Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2016

17. 04. 2016 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 5638x

U zapojených porostů ozimé pšenice na vyšší hladině hnojení je předpoklad škodlivého výskytu chorob: padlí pšenice, tečkované plevové skvrnitosti (braničnatky plevové) a tečkované listové skvrnitosti (braničnatky pšeničné), hnědé rzivosti pšenice (rzi pšeničné) a dalších. Rozvoj chorob v porostech bude zvláště záležet na dalším průběhu počasí. Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů a náchylné odrůdy podle potřeby ošetřete proti zjištěným chorobám a případně i proti plevelům (pcháč oset, šťovíky aj.).

Obilniny

Ozimá pšenice

U zapojených porostů na vyšší hladině hnojení je předpoklad škodlivého výskytu chorob: padlí pšenice, tečkované plevové skvrnitosti (braničnatky plevové) a tečkované listové skvrnitosti (braničnatky pšeničné), hnědé rzivosti pšenice (rzi pšeničné) a dalších. Rozvoj chorob v porostech bude zvláště záležet na dalším průběhu počasí. Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů a náchylné odrůdy podle potřeby ošetřete proti zjištěným chorobám a případně i proti plevelům (pcháč oset, šťovíky aj.).

Padlí pšenice

Padlí pšenice (padlí travní - Blumeria graminis) je rozšířeno ve všech oblastech pěstování obilnin. Silné napadení se může projevit při teplém a relativně suchém jarním počasí.

Napadení podporuje vysoká vzdušná vlhkost, ale ne déšť, dále teploty mezi 18 až 20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Kritickou fází ozimé pšenice je sloupkování. Vyšší škody způsobuje zejména při vyšších dávkách dusíku. V klasech padlí vytváří vstupní bránu jiným patogenním houbám (braničnatkám, fuzáriím).

Kupky padlí pšenice

Braničnatky

Braničnatky (Septoria spp.) jsou fakultativní parazité, kteří snadněji kolonizují starší, odumírající pletiva. V posledních letech zaznamenáváme vyšší škodlivost septoriové skvrnitosti pšenice syn. braničnatky pšeničné (Mycosphaerella graminicola, anam. Septoria tritici), a to již od období obnovení jarní vegetace ozimých pšenic. Významné zdroje infekce jsou na posklizňových zbytcích. Mezi hostitelské rostliny této choroby se řadí i žito a některé trávy. Jedná se o parazita, který napadá listy, stébla i klas. Spory se šíří odstřikujícími kapkami ze spodních listů na horní.

Infekci podporují časté dešťové srážky během metání a používání vyšších dávek regulátorů na zkracování stébla, oddálení zrání (pozdě aplikované strobiluriny) a použití vyšších dávek dusíku. Silný rozvoj napadení je často na porostech předtím mechanicky poškozených (i popálených listovými hnojivy). Stárnoucí listy jsou vždy více napadány a slouží jako zdroj infekce pro další postup epidemie směrem k praporcovému listu a klasům.

Fungicidní ochrana se provádí podle signalizace nebo při ohrožení od BBCH 37 (objevení se posledního listu) do BBCH 51(začátku metání). Při časném infekčním tlaku se ošetření doporučuje již od BBCH 32 (od 2. kolénka).

Braničnatka pšeničná na listu

Pyrenoforová skvrnitost pšenice - helmintosporiová skvrnitost - DTR

Pyrenoforová skvrnitost pšenice, syn. helmintosporiová skvrnitost - DTR (Pyrenophora tritici-repentis, anam. Drechslera tritici-repentis) škodí zejména v porostech ozimé pšenice (méně ječmene, žita a ovsa). Symptomy na listech pšenice jsou na první pohled velice podobné symptomům braničnatky pšeničné a plevové. DTR se od obou braničnatek liší tím, že nevytváří pyknidy na listech a skvrny mají typickou světlehnědou barvu s chlorotickým okrajem a s tmavě hnědým středem. Choroba se šíří postupně od spodních listů k vrchním. Nejdříve se napadení zpravidla objeví na listech rostlin v kolejových řádcích. K primární infekci listů dochází na jaře v období dubna až května askosporami uvolněnými z napadených zbytků slámy. V pozdějším období dochází k sekundární infekci konidiemi z primárně napadených listů i na větší vzdálenosti.

