BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální doporučení pro zahrady, sady a vinice - duben a květen 2014

15. 04. 2014 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 20454x

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin. Ze škůdců škodí zejména obaleči pupenoví, sviluškya různé druhy mšic. Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná a zobonoska ovocná. Na hrušních může také škodit rez hrušňová a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová. V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky (nejčastěji zobonoska jablečná) nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového.

Proseeds

Ovocné stromy

Jádroviny

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin.

Ze škůdců škodí zejména obaleči pupenoví, sviluškya různé druhy mšic. Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná a zobonoska ovocná. Na hrušních může také škodit rez hrušňová a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová. V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky (nejčastěji zobonoska jablečná) nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. S postupujícím oteplováním narůstají v posledních letech výskyty i škodlivost roztočů na ovocných i okrasných výsadbách. Nejedná se jenom o svilušky, ale také o různě vlnovníky a hálčivce.

Hálčivec jabloňový

Hálčivec jabloňový je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Poškození začíná být zjevné od začátku až poloviny června. V suchých letech jsou listy bez lesku, horní strana listů se zbarvuje dohněda a lžícovitě se prohýbá a roluje. Stromy mají stříbřitý nádech. Při silnějším výskytu dochází i k opadu listů a k zasychání vrcholků letorostů. Pokud se přemnoží již v době květu může poškodit odrůdy náchylné ke rzivosti: Golden Delicious, Elstar, Idared aj. Plody jsou na povrchu rzivé a slupka je drsná. Dospělci hálčivce jsou kapkovití bledě žlutobílí, 0,6–0,18 mm velcí roztoči a mají jen 2 páry končetin. Přezimují samice v prasklinách kůry nebo v pupenech a na jaře kladou vajíčka. Hálčivec má i 10–12 překrývajících se generací za rok. Maximální populační hustota je v srpnu. Ve výsadbách jabloní se běžně vyskytují přirození nepřátelé hálčivce jabloňového: Zetzilica mali, Euseius finlandicus, Typhlodromus pebibis, Amblyseius andersonii. Proto počet přezimujících jedinců běžně nebývá velký a příliš rychle se nepřemnoží.

Hálčivec a vlnovník hrušňový

Hálčivec hrušňový při jarním přemnožení napadá rašící listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. V Polabí byl tento roztoč zjištěn i na jabloních.

Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci zejména vlnovník hrušňový způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový. Všichni uvedení roztoči patří do příbuzenstva roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné. Vyskytují se většinou na starších hrušních, ale občas se najdou i na mladých výpěstcích v ovocných školkách, protože z mateřských stromů se lehce přenesou napadenými očky při očkování nebo roubování. Oplodněné samičky škůdce přezimují v pupenech nebo v prasklinách kůry.

Ochrana - Chemické ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit. Přípravky registrované na hálčivce nejsou v ČR do jádrovin povoleny, ale lze předpokládat účinnost akaricidů používaných proti sviluškám. Při silnějším napadení v předcházejícím roce můžeme stromy ošetřit (obdobně jako révu vinnou) na jaře po vyrašení a za 10–14 dnů ošetření opakovat akaricidem Sanmite 20 WP, Nissorun 10 WP případně i sirnatými přípravky: např. Kumulus WG aj. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravé roztoče: např. Typhlodromus pyri.

Zobonosky na ovocných dřevinách

Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci, kteří mají charakteristický dlouhý nosec. Jsou 4,5–7,5 mm dlouzí, různě leskle kovově zbarvení - purpuroví, bronzoví, fialoví a často zlatozelení.

Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečnázobonoska ovocná. Oba druhy z jara škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají.

Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová.

Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů.

Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických „doutníků“.

Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková.

Larvy se vyvíjejí ve spadlých plodech, nakousnutých prýtech a listech. Dorostlé larvy se zavrtávají do půdy. Buď přezimují nebo se z nich ještě na podzim v témže roce vyvinou dospělci, kteří vyžírají pupeny ovocných dřevin a přezimují v půdě, ve spadaném listí nebo jiných úkrytech.

