Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2012

15. 09. 2012 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 8609x

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a všech vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází. Deštivější průběh počasí při kvetení i dozrávání obilnin zvýšil i napadení klasů fuzariózami (růžovění klasů pšenice). Infikované osivo má sníženou energii klíčení, vzcházení a následně sníženou vitalitu růstu a vývoje. Fuzariózy (růžovění klasů pšenice) se do značné míry podílejí i na odumírání klíčních rostlin. Navíc takto postižené obilky a rostliny mohou být dalším zdrojem infekce pro sousední rostliny.

Ozimé obilniny

Plevele

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a všech vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů, je především závislé na respektování doporučených dávek, kombinací herbicidů a termínech aplikace. V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně. Možnost provedení časné efektivní jarní aplikace, kdy jsou plevele ještě dostatečně citlivé k herbicidům, bývá často velmi zkrácena nepříznivým vývojem počasí. Rozumným kompromisem je dělená ochrana, kdy se nejškodlivějších a nejobtížnějších plevelů zbavíme za rozumnou cenu již na podzim a na plochách, kde nebylo odplevelení dostatečně účinné, zlikvidujeme konkurenční plevele až na jaře.

Při výběru vhodného způsobu ošetření proti plevelům na daném pozemku je výhodné se řídit zkušeností se zaplevelením v předchozích letech a možnostmi časového a technologického zvládnutí zvolené aplikace. Z mnoha hledisek je výhodnější postemergentní aplikace herbicidů od fáze 3 (4) listů obilniny. Pokud však nemáte jistotu, že v tuto dobu povětrnostní podmínky ještě ošetření umožní, můžete provést preemergentní aplikaci do tří dnů po zasetí.

Zejména na pozemcích s pravidelným výskytem chundelky metlice se časné podzimní aplikace stále více osvědčují a herbicidy aplikované i ve spodních hranicích registrovaného dávkování mají ještě dostatečnou účinnost. Je tomu tak proto, že plevelné rostliny jsou v tomto období v raných vývojových fázích a výrazně citlivější k účinným látkám herbicidů. V časně setých porostech ozimých obilnin a zejména za příznivých podmínek pro růst plevelů (vlhkost, teplota, řídký porost), může dojít ke značnému zaplevelení již na podzim (zejména svízelem přítulou, chundelkou metlicí, heřmánky, ptačincem žabincem, rozrazilem břečťanolistým, violkami aj.). Konkurence plevelných rostlin na podzim v porostech obilnin má, kromě jiných vlivů, za následek zejména snížení počtu odnoží, a tím i možné snížení výnosu.

Odkládání herbicidního zásahu až na jaro, zejména při teplejším podzimu a mírnější zimě, může způsobit problémy i tím, že řada plevelů je již na jaře (kdy je možný vstup do porostu) přerostlá a přes použití maximální povolené dávky herbicidu je účinek na takto vzrostlé plevele již nedostatečný.

• porost je ošetřován pozdě a dochází již konkurencí plevelů k poškození plodiny;
• ošetření je provedeno na přerostlé plevele, na které již zvolené herbicidy nepůsobí dostatečně;
• pokud jsou dlouhodobě používány na jednom pozemku přípravky se stejnou účinnou látkou, dochází jen k potlačení části plevelného spektra, ostatní plevelné rostliny nejsou zasaženy nebo jen částečně a v dalších letech se přemnožují;
• je nedostatečně vedena evidence plevelů na jednotlivých pozemcích, případně není vhodně využívána pro výběr přípravků;
• nedostatečně je sledován výskytu plevelů na celém pozemku (zejména na větších sloučených honech), proto může dojít k lokálnímu přemnožení některých plevelů;
• nevyužívání regulace vytrvalých plevelů v meziporostním období, kdy jsou nejlépe (levně) hubitelné;
• nedostatečná regulace zaplevelení hlavně vytrvalými plevely v rámci střídání plodin;
• nedořešená problematika ochranných pásů – jako zdroj zaplevelení hlavně vytrvalými plevely.

