Výskyt houbových chorob řepky ozimé v roce 2016 v České a Slovenské republice

20. 03. 2017 Ing. David Bečka, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 3039x

V pěstitelském ročníku 2015/16 se propadly výnosy u „řepkových velmocí“ SRN, Francie, Polska a zčásti i ČR. Naopak dobré úrody kromě Slovenské republiky měly Maďarsko, Rumunsko a Ukrajina.

Slovensko dosáhlo na výměře 124,7 tis. ha druhého (po roce 2013/14 - 3,57 t/ha) nejvyššího výnosu řepky 3,47 t/ha. Historicky poprvé tak byl překonán, i když je mírně (asi o 0,01 t/ha), průměr ČR. Běžně Slovensko výnosově zaostává za Českou republikou ve výnosu řepky o 0,5–0,8 t/ha. Například v roce 2014/15 tento výnosový rozdíl činil 0,74 t/ha ve prospěch ČR (ČR - 3,43 t/ha, SR - 2,69 t/ha).

Za slovenským úspěchem lze především vidět příznivý průběh zimy a dostatečné srážky v jarním období. Velký vliv měl i nižší výskyt houbových chorob, kromě bílé hniloby pak především verticiliového vadnutí. Proto řepková strniště na Slovensku byla po sklizni zpravidla zelená, zatímco v ČR suchá.

Výsledky z Čech

Velkým problémem a hlavním důvodem propadu výnosů řepky ozimé v ČR oproti očekávání, bylo rozšíření houbových chorob. Kromě bílé hniloby (hlízenky) se jednalo především o verticiliové vadnutí.

Hlízenka (bílá hniloba) se rozšířila koncem května a na počátku června. Největší škody způsobila v západních, jižních Čechách a částečně i na Vysočině. Důvodem jejího rozšíření bylo dlouhé kvetení a srážky doprovázené ochlazením ke konci května. Fungicidy aplikované na začátku kvetení již nemohly dostatečně účinkovat. Hlízenka však nebyla tou hlavní chorobou, která snížila výnos.

Velký rozvoj zaznamenalo verticiliové vadnutí. Kořeny, které byly z podzimu silné a hluboké, začaly odumírat a stonky sesychat. Důvodem rozšíření této choroby může být již třetí teplá zima po sobě a květnové srážky. Verticillium dahliae je půdní houba, která přezimuje mikrosklerociemi. Šíří se za teplot 6 až 8 °C, tedy i v současných teplých zimách. Napadá vodivá pletiva kořenů a stonků. Infekce je vyšší po poškození kořenů, třeba od herbicidů nebo škůdců. Možná právě větší poškození kořenů od larev květilky zelné, může být příčinou i většího rozvoje této choroby. V půdě jsou mikrosklerocia životaschopná až 14 let, běžně 4 roky. Stonek usychá, hranatí, kořeny jsou tmavé, ztrácí vlášení a rozpadají se. Po verticiliu často následuje foma a další choroby včetně těch saprofytických. Verticilium je často hlavní chorobou, která způsobuje nouzové dozrávání rostlin a projevuje se suchými stonky na strništi. Běžné fungicidy na verticilium nezabírají. Podle našich výsledků má však řada fungicidů, především strobilurinů, na tuto chorobu významný vedlejší účinek, který se projeví nižším počtem suchých stonků na strništi (tab. 1).

Dále komentujeme výsledky z přesných maloparcelkových pokusů na Výzkumné stanici v Červeném Újezdu (o. Praha Západ) a poloprovozní pokusy v ZAS Koloveč (o. Domažlice). Pokusy byly založeny jako odrůdové s intenzivní pěstitelkou technologií - podzimní hnojení dusíkem, aplikace fungicidu, listových hnojiv, stimulátorů apod.

Tab. 1: Výskyt suchých stonků na strništi po sklizni řepky v přesných odrůdových pokusech¹⁾ na Výzkumné stanici Červený Újezd (o. Praha-západ)

Maloparcelkové pokusy - Výzkumná stanice Červený Újezd

Napadení rostlin houbovými chorobami bylo spíše nižší až střední. Více se rozšířila v porostech hlízenka, a to především po vydatnějších srážkách v poslední dekádě května a v polovině června. Verticiliové vadnutí, které pravděpodobně stálo za poklesem výnosů v celé ČR, se v našich pokusech tolik nerozšířilo (tab. 2).

Původce onemocnění bílou hnilobou - hlízenka obecná se rozšířil více než v suchém roce 2014/15 (0,4 %). V průměru bylo infikováno přes 3 % stonků. U odrůd Dozzen, Orex, Oriolus, Shrek a Sidney jsme nepozorovali žádné příznaky tohoto onemocnění. Zatímco odrůdy Harry (9,2 %), Bonanza (8,3 %) a Hekip (7,5 %) byly hlízenkou napadeny nejvíce.

Napadení stonků verticiliovým vadnutím (6,1 %) bylo nižší než v roce 2014/15 (21 %), a spíše se blížilo roku 2013/14 s napadením 1,2 %. Důvodem nižšího napadení může být skutečnost, že v době bonitace nebyly ještě patné symptomy tohoto onemocnění. Při hodnocení strniště, jsme již v průměru pozorovali přes 60 % suchých stonků (s převahou verticilia). Větší odolnost verticiliu byla patrná u odrůd: DK Sensei, PX 115, RG 21310 a Trezzor (shodně 2,5 %). Vyšší napadení jsme naopak pozorovali u odrůd: Harry (15,8 %), ES Darko (15,0 %), Astronom (14,2 %), PT 234 a Hekip (shodně 10,0 %).

Velmi přesným a vypovídajícím údajem je hodnocení suchých (komplexem houbových chorob infikovaných) stonků na strništi. Výhodou je celkový pohled na parcelu, se zohledněním ohnisek případného výskytu chorob. Zde jsou již hodnoty napadených stonků vyšší (v průměru 61 %) a pohybují se od 22 do 98 % (v roce 2014/15 od 8 % do 75 %, v průměru 39 %). Některé odrůdy neměly po sklizni téměř žádné zelené stonky, např. Harry, Troy, Hekip, PT 234 a Astronom (89–98 % suchých stonků). Nejzdravější strniště měly odrůdy a novošlechtění: RG 21310 (22 %), Orex (26 %), Faktor KWS a RG 21308 (shodně 28 %).

Celkově nejlepší zdravotní stav jsme pozorovali u odrůd: Atora, DK Explicit, DK Exstorm, Dozzen, Orex, RG 21310, Shrek, Sidney, SY Cassidy a SY Harnas.

Tab. 2: Napadení stonků bílou hnilobou (hlízenkou) a verticiliovým vadnutím - 13. 7. 2016, počet infikovaných rostlin na strništi - 26. 7. 2016

Poloprovozní pokusy Koloveč

Nejvyšší napadení hlízenkou jsme pozorovali v pokusech na Domažlicku (ZAS Koloveč). Přestože porosty byly ošetřeny dvojím fungicidním sledem 1. - regulátor se strobilurinem (12. 4. 2016) a pak 2. - strobilurin před květem (19. 4. 2016), výskyt hlízenky byl mimořádný. Podmínky pro šíření houbových chorob byly ideální, časté přepršky a ochlazení na přelomu května a června. V době konání polního dne (28. 6. 2016) bylo v průměru hlízenkou infikováno 45 % rostlin. Velmi často se jednalo o pozdní infekce ve vyšších patrech, na větvích a dokonce i v šešulích. Výrazně nižší napadení hlízenkou jsme pozorovali u odrůdy Sidney (20 %), dále u odrůd Arabella, DK Exstorm a Traviata (40 %). Jak je z tabulky 3 patrné, napadení rostlin hlízenkou zcela nekorespondovalo s dosaženým výnosem.

