Aktuální doporučení pro pole, sady a zahrady - září, říjen a listopad 2014

15. 09. 2014 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 9180x

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů je především závislé na respektování doporučených dávek herbicidů, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich růstové fázi (u postemergentní aplikace). V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně.

Ozimé obilniny

Plevele

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů je především závislé na respektování doporučených dávek herbicidů, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich růstové fázi (u postemergentní aplikace). V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně. Vynechat podzimní aplikaci herbicidů a spoléhat se jenom na možnost provedení časné jarní aplikace bývá často problematické, neboť doba, kdy jsou plevele ještě dostatečně citlivé k herbicidům, je velmi zkrácena nepříznivým vývojem počasí. Rozumným kompromisem je dělená ochrana, kdy se nejškodlivějších a nejobtížnějších plevelů zbavíme za rozumnou cenu již na podzim a na plochách, kde nebylo odplevelení dostatečně účinné, zlikvidujeme další konkurenční plevele až na jaře.

Při výběru vhodného způsobu ošetření proti plevelům na daném pozemku je výhodné řídit se rozsahem a intenzitou jeho zaplevelení a možnostmi časového a technologického zvládnutí zvolené aplikace. Z mnoha hledisek je výhodnější postemergentní aplikace herbicidů od fáze 3 (4) listů obilniny. Pokud však nemáte jistotu, že v tuto dobu povětrnostní podmínky ještě ošetření umožní, můžete preemergentní aplikaci provést do 3 dnů po zasetí. U některých herbicidů možno podle specifikace provést časně postemergentní aplikaci herbicidu (tj. aplikace po vzejití do fáze 1–3 pravých listů). Tyto podzimní aplikace se stále více osvědčují, zejména na pozemcích s pravidelným výskytem chundelky metlice, neboť plevelné rostliny jsou v raných růstových fázích a k účinným látkám herbicidů jsou výrazně citlivější.

V časně setých porostech ozimých obilnin a zejména za příznivých podmínek pro růst plevelů (vlhkost, teplota, řídký porost) může dojít ke značnému zaplevelení již na podzim (zejména svízelem přítulou, chundelkou metlicí, heřmánky, ptačincem žabincem, rozrazilem břečťanolistým, violkami aj.). Konkurence plevelných rostlin na podzim v porostech obilnin má, kromě jiných vlivů (odebírají živiny, prostor, vodu a světlo vzcházejícím obilninám), za následek zejména snížení počtu odnoží, a tím i možné snížení výnosu. Odkládání herbicidního zásahu až na jaro, zejména při teplejším podzimu a mírnější zimě, může způsobit problémy i tím, že řada plevelů je již na jaře (kdy je možný vstup do porostu) přerostlá a přesto, že se použijí maximální povolené dávky herbicidu, je účinek na takto vzrostlé plevele již nedostatečný.

Nejčastější pochybení při regulaci zaplevelení:

• porost je ošetřován pozdě a dochází konkurencí plevelů k poškození plodiny;
• ošetření je provedeno na přerostlé plevele, na které již zvolené herbicidy působí nedostatečně;
• pokud jsou dlouhodobě používány na jednom pozemku přípravky se stejnou účinnou látkou, dochází jen k potlačení části plevelného spektra, ostatní plevelné rostliny nejsou zasaženy nebo jen částečně a v dalších letech se přemnožují;
• je nedostatečně vedena evidence plevelů na jednotlivých pozemcích, případně není vhodně využívána pro výběr účinných herbicidů;
• nedostatečně je sledován výskyt plevelů na celém pozemku (zejména na větších honech), proto může dojít k lokálnímu přemnožení některých plevelů;
• nevyužívání regulace vytrvalých plevelů v meziporostním období, kdy jsou nejlépe (levně) hubitelné;
• nedostatečná regulace zaplevelení hlavně vytrvalými plevely v rámci střídání plodin;
• nedořešená problematika ochranných pásů - jako zdroje zaplevelení hlavně vytrvalými plevely.