Konkurence plevelných rostlin v porostech obilnin na podzim má za následek zejména snížení počtu odnoží

Choroby

Deštivější průběh počasí při kvetení i dozrávání obilnin zvýšil i napadení klasů fuzariózami (růžovění klasů pšenice). Infikované osivo má sníženou energii klíčení, vzcházení a následně sníženou vitalitu růstu a vývoje. Fuzariózy (růžovění klasů pšenice) se do značné míry podílejí i na odumírání klíčních rostlin. Navíc takto postižené obilky a rostliny mohou být dalším zdrojem infekce pro sousední rostliny. Rod Fusarium zahrnuje několik desítek druhů. Na obilninách se vyskytují především F. culmorum, F. graminearum, F. avenaceum, F. poae a další. K nim se řadí i významný patogen plíseň sněžná - Monographella nivalis var. nivalis (Microdochium nivale), dříve označovaný jako Fusarium nivale. Nejlevnější možností ochrany proti fuzariózám je biologicky zdravé půdní prostředí, tj. především dodržování vhodného osevního postupu, nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm tolerance až rezistence. Dále je to kvalitní zaorávka strniště a slámy, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním. Důležitým prvkem ochrany je i použití účinného mořidla (Celest 025 FS, Kinto Duo, Lamardor FS 400, Raxil 515 FS, Scenic 080 FS, Sibutol 398 FS*, Vitavax 2000 aj.) zejména v případě, že osivo pochází z porostu napadeného fuzáriemi a nebo je k jeho pěstování zvolen z pohledu šíření fuzárií kritický pozemek (předplodina obilnina nebo kukuřice, oblast se sklonem k vyzimování, pozemek, na kterém dlouho leží sníh aj.). V podzimním období podporují rozvoj choroby teploty kolem 10 °C.

Pozor na snětivosti! Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem sněti zakrslé – zakrslé snětivosti pšenice (Tilletia controversa). Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna, které je hůře prodejné (upotřebitelné) kvůli znečištění sporami během sklizně (hálky snětivosti tvořené tmavou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný (slanečkový) zápach po trymetylaminu. Zakrslá snětivost pšenice se stala vážnou chorobou, která se velmi špatně potlačuje. Většinou při slabém výskytu uniká pozornosti pěstitelů, a proto se může za příznivých podmínek vyskytnout i ve větší míře, protože běžná mořidla na ní neúčinkují. Působí na ni jen některá specifická mořidla Dividend 030 FS a při vyšších dávkách i Celest Extra Formula M a Sibutol 398 FS*. Zamořuje půdu na velmi dlouhou dobu (7 a více let), takže ani zdravé osivo nezaručuje na zamořeném pozemku zdravé rostliny. Vzhledem k tomu, že se nehodnotí zdravotní stav všeho osiva, může se sněť zakrslá šířit na další hony i výsevem mořeného osiva běžnými mořidly. Ke klíčení teliospor (= chlamydospor) nutně potřebuje světlo a nižší teploty (3–5 °C) po dobu několika týdnů. Proto spory vyklíčí jen na obilkách, které jsou mělce zaseté nebo na povrchu půdy. Zakrslá snětivost pšenice způsobuje nadměrné odnožování rostlin a většinou zřetelné zkrácení stébla na 2/3 až 1/5 délky zdravých rostlin. Silněji napadené klasy se většinou vyskytují více na okrajích pozemků, na souvratích a hlavně tam, kde je více utužená půda omezující hlubší výsev.

Sněť mazlavá - mazlavá snětivost pšenice (Tilletia tritici, syn. Tilletia caries) se u nás vyskytuje spíše v menší míře, poněvadž je účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly proti rodu Tilletia.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná sněť ječná - prašná snětivost ječmene (Ustilago tritici f. sp. hordei), je účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly.

Zásady ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice

 - trvalé monitorování a evidence výskytu sněti na jednotlivých honech;

 - kontrola zdravotního stavu osiva před mořením na přítomnost teliospor (= chlamydospor) snětí a určení druhu sněti;

- výběr méně náchylných odrůd;

- kvalitní moření osiva účinnými mořidly;

- časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;

- nezařazování pšenice po pšenici.

