Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen

30. 06. 2011 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 10371x

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophtora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria porri f. sp. solani) ve všech porostech. U sadbových porostů bramboru sledujte nálety vektorů viróz (mšic) a porosty včas ošetřete přípravky. Pozor na skvrnatičku řepnou (Cercospora beticola; cerkosporová listová skvrnitost řepy), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může i zaschnout chrást. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby.Průběžně sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným (Ostrinia nubilalis).

Brambory

Plíseň bramboru

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophtora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria porri f. sp. solani) ve všech porostech. Prognóza výskytu je na www.srs.cz/meteo.

U raných odrůd se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz.

U poloraných a polopozdních odrůd bramboru pokračujte v ošetření registrovanými přípravky Acrobat MZ, Altima 500 SC, Consento, Casoar, Ranman + Ranman Activator, Revus, Sereno, Tanos 50 WG aj. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek), který je pravidelně zveřejňován na www.srs.cz/ppbmapa/app a je možno se informovat i na místně příslušných odděleních SRS. Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnosy a následné ztráty při skladování.

Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. neprovádějte sklizeň za vyšších teplot a porosty s hlízami napadenými plísní bramborovou sklízejte jako poslední. K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce.

Plíseň bramboru

Škůdci

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) a porosty včas ošetřete přípravky: Actara 25 WG, Bi - 58 EC Nové, COM 109 11 I SL, Chess 50 WG, Nurelle D, Perfekthion, Pirimor 50 WG, Proteus 110 OD aj.

Nepodceňujte ošetření proti pozdnímu výskytu 2. generace mandelinky bramborové (Leptinotarsa decemlineata), abyste co nejvíce redukovali počet přezimujících brouků tohoto škůdce např. přípravky Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Mospilan 20 SP, SpinToraj. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné toto spojit s ošetřením proti plísni bramboru.

Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor!

Cukrovka

Skvrnatička řepná

Pozor na skvrnatičku řepnou (Cercospora beticola; cerkosporová listová skvrnitost řepy), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může i zaschnout chrást. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby.

První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech cukrovky, jsou kulaté, 2–3 mm v průměru s tmavším okrajem. Možno je zaměnit s ramulárií (Ramularia beticola; větevnatka řepná), zde však bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách.

Za prahovou hodnotu lze považovat v červenci vytváření ohnisek choroby na pozemku nebo asi 5 % napadených rostlin na okrajích porostu. Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (teplo, vlhko) ošetření po dvou týdnech opakovat. Ošetřovat ve druhé polovině srpna se již většinou nedoporučuje. V praxi se doporučuje provést ošetření za pět až osm dní po zjištění prvního výskytu, anebo do čtyř dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během dvou až čtyř dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Z registrovaných přípravků lze aplikovat: Alert Beta, Amistar Top, Apel, Bumper Super, Eminent 125 ME, Harvesan, Sfera 267,5 EC, Tango Super, Topsin M 70 WP, případně také reg. měďnaté přípravky Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kocide 2000, Kukrikol 50.

Svrnatička řepná

Větevnatka řepná

Přípravky doporučené proti skvrnatičce řepné účinkují i na větevnatku řepnou (Ramularia beticola), která je většinou přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u skvrnatičky jsou pergamenovité.

Větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum je 17 °C) než skvrnatička řepná. U skvrnatičky se uvádí rozmezí teplot 20–25°C a obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost v porostu nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

Padlí řepy

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovky rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Přezimuje na rostlinných zbytcích v podobě mycelia. Množí se a šíří konidiemi, které jsou přenášeny větrem. Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu.

Významné snížení výnosu může působit v sušších ročnících, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. V porostech přetrvává až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od měsíce srpna. Větší škody způsobuje zejména při předpokládané pozdní sklizni.

V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty je ošetření efektivní do konce srpna přípravky: Eminent 125 ME, Impact, Sfera 267,5 EC. Dostatečně účinné jsou i sirnaté přípravky Kumulus a Sulikol K*.

Padlí řepy

Kukuřice

Zavíječ kukuřičný

Průběžně sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným (Ostrinia nubilalis). Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných a feromonových lapačů je na www.srs.cz/meteo.

Nálet zavíječe do kukuřičných porostů obvykle bývá od poloviny června do konce července.