Podzimní zaplevelení ozimé pšenice

Fuzariózy - růžovění klasů pšenice

Deštivější průběh při kvetení a místy i při dozrávání a sklizni obilnin zvýšil i napadení klasů fuzariózami (růžovění klasů pšenice). Kontaminace zrna obilnin mykotoxiny produkovanými patogeny z rodu Fusarium je jedním z rizikových faktorů při uplatnění sklizně pšenice.Infikované osivo má sníženou energii klíčení, vzcházení a následně sníženou vitalitu růstu a vývoje. Fuzariózy se do značné míry podílejí i na odumírání klíčních rostlin. Navíc takto postižené obilky a rostliny mohou být dalším zdrojem infekce pro sousední rostliny, ale i následné rostliny. Rod Fusarium zahrnuje několik desítek druhů. Na obilninách se vyskytují především F. culmorum, F. graminearum (Gibberella zeae), F. avenaceum (Gibberella avenacae), F. poae a další. K nim se řadí i významný původce sněžné plísňovitosti obilnin - plíseň sněžná - houbaMonographella nivalis var. nivalis. Fuzária v klasech se více vyskytují především ve vlhčích oblastech nebo v letech s deštivým počasím v době od začátku kvetení do sklizně.

Ochrana porostů proti růžovění klasů pšenice především spočívá v preventivních opatřeních:

• setí zdravého osiva;
• dodržování vhodného střídání plodin;
• nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm odolnosti;
• kvalitní podmítka strniště a slámy a následná orba;
• podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem a cílenou podporou mikrobiální půdní aktivity, kdy pouhé zapravení zbytků do půdy nezaručí, že infekce nenastane v dalších sezónách, kdy se zpracováním půdy dostanou zbytky rostlin znovu na půdní povrch;
• podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana rostlin před poléháním.

Důležitým způsobem ochrany je rovněž použití účinného mořidla: Celest Extra Formula M, Celest 025 FS, Kinto Duo, Lamardor FS 400, Raxil 515 FS, Scenic 080 FS, Vibrance Gold, Vitavax 2000 aj., zejména v případě, že osivo pochází z porostu napadeného fuzariózami nebo je k pěstování zvolen z pohledu šíření fuzárií rizikový pozemek (předplodina obilnina nebo kukuřice; oblast se sklonem k vyzimování; vlhká uzavřená lokalita s omezeným prouděním vzduchu; pozemek, na kterém dlouho leží sníh aj.). V podzimním období podporují rozvoj choroby teploty kolem 10 °C.

Napadení klasu pšenice houbami rodu Fusarium

Snětivosti

Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice. Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna, způsobené povrchovou kontaminací sporami během sklizně. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům. Pokud se takto infikované zrno využívá pro krmné účely, způsobuje přítomný toxin trimethylamin u zvířat snížené přírůstky na váze. Hálky snětivosti tvořené tmavě hnědou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný - slanečkový zápach po trimetylaminu.

Mazlavá snětivost pšenice - sněť mazlavá (Tilletia tritici, Tilletia foetida) se u nás vyskytuje spíše v menší míře, neboť je účinně regulována všemi registrovanými mořidly proti rodu Tilletia.

Zakrslá snětivost pšenice - sněť zakrslá (Tilletia controversa) se stala vážnou chorobou, která se velmi špatně potlačuje: působí na ni jen některá povolená specifická mořidla: Dividend 030 FS,Difend, Vibrance Gold, Celest Extra Formula M a Celest Trio Formula M. Zamořuje půdu na velmi dlouhou dobu (7 i více let), takže ani zdravé osivo nezaručuje na zamořeném pozemku zdravé rostliny. Většinou při slabém výskytu uniká pozornosti pěstitelů, a proto se může za příznivých podmínek vyskytnout i ve větší míře. Vzhledem k tomu, že se nehodnotí zdravotní stav všeho osiva, může se sněť zakrslá šířit na další hony i výsevem mořeného osiva běžnými mořidly. Ke klíčení teliospor (= chlamydospor) nutně potřebuje světlo a nižší teploty (3–5 °C) po dobu několika týdnů. Proto spory vyklíčí jen na obilkách, které jsou mělce zaseté nebo na povrchu půdy. Zakrslá snětivost pšenice způsobuje nadměrné odnožování rostlin a většinou zřetelné zkrácení stébla na 2/3 až 1/5 délky zdravých rostlin. Silněji napadené klasy se většinou vyskytují více na okrajích pozemků, na souvratích a hlavně tam, kde je více utužená půda omezující hlubší výsev.

K zásadám ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice náleží:

• trvalé monitorování a evidence výskytu snětivosti na jednotlivých honech;
• používání uznaného certifikovaného osiva;
• výběr méně náchylných odrůd;
• kvalitní moření osiva účinnými mořidly;
• časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;
• nezařazování pšenice po pšenici.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene - prašná sněť (Ustilago nuda f.sp. hordei), která je však účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly.

Mazlavá snětivost pšenice

Prašná snětivost ječmene

Virové zakrslosti obilnin

Sledujte také výskyty křísků a mšic - vektorů virové zakrslosti obilnin zvláště u časně setých porostů.

Významnější škody na ozimých obilninách způsobují zejména virová žlutá zakrslost ječmene - chorobu způsobujeBarley yellow dwarf virus (BYDV), který je přenášen obilními mšicemi a virová zakrslost pšenice, jejíž původce Wheat dwarf virus (WDV) je přenášen křískem polním.Oba viry jsou celosvětově rozšířené a napadají všechny druhy obilnin.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin, je třeba u ozimých ječmenů (ozimého žita) a časně setých ozimých pšenic věnovat virovým zakrslostem obilnin i nadále dostatečnou pozornost. Vznik infekce a šíření onemocnění je pravděpodobnější v letech s dlouhým, teplým podzimem, který umožňuje déletrvající nálety přenašečů (vektorů) kříska polního a mšic.

Při časné infekci a větším napadení mohou virové choroby u citlivých ozimých obilnin způsobit podstatně větší poškození než samotné napadení houbovými chorobami, zejména pokud dojde k časové shodě mezi náletem infikovaných mšic (přenašeči BYDV) nebo křísků (přenašeči WDV) a citlivým stadiem mladých rostlin obilnin k infekci, tj. v růstové fázi třetího až čtvrtého listu. Naproti tomu ve fázi konce odnožování až začátku sloupkování a později se již prakticky případné napadení těmito patogeny na snížení výnosu projeví jen minimálně, ale i takto napadené porosty mohou být zdrojem sekundárního šíření nejen pro ozimé, ale i pro jarní obilniny.

Oba viry jsou přenášeny perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U časných podzimních infekcí dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem viróz proto sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje podzimní populace kříska polního na vzešlém výdrolu obilnin, kukuřici a travnatých plochách a podle potřeby operativně reagujte na případné výskyty přenašečů. Objevení prvních mšic nebo křísků v porostu je signálem pro ošetření povoleným insekticidem. Nejkritičtější období pro nakažení mladých rostlin virovou infekcí je růstová fáze od 2 do 6 listů (BBCH 12–16), což je zhruba 6 až 8 týdnů od data výsevu. Postřik insekticidem je třeba opakovat zejména u časných výsevů v rizikových ročnících, kdy po prvním ošetření budou nalezeny na rostlinách noví živí přenašeči.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělskýna webových stránkách eagri.cz v sekci Škodlivé organizmy.

Shrnutí praktických opatření na omezení škodlivosti WDV a BYDV v nově založených ozimech v potenciálně ohrožených oblastech:

1. Virem infikované rostliny již nelze léčit, proto je nutno veškerá ochranná opatření soustředit proti jejím přenašečům tj. mšicím a křískům. Provádět komplex preventivních agrotechnických opatření, spočívající zejména v důsledném a včasném hubenízdrojů infekce (minimálně 1 až 2 týdny před setím ozimů), tj. výdrolu obilnin včetně výdrolu v řepkách a plevelných trav a současně i škůdců, kteří na něm vegetují kvalitní podmítkou nebo chemicky. Tím přerušíme „zelený most“ a podstatně snížíme riziko přenosu virů a infekční tlak chorob a škůdců.
2. Posunout výsev ozimů na první dekádu října, aby vzcházely až při nízké migrační aktivitě přenašečů (pod 10 °C). Opožděné setí ozimů však může být v některých oblastech rizikové z hlediska přezimování a úspěšného založení porostu (sucho, nedostatečné odnožování na podzim).
3. Na větších honech ozimů před a při vzcházení prvních rostlin ozimů (od okrajů polí a zdrojů nákazy) ošetřujeme na širších souvratích insekticidy s delším reziduálním účinkem Danadim Progress, Nurelle D, Proteus 110 OD aj., a to i opakovaně (podle průběhu teplot), aby nedošlo k šíření přenašečů virů v porostu. Menší plochy ošetříme celoplošně případně i pyretroidy (Cyperkill 25 EC, Fury 10 EC,...).
4. V oblasti rozšíření viróz je nutné vyloučit setí ozimů po ozimech a v zamořených lokalitách je nutné omezit nebo vyloučit bezorebnou technologii přípravy půdy, která umožňuje vysokou koncentraci přenašečů i zdrojů infekce, a upřednostnit výsev tolerantních odrůd.
5. Je výhodné (pokud je to možné) provést prostorovou izolaci nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, včetně nesklizené kukuřice.
6. Vysévat jen kvalitní namořené osivo do pečlivě připravené půdy neboť optimálně zapojené porosty s vyváženou výživou (zejména u ozimých pšenic) jsou podstatně méně poškozovány.
7. V silně ohrožených oblastech je možno namořit osivo ozimého ječmene a u časných výsevů i ozimé pšenice registrovaným insekticidním mořidlem: Cruiser 350 FS, Nuprid 600 FS a Deter. „Mořidlo je možno použít v rámci komplexu agrotechnických opatření proti přenašečům virů.“
8. Při vynechání některých stěžejních agrotechnických opatření však pouze aplikace insekticidů nemůže zcela zabránit infekci!