Mazlavá snětivost pšenice je účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene

Škůdci

Pozor na větší výskyty křísků a mšic - vektorů virové zakrslosti obilnin v časně setých porostech! Významnější škody na ozimých obilninách způsobují zejména virová žlutá zakrslost ječmene - chorobu způsobujeBarley yellow dwarf virus (BYDV), který je přenášen obilními mšicemi a virová zakrslost pšenice, jejíž původce- Wheat dwarf virus (WDV) je přenášen křískem polním. Oba viry jsou celosvětově rozšířené a napadají všechny druhy obilnin.

Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). Choroba se obvykle vyskytuje v porostu ohniskově. Když dojde k napadení rostlin v raném vývojovém stadiu, v růstové fázi 3. listu obilnin, jsou rostliny zakrnělé a jen zřídka špatně nebo vůbec nevymetají a tvoří malé klasy na zkrácených stéblech, většinou se sterilními kvítky. Napadené rostliny mají na jaře zpravidla silně redukovaný kořenový systém a mohou být větší měrou napadeny i různými chorobami. Silně napadené rostliny uhynou. Méně poškozené rostliny si musí vytvořit nové odnože s kořeny, čímž se opožďují ve vývoji proti zdravým rostlinám. Při dozrávání to kromě dalších negativních vlivů (zkrácení klásků, stébel, snížení HTS atd.) způsobuje velkou nestejnoměrnost zrání, a tím oddálení vlastní sklizně, s rizikem zvyšování ztrát. Proto je třeba, především u ozimých ječmenů (ozimého žita) a časně setých ozimých pšenic, věnovat virovým zakrslostem obilnin i nadále dostatečnou pozornost.

Vznik infekce a šíření onemocnění je pravděpodobnější v letech s dlouhým, teplým podzimem, který umožňuje déletrvající nálety přenašečů - kříska polního a mšic. Při časné infekci a větším napadení mohou virové choroby u citlivých ozimých obilnin způsobit podstatně větší poškození než samotné napadení houbovými chorobami, zejména pokud dojde k časové shodě mezi náletem infikovaných mšic (vektoři BYDV) nebo křísků (vektoři WDV) a citlivým stadiem mladých rostlin obilnin k infekci, tj. v růstové fázi 3. listu. Naproti tomu ve fázi konce odnožování až začátku sloupkování a později se běžně již případné napadení touto chorobou na snížení výnosu příliš neprojeví, ale i takto napadené porosty mohou být zdrojem sekundárního šíření nejen pro ozimé, ale i pro jarní obilniny. V letošním roce byly náchylné odrůdy oslabené mrazem silně poškozeny, i když byly infikovány většinou až v jarním období ve fázi odnožování. Infekčními zdroji jsou především výdrol obilnin, trávy, krmný oves a kukuřice. Infekci podporuje časný osev, mírné počasí a optimální podmínky pro rozvoj a šíření vektorů na podzim. Intenzita napadení BYDV závisí na množství vektorů a přítomnosti zdroje virů.

V letošním sklizňovém roce došlo v některých lokalitách u ozimého ječmene i ozimých pšenic k výskytu virové zakrslosti ječmene (BYDV) i virové zakrslosti pšenice (WDV). Příznaky napadení byly dobře patrné zejména u porostů oslabených (poškozených) holomrazy a jarními mrazy.

V oblastech s plošným výskytem viróz proto sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje podzimní populace kříska polního na vzešlém výdrolu obilnin, kukuřici a travnatých plochách a podle potřeby operativně reagujte na případné výskyty přenašečů. Objevení prvních mšic nebo křísků v porostu je signálem pro ošetření vhodným insekticidem, nejlépe se systémovým účinkem. Nejkritičtější období pro nakažení mladých rostlin virovou infekcí je růstová fáze od 2. do 6. listu (BBCH 12–16), což je zhruba 6 až 8 týdnů od data výsevu. Postřik insekticidem je třeba opakovat zejména v rizikových ročnících u časných výsevů, kdy po prvním ošetření budou nalezeny na rostlinách noví živí přenašeči. Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny na internetové adrese www.srs.cz , a také v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává: Státní rostlinolékařská správa (e-mail: svatopluk.rychly@srs.cz , tel. 553 631 225). Tyto informace jsou dostupné na http://eagri.cz/public/web/srs/portal/ skodlive-organizmy/aphid-bulletin/aphid-bulletin-2012/.

• Virem infikované rostliny již nelze léčit. Proto je nutno veškerá ochranná opatření soustředit proti jejím přenašečům tj. mšicím a křískům. Provádět komplex preventivních agrotechnických opatření, spočívající zejména v důsledném a včasném hubení zdrojů infekce (minimálně jeden až dva týdny před setím ozimů), tj. výdrolu obilnin včetně výdrolu v řepkách a plevelných trav a současně i škůdců, kteří na něm vegetují kvalitní podmítkou nebo chemicky. Tím přerušíme „zelený most“ a podstatně snížíme riziko přenosu virů a zmenšíme infekční tlak chorob a škůdců.
• Posunout výsev ozimů na první dekádu října, aby ozimy vzcházely až při nízké migrační aktivitě přenašečů (pod 10 °C). Opožděné setí ozimů však může být rizikové z hlediska přezimování a úspěšného založení porostu (sucho, nedostatečné odnožování na podzim).
• Na větších honech ozimů před a při vzcházení prvních rostlin od okrajů polí a zdrojů nákazy ošetřujeme na širších souvratích registrovanými insekticidy s delším reziduálním účinkemNurelle D, Bi-58 EC nové* aj., a to i opakovaně (podle průběhu teplot), aby nedošlo k šíření přenašečů virů v porostu. Menší plochy ošetříme celoplošně případně i registrovanými pyretroidy.
• V oblasti rozšíření viróz je nutné vyloučit setí ozimů po ozimech a v zamořených lokalitách je nutné omezit nebo vyloučit bezorebnou technologii přípravy půdy, která umožňuje vysokou koncentraci přenašečů i zdrojů infekce, a upřednostnit výsev tolerantních odrůd.
• Je výhodné (pokud je to možné) provést prostorovou izolaci nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, včetně nesklizené kukuřice.
• Vysévat jen kvalitní,namořené osivo do pečlivě připravené půdy,neboť optimálně zapojené porosty s vyváženou výživou (zejména u ozimých pšenic) jsou podstatně méně poškozovány.
•  V silně ohrožených oblastech je možno namořit osivo ozimého ječmene a u časných výsevů i ozimé pšenice registrovaným insekticidním mořidlem s účinnou látkou thiamethoxam (Cruiser 350 FS) nebo clothianidin (Deter). „Mořidlo je možno použít v rámci komplexu agrotechnických opatření proti přenašečům virů.“
• Při vynechání některých stěžejních agrotechnických opatření pouze aplikace insekticidů nemůže však infekci plně zabránit!

Ohniskový výskyt virových zakrslostí obilnin

Ozimá řepka

Nepodceňujte poškození vzcházejících porostů ozimé řepky slimáčky, dřepčíky ani hrabošem polním.

Výdrol obilnin

Samostatným problémem v ozimé řepce je výdrol obilnin. Nejjednodušším opatřením je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen předseťovou přípravou půdy. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Jeho konkurenční schopnost je však stejně nebezpečná. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán slimáky a hraboši.

Aplikace se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídí fází růstu plevele. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi plevele od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení výdrolu. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale nelze spoléhat, jak se již mnozí přesvědčili, na vymrznutí rostlin jarního ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace registrovaných graminicidů: Agil 100 EC, Garlant Forte, Focus Ultra, Stratos Ultra, Gramin, Targa Super 5 EC, Pantera QT se provádí zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Tímto ošetřením regulujeme současně i chundelku metlici. Pro účinnou regulaci pýru je nutno dávky graminicidů zvýšit.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování) , že výdroly obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolů ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicid s účinnou látkou propyzamide - Kerb 50 W, Barcklay Propyz, Careca aj., který má doporučení aplikace (a lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikovat jej však na zmrzlou půdu.

Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol obilnin odstranit v řepce co nejdříve

Regulace růstu

U ozimých řepek je třeba také upozornit v závislosti na dalším průběhu počasí v září a říjnu na možné riziko přerůstání porostů (snížení zimovzdornosti).

Ošetření je třeba provést (většinou ještě v září) ve fázi 4 až 6 listů ozimé řepky, kdy má řepka tendenci růst do listů na úkor kořenů. Včasná aplikace morforegulátorů ve snížených dávkách od 4. pravého listu řepky až objevení se pátého pravého listu řepky, je považována za nezbytnou podporu mohutnější kořenové soustavy, přisedlého kořenového krčku s větším obvodem, tvorby rozložených listových růžic, založení většího počtu úžlabních pupenů větví a redukce vody v rostlinách.

Regulátory růstu: Caryx a na bázi triazolů: Abilis Ultra, Horizon 250 EW, Lynx, Lyric, Orius 25 EW, Ornament 250 EW, Staccato, Caramba, Prosaro 250 EC, Tilmor, Toprex aj. mají razantnější morforegulační účinek než CCC a navíc dokážou udržet porost v lepším zdravotním stavu, protože napadení kořenových krčků řepky fómovou hnilobou brukvovitých probíhá již v podzimním období.

Pokud se aplikace z jakéhokoliv důvodu opozdí, doporučuje se pro posílení regulačního efektu použít směs triazolů s regulátory obahující CCC: Celstar 750 SL, Cycocel 750 SL, Retacel Extra R 68, Stabilan 750 SL.

V případě regulace porostů pouze přípravky na bázi CCC je vhodným termínem objevení se 4. pravého listu řepky.

Základní dávka se zvyšuje s nárůstem dalších listů. Pro nejlepší účinnost zásahu je třeba provést aplikaci v počátcích možného termínu. Pro zvýšení účinnosti je vhodné přidat smáčedlo. Toto včasné ošetření rovněž podpoří „vyrovnání“ postupně vzcházejících porostů. Všechny morforegulátory mají ozeleňující účinek (green effect) tím, že se zmenší velikost listové plochy a obsah chlorofylu se koncentruje do menšího objemu. Pro zajištění dobré účinnosti aplikovaných přípravků je nutné, aby průměrná denní teplota byla nad 10 °C a trvala po dobu alespoň 10 dnů od doby aplikace.

Choroby

Fomová hniloba brukvovitých (Leptosphaeria maculans) je jednou z nejzávažnějších chorob, které mohou napadat porosty ozimé řepky již při vzcházení. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nižších teplotách infikují askospory rostliny řepky již na podzim a vyvolávají infekci listů a kořenového krčku. Pro infekci jsou příznivé teploty 10 až 20 °C. Patogen infikuje pletivo řepky především v místech poranění (dřepčíky a krytonosci). Choroba se vyskytuje ve všech oblastech pěstování řepky. Anamorfa Phoma lingam je příčinou fomového černání stonku a kořenového krčku. Ve stadiu listové růžice řepky se na kořenovém krčku objevují zkorkovatělé, většinou podélné trhliny a rostlina získává červenavé zabarvení. Při silné redukci mladých rostlin napadených fomovou hnilobou může dojít i k likvidaci celého porostu. Fomová hniloba negativně ovlivňuje nasazování šešulí a nouzovým dozráváním snižuje hmotnost tisíce semen a množství nasazeného semene. Infekce může být vyvolána přímo sporami z plodnic patogena z půdy, infikovaným osivem nebo náletem spor ze sousedních pozemků. Hostitelskými rostlinami jsou kromě ozimé řepky i další brukvovité rostliny. Primární zamoření pozemku se objevuje při výsevu infikovaného osiva.

Ochranná opatření: Základním ochranným opatřením je výsev zdravého, uznaného, nejlépe i fungicidně mořeného osiva. V oblastech výskytu fomové hniloby je důležitý výběr odrůdy a doporučuje se přerušení pěstování hostitelských rostlin na 4 roky. Důležité je včasné a pečlivé zaorání rostlinných zbytků a odstranění rostlin z výdrolu. Významná je rovněž i ochrana proti dřepčíkům a stonkovým škůdcům. V lokalitách zvýšeného výskytu choroby je vhodné první ošetření fungicidy provést již na podzim. Optimální je použití fungicidních přípravků s morforegulačními účinky.

Fómová hniloba brukvovitých může napadnout porosty ozimé řepky již při vzcházení

 

Pozn.: * - do spotřebování zásob