Zdravotní stav ozimů - komentář k aktuální situaci a pohled zpět

03. 05. 2011 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol. MSD Čechy a Morava; Agrotest fyto, s.r.o., ZS Kluky, spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 8212x

Každý jev v přírodě je třeba chápat v souvislostech. Letošní zimní období, od kterého odvozujeme vývoj zdravotního stavu porostů obilnin, bylo značně rozdílné mezi Moravou a Čechami. Morava měla vcelku málo sněhu, pokrývka oproti minulému roku neměla dlouhého trvání. V Čechách napadlo sněhu více, a také déle na polích vydržel. Přesto se podle výsledků našich šetření zdá, že rozdíly ve výskytu chorob pat stébel jsou mezi východními a západními částmi země nevýznamné a tudíž je třeba hledat souvislosti dále.

Rozhodující vliv na vývoj napadení pat stébel ozimů sehrál průběh počasí v první části jara. Nízké srážkové úhrny nám po několika letech umožnily setbu jařin za optimálních podmínek. Porosty ozimů přitom nebyly oslabeny a jejich zdravotní stav se udržel na dobré úrovni.

Nejškodlivějším a výnosově rizikovým patogenem je v této době původce pravého stéblolamu (Oculimacula yallundae a O. acuformis), jehož zjištění vyžaduje okamžitý fungicidní zákrok. Takových porostů jsme však letošního roku potvrdili jen malý podíl, což vytváří východisko pro cíleně řízenou ochranu ozimů proti chorobám.

Dalším klíčovým momentem z pohledu zdravotního stavu (= výskytu chorob) byl zlom počasí o Velikonocích. Dočkali jsme se očekávaného deště, někde více (Morava), jinde méně (Čechy). Vysoká vlhkost vzduchu, ranní dlouhotrvající rosy a teplé noci jsou indiciemi nadcházejících velkých problémů s listovými chorobami obilnin. Nastala tedy neobvyklá situace, kdy relativně „menší“ starosti s chorobami pat stébel jsou převáženy extrémně příznivými podmínkami pro rozvoj skvrnitostí již v první části vegetace.

Co dělat? Pokud jste smluvními partnery námi provozovaného systému "monitoring - signalizace - doporučení", vzorky rostlin z vašich porostů byly odborně vyšetřeny a radu pro řešení stávajícího zdravotního stavu porostů jste obdrželi.

Zahnědlé báze stébel pšenice ozimé

Aktuální doporučení

V těchto dnech je třeba věnovat porostům ozimů maximální pozornost. Díky prakticky trvalému ovlhčení listů nastaly optimální podmínky pro šíření všech původců listových skvrnitostí.

Pokud se vám podaří provést fungicidní zákrok v krátké době (do 5–7 dnů od velikonočních dešťů), jedná se o preventivní zásah a tento fakt určuje možnosti volby použitých přípravků. Je optimální období pro použití Qol (strobilurinových) fungicidů, protože se cílené škodlivé organizmy (původci skvrnitostí) dříve pro sucho šířit nemohly. Je vhodné nepoužívat strobiluriny samostatně, ale vždy v kombinaci s další účinnou látkou. Po takových ošetřeních je jistota trvající asi 3 týdny, že porost zůstane zdráv.

V případě již pokračující epidemie skvrnitostí a především braničnatky pšeničné (Septoria tritici)je třeba provést urychleně fungicidní zákrok přípravky, které obsahují DMI (triazolovou) složku, nejlépe pak epoxiconazole.

Ohlédnutí zpět

Během posledních 13 jar bylo v Zemědělském výzkumném ústavu Kroměříž, s.r.o. vyšetřeno více než 422 tisíc rostlin ozimých obilnin setých od podzimu 1998 do podzimu roku 2010.

Rozbory vzorků

Vizuální kontrola probíhá po přivezení vzorků přímo ve výzkumném ústavu. Rostliny jsou rozděleny do tří skupin. Největší skupinu většinou tvoří takzvaně zdravé, což jsou rostliny, u nichž není patrné sebemenší zahnědnutí paty stébla. Do druhé skupiny nazývané „slabě zahnědlé“ jsou řazeny rostliny, u nichž je zahnědnutí paty stébla již patrné. Největší pozornost je však při vyšetření zdravotního stavu rostlin věnována rostlinám se silně zahnědlými bázemi. U všech rostlin jsou pochopitelně zaznamenávány listové choroby i případná přítomnost škůdců.

Z rostlin se silně zahnědlými patami stébel jsou preparovány segmenty, které jsou vkládány na agarové plotny. Nevyskytují-li se u vzorku jednotlivého porostu rostliny se zahnědlými bázemi, na živnou půdu se vkládají rostliny, u nichž je patrné alespoň slabé zahnědnutí.

Po několikadenní kultivaci v řízených teplotních a světelných podmínkách jsou všechny vzorky vyhodnoceny podle přítomnosti charakteristického mycelia.

Choroby pat stébel ve výsledcích

V jarním období roku 1999 byla situace následující: z téměř 41 tisíc vyšetřených rostlin byla necelá třetina hodnocena jako slabě zahnědlé a ani ne desetina jako silně zahnědlé. Tak příznivé vizuální hodnocení se od té doby již neopakovalo. Po kultivaci vzorků z více než 8 tisíc rostlin byla potvrzena přítomnost hub rodu Fusarium na téměř 29 % a pravého stéblolamu na 4 % z nich.

V jarním období roku 2000 byl vyšetřen rekordní počet rostlin ozimých obilnin, více než 60 tisíc. U více než třetiny rostlin bylo zjištěno slabé zahnědnutí a u pětiny silné zahnědnutí. Kultivovány byly vzorky z více než 9 tisíc rostlin, kdy u téměř třetiny z nich byl prokázán výskyt hub rodu Fusarium, podíl potvrzených výskytů pravého stéblolamu vzrostl na 4,5 %.

V jarním období roku 2001 bylo vyšetřeno více než 58 tisíc rostlin. Procentické množství slabě i silně zahnědlých rostlin bylo srovnatelné s rokem předchozím. U 8 a půl tisíc kultivovaných rostlin byla prokázána přítomnost pravého stéblolamu na úrovni roku 2000, ovšem podíl rostlin na nichž byla potvrzena přítomnost hub rodu Fusarium stoupl nad 40 %.

V jarním období roku 2002 se vyšetření dotklo 55 tisíc rostlin, z nichž u 29 % bylo konstatováno slabé zahnědnutí pat stébel a u 23 % silné zahnědnutí. 7600 rostlin bylo podrobeno důkladnějšímu vyšetření, z něhož vyplynulo zjištění, že zatímco podíl rostlin s výskytem hub rodu Fusarium meziročně stoupl o 5 %, podíl rostlin s potvrzeným výskytem pravého stéblolamu je o 1 procento nižší.

V jarním období roku 2003 bylo vyšetřeno více než 25 a půl tisíc rostlin. Podíl rostlin se zahnědlými bázemi se zvýšil u slabě zahnědlých o zhruba 2 % zatímco u silně zahnědlých překonal hranici 38 %, což ve sledovaném období nebylo překonáno. Důkladně bylo vyšetřeno 4500 rostlin. Počínaje tímto rokem probíhalo šetření ještě důkladněji, ze skupiny hub rodu Fusarium byla odlišena plíseň sněžná (Monographella nivalis). Je možno konstatovat, že zatímco přítomnost plísně sněžné byla zjištěna u 29 % vzorků, skupina hub rodu Fusarium nedosáhla ani 9 %. Potvrzeny byly výskyty pravého stéblolamu u 2,5 % rostlin.

V jarním období roku 2004 bylo k vyšetření doručeno 41 tisíc rostlin. Již při vstupní prohlídce vzorků bylo patrné snížení podílu rostlin se zahnědlými patami. Slabě zahnědlých byla necelá pětina a silně zahnědlých ani ne 13 %. I zevrubné šetření potvrdilo první vjem. U podrobně rozborovaných 2400 rostlin kultivovaných na živné půdě byla ani ne u 15 % rostlin zjištěna přítomnost plísně sněžné a podíl hub rodu Fusarium zůstal na úrovni roku 2003. Vážnější byl výsledek u pravého stéblolamu, podíl se blížil k 7 procentům. Tento výskyt patřil ve sledovaném období k nejvyšším a zopakoval se ještě v letech 2007 až 2009.

V jarním období roku 2005 se u vyšetření ocitlo 32 a půl tisíce rostlin. Zhruba o 6 % se zvýšil oproti roku 2004 podíl rostlin se slabě zahnědlými bázemi, skupina se silně zahnědlými bázemi zůstala na stejné úrovni. Důkladně bylo vyšetřeno 2900 rostlin. U téměř čtvrtiny rostlin byla potvrzena přítomnost plísně sněžné, houby rodu Fusarium u 5 % a pravý stéblolam u 1 a půl procenta.