Ochrana - Výskyt brouků lze monitorovat navázáním pásů vlnité lepenky na kmeny stromů. Pásy se navazují koncem srpna. Na zahradách lze brouky likvidovat v pásech z vlnité lepenky nebo setřásat do plachty a ničit, případně sbírat opadané plody s larvami.

Při silnějším napadení, které se nejlépe určuje sklepáváním brouků z větví nebo prohlížením mladých plůdků nebo letorostů, je vhodné po odkvětu provést ošetření neonikotinoidy: Calypso nebo Mospilan.

Mera skvrnitá

Mera skvrnitá je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Na rozdíl od mery jabloňové, jenž přezimuje ve stadiu vajíček, přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví. Od konce února při teplotách nad 9 °C, samičky kladou vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy se líhnou již před květem a sají na rašících listech i květních pupenech. Po třetím svlékání na líci listů a později i na letorostech a plůdcích. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví. Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení snižuje výnosy a oslabuje stromy. Má 3 až 4 generace ročně. Podzimní hnědočervená forma s velkými černými skvrnami je velká 3 až 4 milimetry. V listopadu se uchylují do zimních úkrytů.

Ochrana - Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace mery vůči pyretroidům a organofosfátům. Na těchto lokalitách je třeba aplikovat již v předjaří řepkový olej (Ekol, Biool) s kaolinem a 2–3× po 7–10 dnech opakovat. Toto ošetření omezí pohyb, dezorientuje a omezuje kladení přezimujících samiček. Na zjištěná vajíčka a nymfy je třeba použít přípravek Sanmite 20 WP, na nymfy SpinTor a na pozdější ošetření proti dospělcům Vertimec 1.8 EC. Ošetření proveďte proti první generaci již před květem a proti druhé generaci v polovině května. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli.

Rzivost hrušně

Tato nápadná houbová choroba (Gymnosporangium sabinae) zejména postihuje listy hrušní. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů. Jedná se o dvoubytnou rez, jejímž mezihostitelem (sekundárním hostitelem) je rod hrušeň a hlavním (primárním) hostitelem některé druhy jalovce: především jalovec čínský a zvláště jeho některé kultivary a jalovec prostřední. Někdy uváděný jalovec klášterský je napadán jen ojediněle. Hostiteli rzi hrušňové nejsou příbuzné rody čeledi cypřišovité: cypřišek, zerav a zeravec. Rzivost hrušně je škodlivé onemocnění jak pro hrušeň, tak pro hostitelské druhy jehličnanů. Napadené jalovce mají světlejší zabarvení, slabší růst, někdy zasychají větvičky a pro hrušně zůstávají trvalým zdrojem infekce. Silně napadené keře mají nižší tržní i sadovnickou hodnotu.

Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (min. 150–200 m) a výběr nehostitelských druhů a méně náchylných odrůd.

Lze využít i chemickou ochranu, která by měla být preventivní - tj. před vznikem infekce. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzivostí, pokud se použijí v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Jde např. o přípravky: Difcor 250 EC, Score 250 EC, Delan 700 WDG, Talent aj.

Strupovitost

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) a strupovitost hrušně (Ventura pyri) v bionomii si jsou podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Plodnice (pseudoperithecia) i askopory jsou si morfologicky velmi podobné. Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, často se deformují a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Hlavní období primární infekce je zpravidla u jabloní od fáze růžového poupěte do období 2 týdnů po odkvětu, kdy se z plodnic

 uvolňuje nejvíce askospor. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Při šíření strupovitosti hrušně proto mají velký význam i primární konidiové infekce, které se uvolňují z konidioforů na napadených letorostech.

Základem úspěšné ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben – červen) pomocí kvalitní (preventivní i kurativní) chemické ochrany, prováděné na základě sledování průběhu počasí v intervalu 7–14 dní některým z registrovaných přípravků: Antre 70 WG, Belis, Captan 80 WP, Chorus 75 WG, Delan 700 WDG, Difcor 250 EC, Dithane DG NeoTec, Domark 10 EC, Clarinet 20 SC, Flint Plus, Merpan 80 WG, Polyram WG, Punch 10 EW*, Minos, Mythos 30 SC, Score 250 EC, Sulfurus, Syllit 65 WP, Talent, Tercel, Thiram Granuflo aj.

