Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2014
15. 04. 2014 Ochrana obecně Zobrazeno 7307x
U zapojených porostů ozimé pšenice na vyšší hladině hnojení je předpoklad škodlivého výskytu chorob: padlí pšenice, tečkované plevové skvrnitosti (braničnatky plevové) a tečkované listové skvrnitosti (braničnatky pšeničné),hnědé rzivosti pšenice (rzi pšeničné)a dalších. Rozvoj chorob v porostech bude zvláště záležet na dalším průběhu počasí. U citlivých odrůd ječmene sledujte výskyty chorob a včas proveďte ošetření proti síťovité skvrnitosti ječmene syn. hnědé skvrnitosti ječmene a spály ječmene syn. rynchosporiové skvrnitosti ječmene registrovanými fungicidy.
Obilniny
Ozimá pšenice
U zapojených porostů na vyšší hladině hnojení je předpoklad škodlivého výskytu chorob: padlí pšenice, tečkované plevové skvrnitosti (braničnatky plevové) a tečkované listové skvrnitosti (braničnatky pšeničné),hnědé rzivosti pšenice (rzi pšeničné)a dalších. Rozvoj chorob v porostech bude zvláště záležet na dalším průběhu počasí.
Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů a u náchylných odrůd je podle potřeby ošetřete proti zjištěným chorobám a případně i proti plevelům (pcháč oset, šťovíky aj.).
Padlí
Padlí pšenice (Blumeria graminis) je rozšířeno ve všech oblastech pěstování obilnin. Silné napadení se může projevit při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vzdušná vlhkost, ale ne déšť, dále teploty mezi 18–20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Kritická fáze ozimé pšenice je v období sloupkování. Větší škody způsobuje zejména při vyšších dávkách dusíku. V klasech padlí vytváří vstupní bránu jiným patogenním houbám (braničnatkám, fuzariím).
Braničnatky
Braničnatky (Septoria spp.) jsou fakultativní parazité, kteří snadněji kolonizují starší odumírající pletiva.V posledních letech zaznamenáváme vyětší škodlivost septoriové skvrnitosti pšenice syn. braničnatky pšeničné (Mycosphaerella graminicola, anam. Septoria tritici) a to již od období obnovení jarní vegetace ozimých pšenic. Významné zdroje infekce jsou v posklizňových zbytcích. Mezi hostitelské rostliny této choroby se řadí i žito a některé trávy. Jedná se o parazita, který napadá listy, stébla i klas. Spory se šíří odstřikujícími kapkami ze spodních listů na horní. Infekci podporují časté dešťové srážky během metání a používání vyšších dávek regulátorů na zkracování stébla, oddálení zrání (pozdě aplikované strobiluriny), použití vyšších dávek dusíku. Silný rozvoj napadení je často na porostech předtím mechanicky poškozených (i popálených listovými hnojivy). Stárnoucí listy jsou vždy více napadány a slouží jako zdroj infekce pro další postup epidemie směrem k praporcovému listu a klasům.
Fungicidní ochrana se provádí podle signalizace nebo při ohrožení od BBCH 37 (objevení se posledního listu) do BBCH 51 (začátku metání). Při časném infekčním tlaku se ošetření doporučuje již od BBCH 32 (od 2. kolénka).
DTR
Pyrenoforová skvrnitost pšenicesyn. helmintosporiová skvrnitost - DTR (Pyrenophora tritici-repentis, anam. Drechslera tritici repentis) škodí zejména v porostech ozimé pšenice (méně ječmene, žita a ovsa). Symptomy na listech pšenice jsou na první pohled velice podobné symptomům braničnatky pšeničné a plevové. DTR se od obou braničnatek liší tím, že nevytváří pyknidy na listech a skvrny mají typickou světlehnědou barvu s chlorotickým okrajem a s tmavěhnědým středem. Choroba se šíří postupně od spodních listů k vrchním. Nejdříve se napadení zpravidla objeví na listech rostlin v kolejových řádcích. K primární infekci listů dochází na jaře v období dubna až května askosporami uvolněnými z napadených zbytků slámy. V pozdějším období dochází k sekundární infekci konidiemi z primárně napadených listů i na větší vzdálenosti. Výskyt choroby v porostu podporuje pěstování pšenice po pšenici, mělké zapravení posklizňových zbytků, pěstování náchylných odrůd, přítomnost pýru jako hostitelské rostliny. Pravděpodobnost škodlivého výskytu zvyšuje déletrvající období dešťů koncem sloupkování.
Účinná fungicidní ochrana musí být zahájena dle aktuálního výskytu včas na počátku šíření infekce (v době tvorby konidií v růstové fázi 34–39 BBCH) na konci sloupkování, nejpozději do BBCH 61 (počátek kvetení).
Kohoutci
Rovněž věnujte pozornost výskytu kohoutků. Silnější výskyty jsou podporovány suchým a teplým počasím v době kladení vajíček a závisí do jisté míry i na přítomnosti různých predátorů a entomopatogenních hub. U ozimé pšenice se ve fázi sloupkování (32–37 BBCH) orientačně zjišťuje počet vylíhlých larev.
Ošetření se provádí v době, kdy je 50 % a více vylíhlých larev z vajíček, při výskytu více než 0,4–0,7 (podle citlivosti odrůd) vajíček a larev na stéblo. Vyšší polní odolnost před napadením kohoutky mají úzkolisté odrůdy s tuhými listy a odrůdy s vyšším počtem trichomů na jednotku plochy.
Padlí pšenice |
Braničnatka pšeničná |
Helmintosporiová skvrnitost pšenice - DTR |
Kohoutek černý |
Larva kohoutka |
Ozimý ječmen
U citlivých odrůd sledujte výskyty chorob a včas proveďte ošetření proti síťovité skvrnitosti ječmene syn. hnědé skvrnitosti ječmene a spály ječmene syn. rynchosporiové skvrnitosti ječmene registrovanými fungicidy.
Spála ječmene
Spála ječmene syn. rynchosporiová skvrnitost ječmene (Rhynchosporium secalis) napadá především ozimý ječmen, vyskytuje se však také na jarním ječmeni, žitu a tritikale. Odrůdy mají k chorobě různou citlivost. Houba přežívá ve formě trvalého mycelia na napadených posklizňových zbytcích, popřípadě je možný i přenos osivem. Houba přezimuje i na dalších ozimých hostitelích a travách. Obecně výskyt a šíření choroby podporují vydatnější srážky a chladnější počasí mezi 15–20 °C. Choroba se však může začít šířit již od 4 °C. Na chorobu mají odrůdy různou citlivost. Infekce se šíří konidiemi v rozstřikujících se dešťových kapkách padajících z listu na list.
Širokospektrální fungicidy na bázi triazolů účinkují na spálu ječmene velmi dobře a hlavní časové období spadá do sloupkování až objevení se praporcového listu.
Jarní ječmen
Plevele
Ošetření proti plevelům můžete provádět u většiny povolených herbicidů již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů. U ploch zaplevelených pcháčem rolním vyčkejte až na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření herbicidem s účinnou látlou MCPA (Agroxone 750, Agritox 50 SL, Aminex 500 SL), 2,4-D (Dicopur D Extra, Esteron, U 46 D Fluid), tribenuron-methyl (Granstar 75 WG, Nuance) aj. spolu s fungicidním ošetřením.
Přihnojení a stimulace
U zažloutlých, „zamazaných“ porostů podpořte rozvoj kořenů přihnojením ledkem (nejlépe vápenatým) a aplikací „antistresorů“ Atonik, Albit, ,Hergit, Synergin, Sunagreen aj. i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.
Padlí
Padlí ječmene (Blumeria graminis) je nejčastěji se vyskytující chorobou jarního ječmene, i když míra škodlivosti v jednotlivých letech kolísá. Silné napadení padlím možno očekávat při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vlhkost (ale ne déšť), teploty mezi 18–20°C a střídání teplých a vlhkých dnů. Výskyt padlí travního poškozuje ječmen během celé vegetace, avšak největší výnosové ztráty jsou při časném napadení již v průběhu odnožování. U citlivých odrůd jarního ječmene může časná infekce silně omezit počet produktivních odnoží.
