BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červenec a srpen 2017

16. 07. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 3692x

Podle potřeby pokračujte (v případě, že jste plně nezastavili primární infekci) v ošetření proti strupovitosti jabloně, hrušně (Venturia inaequalis, V. pyrina) a padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Červenec je rozhodujícím obdobím k zabránění výskytu padlí na jabloních v příštím roce. Obaleč švestkový poškozuje plody slivoní, meruněk, broskvoní aj. Podstatně více jsou napadány pozdní odrůdy. Při deštivém období se zvyšuje riziko poškození dozrávajících plodů peckovin i jádrovin moniliniovou hnilobou.

Proseeds

Ovocné plodiny

Jádroviny

Podle potřeby pokračujte (v případě, že jste plně nezastavili primární infekci) v ošetření proti strupovitosti jabloně, hrušně (Venturia inaequalis, V. pyrina) a padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Červenec je rozhodujícím obdobím k zabránění výskytu padlí na jabloních v příštím roce. V případě výskytu převážně padlí, aplikujte přípravek: Cyflamid 50 EW, Domark 10 EC, Topas 100 EC aj., případně přípravky na bázi síry: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus. Pozor na ochrannou lhůtu u raných odrůd.

Rovněž sledujte podle náletu samečků do feromonových lapačů intenzitu výskytu obaleče jablečného a při jeho zvýšení sad ošetřete.

Padlí jabloně
Padlí jabloně

Slivoně

Obdobně ošetřete i slivoně proti červivosti způsobené obalečem švestkovým, jehož samečci nalétávají do feromonových lapačů podstatně více i za chladnějšího počasí a jeho letové vlny nejsou tak zřetelné jako u obaleče jablečného. Druhou generaci obaleče švestkového můžeme očekávat přibližně v 1. polovině července. Kromě jiných insekticidů jsou proti obalečům povoleny i systémově působící neonikotinoidy a kontaktní přípravky (Coragen 20 SC, Dimilin 48 SC, Integro, Spintor, Steward), které jsou klasifikovány jako neškodné opylovačům a dalšímu užitečnému hmyzu. Lze použít i biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis: Lepinox Plus, či na bázi virů (Madex). Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů.

Obaleč švestkový poškozuje plody slivoní, meruněk, broskvoní aj. Podstatně více jsou napadány pozdní odrůdy. Obaleč švestkový má u nás dvě generace. První generace zpravidla bývá málo početná a lehce ujde pozornosti, protože červivé plody opadávají v období obvyklého červnového opadu plodů. Větší problémy může působit jen při menší násadě plodů. Přezimují dorostlé housenky v zámotku, v prasklinách borky nebo jiných úkrytech. Na jaře se kuklí. Motýli první generace létají obvykle v květnu až červnu, za 15 až 25 dní po opadu květních plátků švestek. Motýli druhé generace létají koncem července a počátkem srpna. Někdy se stává, že se období letu různých generací může i navzájem překrývat. Samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na mladé plody, ojediněle i na okolní listy. Vylíhlé housenky se několik minut pohybují po povrchu a poté se vžírají dovnitř plodů. Vážnější škody většinou způsobují housenky druhé generace znehodnocováním dozrávajících plodů. Plody jsou měkčí a v plodu můžeme nalézt růžovou housenku a kousky tmavého trusu. Často mívají na povrchu, v místech, kudy vnikla housenka dovnitř, kapičky kleje. Za vlhkého počasí plody zahnívají. Červivé plody ve větším množství opadávají. Proti druhé generaci se (dle návodu) doporučuje aplikovat povolené přípravky za týden po vrcholu první letové vlny, některé kontaktní přípravky však již v době vrcholu letové vlny.

Obaleč švestkový - housenka
Obaleč švestkový - housenka

Meruňky, peckoviny

Při deštivém období se zvyšuje riziko poškození dozrávajících plodů peckovin i jádrovin moniliniovou hnilobou. Původcem choroby je vřeckatá houba Monilinia laxa a někdy i její blízce příbuzná Monilinia fructigena. Houby lze od sebe rozlišit i makroskopicky - M. fructigena mívá konidiofory s konidiemi uspořádány spíše v soustředných kruzích a napadá spíše jádrové ovoce, zatímco M. laxa je častěji patogenem peckovin a kupky konidií pokrývají roztroušeně celý plod. Opatření jsou u peckovin i jádrovin obdobná. Především je třeba preventivně odstraňovat napadené plody a větévky (zejména u peckovin), zabránit poranění plodů (efektivní je ochrana proti škůdcům) a na rizikových lokalitách omezit pěstování náchylných odrůd.

Aplikace fungicidů, např.: Lynx, Talent, Zato 50 WG, omezuje rovněž i výskyty rzi slivoně (Tranzschelia pruni-spinosae var. discolor) a dírkovitost listů peckovin (Clasterosporium carpophilum).

U jádrovin lze moniliniovou hnilobu (a také sazovitost, mušincovitost a některé skládkové choroby) omezit, pokud provedeme pozdní ošetření před sklizní přípravkem: Geoxe 50 WG - OL 3 dny, Bellis - OL 7 dnů, Flint Plus, Luna Experience - OL 14 dnů nebo pozdní ošetření proti strupovitosti některým z přípravků s kratší ochrannou lhůtou: Talent, Zato 50 WG - OL 14 dnů aj. Termín ošetření se řídí podle délky ochranné lhůty použitého fungicidu. Zdravotní stav plodů a skladovatelnost zlepšuje i přidání listových vápenatých hnojiv do postřiku.

Pozor na ochrannou lhůtu (OL) u raných odrůd!

Suchá skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila) se v oblastech bohatých srážkami může vyskytovat na všech peckovinách, zvláště však na třešni, broskvoni, meruňce, slivoních a dalších dřevinách rodu Prunus i střemchy (P. padus) a jeřábu (Sorbus). Houba přezimuje v napadených pletivech větví, na nichž vytváří konidie. Ty jsou značně životaschopné a uchovávají si klíčivost po dlouhou dobu. Spory jsou schopné klíčit již za velmi nízkých teplot (uvádějí se teploty mírně nad bodem mrazu 2–4 °C), takže houba může v případě teplých, mokrých zim způsobovat i významné infekce pupenů. V průběhu vegetace se houba šíří konidiemi. Jsou rozdíly v náchylnosti odrůd. Rozvoj a šíření infekce významně podporují dešťové srážky.

Suchá skvrnitost listů se na listech projevuje vznikem až 5 mm velkých fialovočervených až červenohnědých skvrn s tmavým okrajem. Později skvrny nekrotizují a nekrotické pletivo vypadává. Příznaky napadení lze zaměnit i s poškozeními způsobenými listožravými škůdci.

Při silném napadení dochází k předčasnému opadu listů, a při silnějších mrazech může dojít i k namrzání špatně vyzrálého dřeva. Houba kromě listů může napadat i další rostlinné části - výhony, pupeny, případně i plody. Na infikovaných výhonech se objevují, obyčejně hned pod pupeny, tmavofialové, později hnědnoucí nekrotizující skvrny, které jsou často doprovázeny klejotokem. Napadené pletivo může být vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganizmy (např. houby rodu Leucostoma). Spolu s výhony houba napadá i dormantní pupeny, které odumírají a na jaře neprorůstají! U napadených plodů lze příznaky napadení zaměnit s napadením strupovitostí peckovin (Venturia carpophila). Ochrana: Udržovat vzdušné koruny pravidelným řezem. Napadení pupenů je možno omezit ošetřením měďnatým fungicidem v období opadu listů, případně za velmi teplých period v průběhu zimy a v předjaří. Broskvoně a nektarinky je vhodné ošetřit již po opadu listů. Ochrana slivoní a třešní se provádí při rašení pupenů a po odkvětu. Pro podzimní a jarní postřik jsou doporučeny měďnaté fungicidy a během vegetace se používají organické fungicidy: Delan 750 SC, Talent, Dithane DG Neotec, Antre 70 WG aj.

Na některých lokalitách se při vlhkém počasí mohou objevit na meruňkách již počátkem června, především na plodech blízko stopky, šedohnědé skvrny. Způsobuje to houbová choroba strupovitost peckovin (Venturia carpophila). Choroba napadá zejména plody, ale také listy a letorosty. Nejčastěji bývají poškozeny plody v zahuštěných výsadbách a ve spodních částech severní strany koruny. Nejvíce jsou napadány plody meruněk, broskvoní a mandloní. Na plodech se vytvářejí (nejčastěji až ve stadiu dozrávání) drobné (2 až 5 mm), okrouhlé, šedé až šedočerné skvrny, často s tmavším lemem. Počet skvrn se postupně zvětšuje, skvrny tmavnou, korkovatějí a při větším počtu se spojují v nepravidelné plochy. Skvrny jsou většinou lokalizovány v blízkosti stopky (na horní části plodů). Napadené plody nerostou, jsou deformované a často praskají a následně jsou napadány moniliovou hnilobou. Choroba přezimuje na napadených větvích. Za vegetace se šíří konidiemi z napadených pletiv. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplého počasí (optimum 25–30 °C). K infekcím dochází již 4. až 6. týden po odkvětu, obvykle však až za deštivého počasí v průběhu června a července (meruňky) nebo července a srpna (broskve). Jednotlivé odrůdy jsou různě náchylné (z broskvoní především pozdní odrůdy). Napadení listů strupovitostí peckovin je většinou málo významné. Středy skvrn na listech hnědnou a usychají. Letorosty jsou poškozovány především u mandloní. Skvrny na letorostech jsou oválného tvaru. Základem ochrany je prevence, především volba lokality (nevysazovat citlivé odrůdy na uzavřená vlhká stanoviště) a zajištění vzdušnosti porostu a koruny stromů. Učinkují fungicidní přípravky, které jsou povoleny proti ostatním chorobám peckovin, např.: Horizon 250 EW, Talent aj. K omezení většinou postačuje ošetření v době zjištění prvních výskytů choroby. Při silném infekčním tlaku je vhodné při dodržení ochranné lhůty ošetření za 7–14 dnů zopakovat.

Moniliniová hniloba broskve
Moniliniová hniloba broskve

Dírkovitost listů peckovin na listech třešně
Dírkovitost listů peckovin na listech třešně

Suchá skvrnitost listů peckovin - slivoň
Suchá skvrnitost listů peckovin - slivoň

Strupovitost peckovin na meruňce
Strupovitost peckovin na meruňce

Broskvoně

Na broskvoních a nektarinkách se v teplých letech škodlivě projevuje padlí broskvoně (Podosphaera pannosa) nejen na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Nejnáchylnější jsou nektarinky, z běžných odrůd broskvoní pak odrůda Sunhaven. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky: Kumulus WG, Talent, Zato 50 WG.

Padlí broskvoně na plodu
Padlí broskvoně na plodu

Jabloně

Kromě houbových chorob se v teplých letech na různých pěstovaných plodinách také ve větší míře mohou projevit příznaky nedostatku přijatelného vápníku - nejběžněji se vyskytuje fyziologická skvrnitost jablek. U citlivých odrůd jabloní je vhodná aplikace přijatelného vápníku na listy a plody ve formě speciálního hnojiva, např.: Aminoquelant-Ca, Arbofert jablko, Calcinit, CalMag, Campofort s vápníkem, Fertikal, Fruton Combi, InCa, Kalkosol 25, Kalkosan 30, Lamag Ca, Harmonie Vápník, Vinofert Kalcium, Wuxal Aminocal, Wuxal Sus Kalcium aj. Hnojivo můžete přidat do postřiku proti chorobám a škůdcům v období maximálního růstu plodů (červenec, srpen). Ošetření se 3–5× opakuje v intervalu 10–14 dnů.

Aplikace listových hnojiv se zvýšeným obsahem vápníku současně omezuje na plodech i abiotickou sklovitost plodů i výskyt slunečního úžehu a napadení skládkovými chorobami. Nebezpečí poškození úžehem snižuje optimální hustota výsadby a bohatší olistění stromů.

Fyziologická skvrnitost jablek
Fyziologická skvrnitost jablek

Vinná réva

Na citlivých odrůdách na lokalitách, kde choroby a škůdci pravidelně škodí, pokračujte podle potřeby v ošetření proti plísni révy, padlí révy, obalečům - obalečíku jednopásému, obaleči mramorovanému a případně i šedé hnilobě hroznů révy.

Šedá hniloba hroznů révy (plíseň šedá, botrytida, Botrytis cinerea) napadá hrozny v období dokvétání a především od počátku zrání (zaměkání). Základní ošetření se provádí v době zaměkání bobulí, u silně ohrožených rostlin se ošetření opakuje podruhé za 10 až 14 dnů.

Obecně se fungicidní ošetření provádí při dosažení vhodných podmínek pro šíření patogenů. Zejména u padlí je vhodné provádět u náchylných odrůd preventivní ochranný zásah již od růstové fáze révy 6 listů. V období kvetení je důležité u odrůd náchylných k plísni révové včas zařadit do systému ochrany také fungicidní ošetření proti této chorobě.

Na lokalitách, kde nebyly zjištěny první výskyty plísně révy a v minulém období nebyly splněny podmínky pro primární infekci, je možno ještě použít kontaktně a preventivně působící fungicidy. Přípravky s účinnou látkou folpet (Areva Combi, Folpan) zpevňují pletiva a zvyšují odolnost proti padlí, omezují výskyt šedé hniloby květenství a neomezují populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. Při silném infekčním tlaku je vhodnější aplikovat kombinované fungicidy, které při doporučené dávce zajistí dlouhou dobu účinnost a dobrou ochranu nově narůstajících částí (systémové nebo hloubkové působení). Měďnaté přípravky je vhodnější aplikovat až v závěru vegetace.

Na padlí révy je vhodné k ošetření rizikových porostů použít v období dokvétání povolené přípravky v intervalu (podle infekčního tlaku) 7–14 dnů. Méně ohrožené porosty je možné ošetřovat i přípravky na bázi elementární síry při teplotách nad 15 °C nebo azoly. U odrůd s hustým hroznem náchylných k botrytiové hnilobě květenství (šedé hnilobě hroznů révy) je vhodné upřednostnit pro ošetření proti padlí v období dokvétání fungicidy proti plísni nebo padlí révy se současnou nebo vedlejší účinností proti botrytiové hnilobě květenství: Folpan 80 WG, kombinace s folpetem, strobiluriny, Luna Experience, aj. Významnou součástí ochrany proti padlí jsou preventivní pěstební opatření, která zajišťují vzdušnost porostu a keře (včasné a úplné provádění zelených prací včetně přiměřeného odlistění zóny hroznů) a snižující vnímavost k napadení (zejména harmonická výživa - nepřehnojit dusíkem). Za velmi teplého a slunného počasí se nedoporučuje provádět odlistění na jižní, jihozápadní a západní straně keřů - je tu nebezpečí (zejména u modrých odrůd) popálení hroznů.

V systému certifikované biologické produkce se k ochraně produkčních ploch vinic a sadů využívá před škodami způsobenými housenkami obalečů matení samců feromony. Feromonové odparníky (Isonet L plus, Isonet LE, RAK 1+2 M) musí být podle metodiky rovnoměrně rozmístěny po ploše. Tím, že jsou koncentrovanější než feromony produkované samičkami motýlů, dojde ke zmatení samečků. Vzhledem k tomu, že může nastat situace, kdy nalétnou do vinice oplodněné samičky, je vhodné alespoň po obvodu, při objevení housenek doplnit metodu matení samců použitím přípravků na bázi Bacillus thuringiensis (Lepinox Plus). Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Lepinox nepoužívejte při teplotách pod 15 °C, optimální účinnost je při teplotách nad 18 °C.

Pokud na rizikových lokalitách dojde k projevu fyziologické poruchy - vrcholové chlorózy révy (kalcióza), je třeba postižené porosty co nejdříve a opakovaně ošetřit (2–4× v intervalu 10–14 dní) speciálními prostředky nebo listovými hnojivy s obsahem železa, nejlépe v chelátové vazbě. K ošetření lze použít přípravky: Ferosol, Fytovit, Tenso Fe, Tenso Cocktail, Vinofert Plus, Harmonie Železo případně i další (podle návodu k použití). Opakovaně je možno použít i roztok zelené skalice v koncentraci 0,2–0,4 % + 0,04–0,08 % kyseliny citronové.

U náchylných odrůd révy: André, Frankovka, Müller-Thurgau, Ryzlink vlašský, Tramín, Zweigeltrebe aj. se může v období dozrávání projevit i abiotické odumírání třapiny hroznů (fyziologické ochrnutí stopek) s případným následným poškozením (za vlhka) šedou hnilobou. Škodlivost podporuje chlad a vlhko během kvetení. Tato porucha - nedostatek přijatelného hořčíku, případně i vápníku a vyšší hladina draslíku - se projevuje tak, že na začátku zaměkání bobulí zaschnou stopky, případně i třapina a bobule vadnou a zůstanou kyselé. Při akutním nebezpečí se ošetření provádí na počátku zaměkání (nejpozději při prvních příznacích) 2x po 7 až 10 dnech chloridem vápenatým a hořečnatým (CaCl2 - 0,5 % a MgCl2 - 0,5 %), případně listovými hnojivy se zvýšeným obsahem hořčíku, vápníku (Harmonie Vápník, Wuxal Sus Kalcium, ...). K dlouhodobé ochraně je potřebné vyhnojení podle výsledků rozboru půdy.

Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/ a podrobnosti o révě vinné na www.obec-jaroslavice.cz/aktualne/vinarske-aktuality/www.ekovin.cz/.

Šedá hniloba hroznů révy
Šedá hniloba hroznů révy

Padlí révy (vlevo) a plíseň révy (vpravo)
Padlí révy (vlevo) a plíseň révy (vpravo)

Příznaky vrcholové chlorózy révy
Příznaky vrcholové chlorózy révy

Abiotické odumírání třapiny hroznů
Abiotické odumírání třapiny hroznů

Zelenina

Okurky

Podle potřeby pravidelně ošetřujte porosty proti plísni dýňovitých (plíseň okurková, Pseudoperonospora cubensis) v závislosti na infekčním tlaku, intenzitě růstu a použitém přípravku. Z hlediska komplexní ochrany mají význam všechna preventivní opatření, která zabraňují ovlhčení listů nebo zkracují dobu ovlhčení listu (větrání, racionální závlaha, vertikální vedení) a využívání tolerantních odrůd. Pro zlepšení pokryvnosti postřiku je vhodné přidat ke kontaktním přípravkům smáčedlo. Za deštivého počasí ošetřujeme v 7denních intervalech (během sklizně většinou vždy po sběru plodů) s dodržením předepsaných ochranných lhůt. Za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Můžete aplikovat povolené přípravky. Dle metodiky lze preventivně aplikovat i registrovaný biopreparát Polyversum.

Případně podle intenzity výskytu porosty ošetřete i proti sviluškám, mšicím, plošticím a třásněnkám. Stejní škůdci mohou škodit i na paprikách. Na tyto škůdce aplikujte některý z povolených přípravků s přídavkem smáčedla. Pozor na dodržení ochranné lhůty!

Plíseň dýňovitých na okurce
Plíseň dýňovitých na okurce

Cibule

Obdobná situace je u plísně česnekovitých (plíseň cibulová, Peronospora destructor). Výskyt choroby podporuje teplejší počasí a počasí se střídavými teplotami mezi 5 až 23 °C, vysoká vzdušná vlhkost, rosy a dešťové srážky. Ošetřujeme v 7 až 14denních intervalech podle průběhu počasí a průběhu epidemie. V případě silného infekčního tlaku (při deštivém počasí) lze interval ošetření zkrátit. Pro zvýšení účinnosti se doporučuje přidat do postřikové jíchy smáčedlo. V případě silného infekčního tlaku (při deštivém počasí) lze interval ošetření zkrátit. Podle metodiky je možné preventivně aplikovat i registrovaný biopreparát Polyversum.

Nejčastější skládková choroba cibule kuchyňské - botryotiniová hniloba česnekovitých (krčková hniloba, Botryotinia porri) je do značné míry ovlivňována i termínem a způsobem sklizně. Cibule na uskladnění by se nikdy neměla sklízet později než v době, kdy asi dvě třetiny rostlin již mají polehlou („zalomenou“), ale stále ještě zelenou nať. Ta by se měla odstranit z cibule až po důkladném zaschnutí natě. Cibule pěstovaná ze semene (z přímých výsevů) je krčkovou hnilobou napadána mnohem méně než cibule vypěstovaná ze sazečky. Rovněž preventivní aplikace přípravků: Ortiva, Rovral Aquaflo, Switch snižuje napadení touto chorobou.

Plíseň česnekovitých na cibuli
Plíseň česnekovitých na cibuli

Botryotiniová hniloba česnekovitých
Botryotiniová hniloba česnekovitých

Rajčata

Sledujte signalizaci na první výskyty plísně rajčete (Phytophthora infestans) a septoriovou skvrnitost rajčete (Septoria lycopersici). Zvláště porosty rajčat pěstované v uzavřených polohách, je nutno dle potřeby i opakovaně preventivně ošetřit některým z registrovaných přípravků: Acrobat MZ WG, Antre 70 WG, Banco 500SC, Dithane DG Neotec, Dithane M 45, Infinito, Nautile DG, Novozir MN 80 New, Ortiva, Ridomil Gold MZ Pepite aj. Při ošetření platí obdobné zásady jako při ošetřování brambor. Nejdůležitější je včasná preventivní ochrana. Při slabším napadení se doporučuje i mechanické odstraňování již napadených listů a plodů, aby se z porostu odstranily zdroje infekce, při silném napadení je vhodné odstranit i celé napadené rostliny. Ohroženy mohou být zejména porosty s pravidelnou zálivkou a dále porosty na lokalitách, kde byly zaznamenány silné bouřkové srážky. Měďnaté přípravky: Flowbrix, FunguranProgress, Kocide 2000, Kuprikol 250 SC, Kuprikol 50 aj. mohou prodloužit vegetační dobu.

Porosty napadené molicí skleníkovou možno ošetřit přípravky: Chess 50 WG, Ninja, Plenum, případně pyretroidy: Karate se Zeon technologií 5 CS, Scatto aj.

Plíseň rajčete na listech
Plíseň rajčete na listech

Plíseň rajčete na plodech
Plíseň rajčete na plodech

Septoriová skvrnitost rajčete na listech
Septoriová skvrnitost rajčete na listech

Koštáloviny

Na košťálovinách škodí, kromě mšice zelné, dřepčíků a květilky zelné, rovněž molice vlaštovičníková. Molice vlaštovičníková nejvíce škodí na růžičkové kapustě, brokolici a na kadeřávku, květilka zelná na květáku a dřepčíci zejména na druzích, které nemají na listech voskovou vrstvičku (ředkve, ředkvičky a pekingské zelí). Porosty ošetřete při zjištění prvních výskytů škůdce (podle signalizace) registrovanými přípravky s přídavkem smáčedla a ošetření dle potřeby opakujte.

Na všech brukvovitých kromě housenek běláska zelného a běláska řepového způsobují velké škody housenky můry zelné a můry kapustové, jejichž housenky žijí skrytě a provrtávají hlávky, které následně zahnívají. Porost ošetřete, dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná. Přípravky je vhodné aplikovat s přídavkem smáčedla.

Obdobně mohou vyvinuté hlávky poškodit chodbami i slimáci a slimáčci.

Na výsevech pekingského zelí pravidelně škodí dřepčíci. Dobrou ochranou proti nim je pokrýt záhony po výsevu netkanou textilií.

Z chorob na porostech pekingského zelí značně škodí a místy i na kapustě a skladovaném hlávkovém zelí alternariová skvrnitost brukvovitých (Alternaria brassicae). Prakticky napadá všechny druhy brukvovitých rostlin. Primárním zdrojem infekce je osivo z napadených porostů. V omezeném množství přežívají původci choroby i na napadených rostlinných zbytcích v půdě. Velmi důležitým zdrojem infekce jsou také porosty ozimé řepky. Za vegetace se choroba šíří prostřednictvím konidií, které jsou roznášeny větrem. Rozvoj choroby podporuje vlhké počasí, nevhodné zavlažování a přehnojení dusíkem. Proto základem ochrany je výsev uznaného (namořeného) osiva ze zdravých semenných porostů, střídání plodin v dostatečných časových odstupech, dostatečná prostorová izolace porostů brukvovité zeleniny od porostů řepky, včasná a důsledná likvidace napadených částí a posklizňových zbytků, vhodný způsob závlahy, nepřehnojování dusíkem a nepříliš husté porosty. V místech s pravidelným výskytem této choroby je možné porost pekingského zelí ošetřit přípravkem: Rovral Aquaflo, Signum, u ostatních brukvovitých fungicidem: Askon, Luna Experience, Ortiva, Zato aj. Ochranu musíte provést již při objevení se prvních příznaků choroby. Pozor na ochrannou lhůtu! Nejlepší ochranou je zdravé namořené osivo.

Zelí poškozené žírem housenek motýlů
Zelí poškozené žírem housenek motýlů

Alternariová skvrnitost brukvovitých
Alternariová skvrnitost brukvovitých

Silně napadení alternariovou skvrnitostí brukvovitých
Silně napadení alternariovou skvrnitostí brukvovitých

Pór

Na odrůdách letního typu póru škodí rzivost česnekovitých (Puccinia alli), ohrožené porosty lze ošetřit povolenými přípravky.

Na menších plochách může také silně škodit vrtalka pórová. Nejvíce bývají poškozovány pozdní odrůdy póru druhou generací tohoto škůdce. Ochrana spočívá hlavně v nepřímých agrotechnických opatřeních. Důležité je pěstovat cibulovou zeleninu v co největší vzdálenosti od loňských pozemků. Pyretroidy se aplikují s přídavkem smáčedla v době letu dospělců před vykladením vajíček. K dosažení dostatečné účinnosti je nutná cílená ochrana na základě sledování letu mušek podzimní generace (srpen, září) na lepových deskách. Ošetření je účelné jen v době hromadného letu mušek kladoucích vajíčka. Pro zajištění účinku je vhodné ošetření 2–3× opakovat. Na zahrádkách a menších plochách pěstovaného póru je poměrně dobrou ochranou včasné (tj. před letem dospělců) pokrytí rostlin netkanou textilií.

Rzivost česnekovitých na póru
Rzivost česnekovitých na póru

Puparia vrtalky pórové
Puparia vrtalky pórové

Celer

Na celeru sledujte výskyt septoriové skvrnitosti listů celeru (Septoria apiicola). Choroba se přenáší semenem. Porost ošetřete při prvních příznacích choroby některým z povolených přípravků. V intervalu 10 až 14 dnů ošetření opakovat. Nejlepší ochranou je zdravé namořené osivo, popřípadě osivo nejméně 3 roky staré.

Septoriová skvrnitost listů celeru
Septoriová skvrnitost listů celeru

Mrkev

Kromě merule mrkvové, mšice mrkvové a mšice hlohové škodící i na kořenech mrkve, je jedním ze závažných škůdců mrkve pochmurnatka mrkvová. Způsobuje známé nepravidelné chodbičky pod povrchem kořenů. Napadený kořen je nahořklý a brzy po uskladnění hnije. Poškození pochmurnatkou je vstupní branou pro druhotné infekce. Může značně poškozovat rovněž i celer, pastinák, petržel. Škůdce má 2–3 generace za rok. První generace se objevuje ve druhé polovině května. Druhá generace nalétává od konce července do konce srpna. Přednostně jsou napadány husté porosty a vlhčí, před větrem chráněná stanoviště. Preventivní ochranou je dobrá agrotechnika, hluboká orba, odstraňování posklizňových zbytků po sklizni. Pěstování v místech s větším prouděním vzduchu na hrůbcích (jako brambory), nehnojit chlévskou mrvou či močůvkou. Účinnou mechanickou ochranou je pokrytí porostů netkanými textiliemi. Účinná chemická ochrana je pro dlouhodobé kladení vajíček dosti problematická.

Příznaky poškození pochmurnatkou mrkvovou
Příznaky poškození pochmurnatkou mrkvovou

Okrasné dřeviny

Jalovce

V létě mohou větve jalovců (Juniperus) prosychat v důsledku napadení štítenkami (štítky velikosti 1–2 mm), které mohou na sušších lokalitách některé citlivé kultivary (Juniperus chinensis pfitzeriana, spiroket aj.) postupně úplně zničit. Nejúčinnější je opakované ošetření kombinací pyretroidů s organofosfáty, případně neonikotinoidy s přídavkem smáčedla.

Hnědnutí a prosychání větví jehličnanů (zejména na slunných stanovištích) může způsobovat i napadení sviluškami. V tomto případě aplikujte některý z akaricidů: Nissorun 10 WP, Vertimec 1.8 EC, Floramite 240 SC.

Růže

Mnohé odrůdy růží jsou kromě mšic již od časného léta napadány houbovou chorobou – černá skvrnitost růží (Marsonina rosae) a místy i padlím růžovým (Sphaerottheca pannosa var. rosae). Již od května může na některých růžích také škodit rez růžová (Phragmidium mucronatum). Na všechny tři choroby použijte povolené přípravky. Na padlí dobře působí i sirnatý přípravek Kumulus WG, Discus, Talent.

Přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a dodržením ochranných lhůt.

Štítenky na jalovci
Štítenky na jalovci

Černá skvrnitost růží
Černá skvrnitost růží

Rez růžová
Rez růžová

Padlí růžové
Padlí růžové

Shrnutí

Tak jako v předcházejícím období je potřeba sledovat ze škůdců výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů a rovněž i různých ploštic.

Pozor na šíření houbových chorob na cukrovce, bramborách, rajčatech, cibuli, okurkách, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách. Na internetových stránkách ÚKZÚZ - www.eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ jsou výskyty a teplotní modely vývoje fytofágních druhů hmyzu i dalších živočišných škůdců a modely epidemií houbových chorob.

Při ošetřování je vhodné u speciálních kultur přidat k pesticidu i listové hnojivo, aby se vyrovnaly případné výkyvy v příjmu živin kořeny.

U směsí (TM) neuvedených na etiketě pozor u porostů navštěvovaných včelami.

 

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červenec a srpen 2017

Padlí jabloně
Obaleč švestkový - housenka
Moniliniová hniloba broskve
Dírkovitost listů peckovin na listech třešně
Suchá skvrnitost listů peckovin - slivoň
Strupovitost peckovin na meruňce
Padlí broskvoně na plodu
Fyziologická skvrnitost jablek
Šedá hniloba hroznů révy
Padlí révy (vlevo) a plíseň révy (vpravo)
Příznaky vrcholové chlorózy révy
Abiotické odumírání třapiny hroznů
Plíseň dýňovitých na okurce
Plíseň česnekovitých na cibuli
Botryotiniová hniloba česnekovitých
Plíseň rajčete na listech
Plíseň rajčete na plodech
Septoriová skvrnitost rajčete na listech
Zelí poškozené žírem housenek motýlů
Alternariová skvrnitost brukvovitých
Silně napadení alternariovou skvrnitostí brukvovitých
Rzivost česnekovitých na póru
Puparia vrtalky pórové
Septoriová skvrnitost listů celeru
Příznaky poškození pochmurnatkou mrkvovou
Štítenky na jalovci
Černá skvrnitost růží
Rez růžová
Padlí růžové

Související články

Ziskové pěstování obilnin a řepky s Cortevou

12. 04. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 699x

Novinky společnosti Nufarm pro rok 2024

11. 04. 2024 Ing. Stanislav Hospůdka; Nufarm Ochrana obecně Zobrazeno 226x

Rezidua přípravků na ochranu rostlin

08. 04. 2024 Prof. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D.; Masarykova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 342x

Zhodnocení výskytu biotických škodlivých činitelů lesa v roce 2022 a 2023

30. 03. 2024 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Ochrana obecně Zobrazeno 235x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail