Aktuální přehled ochrany polních plodin - červen a červenec 2017

15. 06. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 2654x

Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru a lokálně i hnědé skvrnitosti listů bramboru. Cílem fungicidní ochrany proti plísni bramboru je oddálení infekce natě, omezení šíření choroby v porostu a zabránění infekce hlíz. Aby byla aplikace fungicidů proti plísni bramboru účinná, musí být zahájena včas (preventivně) a fungicidní clona musí být udržovaná bez přerušení po celou dobu vegetace. Věnujte zvýšenou pozornost cerkosporové listové skvrnitosti (skvrnatička řepná), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může i zaschnout chrást.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Okopaniny

Brambory

Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru (Phytophthora infestans) a lokálně i hnědé skvrnitosti listů bramboru (Alternaria solani). Prognóza výskytu je na: eagri.cz/public/web/ukzuz/. Cílem fungicidní ochrany proti plísni bramboru je oddálení infekce natě, omezení šíření choroby v porostu a zabránění infekce hlíz. Aby byla aplikace fungicidů proti plísni bramboru účinná, musí být zahájena včas (preventivně) a fungicidní clona musí být udržovaná bez přerušení po celou dobu vegetace. V období, kdy již není fungicidní ochrana dostatečně účinná, nutno zabránit infekcí hlíz předčasným mechanickým nebo chemickým (desikací) ukončením vegetace. Výběr fungicidů je nutné podřídit průběhu počasí, náchylnosti odrůdy a stavu porostu. Při přeháňkovém počasí, zvláště u zapojených porostů, nutno pokračovat v ošetření v 7denních intervalech, za sucha postačí zopakovat ošetření po 14 dnech některým z registrovaných přípravků. K preventivnímu ošetření postačí přípravky s kontaktní účinnou látkou. U raných odrůd, u kterých plánujete sklizeň do 14 dnů, se již ošetření neprovádí. Při silném infekčním tlaku či zjištění výskytu plísně v oblasti (v porostu) pokračujte v ošetření přípravky s lokálně systémovou nebo systémovou účinnou látkou. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky, které mají antisporulační účinek a schopnost ochrany proti infekci na hlízách. Měďnaté fungicidy je možné použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci.

Ošetření proti mandelince bramborové proveďte v době maxima líhnutí larev povolenými přípravky. Ošetřují se porosty s výskytem více než 100 brouků/ha nebo při zjištění 140 a více ohnisek po 15 larvách na 1 ha. Nejúčinnější je aplikace přípravků na počátku líhnutí larev. Ošetřuje se večer, kdy už není horko a je vyšší vlhkost vzduchu; vhodná je společná aplikace s fungicidy.

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) i na eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/ a porosty včas ošetřete povolenými přípravky.

Plíseň bramboru (Phytophthora infestans) je nejvážnější houbovou chorobou, která každoročně poškozuje porosty brambor a rajčat. Choroba přezimuje v napadených hlízách a po výsadbě prorůstá do nadzemní části rostlin. Z těchto primárně napadených rostlin se šíří sporangiemi do okolního porostu. Inkubační doba od infekce rostliny do objevení se příznaků napadení je v průměru 1 týden.

Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím celkovou účinnost a efektivnost ochrany proti této chorobě je termín prvního ošetření. Obvykle je důležitější než výběr konkrétního přípravku a než celkový počet ošetření. Fungicid by měl být na listech v době před dopadem spor původce plísně. Pokud tomu tak není a dojde k infekci, nelze již šíření plísně v zapojeném porostu zcela zvládnout ani velmi intenzivní ochranou! Toto pravidlo platí i u všech dalších pravých plísní - okurkové, cibulové, révové, chmelové atd. Základem ochrany proti této chorobě je proto včasná - preventivní - aplikace fungicidů. Porosty je nezbytné začít ošetřovat v době, kdy jsou vytvořeny vhodné mikroklimatické podmínky pro infekci a pokračovat v pravidelných intervalech 7 až 14 dnů podle počasí a napadení natě. Obvyklá fáze pro první aplikaci je uzavření porostu v řádcích. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí „infekčním tlakem“ - stupněm ohrožení (podle dešťových srážek), který je pravidelně zveřejňován na: eagri.cz/public/web/ukzuz/ a je možné se informovat i na místně příslušných pracovištích ÚKZÚZ. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou, dávka vody u všech fungicidů by neměla být nižší než 400 l/ha. Musí se ošetřit zejména spodní části rostlin, protože tam jsou pro vývoj choroby podstatně lepší vlhkostní podmínky než na povrchu. To platí nejenom pro kontaktní přípravky, ale i pro přípravky působící systémově. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje především zdola nahoru k vegetačnímu vrcholu (akropetálně) nebo od středu k okraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu chrání fungicidní látka rostlinu před napadením. Značné poškození listů a výnosové ztráty nejsou jediné škody, které tato houba způsobuje.