Padlí jabloně

Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při silnějším napadení dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků až k zasychání silně napadených letorostů a následné zmenšení velikosti plodů.

Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a v lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy) . Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7 až 14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku přípravky: Belis, Clarinet 20 SC, Discus, Domark, Flint Plus, Kumulus WG, Punch 10 EW*, Sulfurus, Talent, Tercel, Topas 100 EC, Zato 50 WG aj.

Mšice

Na jabloních také škodí monocyklická (má jen jeden okruh hostitelských rostlin) mšice jabloňová. Přezimují vajíčka v blízkosti květních a listových pupenů na kůře větví a na jabloňových letorostech. V dubnu se líhnou larvy. Mšice sají na spodní straně listů. Okřídlené samičky se rozlétávají a zakládají kolonie na dalších stromech. Je často přehlížena, protože je žlutozelená a nemění barvu poškozených listů a letorostů. Při silnějších výskytech, kromě poškození mladých letorostů, které zasychají, poškozuje také plody. Napadené plody podle stupně poškození, buď opadnou nebo zůstanou drobné, nahloučené, zelené, deformované bez chuti až do sklizně. Tato mšice škodí na jabloních celoročně.

Nápadnější poškození způsobují mšice rodu Dysaphis, např. dicyklická mšice jitrocelová. Napadené listy se zkrucují a zbarvují do červena. Již koncem května a v červnu přelétají tyto mšice ze zimního hostitele na jitrocely. Na jabloně se opět vracejí až v září.

Lokálně se může škodlivě přemnožit rovněž i mšice vlnatka krvavá. V létě tvoří na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité (voskové) povlaky pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech způsobuje nádorky, později infikované různými houbami.

Poškození listů způsobené vlnovníkem hrušňovým
Poškození listů způsobené vlnovníkem hrušňovým
 
Zobonoska ovocná
Zobonoska ovocná
 
Poškození plodů zobonoskou ovocnou
Poškození plodů zobonoskou ovocnou
 
 Poškození plodů pilatkou jablečnou
Poškození plodů pilatkou jablečnou
 
 Mera skvrnitá
Mera skvrnitá
 
 Rzivost hrušně - příznaky na listech

Rzivost hrušně - příznaky na listech

 
 Rzivost hrušně - příznaky na plodech

Rzivost hrušně - příznaky na plodech

 
 Původce rzivosti hrušně na jalovci
Původce rzivosti hrušně na jalovci
 
 Strupovitost jabloně
Strupovitost jabloně
 
 Moučnatý povlak padlí na jabloni

Moučnatý povlak padlí na jabloni

 
 Mšice jabloňová
Mšice jabloňová
 
 Poškození plodů mšicí jabloňovou

Poškození plodů mšicí jabloňovou

 
 Listy poškozené mšicí jitrocelovou
Listy poškozené mšicí jitrocelovou
 
 Mšice vlnatka krvavá
Mšice vlnatka krvavá
 

Broskvoně

Mšice

Broskvoně jsou kromě kadeřavosti také poškozovány mšicí broskvoňovou a mšicí hnízdotvornou. Toto poškození bývá mnohdy zaměňováno s kadeřavostí. Kalamitní výskyty mšic redukují jejich přirození nepřátelé - slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci a někteří draví roztoči. Proto je třeba k ošetření vždy upřednostňovat jen takové přípravky, které tyto hmyzí predátory šetří a neničí.

Účinná ochrana proti mšicím je po odkvětu při zjištění jejich prvního výskytu,nejpozději však do konce června (většina dicyklických mšic již koncem května začíná dřeviny opouštět) povolenými přípravky: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Substral Careo Ultra, Pirimor 25 WG. Tyto insekticidy jsou šetrné k užitečnému hmyzu. I běžně používané organofosfáty: Reldan 22, Bi-58 EC nové, Perfekthionj sou v sadech za vegetace podstatně šetrnější než levnější pyretroidy, které není vhodné v sadech používat. Případně jen v nejnutnějších případech je aplikovat v časném předjaří na přemnožené přezimující škůdce.

Poškození listů mšicí hnízdotvornou na broskvoni
Poškození listů mšicí hnízdotvornou na broskvoni
 
Mšice slívová na broskvoni
Mšice slívová na broskvoni
 

Třešně a meruňky

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete např. přípravkem: Pirimor 25 WG, Calypso 480 SC.

V rizikových polohách ošetřujeme višně proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) přípravky: Delan 700 WDG, Syllit 65 WP, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW a Talent, Antre 70 WG, Signum a meruňky proti hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma) přípravky: Syllit 65 WP, Novozir MN 80 NEW a Talent.

 Listy třešně poškozené mšicí třešňovou
Listy třešně poškozené mšicí třešňovou
 
 Skvrnitost listů třešně
Skvrnitost listů třešně
 

Švestky a renklódy

Pilatky

Švestky a renklódy (zejména raně kvetoucí odrůdy) jsou místy silně poškozovány pilatkou švestkovou a žlutou. Jedná se o drobné vosičky, které v období květu slivoní nalétávají na stromy a při dokvétání kladou vajíčka do květů. Vylíhlé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Každá housenice může zničit i několik plůdků.

Chemická ochrana se provádí při dokvétání slivoní, počátkem opadu květních plátků přípravkem: Calypso 480 SC, (Reldan 22). Na zahradách můžete poškození plůdků tímto škůdcem také podstatně snížit včasným vyvěšením bílých lepových desek před květem, alespoň 4 ks/strom z jižní strany.

Vlnovníci

Pěstitelům švestek také již více let (zejména v nových výsadbách) dělá starost vlnovník višňový, způsobující kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v jehož důsledku se letorost mění na „koště“ a u silněji napadených stromů rovněž způsobuje i kornatění slupky na plodech, které kvůli tomu během růstu praskají a trpí klejotokem. Vlnovník višňový je především známý jako významný škůdce slivoní (meruněk i broskvoní) ve školkách. Při silném napadení slivoní ve školkách dochází k poškození terminálních vrcholů letorostů a následnému nežádoucímu větvení letorostů - metlovitosti. Přezimují samičky pod pupeny letorostů, a tak se roznášejí při očkování ze zamořených matečnic.

Při rašení se matečnice a nejlépe i očkovanci ošetří přípravky: Nissorun 10 WP, Sanmite 20 WP. Dobře účinkují i sirnaté přípravky např. Kumulus WG. Pokud bylo napadení silné, je vhodné ošetření za 10–14 dní opakovat. Ošetření pesticidy lze provádět na počátku vegetace proti přezimujícím samičkám nejlépe v době, kdy dochází k nalévání pupenů slivoní. Při silném napadení je vhodné ošetření opakovat i v průběhu vegetace - koncem léta tak, aby se zabránilo samicím v jejich přesunu a osídlení pro ně vhodných míst k přezimování. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravé roztoče.

Při silnějším výskytu štítenek a puklic, je vhodné po vyrašení v době hromadného rozlézání nymf, aplikovat oleopřípravky a případně Mospilan 20 SP.

Mšice

Na slivoníchtakéškodí různé druhy mšic. Mšice kromě poškození listů a mladých letorostů přenášejí virové choroby, u slivoní zejména virové neštovice slivoně (virovou šarku švestek - Plum pox virus).

 Listy švestky poškozené sáním mšic
Listy švestky poškozené sáním mšic
 
 Mšice švestková
Mšice švestková
 

Angrešt a rybíz

Hnědě padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu k hnědému padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) je nutno v ohrožených výsadbách ošetřit již 1× před květem a 2–3 ošetření opakovat po odkvětu např. přípravky: Bioan, Bioblatt, Bioton, HF-Mycol či NatriSan podle návodu k použití, nejlépe preventivně počátkem kvetení a nejpozději po odkvětu. K přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. Tzv. rezistentní (odolné) odrůdy se musí ošetřit alespoň preventivně, nejlépe počátkem kvetení. K přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. A účinný je také postřik keřů po sklizni.

Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a 1× po sklizni.

Výskyt onemocnění můžete také omezit vhodnou agrotechnikou - otevřená poloha, menší vzdušná vlhkost, střední půdy, vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem) a hlubším řezem, tj. vzdušnou korunkou stromků či keřů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách upřednostnit odrůdy odolné této chorobě.

Mšice

Na rybízu škodí především mšice rybízová projevující se červenofialovými „puchýři“ na listech a na vrcholcích výhonků mšice srstková.

 Poškození listů mšicí rybízovou na červeném rybízu
Poškození listů mšicí rybízovou na červeném rybízu
 
 Poškození listů mšicí rybízovou na černém rybízu
Poškození listů mšicí rybízovou na černém rybízu
 
 Poškození listů rybízu mšicí srstkovou
Poškození listů rybízu mšicí srstkovou
 

Jahodník

Na jaře kulturu jahod očistíme od starých listů a zahušťujících odnoží, přihnojíme a dle potřeby ošetříme proti roztočíku jahodníkovémua případně i proti antraknóze jahodníku přípravkem Ortiva.

Roztočík jahodníkový

Roztočík jahodníkový je mikroskopický, 0,15 mm velký roztoč (pouhým okem neviditelný), způsobující sáním kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů napadených rostlin. Při silnějším napadení listy hnědnou a zasychají. Napadené rostliny jsou zakrnělé, téměř nerostou a nevytváří šlahouny. V následujícím roce nasazují podstatně méně květních poupat a plody se špatně vyvíjejí, jsou drobné, nekvalitní. Bez ošetření rostliny během dvou až tří let hynou. Během roku má až 7 překrývajících se generací. Nejvíce se množí v dubnu a na vrcholu léta. Jeho výskyt a šíření podporuje zapojený porost a především suché a teplé počasí. Pasivně se šíří větrem a zejména vysazením napadené sadby. Kromě jahodníků na záhonech také ve sklenících napadá a poškozuje mladé papriky a další zeleninu, begonie, jiřinky, fuchsie, gerbery, bramboříky, kapradiny a mnohé další skleníkové rostliny.

Ochrana - Vysazovat jenom zdravou uznanou sadbu na místo, kde se roztočík nejméně 3 roky nevyskytoval. Přerušení souvislého porostu, a tím omezení přelézání škůdce na další rostliny. Zakrnělé silně napadené rostliny odstranit a zlikvidovat.

Postřik je třeba provádět zblízka, větším objemem postřikové jíchy a pod vysokým tlakem, směřujícím především do středu trsů (srdéček rostlin). První ošetření se doporučuje na jaře v době rašení, nejpozději před začátkem tvorby poupat. Další ošetření je možné provádět až po sklizni plodů. Po sklizni je před ošetřením vhodné předem u porostu odstranit listy (cca 5cm nad zemí). Ošetření případně možno po 3–5 dnech 2–3× opakovat. K ošetření jsou registrované přípravky: Sanmite 20 WP, Vertimec 1.8 EC.

Případně je možno dle návodu v zapojených porostech aplikovat rozhozem substrátu s bioagens (dravého roztoče) na rostliny - Biolaagens ACu (Amblyseius cucumeris), Spical (Amblyseius californicus). Tato ošetření účinkují i proti svilušce chmelové.

Květopas jahodníkový

V ohrožených porostech se před květem jahodníku také provádí ochrana proti květopasu jahodníkovému, který je schopen zničit až 80 % sklizně. Jsou to 2–4 mm dlouzí, tmaví až černí nosatci, kteří nakusují stopky květních poupat, do kterých kladou vajíčka. Poupata vadnou, zasychají a opadávají. Přezimují brouci na nejrůznějších místech. Na jahodnících začínají úživný žír obvykle ve druhé polovině dubna až počátkem května v době, kdy začínají kvést jabloně. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků. Poté se brouci stěhují na později kvetoucí růžokvěté rostliny (maliník, ostružiník). Larvy se vyvíjejí a kuklí ve spadlých zaschlých poupatech. Do roka se vyvine jedna generace.

Prahová hodnota pro ošetření je, pokud se prohlídkou 10 rostlin zjistí více než 20 % poškozených poupat (nakouslé květní stopky, zavadlá poupata).

Chemická ochrana se provádí v době před květem pyretroidy: Agrion Delta, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj či neonikotinoidem Calypso 480 SC.

Šedá hniloba jahod

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad výskytu šedé hniloby jahod syn. plísně šedé (Botrytis cinerea). Nejcitlivější k infekci jsou květy dva až tři dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Přímé infekce plodů jsou již méně významné.

Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po 7 dnech zopakujte povolenými přípravky: Switch, Teldor 500 SC, Rovral Aquaflo, Signum*, Minos, Mythos 30 SC, Thiram Granuflo aj. a biopreparátem Polyversum. Dávka aplikační kapaliny je minimálně 1000 l/ha.

 Porost jahodníku
Porost jahodníku
 
 Bílá skvrnitost jahodníku
Bílá skvrnitost jahodníku
 

Réva vinná

Halčivec a vlnovník

Kadeřavost (akarinózu) a plstnatost (erinózu) listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých vlnovník viničný syn. hálčivec révový a vlnovník révový syn. vlnovníkovec révový. Roztoči způsobují největší škody na počátku vegetace, kdy napadají rašící očka a mladé letorosty. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá. Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. U plstnatosti jsou na listech velice nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují), avšak z hlediska skutečné škodlivosti jsou méně významné. Tito drobní roztoči přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů.

Réva se ošetřuje jen na místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky kadeřavosti nebo plstnatosti. Sirnaté přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG a Sulfurus se aplikují při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Organický akaricid Sanmite 20 WP se aplikuje až po vyrašení révy. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky ovocné.

Přirozenými nepřáteli fytofágních roztočů (svilušek, hálčivců a vlnovníků) jsou draví roztoči. Jako biologická ochrana proti nim se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri - pod obchodními názvy Biolaagens-TP a Typhlodromus pyri, který ve vinicích přezimuje a je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě. Ale je nutné řídit se seznamy přípravků doporučovaných dodavatelem konkrétní populace dravého roztoče.

Ostatní ochrana

Podle signalizace ošetřujeme proti první generaci obalečů - obalečík jednopásný a obaleč mramorovaný. Ošetřují se jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt). Za suchého a teplého počasí se podle signalizace doporučuje ošetřovat i proti padlí.

 Poškození révy vlnovníkem révovým
Poškození révy vlnovníkem révovým
 
 Zobonoska révová
Zobonoska révová
 
 Vajíčka zobonosky révové jsou vykladena do svinutého listu révy
Vajíčka zobonosky révové jsou vykladena do svinutého listu révy
 

Zelenina

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Mšice

Sledujte výskyty mšic a při náletu porosty ošetřete. Signalizaci můžete sledovat i na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organizmy/aphid-bulletin/. Na mšice jsou registrovány také organofosfáty: Bi-58 EC Nové, Reldan 22 a karbamát Pirimor 50 WG.

Plži

Na vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky a plzáky. Pro ideální podmínky, které jsou v zahradnických kulturách je škodlivost plžůtrvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby.

Proti slimákům jsou povoleny tyto návnadové přípravky: Mesurol Schneckenkorn,Lumex, Metin, Slimax, Vanish Slug Pellets aj. a také Ferramol a Sluxx HP nebo přírodní  postřik Tymatol. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou.

Z biologických přípravků možno využít: Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic. Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens, preventivně nebo i kurativně dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 oC, optimum je při 15–20 oC, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký.