Ošetření proveďte dle metodiky např. přípravky: Alfametrin, Decis Mega, Explicit Plus, (Steward, Stocker), Integro, Karate se Zeon tech. 5 CS, Nomolt 15 SC*, Vaztak 10 SC. Kromě insekticidů možno využít rovněž i parazitoidů - drobněnek rodu Trichogramma ssp. Komerčně jsou nabízeny přípravky Trichoplus (Trichogramma pintoi, Trichogramma evanescens) a Trichocap (Trichogramma brassicae).

Zavíječ kukuřičný

Housenka zavíječe kukuřičného

Bázlivec kukuřičný

V oblastech s výskytem bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera) dodržujte nařízená opatření Státní rostlinolékařské správy k zabránění jeho šíření, jež jsou závazná pro fyzické a právnické osoby podle § 3 odst. 2 zákona o rostlinolékařské péči ze dne 2. 2. 2011 (www.srs.cz).

Bázlivec kukuřičný

Kukuřice poškozená žírem larev bázlivce kukuřičného

Lesknáček čtyřskvrnný

V některých regionech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a v některých lokalitách i  dospělci lesknáčka čtyřskvrnného (Glischrochilus quadrisignatus), zejména na pozdějších hybridech. Lokální poškození bylo zjištěno především na okrajích porostů. Jde o čtyři až osm milimetrů dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou po stranách dvě nápadně žlutooranžové skvrny.

Tento leskňáček byl do Evropy zavlečen ze Severní Ameriky, kde škodí na kukuřici, rajčatech, malinách a jahodách. Larvy se živí rostlinným materiálem v půdě. Dospělci se líhnou na přelomu června a července, žijí poměrně dlouho a živí se dozrávajícím nebo poškozeným ovocem i plody zeleniny. Na kukuřici dospělci vyžírají měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Brouci preferují rostliny na okrajích polí.

V České republice není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s  dobře olistěnými palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k  tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Ptáci mohou způsobit škody na kukuřici

Řepka ozimá

Plevele

Vzhledem k jejímu časnému setí je vystavena konkurenci plevelů již při vzcházení a dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů i v zimním období. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima), svízel přítulu (Gallium aparine), pýr plazivý (Elytrigia repens) a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí doporučené půdní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny) herbicidu Galera v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu obilnin a pýru.

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách je nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzešlé plevele.

Nejjednodušším opatřením proti výdrolu obilnin je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen předseťovou přípravou půdy. Aplikace graminicidů proti výdrolu se provádí zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici. Na hubení pýru je však nutno použít vyšší dávky graminicidů.

 

Plevele v řepce

Výdrol obilnin v řepce

Slimáčci

V lokalitách s většími srážkami, kde byl loni škodlivý výskyt slimáčků (Agrolimacidae), je potřeba věnovat pozornost tomuto škůdci také letos. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte v těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem dle rozboru povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy.

Kultivací počet slimáčků klesá. Aktivitu slimáčků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet.

Pro chemickou ochranu proti slimákům a plzákům v polních kulturách jsou u nás povoleny Vanish Slug Pellets a Mesurol-Schneckerkorn. Tyto návnadové přípravky je možné podle návodu volně rozházet do porostu či na osetou plochu. Uvedené návnady mají asi týdenní účinnost, a to i po dešťových srážkách. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem slimáčků proveďte na souvratích – hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků – preventivní ošetření, případně ošetřete pozemek plošně těsně před vzcházením ozimé řepky. Podrobný návod je uveden na etiketě přípravků.

Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci však je kvalitní agrotechnika.

Další škůdci

V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků (Phyllotreta ssp.), dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala) a krytonosce zelného (Ceutorrhynchus obstrictus) se doporučuje vysévat pouze osivo namořené insekticidem (Chinook 200 FS, Cruiser OSR, Elado FS 480, Modesto).

V některých oblastech také lokálně způsobují poškození vzcházejících porostů řepek housenice pilatky řepkové (Athalia rosae). V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z přípravků: Alfametrin, Bulldock 25 EC, Decis Mega, Nexide, Vaztak 10 EC aj.

Shrnutí

Tak jako v předcházejícím období je potřeba sledovat ze škůdců výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů a rovněž i různých ploštic.

Pozor na šíření houbových chorob na cukrovce, bramborách, rajčatech, cibuli, okurkách, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách. Na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy: www.srs.cz/meteo jsou teplotní modely vývoje fytopatogenních druhů hmyzu a modely epidemií houbových chorob.

Při ošetření je vhodné u speciálních kultur přidat k pesticidu i listové hnojivo, aby se vyrovnaly případné výkyvy v příjmu živin kořeny.

Přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a při dodržení ochranných lhůt.