Pokud dojde k infekci hlíz, nedají se déle skladovat, neboť mohou být napadeny i sekundárními infekcemi vyvolané bakteriemi rodu Erwinia a houbami rodu Fusarium - skládkovými patogeny, kteří vstupují do hlíz v místech poškození plísní bramboru. K infekci hlíz plísní bramboru může docházet již během vegetace v případě, že jsou sporangia z listů spláchnuta dešťovou vodou do půdy na zdravé hlízy. Spory potom mohou proniknout ještě neuzavřenými lenticelami do zásobního pletiva, a tak hlízy infikovat. Většinou však k infekci dochází trhlinami ve slupce a poraněními, která vznikají při sklizni a naskladňování. Rozsah infekce hlíz kromě jiného závisí na napadení listů, množství a četnosti dešťových srážek, a také na uložení brambor v hrůbku.

Z toho vyplývají některá preventivní opatření, která mohou omezit výskyt plísně bramboru. Mezi ně patří např. pečlivé zakrytí hlíz v hrůbku půdou, a také závěrečné ošetření přípravky inhibující spory (např. Altima 500 SC, Zignal 500 SC). Významnou roli v prevenci proti plísni bramborové hraje také desikace natě, která by se měla uskutečnit zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost a odolnost vůči skládkovým chorobám. Sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C).

Plíseň bramboru

Plíseň bramboru na hlíze

Hnědá skvrnitost listů bramboru

Cukrovka

Věnujte zvýšenou pozornost cerkosporové listové skvrnitosti (skvrnatička řepná -Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může i zaschnout chrást. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, 3–5 mm v průměru s šedým středem a tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy (Ramularia beticola) bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření daného vzorku. Za prahovou hodnotu lze považovat v červenci vytváření ohnisek choroby na pozemku nebo asi 5 % napadených rostlin na okrajích porostu. V prvé polovině srpna lze za prahovou hodnotu pro ošetření považovat např. několik zřetelně napadených míst na 100 m². Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. Ošetřovat ve druhé polovině srpna už většinou není efektivní. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby.

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy účinkují i na ramuláriovou listovou skvrnitost řepy (větevnatka řepná - Ramularia beticola), která je většinou přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u skvrnatičky jsou pergamenovité. Větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C) než skvrnatička řepná. Obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost 95 % v meteo-budce, v porostu hodnota nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Směsná infekce - cerkosporová a ramuláriová listová skvrnitost řepy

Olejniny

Ozimá řepka

Desikovat či jenom aplikovat tzv. lepidla na snížení sklizňových ztrát? Pokud zvolíme správný termín (načasování) aplikace a vhodný přípravek na daný porost, tak se desikace vždy vyplatí.

Přípravky pro omezení ztrát na bázi tzv. lepidel: Agrovital, Elastiq, Flexi, Spodnam, SuperAgrovital aj. jsou vhodné do nezaplevelených a nepoškozených porostů. Doba aplikace před sklizní je 21 až 28 dní dle přípravku, sklizeň tím prodloužíme o 1 až 2 dny. U nevyrovnaných a zaplevelených porostů se doporučuje kombinovat tyto přípravky s desikanty, tím se ale aplikace o něco prodraží.