Výskyt choroby v porostu podporuje pěstování pšenice po pšenici, mělké zapravení posklizňových zbytků, pěstování náchylných odrůd, přítomnost pýru jako hostitelské rostliny. Pravděpodobnost škodlivého výskytu zvyšuje déletrvající období dešťů koncem sloupkování.

Účinná fungicidní ochrana musí být zahájena dle aktuálního výskytu včas na počátku šíření infekce (v době tvorby konidií v růstové fázi 34–39 BBCH) na konci sloupkování, nejpozději do BBCH 61 (počátek kvetení).

Pyrenoforová skvrnitost pšenice (DTR)

Kohoutci

Rovněž věnujte pozornost výskytu kohoutků (Oulema ssp.). Silnější výskyty jsou podporovány suchým a teplým počasím v době kladení vajíček a závisí do jisté míry i na přítomností různých predátorů a entomopatogenních hub. U ozimé pšenice se ve fázi sloupkování (32–37 BBCH) orientačně zjišťuje počet vylíhlých larev.

Ošetření se provádí v době, kdy je 50 % a více vylíhlých larev z vajíček, při výskytu více než 0,4–0,7 (podle citlivosti odrůd) vajíček a larev na odnož. Vyšší polní odolnost před napadením kohoutky mají úzkolisté odrůdy s tuhými listy a odrůdy s vyšším počtem trichomů na jednotku plochy.

Larva kohoutka

Ozimý ječmen

U citlivých odrůd sledujte výskyty chorob a včas proveďte ošetření proti síťovité skvrnitosti ječmene, syn. hnědé skvrnitosti ječmene a spály ječmene, syn. rynchosporiové skvrnitosti ječmene registrovanými fungicidy.

Spála ječmene

Spála ječmene syn. rynchosporiová skvrnitost ječmene (Rhynchosporium secalis) napadá především ozimý ječmen, vyskytuje se však také na jarním ječmeni, žitu a tritikale. Odrůdy mají k chorobě různou citlivost. Houba přežívá ve formě trvalého mycelia na napadených posklizňových zbytcích, popřípadě je možný i přenos osivem. Houba přezimuje i na dalších ozimých hostitelích a travách.

Obecně výskyt a šíření choroby podporují vydatnější srážky a chladnější počasí mezi 15–20 °C. Choroba se však může začít šířit již od 4 °C. Na chorobu mají odrůdy různou citlivost. Infekce se šíří konidiemi v rozstřikujících se dešťových kapkách padajících z listu na list.

Širokospektrální fungicidy na bázi triazolů účinkují na spálu ječmene velmi dobře a hlavní časové období spadá do sloupkování až objevení se praporcového listu.

Jarní ječmen

Ošetření proti plevelům můžete provádět u většiny povolených herbicidů již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů. U ploch zaplevelených pcháčem rolním vyčkejte až na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření herbicidem s MCPA (Agroxone 750, Agritox 50 SL, Aminex 500 SL), 2,4-D (Dicopur D Extra, Esteron, U 46 D Fluid), tribenuron-methyl (Granstar 75 WG, Nuance) aj. spolu s fungicidním ošetřením.

U zažloutlých, „zamazaných“ porostů podpořte rozvoj kořenů přihnojením ledkem - nejlépe vápenatým a aplikací „antistresorů“ Atonik Pro Albit, Atonik Pro, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.