V jarním období roku 2006 proběhla laboratorní prohlídka necelých 19 tisíc rostlin. Vizuálně bylo vybráno 30 % rostlin se slabě zahnědlými bázemi a 22 % se silně zahnědlými. Kultivováno na agaru bylo více než 3100 rostlin, u nichž byl zjištěno ve sledovaném období nejsilnější napadení plísní sněžnou, byla překročena úroveň 37 %, houby rodu Fusarium byly prokázány na 6 % rostlin. Ve výši napadení houbami rodu Fusarium v širším smyslu byl rok 2006 podobný roku 2002. Tento rok byl zajímavý ještě v jednom podstatném aspektu. Jenom v tomto roce za celou dobu šetření poklesl podíl rostlin napadených pravým stéblolamem pod 1 %. Tyto zjištění dokladují, že rok 2006 se v tomto 13letém období vymykal z průměrů více směry.

V jarním období roku 2007 se vyšetření týkalo vzorků s nejmenším souborem rostlin - 3500, z toho 37 % se slabě zahnědlými patami stébel a pětina se silně zahnědlými bázemi. Ani tento rok se nedá nazvat průměrným. U půl tisíce rostlin, které byly podrobeny detailnímu rozboru, byl závěr překvapivý. Pouze zhruba 13 % rostlin bylo napadeno plísní sněžnou a 5 % houbami rodu Fusarium, což byl za celé sledované období nejpříznivější výsledek, tím pozoruhodnější, že následoval po roce s velmi silným výskytem. Rokem 2007 začalo tříleté období, kdy podíl rostlin s potvrzeným výskytem pravého stéblolamu překročil 6 %.

V jarním období roku 2008 bylo vyšetřeno 23 tisíc rostlin, z nichž u necelé čtvrtiny bylo nalezeno slabé zahnědnutí pat stébel a u téměř pětiny silné zahnědnutí. Z dvou tisíc rostlin, z nichž byly odebrány segmenty ke kultivaci, byl u 24 % doložen výskyt plísně sněžné, u 13 a půl procenta houby rodu Fusarium a pravý stéblolam pod úrovní 7 %.

V jarním období roku 2009 bylo do laboratoře doručeno bezmála 15 tisíc rostlin, u nichž bylo nebývale konstatováno, že 77 % rostlin má zahnědlé paty stébel, v tomto jediném roce v období sledování byla skupina rostlin, jejichž báze nebyly zahnědlé nejméně početná. Z 1500 kultivovaných rostlin však jenom u 15 % byla prokázána plíseň sněžná a u 12 % houby rodu Fusarium. Přítomnost rostlin s pravým stéblolamem byla na srovnatelné úrovni s léty 2007 a 2008.

V jarním období roku 2010 bylo zkoumáno více než 25 tisíc rostlin, kdy zahnědlé paty stébel byly zjištěny u poloviny z nich, rozděleny téměř napůl. U 4200 rostlin bylo kultivací zjišťováno houbové spektrum, u pětiny byla přítomna plíseň sněžná a u 8 % houby rodu Fusarium. Podíl rostlin s výskytem pravého stéblolamu klesl na 5 %.

V jarním období roku 2011 díky službě MSD (monitoring, signalizace a doporučení) se podařilo ojedinělé. Zatímco v předchozích letech probíhalo odebírání vzorků a rozbory od počátku měsíce dubna do počátku měsíce května, v roce 2011 odebraly pozorovatelky a pozorovatelé 25 tisíc rostlin více méně v průběhu jednoho dne a rozbory proběhly v průběhu jednoho týdne. Rostlin se slabě zahnědlými patami byla v laboratoři zjištěna zhruba třetina a pětina rostlin měla báze silně zahnědlé. Ze 4400 kultivovaných rostlin byla plíseň sněžná na více než čtvrtině z nich, u 7 % byly potvrzeny houby rodu Fusarium a závěrem podíl sledovaných rostlin napadených stéblolamem nedosáhl ani dvou procent, což je za celou dobu sledování (1999–2011) třetí nejnižší výskyt choroby (po letech 2005 a 2006).

Grafické srovnání výskytu významných původců chorob pat stébel obilnin v několikaletém retrospektivním pohledu můžete porovnat v grafech 1–3.

Graf 1: Podíl pravého stéblolamu (Oculimacula yallundae, O. acuformis) u rostlin s výrazně zahnědlými patami stébel v časové řadě (%)

Graf 2: Podíl plísně sněžné (Monographella nivalis) u rostlin s výrazně zahnědlými patami stébel v časové řadě (%)

Graf 3: Podíl hub rodu Fusarium spp. u rostlin s výrazně zahnědlými patami stébel v časové řadě (%)