kraji, Olomouckém kraji a Pardubickém kraji byly opakovaně sbírány vzorky rostlin řepky s příznaky choroby fomového černání stonků řepky. Z celkového počtu 777 testovaných vzorků byla přítomnost obou patogenů L. maculans a L. biglobosa prokázána v 357 případech. Ve 373 vzorcích byl detekován pouze patogen L. maculans a ve 47 vzorcích pouze patogen L. biglobosa. Byly potvrzeny výsledky ze zahraničí, že příznaky v podobě jednotlivých skvrn na listech mohou být způsobeny infekcí obou druhů. Skupina Fitt et al. (2003) uvádí fakt, že v podzimním období primární příznaky na listech způsobuje především patogen L. maculans, který se později šíří na stonky a je původcem rakoviny stonků, zatímco patogen L. biglobosa se vyskytuje v pozdějším období (v zimě) a vytváří léze ve vyšších patrech rostlin.

 Tab. 1: Průběh napadení řepky patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa před sklizní, Opavsko, v letech 2001 až 2013; odrůda Odila (2001–2005), Lisek (2006–2007), Benefit (2008–2013)

Data prvních výskytů na podzim	Suma srážek za září (mm)	Průměrná denní teplota  v říjnu  (°C)	Rok sklizně	Napadení řepky patogenem před sklizní
				frekvence napadení (%)	intenzita napadení (%)	počet odumřelých rostlin ze 100
15. 9.  2001	110,8	12,0	2002	100	82	47
20. 10. 2002	47,1	7,6	2003	85	59	20
5. 11. 2003	28,2	6,2	2004	72	50	12
15. 11. 2004	15,03	10,9	2005	70	35	0
25. 10. 2005	23,9	9,3	2006	89	45	5
15. 10. 2006	16,0	11,2	2007	82	44	12
5. 10. 2007	128,0	7,8	2008	100	49	0
29. 9. 2008	76,5	10,1	2009	100	41	0
25. 10. 2009	14,8	8,0	2010	82	32	0
11. 10. 2010	86,8	6,3	2011	57	19	0
26. 10. 2011	12	7,72	2012	78	50	25
8. 10. 2012	68,4	7,6	2013	40	25,4	0
1. 10. 2013	98,7	9,2	2014	*	*	*
Vysvětlivka: * Údaj nebyl k dispozici.

 

01 Askospora Leptosphaeria maculans nebo Leptosphaeria biglobosa (© Ing. Jana Poslušná)

02 Fomové černání stonků řepky na listech 27. 2. 2014 (© Ing. Eva Plachká, Ph.D)

Výskyty fomového černání stonků řepky - Opavsko

Na Opavsku sledujeme výskyty fomového černání stonků řepky již od roku 2001 (tab. 1). Pozorování byla prováděna v porostech zasetých v agrotechnických termínech pro řepařský výrobní typ. Jednalo se o termíny setí mezi 23. srpnem až 1. zářím. Porosty začaly vzcházet do 8 dnů po zasetí. Výjimkou byl rok 2010 s nepříznivými podmínkami pro setí, kdy bylo zaseto až 13. 9. 2010.

Porovnáme-li ve sledovaných letech data prvních výskytů choroby, sumu srážek v září a průměrnou denní teplotu v říjnu, byly nejčasnější výskyty fomového černání stonků řepky na listech, vysoké srážky v září a vysoké teploty v říjnu zaznamenány v roce 2001, 2008 a 2013. Právě vysoká vzdušná vlhkost a následně vysoká teplota jsou důležité pro dozrávání a uvolňování askospor a průběh infekce. Napadení rostlin s příznaky choroby na listech na podzim se zpravidla pohybovalo do 5 %. Výjimkou byl podzim 2001 a podzim 2013. Kdy v říjnu 2013 byl výskyt choroby na listech zaznamenán u 10 a více procent rostlin a napadení listů bylo na úrovni 10 %. Na podzim 2011 byly na Opavsku sledovány pouze ojedinělé výskyty choroby na listech.