Za suchého a teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci. Ošetření se provádí v době, kdy je 50 % a více vylíhlých larev z vajíček, při výskytu více než 0,4 vajíček a larev na jednu odnož. U citlivých odrůd se zaměřte na sledování a případné ošetření padlí ječmene a v pozdějších fázích i na napadení síťovitou skvrnitostí ječmene (hnědá skvrnitost).

Padlí ječmene

Padlí ječmene, syn. padlí travní - (Blumeria graminis) je nejčastěji se vyskytující chorobou jarního ječmene, i když míra škodlivosti v jednotlivých letech kolísá.

Silné napadení padlím možno očekávat při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vlhkost (ale ne déšť), teploty mezi 18 až 20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Výskyt padlí travního poškozuje ječmen během celé vegetace, avšak největší výnosové ztráty jsou při časném napadení již v průběhu odnožování. U citlivých odrůd jarního ječmene může časná infekce silně omezit počet produktivních odnoží.

Ochrana spočívá ve včasné aplikaci fungicidů obvykle od BBCH 30 (počátek sloupkování) a vyloučení pěstování jarního ječmene po ozimém nebo v jeho blízkosti. Nevysévat jarní ječmeny příliš pozdě.

Síťovitá skvrnitost ječmene

Síťovitou skvrnitost ječmene, syn. hnědá skvrnitost - (Pyrenophora teres) podporují husté porosty a bohaté srážky. Přezimuje na posklizňových zbytcích, výdrolu a na ozimém ječmeni. Zdrojem infekce může být i nemořené osivo. Choroba vytváří na listech hnědé síťovité nebo eliptické skvrny. Při časné epidemii může dojít k redukci počtu odnoží, při pozdním napadení horních listových pater může dojít i k významnému poklesu výnosu snížením HTS.

Silnější výskyty této choroby lze očekávat v chladnějších a vlhčích letech, zejména u odrůd, které jsou rezistentní vůči padlí. Také vyšší dávky dusíkatých hnojiv podporují větší napadení ječmene. Mezi registrovanými odrůdami jsou určité rozdíly v odolnosti, žádná z nich však není plně rezistentní.

Ochrana spočívá v izolační vzdálenosti ozimého a jarního ječmene a v ošetření fungicidy ve druhé polovině vegetační doby. Fungicidy na bázi strobilurinů je nutno aplikovat preventivně v druhé polovině vegetace a triazoly již při počátku napadení!

Spála ječmene

Spálu ječmene, syn. rynchosporiovou skvrnitost (Rhynchosporium secalis) podporují bohaté srážky a chladnější počasí. Infekce se šíří konidiemi v rozstřikujících se dešťových kapkách, padajících z listu na list.

Ochrana spočívá v izolační vzdálenosti ozimého a jarního ječmene, výsevem odolnějších odrůd a ošetření fungicidy. Riziko zvyšuje vysoké zastoupení ozimého ječmene v osevním postupu.

Hnědá skvrnitost ječmene

Rynchosporiová skvrnitost ječmene

Obilniny obecně

Mšice a virové choroby

V porostech obilnin mohou být také zjištěny výskyty mšic, které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus - BYDV) způsobující virovou chorobu žlutou zakrslost ječmene. BYDV je výhradně přenášen obilními mšicemi a jeho nejvýznamnějším přenašečem je mšice střemchová (Rhopalosiphum padi). Na jaře se virus může sekundárně silně šířit s přibývajícím výskytem mšic především koncem května a začátkem června ve značném rozsahu. Na jaře jsou proto více poškozovány pozdější výsevy jarních obilnin.