Obr. 1: Šešule řepky infikovaná hlízenkou, Koloveč 28. 6. 2016

Obr. 2: Mycelium a sklerocium hlízenky uvnitř šešule, Koloveč 28. 6. 2016

Výsledky ze Slovenska

Na Slovensku bol výskyt sklerotíniovej hniloby v porastoch ozimnej repky v roku 2015/16 relatívne nízky. Aj napriek dlhému obdobiu kvitnutia a vyššiemu úhrnu zrážok v máji boli symptómy bielej hniloby na rastlinách viditeľné až tesne pred zberom. Z tohto dôvodu sme nepozorovali typické symptómy tohto ochorenia (suché, vybielené vrchné časti rastlín) počas dozrievania repky. Výskyt verticíliového vädnutia rastlín v oblasti juhozápadného Slovenska bol v roku 2016 porovnateľný s predchádzajúcimi rokmi (tab. 4). Počet rastlín so symptómami verticíliového vädnutia bol 20–50 %. Na niektorých lokalitách severného (Liptovský Mikuláš) a východného Slovenska (Úpor) bol však výskyt verticíliového vädnutia oveľa vyšší a množstvo napadnutých rastlín dosahovalo až 80 %.

Tab. 4: Napadnuté rastliny v produkčných porastoch repky ozimnej na vybraných lokalitách juhozápadného Slovenska (Nitriansky kraj) v roku 2016

Poloprevádzkové pokusy - Hul (Nové Zámky) a Galovany (Liptovský Mikuláš)

V poloprevádzkových pokusoch bolo na lokalitách Hul a Galovany vysiatych 25 odrôd ozimnej repky. Na týchto lokalitách boli jednotlivé odrody v období kvitnutia fungicídne ošetrené kvôli sledovaniu vplyvu tohto ošetrenia na výskyt chorôb.

Výskyt bielej hniloby v týchto poloprevádzkových pokusoch nebol vysoký a v priemere bolo na lokalite Hul infikovaných 6,7 % rastlín a na lokalite Liptovský Mikuláš 3,4 %. Priemerný výskyt bielej hniloby pri jednotlivých odrodách v porastoch repky ozimnej v poloprevádzkových pokusoch na lokalitách Hul a Galovany je uvedený v tabuľke 5. V priemere najnižší výskyt bielej hniloby bol zistený pri odrodách Shrek (2,5 %), Bonanza (2,9 %), Lexer (3,3 %) a Loki (3,3 %). Najvyšší výskyt bielej hniloby sme zistili pri odrodách SY Cassidy, Admiter (7,5 %), Hekip (7,7 %) a Alvaro KWS (8,3 %). Pri porovnaní výskytu rastlín so symptómami bielej hniloby v kontrolných - neošetrených a fungicídne ošetrených variantoch boli zistené preukazné rozdiely. Vo variantoch fungicídne ošetrených bolo zistené priemerné napadnutie 3,0 % a vo variantoch neošetrených bolo priemerne napadnutých až 7,1 % rastlín. Účinnosť použitého fungicídneho prípravku (cyproconazole + azoxystrobin) bola dostatočná a znížila negatívny vplyv ochorenia v ošetrených porastoch.

Výskyt verticíliového vädnutia rastlín bol na lokalite Hul nízky a v priemere bolo napadnutých 12 % rastlín. Naopak na lokalite Galovany (Liptovský Mikuláš) bol výskyt verticíliového vädnutia vysoký a priemerné napadnutie rastlín bolo až 79,6 %. Priemerný výskyt tohto ochorenia a rozdiely v napadnutí medzi jednotlivými odrodami sú uvedené v tabuľke 5. Priemerný počet rastlín so symptómami verticíliového vädnutia rastlín sa v roku 2016 pohyboval od 42,6 % do 49,7 % a priemerné napadnutie bolo 45,9 %. V priemere najnižší výskyt verticíliového vädnutia bol zistený pri odrodách Bonanza (42,6 %), ES Jason (43,3 %) a Alvaro KWS (43,6 %). Najvyšší výskyt verticíliového vädnutia sme zistili pri odrodách Anisse, Admiter (48,6 %) a Hekip (49,7 %). Vo variantoch fungicídne ošetrených bol zistený priemerný výskyt verticíliového vädnutia 43,0 % a vo variantoch neošetrených 48,9 %. Fungicídna účinnosť použitého fungicídneho prípravku (cyproconazole + azoxystrobin) v tomto roku bola nižšia (12,1 %) v porovnaní s minulými rokmi (2014 - 38,5 %, 2012 a 2013 - viac ako 60 %), čo pravdepodobne súvisí s vysokým stupňom napadnutia rastlín na lokalite Galovany, takmer 80 %.