Ochrana spočívá ve včasné aplikaci fungicidů obvykle od BBCH 30 (počátek sloupkování) a ve vyloučení pěstování jarního ječmene po ozimém nebo v jeho blízkosti. Nevyséváme jarní ječmeny příliš pozdě.
Síťovitá skvrnitost
Síťovitou skvrnitost ječmenesyn.hnědou skvrnitost(Pyrenophora teres) podporují husté porosty a bohaté srážky. Přezimuje na posklizňových zbytcích, výdrolu a na ozimém ječmeni. Zdrojem infekce může být i nemořené osivo. Choroba vytváří na listech hnědé síťovité nebo eliptické skvrny. Při časné epidemii může dojít k redukci počtu odnoží, při pozdním napadení horních listových pater může dojít i k významnému poklesu výnosu snížením HTS. Silnější výskyty této choroby lze očekávat v chladnějších a vlhčích letech, zejména u odrůd, které jsou rezistentní vůči padlí. Také vyšší dávky dusíkatých hnojiv podporují větší napadení ječmene. Mezi registrovanými odrůdami jsou určité rozdíly v odolnosti, žádná z nich však není plně rezistentní.
Ochrana spočívá v izolační vzdálenosti ozimého a jarního ječmene a v ošetření fungicidy ve druhé polovině vegetační doby. Fungicidy na bázi strobilurinů je nutno aplikovat preventivně v druhé polovině vegetační doby a triazoly již při počátku napadení!
Spála ječmene
Spálu ječmene syn. rynchosporiovou skvrnitost (Rhynchosporium secalis) podporují bohaté srážky a chladnější počasí. Infekce se šíří konidiemi v rozstřikujících se dešťových kapkách, padajících z listu na list.
Ochrana spočívá v izolační vzdálenosti ozimého a jarního ječmene, ve výsevu odolnějších odrůd a ošetření fungicidy. Riziko zvyšuje vysoké zastoupení ozimého ječmene v osevním postupu.
Kohoutci
Za suchého a teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci. Ošetření se provádí v době, kdy je 50 % a více vylíhlých larev z vajíček, při výskytu více než 0,4 vajíček a larev na jednu odnož. U citlivých odrůd se zaměřte na sledování a případné ošetření padlí ječmenea v pozdějších fázích i na napadení síťovitou skvrnitostí ječmene (hnědá skvrnitost).
Spála ječmene - rynchosporium |
Síťovitá skvrnitost ječmene |
Obilniny obecně
Mšice a virové choroby
V porostech obilnin mohou být také zjištěny výskyty mšic, které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslosti ječmene(Barley yellow dwarf virus - BYDV) způsobující virovouchorobu žlutou zakrslost ječmene. BYDV je výhradně přenášen obilními mšicemia jeho nejvýznamnějším přenašečem je mšice střemchová (Rhopalosiphum padi). Na jaře se virus může sekundárně silně šířit s přibývajícím výskytem mšic především koncem května a začátkem června ve značném rozsahu. Na jaře jsou proto více poškozovány pozdější výsevy jarních obilnin.
Virus zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus - WDV) je přenášen křískem polním (Psammotettix alienus).
Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U silných infekcí (zvláště časných podzimních infekcí) dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.
Druhé období infekce WDV probíhá na jaře ve fázi sloupkování a později. Na této sekundární infekci se podílejí nymfy a dospělci kříska vylíhlí z přezimujících vajíček, kteří se nakazili na nemocných rostlinách. Jak uvádí odborné zdroje, kromě porosty ozimů tito vektoři (křísci) migrují jenom v malé míře a významnější napadení jarních porostů virem WDV nebylo pozorováno.Obilniny infikované na jaře mají podstatně nižší výnosové ztráty než obilniny nakažené již na podzim.
V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje populace kříska polního. Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, referát monitoringu letu mšic Opava,na webových stránkách: eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organizmy/aphid-bulletin/.
Virová zakrslost ječmene |
Olejniny
Ozimá řepka
S nárůstem ploch řepek úměrně narůstá i škodlivost houbových chorob a hmyzích škůdců.
Hlízenka obecná
Choroba bílá hniloba brukvovitýchsyn. hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) působí významné výnosové ztráty (po přerušení svazku cévních) předčasným nouzovým dozráváním rostlin - šešule předčasně pukají, snižuje se HTS a klesá i obsah oleje. Riziko napadení zvyšuje vysoká koncentrace řepky v osevním sledu a vlhké polohy.
Intenzitu napadení zvyšuje teplé a střídavě vlhké počasí před a během květu u hustých a vyšších porostů. První příznaky choroby v porostu se objevují v období dokvétání a po odkvětu. V místě napadení je uvnitř stonku často bílé vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří černá sklerocia. Silně napadené stonky se lámou. Při sklizni se sklerocia (pokud nejsou sklizena spolu se semenem) dostávají do půdy, kde mohou být schopná infekce sedm i více let. Pro napadení porostů řepky hlízenkou je významné, do jaké míry se bude v jarním období časově shodovat tvorba apothecií (produkce ascospor) s obdobím květu řepky. Klíčící spora je schopna rostlinu infikovat pouze tehdy, pokud má vlhko a teplo a roste na vhodném organickém substrátu, např. na opadaných květních plátcích, které ulpěly na stonku.
Proto k infekcím dochází zejména v období opadu korunních plátků při déletrvajícím vlhkém počasí (relativní vlhkosti vzduchu nad 80 %) během květu. Naopak u nižších řídkých porostů a při trvale suchém počasí během květu bude napadení jen minimální.
Optimální termín pro ošetření je v době plného květu (asi 10 dní po začátku květu) povolenými přípravky: Amistar Xtra, Pictor, Alert S*, Alert Sun*, Harvesan, Paroli, Efilor, Caramba, Acanto, Apel, Bumper Super, Proline 250 EC, Propulse, Abilis Ultra, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EC, Prosaro 250 EC aj. Při použití fungicidů s regulačním efektem v časném jarním období je vhodnější v době květu použít fungicid s jinou účinnou látkou (antirezistentní strategie).
Preventivní ochrana zejména spočívá ve volbě odolných odrůd, dodržování osevního postupu, použití zdravého osiva (bez sklerocií) a optimálního hnojení dusíkem. Na plochách více zamořených sklerocii hlízenky možno také použít biologický přípravek Contans WG, který obsahuje spory houby Coniothyrium minitans, která v půdě parazituje na sklerociích hlízenky. Přípravek (houba) se aplikuje i před setím řepky se zapravením do hloubky 5 cm nebo ještě vhodněji dle návodu na strniště. Preventivně se tak omezuje škodlivé působení zdrojů infekce z půdy.
Bejlomorka kapustová
Výskyty bejlomorky kapustové jsou značně závislé na průběhu počasí a samotná chemická ochrana není schopna tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. Stejně jako blýskáček řepkový je i bejlomorka oligofág a zejména v pozdějších generacích se vyskytuje i na dalších brukvovitých rostlinách, kde se může nerušeně namnožit. Ohroženy bývají zejména řidší nevyrovnané porosty a řepka, která je pěstovaná blíže než 500 m od ploch, kde byla řepka pěstována ve třech minulých letech, protože mnoho kukel přeleží v půdě dlouhou dobu. Teploty do 15 °C výrazně omezují škodlivost, naopak tropické teploty (okolo 30 °C) a sucho výrazně zvyšují poškození řepky. Přirozenými nepřáteli jsou zejména blanokřídlí parazitoidi. Omezit škodlivost bejlomorky je dosti obtížné a složité.
Z agrotechnických opatření je v případě silného napadení šešulí významná hluboká orba pozemků po sklizni řepky, která řeší i přeležení kukel bejlomorek v půdě. Aby se zamezilo namnožení více generací bejlomorky v jednom vegetačním období, neměla by se v podnicích s větší koncetrací ozimé řepky pěstovat jarní řepka.
Při chemické ochraně se využívá obvykle kombinací různých přípravků s rozdílným mechanizmem účinku. Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí, které se deformují a před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy. Dospělé mušky bejlomorek účinně zasáhnout v porostu kontaktními insekticidy (před nakladením vajíček do šešulí) je velmi obtížné. V době aplikace ráno a v podvečer se zpravidla ukrývají hluboko uvnitř porostu. Aktivní jsou zejména v poledních hodinách, kdy se páří a samičky kladou vajíčka do šešulí a vzhledem k letu včel a vysokým teplotám se v tuto dobu insekticidy zpravidla nedoporučuje neaplikovat.
Ošetření proti bejlomorce kapustové případně i krytonosci šešulovému je možno provádět podle signalizace.
Práh škodlivosti je u bejlomorky 2,5 samičky na 10 rostlin od fáze žlutého poupěte do konce květu. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce se zjišťuje v porostu nejlépe při teplotách nad 15 °C (v období mezi 11. až 15. hodinou v teplých slunečných a bezvětrných dnech) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Mörickeho misky umístěné v zóně květů jsou atraktivní zejména pro kladoucí samičky a dávají tak lepší přehled o škodlivosti bejlomorky. Rozdíl v účinnosti v době plného květu a v době odkvétání je závislý hlavně na typu insekticidu, průběhu teplot a náletu bejlomorky.
Preventivně se doporučuje aplikovat nitrofenoláty (Atonic, Agrostim Nitrofenol, N-Fenol Mix, Sviton plus aj.) na začátku květu řepky. Tyto látky zpevňují šešule a znesnadňují tak kladení vajíček do šešulí. Později je vhodné tyto látky kombinovat s insekticidy.
První ošetření se provádí při začátku květu pyretroidy (Alfametrin, Alfametrin ME, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Rapid, Sumi-Alpha 5EW, Vaztak Active aj.) a druhé ošetření při dokvétání porostu neonikotinoidy (Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC a Mospilan 20 SP) a případně insekticidem Proteus 110 OD.
Při ochraně je třeba dbát na ochranu včel - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného nebo zvlášť nebezpečného pro včely! Účinnost ochrany je možno ověřit podle počtu poškozených šešulí. První generaci bejlomorky kapustové v porostu může rovněž omezit i ošetření porostu insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému.
Krytonosec šešulový
Krytonosec šešulový se v porostech řepky často vyskytuje i ve větším množství, ale významější škody nebyly zaznamenány. Cílená chemická ochrana se neprovádí, neboť výskyty krytonosce šešulového potlačují opatření a aplikace cílené proti jiným hmyzím škůdcům.
Bílá hniloba na řepce |
Sklerocia hlízenky ve stonku řepky |
Larvy bejlomorky kapustové |
Krytonosec šešulový |
Slunečnice
K preventivním opatřením k omezení šíření škůdců a houbových patogenů patří setí zdravého osiva (vysévání farmařského osiva se nedoporučuje), dodržování osevního postupu - na stejném pozemku slunečnici pěstovat až za 5–7 let, hluboké zaorání posklizňových zbytků a především nepřehnojování porostů slunečnice dusíkem. Kvůli velkým ztrátám způsobovaných ptactvem a zvěří se doporučuje pěstovat na plochách větších než 30 ha.
Hlízenka obecná
Na plochách více zamořených sklerocii bílé hniloby slunečnicesyn. hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) se ošetří porost ve fázi 4–6 listů (BBCH 14–19) přípravky: Sfera, Pictor, Rovral Aquaflo, Acanto, Apel, Bumper Super, Prosaro 250 EC, Topsin M 500 EC. Většina povolených fungicidů potlačuje i další choroby slunečnice.
Je možno podle návodu také použít biologický přípravek Contans WG a Polyversum.
Mák
Plíseň máku
nárůstem osetých ploch se rozšířila škodlivost houbových chorob - zejména plísně máku a helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora calvescens). Obě choroby mohou přežívat na napadených rostlinných zbytcích a mohou se přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat zdravé namořené osivo.
Plíseň máku (Peronospora arborescens) má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium na osivu. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být vzcházející rostliny, kde vyvolává systémové infekce a zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Onemocnění se v porostu šíří z rostliny na rostlinu. Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení.
Chemická ochrana proti plísni máku není ještě plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů však může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro toto ošetření jsou povoleny fungicidy: Dithane DG Neotec s aplikací v BBCH 18–39 a minimálním intervalu mezi ošetřeními 10 dnů; Amistar Xtraod BBCH 18 (8 pravých listů) do BBCH 49 (poupě v úžlabí viditelné) a Prosaro 250 EC pro preventivní použití ve fázi od listové růžice až po květ máku.
Stimulace
Na překonání stresu lze i v máku využít stimulátory růstu Atonik, Hergit, Route, Sunagreen, Synergin, aj.
Plevele
Pokud jste neaplikovali preemergentní herbicidy, sledujte vývojovou fázi máku a vzcházejících plevelů, aby „nepřerostly“. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin.
Škodlivý organizmus
Přípravek
|
Dávka na ha (l, kg)
|
Účinná látka
|
Způsob aplikace
|
Toxicita člověk, včely
|
Vliv na životní prostředí
|
Ochranná lhůta (dny)
|
Poznámka
|
Trávovité plevele
|
|||||||
Agil 100 EC, Garlant Forte
|
0,5–0,8 trávy
1,2–1,5 pýr
|
propachizafop
|
PV
|
Xi, Š
|
NH
|
AT
|
aplikace od 1. páru pravých listů máku, plevele mají mít 2–6 listů, pýr výšku 15–20 cm
|
0,8–1,0 trávy
|
fluazifop-P-butyl
|
PV
|
Xi, Př
|
N
|
56
|
aplikace od 1. páru pravých listů máku, plevele mají mít 2–6 listů
|
|
1,0–1,5 trávy
2,25–2,5 pýr
|
chizalofop-P-tefuryl
|
PV
|
Xi, Př
|
N
|
AT
|
aplikace od 1. páru pravých listů máku, plevele mají mít 2–6 listů, pýr výšku 15–20 cm
|
|
Jednoleté dvouděložné plevele – preemergentní aplikace
|
|||||||
Callisto 480 SC
|
0,25
max. 1× za vegetaci
|
mesotrion
|
PR
|
–, –
|
SPe3
|
AT
|
aplikace bez smáčedla do 3 dnů po zasetí, na dobře připravenou půdu bez hrud, při preemergentní aplikaci je slabší účinek na ježatku
|
Command 36 CS, Cirrus CS
|
0,15–0,25
|
klomazon
|
PR
|
Xi, –
|
--
|
AT
|
aplikace do 3 dnů po zasetí
|
0,125
+ 1,0
|
klomazon + chlorotoluron
|
PR, TM
|
–, Př
|
OP II. st.,
SPe3
|
AT
|
aplikace do 3 dnů po zasetí
|
|
1,2–1,3
|
chlorotoluron
|
PR
|
–, Př
|
OP II. st.,
SPe3
|
AT
|
aplikace do 2 dnů po zasetí;
|
|
Merlin 750 WG
|
80–130 g
|
isoxaflutol
|
PR
|
–, Př
|
SPe3
|
AT
|
široké spektrum účinku, nehubí pohanku svlačcovitou - aplikace do 3 dnů po zasetí
|
Merlin Flexx, Spade Flexx
|
0,4
|
isoxaflutol, cyprosulfamid
|
PR
|
Xn, –
|
SPe3
|
AT
|
ježatka kuří noha, plevele dvouděložné jednoleté, aplikace do 3 dnů po zasetí
|
Jednoleté dvouděložné plevele – postemergentní aplikace
|
|||||||
Callisto 480 SC
+ Atplus 463
|
0,2
+ 0,5 %
|
mesotrion
|
PV, TM
|
–, –
Xi, –
|
SPe3
|
AT
|
aplikace od 6. listu máku do počátku dlouživého růstu; svízel max. 2 přesleny, plevele max. 2–4 pravé listy, pcháč max. 7 cm
|
Callisto 480 SC
|
0,2
+ 0,3–0,4
|
mesotrion + fluroxypyr
|
PV, TM
|
–, –
–, Př
|
SPe3
|
AT
|
aplikace bez smáčedla od 6. až 8. listu máku; kombinace s fluroxypyrem posiluje účinek na svízel a další plevele - méně fytotoxické na mák než Callisto se smáčedlem
|
Po aplikaci herbicidu Callisto 480 SC se smáčedlem dochází k přechodnému zesvětlení listů, které po asi 14 dnech zmizí; dávka vody je max. 200–250 l/ha; podmínkou aplikace je vosková vrstvička - min. 4 dny před aplikací by nemělo pršet
|
|||||||
0,5–0,6
|
fluroxypyr
|
PV, TM
|
–, Př
|
--
|
AT
|
aplikace na svízel, pohanku a rdesna
|
|
1,0 + 1,0
|
pyridát
|
PV
|
Xi, –
|
OP II. st.,
SPe3
|
AT
|
plevele dvouděložné jednoleté - laskavce, merlíky aj,
1) 12–29 BBCH,
2) 12–16 BBCH,
3) aplikace dělená v dávce 2× 1,0 kg/ha, v intervalu 10–14 dnů, max. 1+1×
|
|
2,25
|
isoxadifen-ethyl, tembotrion
|
PV
|
Xi, –
|
OP II. st.,
SPe3
|
AT
|
ježatka, plevele dvouděložné jednoleté - laskavce, merlíky, svízel aj., aplikace v BBCH 16–18; max. 1×
|
|
+ Mero 33528
|
0,5
+2,0
|
isoxadifen-ethyl, tembotrion
|
PV, TM
|
Xn, –
|
OP II. st.,
SPe3
|
AT
|
ježatka kuří noha, merlík bílý, plevele dvouděložné jednoleté, BBCH 16–18, tj. 6–8 listů máku
|
1,2–2,4 l
|
chlorotoluron
|
PV
|
– ,Př
|
OP II. st., SPe2, SPe3
|
AT
|
na přerostlé merlíky od 6. listu do zač. květu máku; neaplikovat po dešti, ale až po obnovení voskové vrstvy na listech
|
Přípravek
|
Název účinné látky
|
Preemergentní aplikace
|
3 pravé listy máku
|
4 pravé listy máku
|
6 pravých listů máku
|
Maximální celková dávka za vegetaci
|
chlorotoluron
|
1,2–1,3 l
|
1,1 l
|
1,25 l
|
2,4 l
|
2,4 l
|
|
fluroxypyr
|
-
|
0,25 l
|
0,3 l
|
0,5 l
|
0,6 l
|
|
Callisto 480 SC
|
mesotrione
|
0,25 l
|
-
|
0,1–0,15 l
|
0,2 l
|
0,25 l
|
|
Plíseň máku |
Ostatní polní plodiny
Kukuřice
Probíhá ochrana proti plevelům, která by měla být optimálně provedena od zasetí do výšky 20 cm kukuřice některým z široké nabídky registrovaných herbicidů.
Plevele v kukuřici je třeba včas regulovat |
Cukrovka
Probíhá ochrana proti plevelům. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze cukrovky i plevelů a spektra plevelných rostlin.
Mšice
Sledujte také nálet mšic a dalších škůdců do porostů. Porosty podle potřeby včas ošetřete některým povoleným insekticidem do cukrovky: Bi-58 nové, Perfekthion, Danadim Progress, Nurelle D, Pirimor 50 WG nebo pyretroidy: Bulldock 25 EC, Karate se Zeon technologií 5 CS, Markate, Rapid, Nexide.
Stimulace
V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít i stimulátory růstu např. Albit, Atonik Pro, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými chemickými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu.
Mšice maková na cukrovce |
Brambory
Plevele
Vysázené brambory je nutno ošetřit proti plevelům před vzejitím, poněvadž pozdější aplikace na vzešlé porosty již bývají více problematické. Registrované herbicidy pro preemergentní aplikace - Command 36 CS, Cirrus CS, Compas, Gamit 36 SC, Petrus, Reactor 360 CS, Racer 25 EC, Afalon 45 SC, Ipiron 45 SC, Boxer, Mistral, Metriphar 70 WP, Sencor 70 WP, Plateen 41,5 WG, případně jejich doporučené kombinace; postemergentní aplikace - Basagran Super, Troy 480, Mistral, Metriphar 70 WP, Sencor 70 WP i případně v kombinaci s Titus 25 WG aj.
Brambory je vhodnější ošetřit proti plevelům před vzejitím |
Hrách, bob
Listopas
U vzcházejících luskovin, zejména za teplého a suchého počasí, kdy je zpomalen růst, sledujte poškození listů listopasy. Silně napadené porosty včas ošetřete některým pyretroidem: Fury 10 EW, Karate Zeon 5 CS, Markate 50, Samuraj. Za vlhkého počasí není potřeba ošetřovat.
Hrách poškozený listopasem |
Kmín
Kmín kořenný je nejpěstovanější kořeninovou rostlinou v České republice. Kmínje rostlinou s velmi malou konkurenční schopností oproti většině plevelných druhů a má pomalý počáteční vývoj. Proto je, zvláště při dvouletém pěstování kmínu, velmi důležité, správně zvolit a vhodně načasovat herbicidní ochranu. Zdravotní stav kmínu je ovlivňován celou řadou faktorů: povětrnostními podmínkami, fyziologickým stavem rostlin po přezimování, vhodně zvolenou předplodinou, kvalitou osiva, termínem výsevu, výživou apod.
Následkem měnících se klimatických podmínek se mění škodlivost i spektrum patogenů způsobujících choroby kořenů a krčků (Rhizoctonia, Pythium, Fusarium, Cylindrocarpon, Phoma, Colletotrichum, Sclerotinia); choroby stonků a listů (Mycocentrospora, Septoria, Ascochyta, Itersonilia, Erysiphe) a choroby květenství a nažek (Erysiphe, Phomopsis a bakterie - Erwinia, Pseudomonas, Xanthomonas).
Nejčastěji je kmín napadán těmito škůdci - vlnovníkem kmínovým , kterého lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování, plochuškou kmínovou a obaleči.
K preventivním opatřením k omezení šíření škůdců a houbových patogenů patří především: setí zdravého osiva (s klíčivostí min 70 %), omezení přenosu některých chorob výsevem kmínu na stejný pozemek nejdříve za 6 let, na pozemky s půdou nezamořenou sklerocii a nesousedící s remízky a příkopy s výskytem divoce rostoucích rostlin čeledi Apiaceae (Heracleum, Anthriscus, Chaerophyllum aj.) a zajištění prostorové izolace nově zakládaného porostu od napadených porostů zejména vlnovníkem kmínovým.
Vlnovník kmínový
Napadení kmínu vlnovníkem kmínovým lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (déle si udržují zelenou barvu) a později tím, že místo nažek se vytvoří hálky.
Ochrana je zpravidla nepřímá - kvalitní osivo z nenapadených porostů, izolace nově zakládaného porostu a přímá - aplikací povoleného akaricidního přípravkuSanmite 20 WP, a to většinou preventivně v prvním roce pěstování, v období, kdy se v okolí sklízí zralý kmín. Obvykle to bývá v červenci až počátkem srpna. Pozdější aplikace již nemají význam. V některých letech je účinná i aplikace počátkem vegetace (březen–počátek dubna) v 2. roce pěstování.
Další články v kategorii Ochrana obecně