Virus zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus - WDV) je přenášen křískem polním (Psammotettix alienus). Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U silných infekcí (zvláště časných podzimních infekcí) dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

Druhé období infekce WDV probíhá na jaře ve fázi sloupkování a později. Na této sekundární infekci se podílejí nymfy a dospělci kříska vylíhlí z přezimujících vajíček, kteří se nakazili na nemocných rostlinách. Jak uvádí odborné zdroje, mimo porosty ozimů tito vektoři (křísci) migrují jenom v malé míře a významnější napadení jarních porostů virem WDV nebylo pozorováno. Obilniny infikované na jaře mají podstatně nižší výnosové ztráty než obilniny nakažené již na podzim.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje populace kříska polního.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, referát monitoringu letu mšic Opava, na webových stránkách: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organizmy/aphid-bulletin/

Virová zakrslost

Olejniny

Ozimá řepka

S nárůstem ploch řepek úměrně narůstá i škodlivost houbových chorob a hmyzích škůdců.

Bílá hniloba řepky

Choroba bílá hniloba řepky, syn. hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) působí významné výnosové ztráty (po přerušení svazku cévních) předčasným nouzovým dozráváním rostlin - šešule předčasně pukají, snižuje se HTS a klesá i obsah oleje.

Riziko napadení zvyšuje vysoká koncentrace řepky v osevním sledu a vlhké polohy. Intenzitu napadení zvyšuje teplé a střídavě vlhké počasí před a během květu u hustých a vyšších porostů.

První příznaky choroby v porostu se objevují v období dokvétání a po odkvětu. V místě napadení je uvnitř stonku často bílé vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří černá sklerocia. Silně napadené stonky se lámou. Při sklizni se sklerocia (pokud nejsou sklizena spolu se semenem) dostávají do půdy, kde mohou být schopná infekce sedm i více let. Pro napadení porostů řepky hlízenkou je významné, do jaké míry se bude v jarním období časově shodovat tvorba apothecií (produkce askospor) s obdobím květu řepky. Klíčící spora je schopna rostlinu infikovat pouze tehdy, pokud má vlhko a teplo a roste na vhodném organickém substrátu, např. na opadaných květních plátcích, které ulpěly na stonku.

Proto k infekcím dochází zejména v období opadu korunních plátků při déletrvajícím vlhkém počasí (relativní vlhkosti vzduchu nad 80 %) během květu. Naopak u nižších řídkých porostů a při trvale suchém počasí během květu bude napadení jen minimální.

Optimální termín pro ošetření (řídit se doporučením u jednotlivých fungicidů) je v době plného květu (asi 10 dní po začátku květu) povolenými přípravky: Amistar Xtra, Custodia, Mirador Forte, Pictor, Paroli, Efilor, Acanto, Apel, Bumper Super, Proline 250 EC, Propulse, Abilis Ultra, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EC, Prosaro 250 EC aj.

Antirezistentní strategie - při použití fungicidů s regulačním efektem v časném jarním období je vhodnější v době květu použít fungicid s jinou účinnou látkou.

Preventivní ochrana zejména spočívá ve volbě odolných odrůd, dodržování osevního postupu, použití zdravého osiva (bez sklerocií) a optimálního hnojení dusíkem. Na plochách více zamořených sklerocii hlízenky možno také použít biologický přípravek Contans WG, který obsahuje spory houby Coniothyrium minitans, která v půdě parazituje na sklerociích hlízenky. Přípravek (houba) se aplikuje i před setím řepky se zapravením do hloubky 5 cm nebo ještě vhodněji dle návodu na strniště. Preventivně se tak omezuje škodlivé působení zdrojů infekce z půdy. Je možno dle návodu také použít i biologický přípravek Polyversum.

Bílá hniloba - hlízenka na řepce

Bejlomorka kapustová

Výskyty bejlomorky kapustové jsou značně závislé na průběhu počasí a samotná chemická ochrana není schopna tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. Stejně jako blýskáček řepkový je i bejlomorka oligofág a zejména v pozdějších generacích se vyskytuje i na dalších brukvovitých rostlinách, kde se může nerušeně namnožit.

Ohroženy bývají zejména řidší nevyrovnané porosty a řepka, která je pěstovaná blíže než 500 m od ploch, kde byla řepka pěstována ve třech minulých letech, protože mnoho kukel přeleží v půdě dlouhou dobu. Teploty do 15 °C výrazně omezují škodlivost, naopak tropické teploty (okolo 30 °C) a sucho výrazně poškození zvyšují. Přirozenými nepřáteli jsou zejména blanokřídlí parazitoidi. Omezit škodlivost bejlomorky je dosti obtížné a složité.