Příznaky virové zkrslosti na ječmeni

Příznaky virové zkrslosti pšenice

Monitoring náletu křísků - vektoru virové zkrslosti pšenice (WDV)

Ozimá řepka

Výdrol obilnin

Samostatným problémem v ozimé řepce je výdrol obilnin. Nejjednodušším opatřením je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen mělkou orbou nebo byl postříkán totálním neselektivním herbicidem a likvidován následnou předseťovou přípravou půdy, případně přímo setím. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit včas, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán slimáky a hraboši. Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají, zejména při vyšších výnosových ztrátách, výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve. V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením týden či dva vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření. Aplikace se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu plevele. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi výdrolu obilniny od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem (jak se už mnozí přesvědčili) se spoléhat na vymrznutí rostlin ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace graminicidů: Fusilade Forte 150 EC, Gallant Super,Stratos Ultra, Gramin, Targa Super 5 EC, Quick 5 EC, Pantera QT, Agil 100 EC, Garlant Forte a Tornero se provádí zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Tímto ošetřením regulujeme současně i chundelku metlici.

U odrůd řepky olejky ozimé s technologií Clearfield potlačují výdrol obilnin herbicidy: Cleravis Cleranda.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdroly obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolů ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicidy: Barcklay, Careca, Kerb 50 W, Propyz, Proper Flo* aj., které mají doporučení k aplikaci (i lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikujeme však na zmrzlou půdu!

Pro účinnou regulaci pýru je nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

Vzešlý výdrol obilniny v řepce

Regulace růstu

U ozimých řepek je třeba také upozornit (v závislosti na dalším průběhu počasí v září a říjnu) na možné riziko přerůstání porostů (snížení zimovzdornosti). Ošetření je třeba provést (většinou ještě v září) ve fázi 4 až 6 listů ozimé řepky, kdy má tendenci růst do listů na úkor kořenů. Včasná aplikace morforegulátorů ve snížených dávkách od 4. pravého listu řepky až objevení se 5. pravého listu řepky, je považována za nezbytnou podporu mohutnější kořenové soustavy, přisedlého kořenového krčku s větším obvodem, tvorby rozložených listových růžic, založení většího počtu úžlabních pupenů větví a redukce vody v rostlinách.

Regulátory růstu Caryx a na bázi triazolů Lyric, Capitan, Caramba, Abilis Ultra, Horizon 250 EW, Lynx, Orius 25 EW, Prosaro 250 EC, Tilmor, Magnello, Toprex aj. mají razantnější morforegulační účinek (jako CCC) a navíc dokážou udržet porost v lepším zdravotním stavu, protože napadení kořenových krčků řepky fómovou hnilobou brukvovitých probíhá již v podzimním období.

Pokud se aplikace z jakéhokoliv důvodu opozdí, doporučuje se pro posílení regulačního efektu použít směs triazolů s regulátory na bázi CCC: Celstar 750 SL, Cycocel 750 SL, Retacel Extra R 68, Stabilan 750 SL. V případě regulace porostů pouze přípravky na bázi CCC je vhodným termínem objevení se 4. pravého listu řepky. Základní dávka se zvyšuje s vývojem dalších listů. Pro nejlepší účinnost zásahu je třeba provést aplikaci v počátcích možného termínu. Pro zvýšení účinnosti je vhodné přidat smáčedlo. Toto včasné ošetření rovněž podpoří „vyrovnání“ postupně vzcházejících porostů.

Všechny morforegulátory mají ozeleňující účinek (green effect) tím, že se zmenší velikost listové plochy a obsah chlorofylu se koncentruje do menšího objemu. Pro zajištění dobré účinnosti aplikovaných přípravků je nutné, aby průměrná denní teplota byla nad 10 °C a trvala po dobu alespoň 10 dnů od doby aplikace.

Přerostlý porost řepky bude mít sníženou zimovzdornost

Fomová hniloba brukvovitých

Fomová hniloba brukvovitých - fomové černání stonku, suchá hniloba (Leptosphaeria maculans, L. biglobosa) je jednou z nejzávažnějších chorob, které mohou napadat porosty ozimé řepky již při vzcházení. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nižších teplotách infikují askospory rostliny řepky již na podzim a vyvolávají infekci listů a kořenového krčku. Pro infekci jsou příznivé teploty 10 až 20 °C. Patogen infikuje pletivo řepky především v místech poranění (dřepčíky a krytonosci). Choroba se vyskytuje ve všech oblastech pěstování řepky. Anamorfa Phoma lingam je příčinou fómového černání stonku a kořenového krčku. Ve fázi listové růžice řepky se na kořenovém krčku objevují zkorkovatělé, většinou podélné trhliny a rostlina získává červenavé zabarvení. Při silné redukci mladých rostlin napadených fomovou hnilobou může dojít i k likvidaci celého porostu. Fomová hniloba negativně ovlivňuje nasazování šešulí a nouzovým dozráváním snižuje hmotnost tisíce semen a množství nasazeného semene. Infekce může být vyvolána přímo sporami z plodnic patogena z půdy, infikovaným osivem nebo náletem spor ze sousedních pozemků. Hostitelskými rostlinami jsou kromě ozimé řepky i další brukvovité rostliny. Primární zamoření pozemku se objevuje při výsevu infikovaného osiva.

Kromě fomové hniloby brukvovitých si můžeme nekvalitním infikovaným osivem zamořit pozemek i dalšími chorobami: alternariovou skvrnitostí brukvovitých (Alternaria spp.), bílou hnilobou řepky (Sclerotinia sclerotiorum), listovou skvrnitostí řepky (Pyrenopeziza brassicae) či verticiliovým vadnutím řepky (Verticillium spp.)aj.

Základním ochranným opatřením je výsev zdravého, uznaného, nejlépe i fungicidně mořeného osiva. V oblastech výskytu fomové hniloby je důležitý výběr odrůdy a doporučuje se přerušení pěstování hostitelských rostlin na 4 roky. Důležité je včasné a pečlivé zaorání rostlinných zbytků a odstranění rostlin z výdrolu. Významná je rovněž i ochrana proti dřepčíkům (Decis Mega, Karate se Zeon tech.),  a stonkovým škůdcům. Na lokalitách zvýšeného výskytu choroby je vhodné první ošetření fungicidy, např. Horizon, Lynx provést již na podzim. Optimální je použít fungicidní přípravky s morforegulačními účinky.

Piknidy houby Phoma lingam na listech řepky

Požerky larev osenice na listech řepky

Hraboš polní

Lokálně jsou zjišťovány až silné výskyty hraboše polního: sady, školky, kmín, pícniny, ozimé obilniny, ozimá řepka. Škodlivé výskyty v porostech obilnin mohou přetrvávat (pokračovat) i v nově založených porostech řepky a ozimých obilnin. Napadené porosty obilnin je nutno přednostně sklidit, minimalizovat výdrol zrna při sklizni a urychlit úklid (zapravení) slámy. Příprava půdy pro následné plodiny na honech s výskytem hrabošů musí být provedena klasickým způsobem tj. střední a hluboká orba, kdy dochází k rozrušení hnízd, nor a ničení nepohyblivých mláďat.Pokud se neprovede důsledné omezení hrabošů ihned po sklizni obilí a na hon s výskytem hrabošů se zaseje řepka (nebo ozimé obilniny) bezorebným systémem, nutno počítat s následným ošetřením porostu povolenými přípravky.

Ošetřování proti hraboši polnímu se doporučuje při dosažení střední a silné početnosti.

Pro ohniskové ošetření nebo pro aplikaci do jedových staniček 5 kg/ha je možno na zemědělské půdě podle návodu použít granulovaný nástrahový přípravek Stutox I.

Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny a polní plodiny lze aplikovat ručně do užívaných nor přípravek Polytanol 13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Lanirat Micro je povolen pouze na nezemědělskou půdu, lesní porosty a lesní školky do nor hlodavců při středním, silném a velmi silném výskytu škůdců. Aplikuje se ručně do užívaných nor v dávce 5 g na jednu noru. Přípravek se doplňuje do nor podle potřeby do celkové dávky na jednotku plochy v roce, tj. 10 kg/ha. Přípravek musí být vpraven do nory tak, aby na povrchu půdy kolem nory nebo ve vchodu do nory nezůstaly viditelně ležet granule.

Abyste se při aplikaci přípravků vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí, vždy si před použitím pozorně přečtěte (etiketu) pokyny k použití a důsledně dodržujte tato doporučení.

Aktivní - obsazená nora hrabošem polním ve vojtěšce

Ovocné dřeviny

Jádroviny

U jádrovin můžeme moniliniovou hnilobu (Monilinia fructigena) a řadu dalších skládkových chorob omezit, pokud provedeme pozdní ošetření před sklizní přípravkem Bellis - ochranná lhůta (OL) 7 dnů, Flint Plus - OL 14 dnů nebo pozdní ošetření proti strupovitosti některým z registrovaných přípravků s kratší ochrannou lhůtou: Talent, Zato 50 WG - OL 14 dnů; Delan 700 WDG, Syllit 65 OL - 21 dnů aj. Termín ošetření se řídí podle délky ochranné lhůty použitého fungicidu. Zdravotní stav plodů a skladovatelnost zlepšuje i přidání listových vápenatých hnojiv do postřiku.

Příznaky pozdní strupovitosti

Moniliniová hniloba jádrovin

Peckoviny

Kadeřavost listů broskvoně (Taphrina deformans) patří u nás k všeobecně známé hospodářsky významné chorobě broskvoní. I když optimální termín pro první ošetření je doporučován až při nalévání (zvětšování) terminálních pupenů na jaře, v oblastech s pravidelným silným výskytem této choroby u náchylných odrůd, je vhodné také podzimní ošetření měďnatými fungicidy. Nejlépe v období po opadu listů, za suchého počasí při teplotách nad 7 °C. Zejména se to doporučuje ve výsadbách více ohrožených klejotokem. Předpokladem úspěchu těchto kontaktních přípravků je dokonalé ošetření a pokrytí celé koruny stromů tj. přidat do postřikové jíchy vhodné smáčedlo.

Preventivní postřiky „mědí“ na podzim a v předjaří se doporučují i u dalších peckovin a v některých oblastech i u jádrovin. Ošetření měďnatými fungicidy v době těsně po opadu listů má účinek fungicidní i baktericidní, zejména proti bakterii Pseudomonas syringea. Používáme měďnaté fungicidy: Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC.

Podzimní ošetření broskvoně proti kadeřavosti se doporučuje u náchylných odrůd

Puklice švestková

Pokud máte stromy a keře (z ovocných dřevin napadá slivoně, broskvoň, angrešt, rybíz, lísku, révu vinnou aj.) silněji napadeny puklicí švestkovou (Parthenolecanium corni) a neošetřovali jste napadené stromy při rašení nebo ošetření nebylo dostatečně účinné, máte možnost to ještě částečně napravit ke konci léta v srpnu až září, kdy pohyblivé larvy 2. instaru opouštějí listy (kde se vyvíjely) a stěhují se k přezimování na větve a kmeny stromů. V současné době na toto ošetření není povolen žádný insekticid. Můžete však na kmeny stromů podle návodu upevnit lepové pásy. Pásy se umísťují nejpozději v první polovině října (Bio Plantella nebo entomologický lep Temo-O-Cide) . Snímají se v únoru.

16 Puklice švestková

Okrasné rostliny

Na mnoha okrasných rostlinách z houbových chorob škodí kromě listových skvrnitostí také padlí. Při prvních výskytech této choroby možno aplikovat např.: Discus, Falcon 460 EC, Folicur AL, Horizon 250 EW, Ortiva, Score 250 EC, Talent, Zato 50 WG aj. Škodlivost napadení můžeme také omezit aplikací sirnatých přípravků: Kumulus WG, Sulfonac 80 WG, Sulfurus aj.

Padlí rdesnové na plaménku