Desikovaný porost po dešti daleko dříve vyschne a je možno jej také rychleji sklidit - sklizená hmota je daleko rychleji a lehčeji zpracována mláticím ústrojím a semena nejsou prakticky vynášena na zelené slámě ven přes vytřásadla. Přínosem desikace je proto zvýšení denního výkonu mlátiček až o 30 %, se současným snížením ztrát, zejména při předpokládaném nestálém přeháňkovém počasí v době sklizně. Pro okamžitý a razantní účinek lze aplikovat přípravky s účinnou látkou diquate. Správný termín aplikace je, když ve spodní třetině patra šešulí jsou všechna semena černá nebo hnědočerná. Ve střední třetině patra šešulí je 90 % semen červenohnědých až černohnědých a v horní třetině patra šešulí je méně než třetina semen zelených. U desikovaného porostu může dojít ke snížení klíčivosti a hmotnosti sklizených semen. Sklizeň se provede za 7–10 dní po aplikaci v závislosti na podmínkách. Přípravky s účinnou látkou diquat je možné kombinovat s přípravky na bázi lepidel, např. Flexi v dávce 0,5 l/ha pro snížení předsklizňových a sklizňových ztrát.

Pozvolněji působící přípravky na bázi glyphosátu, zejména úč. látka glyphosate-potassium (Roundup Flex) proniká do rostliny šetrněji než glyphosate-IPA a umožňuje tím optimální rovnoměrné dozrávání bez snížení výnosu. Před sklizní dozrávají horní šešule rychleji než spodní a jsou náchylnější k praskání, což zvyšuje ztráty. I aplikace nízké dávky glyphosate-potassium na čistý porost zastaví tvorbu odlučovací vrstvičky v šešulích a sníží ztráty výdrolem. Roundup Flex se používá v rozmezí dávky 2,0–2,8 l/ha ve 200–300 l vody. Dávka přípravku se volí nižší při aplikaci v časnějším termínu (zhruba 19–23 dní před sklizní) a vyšší dávka při aplikaci zhruba 15–18 dní před sklizní. Dávka vody se zpravidla volí podle mohutnosti porostu, aby byly efektivně ošetřeny všechny zelené či nazelenalé časti porostu včetně případných plevelů. Roundup Flex se aplikuje zpravidla o něco dříve než klasické přípravky s glyphosate-IPA a lze ho aplikovat ve větším množství vody bez ztráty účinnosti. Pro správné načasování je nutno sledovat stupeň zralosti šešulí ve středním patře porostu, kdy zhruba 2/3 šešulí by měly mít 2/3 semen nahnědlých. Pokud je většina semen zelených, je třeba s desikací počkat. A naopak, pokud jsou téměř všechna semena ve středním patře již černá, je na desikaci Roundup Flex pozdě. Při aplikacích Roundupu Flex je popisovaná i jeho „lepivá“ účinnost na šešule, neboť díky jeho časnější aplikaci oproti jiným přípravkům je dosaženo výrazného snížení otevírání šešulí při dozrávání, a proto nemusí být kombinován s lepidly, přesto se doporučuje kombinovat s 0,25–0,3 % PodGuard.

V polehlých nebo silně zaplevelených porostech ozimé řepky (hlavně pýrem plazivým) je vhodné použít 14 až 21 dní před sklizní i povolené přípravky na bázi glyphosate.

Jarní řepka a hořčice

Porosty je nutno podle aktuálního napadení i vícekrát ošetřit proti blýskáčku řepkovému některým pyretroidem. V oblastech s potenciálním výskytem blýskáčků rezistentních vůči pyretroidům se ošetří neonikotinoidy, případně i organofosfátem. Kritické číslo je 1 blýskáček na 1 květenství. Ošetření se provádí krátce před květem (BCH 55–57), kdy je škodlivost blýskáčka největší. V době plného kvetení už ošetření neprovádět. Pokud porosty včas neošetříte, mohou být na sušších lokalitách napadené porosty i silně poškozeny. Při použití pyretroidů je potřeba dodržet teplotu při aplikaci do 20 °C, účinná látka se při vyšších teplotách nadměrně vypařuje.

Ošetření proti pilatce řepkové v případě výskytu se provede přípravky na bázi pyretroidů.

Hořčice poškozená blýskáčkem řepkovým

Slunečnice

Věnujte pozornost i škůdcům - mšice, kovaříci, klopušky, třásněnky, které kromě poškození rostlin mohou šířit i choroby. Sledujte podle signalizace výskyt mšic - mšice slívové - 30 mšic od vzcházení do rozpoznání květního poupěte (od fáze BBCH 9–51) a mšice makové - 50 mšic na rostlinu do začátku květu (BBCH 59). Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. V případě potřeby je možné aplikovat povolené přípravky.

Na lokalitách, zvláště v roce příznivém pro jejich rozvoj a šíření, slunečnici častěji ohrožují choroby než škůdci. Odrůdy slunečnice mají rozdílnou odolnost vůči chorobám i škůdcům. Proto by konkrétní výběr ze sortimentu povolených odrůd měl zohlednit možnosti a četnost pesticidní ochrany, a také podmínky na konkrétním pozemku. Z chorob slunečnici nejčastěji napadá bílá hniloba slunečnice (hlízenka obecná - Sclerotinia sclerotiorum), poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u řepky a šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá - Botryotinia fuckeliana; anam. Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či v nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena. Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, nepřehnojovat dusíkem, použití zdravého osiva odolnějších hybridů a  dodržení osevního postupu. Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4. až 6. list (BBCH 14–16), plný květ (BBCH 65) a  případně do konce květu (BBCH 69) povolenými přípravky. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparáty Contans WG a Polyversum. Aby bylo ošetření fungicidy dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (minimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje zdola nahoru nebo od středu ke kraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom, čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu fungicidní látka chrání rostlinu před napadením. Fungicidy registrované na hlízenku mají široké spektrum účinku a omezují většinu chorob slunečnice s výjimkou plísně slunečnice. Je vhodné nespoléhat se jenom na chemickou ochranu, ale kombinovat ji i s dalšími kroky, které výskyt chorob omezují. Prostorová izolace od loňského porostu slunečnice a  řepky snižuje infekční tlak askospor hlízenky a vhodnou ochranou je i  dobré rozdrcení posklizňových zbytků slunečnice a jejich kvalitní zapravení do půdního profilu.

Plíseň slunečnice (Plasmopara halstedii syn. Plasmopara helianthi) je potenciálně nebezpečným patogenem, a proto je zařazena mezi karanténní organizmy. V Evropě je již široce rozšířená. Karanténní status P. halstedii v EU, a tedy i v ČR, je založen na existenci mnoha patogenních ras omezeného zeměpisného rozšíření. Díky pěstování rezistentních hybridů zatím u nás nezpůsobuje významné hospodářské škody, představuje však vážné potencionální riziko. Do nových oblastí se šíří osivem.

Z infikované nažky zpravidla vzniká pouze latentní infekce. Během ní se patogen namnoží a zamořuje půdu. Pokud v dalším roce na daném pozemku vyrůstá slunečnice z výdrolu nebo po vysetí slunečnice i po několika letech, dochází k systémové infekci - rostlina zakrní, silně napadené rostliny dorostou výšky asi jen 20 až 30 cm. V současné době existuje celá řada ras, v Evropě je jich známo 13. Nejčastěji se vyskytuje rasa 700. Některé rasy překonaly rezistenci řady starších i nových hybridů slunečnice. Na rozdíl od příbuzných chorob houba přežívá v půdě oosporami (8 až 10 let) nebo se šíří infikovaným osivem, v němž přežívá zoosporangiemi nebo myceliem. Opatření k omezení šíření patogenu: vysévat buď osivo pocházející z oblastí prostých původce choroby nebo mořené osivo hybridů deklarovaných jako odolné; na pozemku, kde byla pěstována slunečnice, je v následujícím roce nutné hubit rostliny z výdrolu, nejlépe preemergentními herbicidy, a to i v případě, že se choroba nevyskytla (latentní infekce); vysévat hybridy deklarované jako odolné a v optimálním termínu setí. Z dalších opatření jsou významné pečlivé zaorání posklizňových zbytků a dodržení zásad střídání plodin (minimálně pět let, optimálně sedm až osm let). Fungicidní ochrana během vegetace je proti systémovým infekcím zcela neúčinná a vůči sekundárním infekcím jen velmi málo účinná - prakticky nerentabilní. V současné době není proti plísni slunečnice v ČR registrován žádný účinný fungicid.

Mák

V oblastech, kde se s nárůstem osetých ploch rozšířila škodlivost houbových chorob, sledujte napadení porostů pleosporovou nekrózou máku (Pleospora papaveracea) a plísní máku (Peronospora arborescens). Obě choroby se mohou přenášet infikovaným osivem. Fungicidní ošetření napadeného porostu proti pleosporové nekróze se doporučuje přípravky: Acanto, Amistar Xtra, Apel, Bumper Super, Discus, Caramba, Prosaro 250 EC aj. na počátku kvetení, aby nedošlo k napadení makovic. Biopreparát Polyversum aplikujte podle návodu.

V některých oblastech mohou na máku škodit také mšice maková, krytonosec makovicový, bejlomorka maková a ploštice. V případě potřeby lze aplikovat některý z povolených přípravků.

Helmintosporióza máku

Mšice maková na máku

Krytonosec makovicový

Larvy krytonosce makovicového

Ostatní polní plodiny

Kukuřice

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným. Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje napadení chorobami a sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných lapačů je na eagri.cz/public/web/ukzuz/. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Mezi jednotlivými roky je značně proměnlivý kalendářní termín jak pro počátek, tak pro vrchol letu. Pro indikaci ošetření nejsou zatím plně ověřená kritéria. Orientační práh škodlivosti pro zavíječe kukuřičného je 5 a více snůšek na 10 rostlin. Vzhledem k tomu, že se snůšky vajíček v porostu špatně hledají a v rámci větších pozemků mají značně nerovnoměrný výskyt, je vhodnější rozhodovat o strategii ochrany vůči zavíječi podle stupně poškození porostů v podniku nebo v regionu v předchozím roce. Je třeba zohlednit pravidelnost a intenzitu výskytu, náchylnost odrůd, vzdálenost porostů od loňských kukuřic, agrotechniku a osevní postup. V případě ohrožení porostu lze použít některý z povolených insekticidů. Aplikace se v případě potřeby opakuje. Kromě insekticidů možné využít i parazitoidů vajíček drobněnky rodu Trichogramma (Trichocap, TrichoLet, Trichoplus). Je to velmi drobná parazitická vosička o délce těla cca 0,5 mm. Její larvičky celý svůj vývoj prodělávají ve vajíčkách motýlů. Samičky aktivně vyhledávají snůšky vajíček zavíječe kukuřičného (a dalších motýlů) a kladou do nich svá vajíčka. Vylíhlé larvy se živí vaječným obsahem a z vajíčka vylétá až okřídlený dospělec parazitické vosičky. Aplikujeme podle dané metodiky ve dvou až třech termínech podle napadení porostu zavíječem na základě prognózy - podle náletu motýlů do lapače.

Bázlivec kukuřičný přestal být na území EU (karanténním) škodlivým organizmem. Při ochraně proti tomuto škůdci je třeba přihlížet k zásadám integrované ochrany rostlin. Ochranou se v tomto případě rozumí potlačení hustoty populace bázlivce na úroveň, která z hlediska zajištění hospodářsky udržitelné produkce kukuřice nepůsobí významné hospodářské ztráty.

Pokud biologické, fyzikální a jiné nechemické metody uspokojivě zajistí ochranu proti škodlivým organizmům, je třeba je upřednostňovat před chemickými metodami. Zemědělci by tedy měli ochrany proti bázlivci kukuřičnému dosahovat nebo ji podporovat těmito opatřeními:

a) střídáním plodin; b) používáním činitelů biologické kontroly; c) přizpůsobením doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev; d) čištěním zemědělských strojů před přejezdem a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu. Z hlediska ochrany proti šíření bázlivce kukuřičného má z uvedených doporučení prioritu v prvé řadě střídání plodin, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska dlouhodobého agronomického přínosu. Doporučovaná opatření by měla být propojena se sledováním výskytu bázlivce kukuřičného, aby bylo možné určit potřebu a vhodné načasování ochranných opatření. Na bázlivce kukuřičného je možné aplikovat některý z povolených insekticidů.

Sója

V některých oblastech může dojít při teplém počasí v období sucha k přemnožení svilušek. Napadený porost předčasně dozrává a dochází k redukci výnosu. Chemická ochrana proti svilušce chmelové může být efektivní při napadení porostu ve fázi BBCH 73 (lusky 6–13 mm dlouhé) až BBCH 83 (zelená semena vyplňují 80 % dutiny lusku). V současné době však není registrován žádný akaricid.

V oblastech s vyšším výskytem zvěře (zajíc nebo srnec) je nutné pěstovat sóju na takové rozloze, aby poškození porostů nedosáhlo většího rozsahu.

Kmín

Neopomeňte porosty podle potřeby ošetřit před květem proti plochušce (makadlovce) kmínové pyretroidem Decis Mega, Scatto nebo bio přípravkem NeemAzal-T/S a v oblastech se škodlivým výskytem hnědé skvrnitosti kmínu (Mycocentrospora acerina) lze proti této chorobě preventivně zasáhnout některým z měďnatých přípravků. První ošetření se provede počátkem tvorby květní osy, druhé ošetření počátkem květu v kombinaci s insekticidem na plochušku. Je nutné dokonale ošetřit celé rostliny, nejlépe s podporou vzduchu. Toto ošetření působí i proti dalším chorobám - bakteriální spále a hnědé pruhovitosti stonků kmínu (Mycocentrospora acerina).

Plochuška kmínová tvoří chuchvalce - spředené květní okolíky, okousané stopky květů a semen. Nejvíce škodí koncem května. Dorostlé housenky se vžírají do lodyh, kde vyžírají dřeň a později se zakuklí. Motýli, kteří přezimují, se líhnou v červenci a srpnu. Přirozenými nepřáteli jsou parazitoidi z řádu blanokřídlých. Šíří se z hostitelských rostlin: kmín, fenykl, petržel, mrkev, pastinák, kopr a jiné druhy čeledi miříkovitých. Ošetřuje se po zaznamenání prvního výskytu housenek na generativních orgánech rostlin.

Podobná poškození způsobují obaleči. Ochrana je stejná jako proti plochušce kmínové.

Vlnovník kmínový napadá v prvním roce pěstování vegetační vrcholy kmínu, na kterých dospělci také přezimují. Ve druhém roce roztoči napadají již celou rostlinu. Šíří se pasivně větrem i aktivním pohybem a pravděpodobně také osivem. V prvním roce vegetace můžeme příznaky poškození zpozorovat jen u silně napadených porostů. Na rostlinách jsou světlejší, zdeformované listy, často s mozaikovitými skvrnami a s tendencí ke kadeření. Napadení porostu lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (důsledkem fytotoxicity si déle udržují zelenou barvu) a později zejména tím, že místo nažek se vytvoří hálky. Ochrana je zpravidla nepřímá - vysévat jen kvalitní osivo z nenapadených porostů, prostorová izolace nově zakládaného porostu a přímá - aplikací akaricidního přípravku, a to většinou preventivně v prvním roce pěstování v období, kdy se v okolí sklízí zralý kmín. Obvykle to bývá v červenci až počátkem srpna. Pozdější aplikace již nemají význam. V některých letech je účinná i další aplikace počátkem vegetace (březen až počátek dubna) provedená po obnovení vegetace na jaře užitkového roku po přezimování porostu. Z přípravků je povolen jenom bio přípravek NeemAzal-T/S.

Zavíječ kukuřičný

Bázlivec kukuřičný

Poškození listů sóji sviluškou

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červen a červenec 2017