Z agrotechnických opatření je v případě silného napadení šešulí významná hluboká orba pozemků po sklizni řepky, která řeší i přeležení kukel bejlomorek v půdě. Aby se zamezilo namnožení více generací bejlomorky v jednom vegetačním období, neměla by se v podnicích s větší koncentrací ozimé řepky pěstovat jarní řepka.

Při chemické ochraně se využívá obvykle kombinací různých přípravků s rozdílným mechanizmem účinku. Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí, které se deformují a před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy. Dospělé mušky bejlomorek účinně zasáhnout v porostu kontaktními insekticidy (před nakladením vajíček do šešulí) je velmi obtížné. V době aplikace ráno a v podvečer se zpravidla ukrývají hluboko uvnitř porostu. Aktivní jsou zejména v poledních hodinách, kdy se páří a samičky kladou vajíčka do šešulí a vzhledem k letu včel a vysokým teplotám se v tuto dobu insekticidy zpravidla nedoporučuje neaplikovat.

Ošetření proti bejlomorce kapustové případně i krytonosci šešulovému je možno provádět podle signalizace. Práh škodlivosti je u bejlomorky 2,5 samičky na 10 rostlin od fáze žlutého poupěte do konce květu. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce se zjišťuje v porostu nejlépe při teplotách nad 15 °C (v období mezi 11. až 15. hodinou v teplých slunečných a bezvětrných dnech) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Mörickeho misky umístěné v zóně květů jsou atraktivní zejména pro kladoucí samičky a dávají tak lepší přehled o škodlivosti bejlomorky. Rozdíl v účinnosti v době plného květu a v době odkvétání je závislý hlavně na typu insekticidu, průběhu teplot a náletu bejlomorky. Preventivně se doporučuje aplikovat nitrofenoláty: Atonic Pro, Agrostim Nitrofenol, N-Fenol Mix, Sviton plus aj. na začátku květu řepky. Tyto látky zpevňují šešule a znesnadňují tak kladení vajíček do šešulí. Později je vhodné tyto látky kombinovat s insekticidy. První ošetření se provádí při začátku květu pyretroidy: Alfametrin, Alfametrin ME, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon tech. 5 CS, Nexide, Rapid, Sumi-Alpha 5 EW, aj. a druhé ošetření při dokvétání porostu neonikotinoidy: Bariard, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC a Mospilan 20 SP a případně Proteus 110 OD.

Při ochraně porostů je třeba dbát na ochranu včel - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného nebo zvlášť nebezpečného pro včely!

Účinnost ochrany je možno ověřit podle počtu poškozených šešulí. První generaci bejlomorky kapustové v porostu může rovněž omezit i ošetření porostu insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému.

Krytonosec šešulový se v porostech řepky často vyskytuje i ve větším množství, ale významnější škody nebyly zaznamenány. Cílená chemická ochrana se neprovádí neboť výskyty krytonosce šešulového potlačují opatření a aplikace cílené proti jiným hmyzím škůdcům.

Poškození šešulí bejlomorkou kapustovou

Mák

Pokud jste nepoužili preemergentní herbicidy, sledujte vývojovou fázi máku a vzcházejících plevelů, aby „nepřerostly“. Postemergentní herbicidy aplikujte ihned, jakmile mák dosáhne potřebné růstové fáze (alespoň 4–6 listů) a bude mít dostatečnou voskovou vrstvičku. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin.

Na překonání stresu lze i v máku využít stimulátory růstu - Atonik, Hergit, Route, Sunagreen, Synergin aj.

Tab.: Herbicidy k regulaci plevelů v máku

Tab. – Maximální možné dávky aplikovaných herbicidů na 1 ha v závislosti na vývojové fázi máku

S nárůstem osetých ploch se rozšířila škodlivost houbových chorob - zejména plísně máku a helmintosporiové nekrózy máku. Obě choroby mohou přežívat na napadených rostlinných zbytcích a mohou se přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat zdravé namořené osivo.

Plevele v máku

Plíseň máku

Plíseň máku (Peronospora arborescens) má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium na osivu. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být vzcházející rostliny, kde vyvolává systémové infekce a zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Onemocnění se v porostu šíří z rostliny na rostlinu.

Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení.

Chemická ochrana proti plísni máku není ještě plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů však může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro toto ošetření jsou povoleny fungicidy: Dithane DG Neotec s aplikací v BBCH 18–39 a minimálním intervalu mezi ošetřeními 10 dnů; Amistar Xtra od BBCH 18 (8 pravých listů) do BBCH 49 (poupě v úžlabí viditelné), Prosaro 250 EC pro preventivní použití ve fázi od listové růžice až po květ máku. Acanto je doporučeno aplikovat od 51 do 61 BBCH.

Biopreparát Polyversum (Pythium oligandrum-oospóry) je povolen v ekologickém zemědělství. První a druhou aplikaci udělat v BBCH 12–19 a třetí aplikaci do BBCH 51 s intervalem mezi ošetřeními 14 dnů.

Pozor - rostliny již napadené plísní makovou v době ošetření odumírají nebo nedokončí svůj vývoj, proto se nepodílí na tvorbě výnosu!

Plíseň máku

Slunečnice

K preventivním opatřením k omezení šíření škůdců a houbových patogenů patří setí zdravého osiva (vysévání farmařského osiva se nedoporučuje), dodržování osevního postupu - na stejném pozemku slunečnici pěstovat až za 5–7 let, hluboké zaorání posklizňových zbytků a především nepřehnojování porostů slunečnice dusíkem. Pro velké ztráty způsobované ptactvem a zvěří ji pěstovat na plochách větších než 30 ha.

Bílá hniloba slunečnice

Na plochách více zamořených sklerocii bílé hniloby slunečnice, syn. hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum), ošetřit porost ve fázi 4–6 listů (BBCH 14–19) přípravky: Sfera, Pictor, Rovral Aquaflo, Acanto, Apel, Bumper Super, Prosaro 250 EC, Topsin M 500 EC. Většina povolených fungicidů potlačuje i další choroby slunečnice.

Je možno dle návodu také použít biologický přípravek Contans WG a Polyversum.

Ostatní polní plodiny

Kukuřice - plevele

Probíhá ochrana proti plevelům, která by měla být optimálně provedena od zasetí do výšky asi 20 cm (BBCH 16) kukuřice některým z široké nabídky povolených herbicidů.

Kromě kvalitního zasetí je ochrana proti plevelům jedním z nejdůležitějších agrotechnických zásahů. Někteří pěstitelé se mylně domnívají, že kukuřice je schopna se při dlouživém růstu s konkurencí plevelů vyrovnat. Kukuřice je na zaplevelení v raných stadiích vývoje velmi citlivá. Pokud v tomto období plevele nevyřadíme z konkurence včas, mívá to za následek snížení výnosů jak silážní hmoty, tak zrna.

Při aplikací herbicidů přednostně vycházíme ze svých zkušeností z předcházejících let - z plevelného spektra, typu půdy, omezení v důsledku ochrany vod, srážkových poměrů, ceny jednotlivých variant ošetření a v neposlední řadě i technických kapacit zemědělského podniku při ochraně rostlin. Nelze paušálně říci, zda je vhodnější preemergentní nebo postemergentní ošetření. Oba způsoby mají své výhody i nevýhody a záleží jenom na pěstiteli, jak dokáže kladů využít a záporům čelit. Stále musíme mít na zřeteli podmínku včasného ošetření porostů kukuřice.

Aplikace postemergentních herbicidů by měla být ukončena nejpozději do fáze 6. listu kukuřice. Při opoždění jsou mladé rostliny vystaveny velkému stresu, který má za následek v lepším případě na určitou dobu zpomalení či zastavení růstu, v horším dokonce nevratné poškození rostlin kukuřice.

Pokud máme kvalitně připravený pozemek a alespoň trochu vláhy, je ideální ošetřit kukuřici ihned po zasetí. Pokud si kvalitou přípravy pozemku nejsme moc jistí a po zasetí trvá počasí beze srážek, je možné s aplikací počkat až na dobu, kdy vzcházejí první plevele. V té době je většinou vzešlá i kukuřice, obvykle ve fázi 2–3 listů, a mluvíme proto o časně postemergentní aplikaci. Tento způsob ošetření snižuje riziko selhání zásahu za sucha a zároveň odstraňuje plevele z porostu ještě dříve, než začnou kukuřici konkurovat. Většinou je tento termín pro kukuřici přijatelnější i z hlediska selektivity.

S plevely se kukuřice sama nevyrovná

Cukrovka

Sledujte vývoj plevelů, účinnost aplikovaných herbicidů a nálet mšic a dalších škůdců do porostů.

Porosty podle potřeby včas ošetřete některým povoleným insekticidem do cukrovky: Danadim Progress, Nurelle D, Pirimor 50 WG, Bulldock 25 EC, Karate se Zeon techn. 5 CS, Markate, Rapid, Nexide aj.

Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze cukrovky i plevelů a spektra plevelných rostlin. Neaplikujte herbicidy v poškozených či oslabených porostech. Za jasných dní se silným slunečním svitem lze vzhledem ke zvýšenému riziku poškození cukrovky většinou aplikovat tyto přípravky až v podvečer, při teplotách nepřesahujících 23 °C (měřeno 5 cm nad povrchem půdy). Porost musí být při ošetření suchý. Nelze ošetřovat těsně po dešti a ani tehdy, kdy jsou rostliny pokryty rosou. Za nepříznivých podmínek nelze vyloučit přechodné poškození řepy (retardace růstu, popálení špiček, chlorózy).

V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít i stimulátory růstu např.: Albit, Atonik, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými chemickými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu.

Brambory - plevele

Plevele jsou velmi významným škodlivým činitelem. V závislosti na druhovém spektru a intenzitě výskytu mají negativní vliv zejména na výnos i kvalitu hlíz. Vysázené pozemky, kde kromě mechanické kultivace plánujete i herbicidní ošetření, je vhodnější po „proorávce na slepo“ provést 2–4 dny před vzejitím rostlin (proti jednoletým dvouděložným plevelům) preemergentní ošetření. Pokud je sucho, zvýšíme dávku vody nad obvyklých 400 l/ha alespoň o 200 l a aplikaci provedeme časně ráno nebo až navečer. Pozdější postemergentní aplikace na vzešlé porosty již bývají více problematické - možný stres po ošetření a oddálení sklizně, zejména u raných brambor.

Povolené herbicidy - preemergentní aplikace: Arcade 880 EC, Bandur, Racer 25 EC, Cirrus CS, Command 36 CS, Compas, Gamit 36 SC, Petrus, Reactor 360 CS, Cetus, Afalon 45 SC, Ipiron 45 SC, Boxer, Mistral, Metriphar 70 WP, Sencor Liqiud, Plateen 41,5 WG, případně jejich doporučené kombinace; postemergentní aplikace: Basagran Super, Troy 480, Metriphar 70 WP, Mistral, Sencor Liquid i případně v kombinaci s Titus 25 WG aj. Na trávovité plevele: Bandur, Titus 25 WG, Verdict 25 WG + Trend, Agil 100 EC, Garlant Forte, Fusilade Forte 150 EC, Pantera QT, Stratos Ultra a Targa Super, Gramin.

Proti plevelům v bramborách jsou jistější preemergentní aplikace

Hrách, bob

U vzcházejících luskovin, zejména za teplého a suchého počasí, kdy je zpomalen růst, sledujte poškození listů listopasy. Silně napadené porosty včas ošetřete některým pyretroidem: Fury 10 EW, Karate Zeon 5 CS, Karis 10 EC, Markate 50, Samuraj. Za vlhkého počasí není potřeba ošetřovat.

Kmín

Plevele

Kmín kořenný je rostlina s velmi malou konkurenční schopností proti většině plevelných druhů a má pomalý počáteční vývoj. Je citlivý na nedostatek světla, zejména ve druhém vegetačním roce. Kdy při nedostatku světla nedostatečně vytváří generativní orgány. Proto je, zvláště při dvouletém pěstování kmínu velmi důležité, správně zvolit a vhodně načasovat herbicidní ochranu. V silně zaplevelených porostech se také vytváří vhodné mikroklimatické podmínky pro rozvoj patogenních hub a zvyšuje se tím riziko jejich namnožení a šíření i na okolní zdravé porosty kmínu. Pozemek by měl být bez vytrvalých a obtížně hubitelných plevelů (pcháč oset, šťovíky). Tyto plevele se doporučuje likvidovat již v předplodině. Rovněž pýr je vhodnější tlumit už v předplodině, např. v obilninách, předsklizňovou aplikací glyfosátu. Spektrum herbicidů registrovaných pro použití do porostů kmínu je dosti omezené. Při aplikaci do krycí plodiny hraje úlohu rozdílná citlivost kmínu a krycí plodiny, stejně jako koordinace termínu herbicidního zásahu z hlediska účinnosti i citlivosti k účinné látce.

Choroby

Zdravotní stav kmínu je ovlivňován celou řadou faktorů: povětrnostními podmínkami, fyziologickým stavem rostlin po přezimování, vhodně zvolenou předplodinou, kvalitou osiva, termínem výsevu, výživou apod.

Následkem měnících se klimatických podmínek se mění škodlivost i spektrum patogenů způsobujících choroby kořenů a krčků - Rhizoctonia, Pythium, Fusarium, Cylindrocarpon, Phoma, Colletotrichum, Sclerotinia; choroby stonků a listů -Mycocentrospora, Septoria, Ascochyta, Itersonilia, Erysiphe a choroby květenství a nažek -Erysiphe, Phomopsis a bakterie - Erwinia, Pseudomonas, Xanthomonas.

Nejčastěji je kmín napadán těmito škůdci: vlnovníkem kmínovým, kterého lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování, plochuškou kmínovou a obaleči.

K preventivním opatřením omezujícím šíření škůdců a houbových patogenů patří především - setí zdravého osiva (s klíčivostí min. 70 %), - omezit přenos některých chorob výsevem kmínu na stejný pozemek nejdříve za 6 let, na pozemky s půdou nezamořenou sklerocii a nesousedící s remízky a příkopy s výskytem divoce rostoucích rostlin čeledi Apiaceae (Heracleum, Anthriscus, Chaerophyllum aj.) - a zajistit prostorovou izolaci nově zakládaného porostu od napadených porostů zejména vlnovníkem kmínovým.

Vlnovník kmínový

Vlnovníka kmínového lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (déle si udržují zelenou barvu) a později tím, že místo nažek se vytvoří hálky.

Ochrana je zpravidla nepřímá - kvalitní osivo z nenapadených porostů, izolace nově zakládaného porostu a přímá - aplikací povoleného akaricidního přípravku Sanmite 20 WP, a to většinou preventivně v prvním roce pěstování v období, kdy se v okolí sklízí zralý kmín. Obvykle to bývá v červenci až počátkem srpna. Pozdější aplikace již nemají význam. V některých letech je účinná i aplikace počátkem vegetace (březen až počátek dubna) ve druhém roce pěstování.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2016