Tab. 5: Priemerný výskyt bielej hniloby a verticíliového vädnutia v poloprevádzkových pokusoch na lokalitách Hul a Galovany v roku 2016

Obr. 3: Rastliny so symptómami bielej hniloby sa objavili až pred zberom, Hul 2016

Obr. 4: Vybielené stonky svedčia o vysokom napadnutí rastlín hubou Verticillium, Galovany 2016

Obr. 5: Symptómy verticíliového vädnutia

Obr. 6: Nízky výskyt verticília a sklerotínie na strnisku, Hul 2016

Poloprevádzkové pokusy - Prašice (Topoľčany) a Úpor (Trebišov)

V poloprevádzkových pokusoch na lokalitách Prašice a Úpor bolo vysiatych 10 odrôd vo variante s bežným výsevkom a variante s výsevkom zvýšeným približne o tretinu.

Aj na týchto dvoch lokalitách bol zaznamenaný nízky výskyt bielej hniloby. Na lokalite Úpor bolo napadnutie 0,8 % a na lokalite Prašice 2,0 %. Hustota porastu tiež ovplyvnila výskyt bielej hniloby a v hustejších variantoch bolo priemerné napadnutie 1,9 %, v porastoch s normálnym počtom rastlín bolo napadnutie 1,0 %. Priemerné napadnutie jednotlivých variantov bolo od 0 % (odroda Cantate) po 2,5 % (Astronom) a najmenej napadnuté boli odrody Cantate, Hekip a SY Harnas.

Najvyšší výskyt verticíliového vädnutia rastlín repky ozimnej v roku 2016 bol zaznamenaný na lokalite Úpor (okres Trebišov). Priemerné napadnutie v jednotlivých variantoch bolo až 80,5 %. Na lokalite Prašice bolo priemerné napadnutie 47,9 %. Priemerné napadnutie jednotlivých variantov na lokalitách Prašice a Úpor bolo od 58,2 % (odroda DK Exstorm) po 72,0 % (AS Jason) (tab. 6). Pri normálnom výsevku bol priemerný výskyt verticíliového vädnutia 63,2 % a pri zvýšenom výsevku, v hustejšom poraste bol priemerný výskyt verticíliového vädnutia 65,2 %.

Tab. 6: Priemerný výskyt bielej hniloby a verticíliového vädnutia v poloprevádzkových pokusoch na lokalitách Prašice a Úpor v roku 2016

Obr. 7: Vysoký výskyt verticíliového vädnutia v poraste, Úpor 2016

Obr. 8: Strnisko po zbere repky, Úpor 2016

Shrnutí

Vyšší výskyty chorob předčasného dozrávání (hlavně verticiliového vadnutí) byly jednou z hlavních příčin poklesu výnosů řepky ozimé v ČR. Mezi odrůdami jsme pozorovali v napadení chorobami rozdíly.

Nejlepší zdravotní stav měly v ČR odrůdy: Arabella, Atora, DK Explicit, DK Exstorm, Dozzen, Orex, RG 21310, Shrek, Sidney, SY Cassidy, SY Harnas a Traviata.

Na Slovensku pak odrůdy: Alvaro KWS, Astronom, Bonanza, Cantate, DK Exstorm, ES Jason, Gordon KWS, Kuga, Lexer, Loki, PX 113 a Shrek.

Vyšší hustota rostlin mírně podpořila rozvoj těchto patogenů. Účinek fungicidů byl sice nižší než v jiných letech, přesto fungicidně ošetřené porosty vykazovaly nižší napadení nejen hlízenkou, ale i verticiliovým vadnutím. Příčinu nižšího účinku fungicidů lze spatřovat v delším kvetení a ve srážkách na přelomu května a června. Poučení pro další roky je, že v případě delšího kvetení a ochlazení doprovázeného deštěm nelze vystačit s jedním fungicidem. Ideální je aplikace strobilurinu na začátku kvetení a pak v době plného květu použít např. prochloraz.

Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák. CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Peter Bokor, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre

foto © 1-2 J. Šimka, 3–8 P. Bokor

Výskyt houbových chorob řepky ozimé v roce 2016 v České a Slovenské republice