Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2012

02. 07. 2012 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 6925x

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophtora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria porri f. sp. solani) ve všech porostech. U sadbových porostů brambor sledujte nálety vektorů viróz (mšic) a porosty včas ošetřete přípravky. Pozor na cerkosporovou skvrnitost řepy - skvrnatičku řepnou (Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může i zaschnout chrást. Průběžně sledujte napadení porostů kukuřice zavíječem kukuřičným.

Brambory

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophtora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria porri f. sp. solani) ve všech porostech. Prognóza výskytu je na: www.srs.cz/meteo. U raných odrůd se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd pokračujte v ošetření přípravky: Acrobat MZ, Altima 500 SC, Casoar*, Consento, Curzate Gold, Zetanil WG, Electis, Infinito, Ranman + Ranman Activator, Ranman Top, Ridomil Gold MZ Pepite, Tanos 50 WG, Revus, Sereno aj. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravek: Altima 500 SC nebo Ranman + Ranman Activator, Ranman Top, pro jejich antisporulační účinek a schopnost dlouhodobé ochrany proti infekci na hlízách, případně i Consento, Infinito, Revus, Sereno. Měďnaté fungicidy: Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Cuprocaffaro, Flowbrix, Kuprikol 250 SC aj. je možno použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek), který je pravidelně zveřejňován na www.srs.cz/ppbmapa a je možno se informovat i na místně příslušných odděleních SRS. Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnosy a následné ztráty při skladování. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. neprovádějte sklizeň za vyšších teplot a porosty s hlízami napadenými plísní bramborovou sklízejte jako poslední. K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce.

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) a porosty včas ošetřete přípravky: Actara 25 WG, Bi - 58 EC nové, Perfekthion*, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Nurelle D, Pirimor 50 WG, Plenum, Proteus 110 OD aj.

Nepodceňujte ošetření proti pozdnímu napadení druhou generací mandelinky bramborové s cílem redukovat počet přezimujících brouků přípravky: Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, SpinTor aj. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu či okraj pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit toto ošetření s ošetřením proti plísni bramboru.

Dodržovat minimální ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor!

Plíseň bramboru

Cukrovka

Pozor na cerkosporovou skvrnitost řepy - skvrnatičku řepnou (Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může i zaschnout chrást. Patogen se vyskytuje i na příbuzných merlíkovitých plevelech. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. Počátek napadení může nastat u citlivých odrůd 5 týdnů po uzavření řádků. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, 2–3 mm v průměru s tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. Při napadení listů způsobené houbou větevnatkou řepnou však bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepyje vhodné laboratorní ověření daného vzorku. Za prahovou hodnotu v červenci lze běžně považovat vytváření ohnisek choroby na pozemku nebo asi 5 % napadených rostlin na okrajích porostu. V prvé polovině srpna lze za prahovou hodnotu pro ošetření považovat např. několik zřetelně napadených míst na 100 m². Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. Ošetřovat ve druhé polovině srpna již většinou není moc efektivní. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během dvou až čtyř dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Z registrovaných přípravků lze aplikovat přípravky Alert Beta, Harvesan, Amistar Top, Apel, Bumper Super, Eminent 125 ME, Sfera 267,5 EC, Tango Super, Topsin M 70 WP případně také měďnatépřípravky Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50.

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na houbu větevnatku řepnou (Ramularia beticola), která bývá přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepyjsou pergamenovité. Houba větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C). Obě houby přežívají na napadených listech. U skvrnatičky se uvádí rozmezí teplot 20–25 °C a obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost v porostu nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovek rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Přezimuje na rostlinných zbytcích v podobě mycelia. Množí se a šíří konidiemi, které jsou přenášeny větrem. Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu. Významné snížení výnosu může působit v sušších ročnících, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. V porostech přetrvává až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od měsíce srpna. Větší škody způsobuje zejména při předpokládané pozdní sklizni. V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty je ošetření efektivní do konce srpna přípravky: Eminent 125 ME, Impact, Sfera 267,5 EC, Sfera 535 SC. Dostatečně účinný je i sirnatý přípravek Kumulus.

Plevelné řepy - průběžně využívejte všechny možnosti regulace omezení jejich výskytu. Na plochách, kde z různých důvodů dojde k opožděné likvidaci plevelných řep se zralým semenem, musíme počítat s dalším zamořením půdy klíčivým semenem, které nám bude komplikovat pěstování cukrovky na mnoho dalších let. Proto je nutno tyto hony náležitě evidovat a před novým výsevem cukrovky na těchto honech „regulovaným zpracováním půdy“ omezit následné zaplevelení na možné minimum. Z agrotechnických opatření je to především mělké zpracování půdy, aby se semena po dozrání a vypadnutí na půdu nedostala do celého orničního profilu, ale zůstala při povrchu a byla kdykoli vyprovokována za příznivých podmínek ke vzcházení. Při osevu následných plodin je pak možno tuto řepu likvidovat mechanicky nebo chemicky.

Cerkosporová skvrnitost řepy

Společná infekce skvrnatičkou řepnou a ramulárií

Padlí řepy

Kukuřice

Průběžně sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným. Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných a feromonových lapačů je na www.srs.cz/meteo. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů obvykle bývá od poloviny června do konce července. Ošetření proveďte podle metodiky přípravky: buď pyretroidy Alfametrin, Decis Mega, Karate se Zeon tech. 5 CS, Vaztak 10 SC nebo použijte: Explicit Plus, Steward, Stocker, Integro. Kromě insekticidů možno využít rovněž i parazitoidů vajíček drobněnek rodu Trichogramma ssp., Komerčně jsou nabízeny přípravky Trichoplus - Trichogramma pintoi, Trichogramma evanescens,TrichoLet - Trichogramma evanescens a Trichocap - Trichogramma brassicae.

V oblastech s výskytem bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera) dodržujte nařízená opatření Státní rostlinolékařské správy k zabránění jeho šíření (www.srs.cz).

V některých regionech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a v některých lokalitách (v okresech Hradec Králové, Jičín, Kolín, Chrudim a Náchod) i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného (Glischrochilus quadrisignatus), zejména na později zrajících hybridech. Lokální poškození bylo zjištěno především na okrajích porostů. Jde o 4 až 8 milimetrů dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou po stranách dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Tento leskňáček byl do Evropy zavlečen ze Severní Ameriky, kde škodí na kukuřici, rajčatech, malinách a jahodách. Larvy se živí rostlinným materiálem v půdě. Dospělci se líhnou na přelomu června a července, žijí poměrně dlouho a živí se dozrávajícím nebo poškozeným ovocem i plody zeleniny. Na kukuřici dospělci vyžírají měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Brouci preferují rostliny na okrajích polí. V České republice není zatím proti němu registrován žádný insekticid. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s dobře olistěnými palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Řepka ozimá

Vzhledem k jejímu časnému setí je vystavena konkurenci plevelů již při vzcházení a dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období, poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů i v zimním období. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele - tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí půdní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny) herbicid Galera Podzim v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru.

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách je nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzešlé plevele.

Nejjednodušším opatřením proti výdrolu obilnin je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen předseťovou přípravou půdy. Aplikace graminicidů proti výdrolu se provádí zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici. Na hubení pýru je však nutno použít vyšší dávky graminicidů.

Na lokalitách s většími srážkami, kde byl loni škodlivý výskyt slimáčků, je potřeba věnovat pozornost tomuto škůdci také letos. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte v těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem podle rozboru povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet. V chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách jsou u nás povoleny metaldehyd (Vanish Slug Pellets) a methiocarb (Mesurol Schneckenkorn).Tyto návnadové přípravky je možné podle návodu volně rozházet do porostu či na osetou plochu. Uvedené návnady mají asi týdenní účinnost i po dešťových srážkách. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem slimáků proveďte na souvratích - hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků - preventivní ošetření, případně ošetřete pozemek plošně těsně před vzcházením ozimé řepky. Podrobná metodika je uvedena na etiketě přípravků. Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci však je kvalitní agrotechnika.

V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků rodu Phyllotreta, dřepčíka olejkového a krytonosce zelného se doporučuje vysévat pouze osivo namořené insekticidním mořidlem (Chinook 200 FS, Cruiser OSR, Elado FS 480, Modesto).

V některých oblastech také lokálně způsobuje poškození vzcházejících porostů řepek pilatka řepková. V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z pyretroidů: Bulldock 25 EC, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Rapid aj.

Pozn.: * - do spotřebování zásob