V závislosti na ročníku byla zaznamenána frekvence napadení před sklizní až 100 % rostlin a to v roce 2002, 2007, 2008. Důležitým ukazatelem je však intenzita napadení, která vypovídá o tom, jak závažné bylo napadení rostlin: zda se jednalo o povrchové napadení stonků nebo se jednalo o  napadení hloubkové, které bylo příčinou předčasného odumírání rostlin. Nejvyšší intenzita napadení rostlin před sklizní byla dosažena v roce 2002. S výjimkou ročníků 2001/2002, 2002/2003 a 2010/2011 převažovalo v ČR ve sledovaném období povrchové napadení stonků. Počet předčasně odumřelých rostlin před sklizní se u sledovaných odrůd pohyboval od 0 do 47 %.

Nejsilnější výskyt choroby byl zaznamenán na podzim 2001. Kdy byly výskyty zaznamenány již na děložních listech a na konci října byly zaznamenány výskyty na kořenových krčcích u 24 % rostlin. Před sklizní bylo 47 % rostlin předčasně dozrálých. Proto byl průběh počasí od srpna do zimy v roce 2001 posouzen jako optimální pro napadení řepky původci fomového černání stonků řepky. Další vysoký výskyt předčasně odumřelých rostlin byl zaznamenán před sklizní 2012 a to u neošetřené kontroly až 25 %. Předčasné odumření rostlin způsobily nízké teploty na konci ledna a  začátku února 2012, které poškodily rostlinná pletiva a ty pak byly náchylnější k jarní infekci řepky původci fomového černání stonků řepky. 

Výskyty fomového černání stonků řepky - Šumpersko

Stejná pozorování byla na podzim roku 2008 zahájena na Šumpersku. Na vybraných pozemcích byl vývoj této choroby ve sledovaném období téměř shodný. Na podzim 2008 byl zaznamenán nízký výskyt příznaků fomového černání stonků řepky na listech, poškozeno bylo do 5 % listové plochy hodnocených rostlin ozimé řepky. V dalších letech (2009–2012) však míra poškození nepřekročila hranici 2 % napadené listové plochy. Zlom nastal v roce 2013, kdy na podzim dosahovalo napadení listové plochy fomovým černáním stonků řepky až 10 %.

Přestože nebyly porosty na podzim výrazně napadeny, předsklizňové hodnocení zdravotního stavu, vykazovalo podle vlivu ročníku často střední napadení chorobou. Míra poškození řepkových porostů před sklizní se na Šumpersku pohybovala v rozmezí od 7 do 40 % a převládalo povrchové poškození stonků řepky.

Právě v roce 2008 byla zaznamenána nejvyšší intenzita poškození řepky před sklizní stejně jako na Opavsku. Nejnižší napadení před sklizní řepky bylo pozorováno loni (2013), kdy v průběhu vegetace řepky panovaly nepříznivé povětrnostním podmínky pro rozvoj houbových chorob. Důvodem vyššího napadení řepkových porostů před sklizní 2009 může být zvýšená teplota v říjnu 2008, proto očekáváme i zvýšené poškození porostů před sklizní v letošním roce. Tuto domněnku podporují i pozorování z podzimu 2013, kdy byly příznaky choroby pozorovány ve zvýšené míře a poškození listové plochy dosahovalo až 10 %.

Tab. 2: Průběh napadení řepky patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa před sklizní na Šumpersku v letech 2008 až 2013; odrůda Benefit

Data prvních výskytů na podzim	Suma srážek za září (mm)	Průměrná denní teplota  v říjnu  (°C)	Rok sklizně	Napadení řepky patogenem před sklizní
				frekvence napadení (%)	intenzita napadení (%)	počet odumřelých rostlin ze 100
25. 9. 2008	22,7	8,27	2009	79	40	11
13. 10. 2009	10,9	7,2	2010	55	18	2
24. 10. 2010	83,2	6,2	2011	66	24	0
11. 10. 2011	36,2	7,6	2012	81	30	2
16. 10. 2012	52,7	7,5	2013	18	7	0
17. 10. 2013	83,0	9,0	2014	*	*	*
Vysvětlivka: * Údaj nebyl k dispozici.

Tab. 3: Sledování letu askospor patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa v roce 2012 na lokalitě Opava a Šumperk

Sledované parametry	Veličina	Opava 2012	Šumperk 2012
První výskyty askospor	Datum	31. 8.	29. 9.
	Počet spor na 1 den	3	1
Maximální nálet askospor	Datum	4. 11.	13. 10.
	Počet spor na 1 den	93	20
Druhá a třetí vlna náletů askospor	Datum	29. 9. 23. 10.	27. 10.
	Max. počet spor na 1 den	44 93	3
Doba od prvního náletu askospor do maximálního náletu	Počet dnů	76	15
Dny s nálety askospor	%	43	21
Celkový počet askospor	Počet spor	403	57
Počátek hodnocení náletu askospor	Datum	21. 8.	1. 9.
Konec hodnocení náletů askospor	Datum	4. 11.	15. 11.
Setí/vzcházení řepky	Datum	22. 8./29. 8.	23. 8./29. 8.
První příznaky napadení patogenem na listech	Datum	8.10.	16.10.

Graf: Vliv srážek (srpen až říjen) a průměrné teploty (říjen) na výskyt fomového černání stonků řepky: první výskyty choroby na podzim na listech, na kořenech a bázi stonků na podzim a před sklizní; Opavsko, 2001/02; 2012/13 a podzim 2013

Signalizace nebezpečí infekce řepky na základě letu askospor původců fomového černání stoků řepky

Na podzim 2012 byly na Opavsku ve srovnání s předchozími lety 2009–2011 zaznamenány nejvyšší nálety askospor. První ojedinělé nálety byly zaznamenány 31. srpna, nízké nálety v průběhu září. První vyšší nálety byly zaznamenány 29. září až 15. října, další vlna náletů 23. října až 4. listopadu. Nejvyšší let askospor byl zaznamenán v době ukončení jejich záchytu 4. až 5. listopadu. I přes tento vysoký nálet askospor bylo zaznamenáno napadení listů v říjnu 2012 v průměru u 5 % rostlin. Vyšší výskyty choroby na listech byly zaznamenány až v butonizaci na jaře 2013. Tyto výskyty však již výrazně neovlivnily výskyty choroby před sklizní, kdy bylo napadení hodnoceno jako nízké až střední.

Na Šumpersku na podzim roku 2012 nebylo zaznamenáno vyšší napadení řepkových porostů fomovým černáním stonků řepky (příznaky listové skvrnitosti) než v letech minulých. Průběh náletu askospor byl srovnatelný s předchozími lety (2010 a 2011). První výskyt askospor v ovzduší byl zaznamenán koncem září (29. 9. 2012). Vyšší množství askospor v ovzduší bylo zaznamenáno začátkem října (od 6. 10. 2012) a vrchol náletu gradoval 13. 10. 2012. Druhá slabší vlna náletu askospor byla zaznamenána koncem října (v období od 20.10 do 31. 10. 2012). Přestože byl nálet askospor hodnocen jako slabý a suma zachycených askospor ve sledovaném období byla nižší než v předešlých letech, byl počet dnů, kdy byly askospory v ovzduší pozorovány, vyšší. K hodnotitelnému napadení porostů také napomohla i  druhá vlna náletu askospor.

Termíny ošetření proti fomovému černání stonků řepky

Ing. Eva Plachká, Ph.D.; OSEVA PRO s.r.o., odštěpný závod Výzkumný ústav olejnin Opava
Ing. Jana Poslušná; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk

03 Fomové černání stonků řepky na stoncích před sklizní (© Ing. Jana Poslušná)