Dřepčíci

Dřepčíci poškozují hlavněředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných výhřevných plochách. Ředkvičky ošetřujeme např.: Decis Mega a Karate se Zeon technologií 5 CS. U košťálovin můžete použít i některý z dalších povolených pyretroidů: Agrion Delta, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Vaztak Aktiv aj.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Vyskytuje se zejména u květáku a kedluben a košťáloviny obecně, může být způsobováno více faktory. Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokem u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu, případně i bóru. Ze škůdců mohou vyslepnutí způsobit svými požerky na vegetačním vrcholu (srdéčku) mladých rostlin také larvy plodomorky zelné, krytonosce čtyřzubého, dřepčíci nebo i mšice zelná.

V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. K chemickému ošetření lze použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům: Agrion Delta, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Vaztak Aktiv aj. Na mšice jsou registrovány také i organofosfáty: Bi-58 EC Nové, Reldan 22 a karbamát Pirimor 50 WG. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat i smáčedlo.

Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele. U citlivějších druhů a odrůd brukvovitých podle potřeby přidejte do postřiku i listové hnojivo s mikroelementy molybdenem (Mo) a bórem (B).

 Mšice zelná
Mšice zelná
 
 Mšice zelná na kapustě
Mšice zelná na kapustě
 
 Poškození kedlubny dřepčíky
Poškození kedlubny dřepčíky
 
 Brokolice poškozená dřepčíky
Brokolice poškozená dřepčíky
 
 Dřepčík
Dřepčík
 

Okrasné rostliny

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Jehličnany

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytů jehličnany ošetřete pyretroidy: Agrion Delta, Alfametrin,Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Vaztak Active; neonikotinoidy: Calypso 480 SC, Confidor 200 OD, Mospilan 20 SP; organofosfáty: Bi-58 EC nové, Danadim Progress, Perfekthion, Dursban 480 EC; případně přípravky: Chess 50 WG, Ninja aj. a proti sviluškám akaricidem: Nissorun 10 WP, Floramite 240 SC či Vertimec 1.8 EC.

Mšice korovnice

Následkem sání mšice korovnice smrkové nebo korovnice zelené vznikají na větvičkách smrků šiškovité hálky. Jsou to mšice specializované na jehličnaté dřeviny. Oba druhy napadají především stromy vysazené na sušších slunných stanovištích, kde se smrkům moc nedaří. Přezimují ve stadiu larev v paždí pupenů nebo v puklinách kůry smrků. Zpravidla v dubnu larvy přelézají na mladé výhonky a začínají sát, následkem čehož vznikají hálky. Mšice je opouštějí v polovině července, korovnice zelená přelétá na modřín, korovnice smrková na další smrky. Koncem léta se korovnice zelená vrací zpět na smrk, kde nakladou vajíčka.

Ochrana proti korovnicím spočívá především v pěstování smrků na vhodných stanovištích. Odstřiháním vytvořených hálek ještě před jejich otevřením omezíme množství korovnic v následujícím roce. Tvorbě hálek zabráníme, pokud smrky po vyrašení ošetříme některým z přípravků: Bi-58 EC nové, Calypso 480 SC, Dursban 480 EC, Confidor 200 OD, Chess 50 WG, Mospilan 20 SP, Perfekthion, Pirimor 50 WG, Ninja, aj.

 Štítenky na smrku
Štítenky na smrku
 
 Mšice na smrku
Mšice na smrku
 
 Modřín poškozený sviluškami
Modřín poškozený sviluškami
 
 Mšice korovnice smrková
54: Mšice korovnice smrková
 
 Hálky způsobené korovnicemi
Hálky způsobené korovnicemi
 

Mečíky

Neopomeňte před výsadbou namořit hlízy proti houbovým chorobám: např. přípravkem Merpan 50 WP, Mirage 45 ECNA, Spartakus, Sportak HF, Rovral AquaFlo aj. podle návodu a případně i insekticidem proti třásněnce mečíkové, která přezimuje na hlízách.

 Poškození listů sáním třísněnky mečíkové
Poškození listů sáním třísněnky mečíkové
 
 Napadená poupata třásněnkou mečíkovou se neotvírají
Napadená poupata třásněnkou mečíkovou se neotvírají
 

Pozn.: * přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 346x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail