BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2016

19. 04. 2016 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 12476x

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin. Hálčivec jabloňový je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) a strupovitost hrušně (Ventura pyri) v bionomii si jsou podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech.

Varistar

Ovocné stromy

Jádroviny

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin.

Ze škůdců škodí především obaleči pupenoví, svilušky a různé druhy mšic. Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná a zobonoska ovocná. Na hrušních může také škodit rez hrušňová a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová. V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky, nejčastěji zobonoska jablečná, nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních.

S postupujícím oteplováním narůstají v posledních letech výskyty a škodlivost roztočů na ovocných i okrasných výsadbách. Nejedná se jenom o svilušky, ale také o různě vlnovníky a hálčivce.

Hálčivec jabloňový

Hálčivec jabloňový je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Poškození začíná být zjevné od začátku až poloviny června. V suchých letech jsou listy bez lesku, horní strana listů se zbarvuje dohněda a lžícovitě se prohýbá a roluje. Stromy mají stříbřitý nádech. Při silnějším výskytu dochází i k opadu listů a k zasychání vrcholků letorostů. Pokud se přemnoží již v době květu, může poškodit odrůdy náchylné ke rzivosti: Golden Delicious, Elstar, Idared aj. Plody jsou na povrchu rzivé a slupka je drsná. Dospělci hálčivce jsou kapkovití bledě žlutobílí, 0,6–0,18 mm velcí roztoči a mají jen dva páry končetin. Přezimují samice v prasklinách kůry nebo v pupenech a na jaře kladou vajíčka. Hálčivec má i 10–12 překrývajících se generací za rok. Maximální populační hustota je v srpnu. Ve výsadbách jabloní se však běžně vyskytují přirození nepřátelé hálčivce jabloňového: Zetzilica mali, Euseius finlandicus, Typhlodromus pebibis, Amblyseius andersonii. Pokud si je nezredukujete nevhodnou chemickou ochranou, počet přezimujících hálčivců běžně nebývá velký a příliš rychle se nepřemnoží.

Hálčivec a vlnovník hrušňový

Hálčivec hrušňový při jarním přemnožení napadá rašící listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. V Polabí byl tento roztoč zjištěn i na jabloních.

Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci, zejména vlnovník hrušňový způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový. Všichni uvedení roztoči patří do příbuzenstva roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné. Vyskytují se většinou na starších hrušních, ale občas se najdou i na mladých výpěstcích v ovocných školkách, protože z mateřských stromů se lehce přenesou napadenými očky při očkování nebo roubování. Oplodněné samičky škůdce přezimují v pupenech nebo v prasklinách kůry.

Chemické ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit. Přípravky registrované na hálčivce nejsou v ČR do jádrovin povoleny, ale lze předpokládat účinnost akaricidů používaných proti sviluškám. Při silnějším napadení v předcházejícím roce můžeme stromy ošetřit (obdobně jako révu vinnou) na jaře po vyrašení a za 10–14 dnů ošetření opakovat akaricidem Sanmite 20 WP, případně i sirnatými přípravky, např. Kumulus WG aj. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Poškození listů vlnovníkem hrušňovým
Poškození listů vlnovníkem hrušňovým

Poškození listů vlnovníkem švestkovým
Poškození listů vlnovníkem švestkovým

Poškození listů vlašského ořešáku vlnovníkem
Poškození listů vlašského ořešáku vlnovníkem

Zobonosky na ovocných dřevinách

Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci, kteří mají charakteristický dlouhý nosec. Jsou 4,5–7,5 mm dlouzí, různě leskle kovově zbarvení - purpuroví, bronzoví, fialoví a často zlatozelení. Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná a zobonoska ovocná. Oba druhy z jara škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají. Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů. Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických „doutníků"“. Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková. Larvy se vyvíjejí ve spadlých plodech, nakousnutých prýtech a listech. Dorostlé larvy se zavrtávají do půdy. Buď přezimují, nebo se z nich ještě na podzim v témže roce vyvinou dospělci, kteří vyžírají pupeny ovocných dřevin a přezimují v půdě, ve spadaném listí nebo jiných úkrytech.

Výskyt brouků lze monitorovat navázáním pásů vlnité lepenky na kmeny stromů. Pásy se navazují koncem srpna. Na zahradách lze brouky likvidovat v pásech z vlnité lepenky nebo setřásat do plachty a ničit, případně sbírat opadané plody s larvami.

Při silnějším napadení, které se nejlépe určuje sklepáváním brouků z větví nebo prohlížením mladých plůdků nebo letorostů, je vhodné po odkvětu provést ošetření povolenými neonikotinoidy: Calypso nebo Mospilan.

Poškození plůdků zobonoskami
Poškození plůdků zobonoskami

Mera skvrnitá

Mera skvrnitá je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Na rozdíl od mery jabloňové, jenž přezimuje ve stadiu vajíček, přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví. Od konce února při teplotách nad 9 °C samičky kladou vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy se líhnou již před květem a sají na rašících listech i květních pupenech. Po třetím svlékání na líci listů a později i na letorostech a plůdcích. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví. Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení snižuje výnosy a oslabuje stromy. Má 3 až 4 generace ročně. Podzimní hnědočervená forma s velkými černými skvrnami je velká 3 až 4 milimetry. V listopadu se uchylují do zimních úkrytů.

Preventivní opatření - Podpora přirozených nepřátel, mezi které patří drobné dravé ploštice z čeledi Anthocoridae (rody AnthocorisOrius aj.), slunéčka, především dvoutečné, čtrnáctitečné a momentálně nejvíce rozšířené invazní slunéčko Harmonia axyridis. Významnou roli také hrají parazitoidi (např. Trechnites psyllae), škvor obecný, zlatoočka, pavouci a další živočichové. Nepřehnojovat rostliny dusíkem. Správný řez stromů. Omezení používání širokospektrálních insekticidů.

Ochrana - Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace mery vůči pyretroidům a organofosfátům. Na těchto lokalitách je třeba aplikovat již v předjaří řepkový olej (Ekol, Biool) s kaolinem a 2–3× po 7–10 dnech opakovat nebo Rock Effect. Toto ošetření omezí pohyb, dezorientuje a omezuje kladení přezimujících samiček. Na zjištěná vajíčka a nymfy je vhodné použít přípravek Sanmite 20 WP, na nymfy SpinTor a na pozdější ošetření proti dospělcům Vertimec 1.8 EC. Ošetření proveďte proti první generaci již před květem a proti druhé generaci v polovině května. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli.

Rzivost hrušně

Tato nápadná houbová choroba (Gymnosporangium sabinae) zejména postihuje listy hrušní. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů. Jedná se o dvoubytnou rez, jejímž mezihostitelem (sekundárním hostitelem) je rod hrušeň a hlavním (primárním) hostitelem některé druhy jalovce - především j. čínský a zvláště jeho některé kultivary - j. prostřední (J. x media). Někdy uváděný jalovec klášterský je napadán jen ojediněle. Hostiteli rzi hrušňové nejsou příbuzné rody čeledi cypřišovité - cypřišek, zerav a zeravec. Rzivost hrušně je škodlivé onemocnění jak pro hrušeň, tak pro hostitelské druhy jehličnanů. Napadené jalovce mají světlejší zabarvení, slabší růst, někdy zasychají větvičky a pro hrušně zůstávají trvalým zdrojem infekce. Silně napadené keře mají nižší tržní i sadovnickou hodnotu.

Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (min. 150–200 m) a výběr nehostitelských druhů jehličnanů a méně náchylných odrůd. Lze využít i chemickou ochranu, která by měla být preventivní, tj. před vznikem infekce. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzivostí, pokud se použijí v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Jde např. o přípravky: Difcor 250 EC, Score 250 EC, Delan 700 WDG, Luna Experience, Talent aj.

Strupovitost

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) a strupovitost hrušně (Ventura pyri) v bionomii si jsou podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Plodnice (pseudoperithecia) i askopory jsou si morfologicky velmi podobné. Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, často se deformují a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Hlavní období primární infekce je zpravidla u jabloní od fáze růžového poupěte do období 2 týdnů po odkvětu, kdy se z plodnic uvolňuje nejvíce askospor. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Při šíření strupovitosti hrušně proto mají velký význam i primární konidiové infekce, které se uvolňují z konidioforů na napadených letorostech.

Základem úspěšné ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben až červen) pomocí kvalitní (preventivní i kurativní) chemické ochrany, prováděné na základě sledování průběhu počasí v intervalu 7–14 dní některým z registrovaných přípravků: Antre 70 WG, Atos, Belis, Captan 80 WP, Clarinet 20 SC, Delan 700 WDG, Difcor 250 EC, Dithane DG NeoTec, Domark 10 EC, Flint Plus, Fontelis, Gladius 450 SC, Chorus 50 WG, Luna Experience, Merpan 80 WG, Minos, Mythos 30 SC, Polyram WG, Score 250 EC, Signum, Sulfurus, Syllit 400 SC, Talent, Tercel, Thiram Granuflo, Vedette aj. Pro ekologické zemědělství je k dispozici: Cuprosin Progres, Defender, Kumulus WG, Sulfonac 80WG, Sulfurus.

Strupovitost jabloně
Strupovitost jabloně

Padlí jabloně

Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při silnějším napadení dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků až k zasychání silně napadených letorostů a následné zmenšení velikosti plodů.

Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a v lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy). Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7 až 14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku přípravky: Belis, Clarinet 20 SC, Cyflamid 50 EW, Discus, Domark, Flint Plus, Fontelis, Luna Experience, Score 250 EC, Signum, Kumulus WG, Sulfonac 80WG, Sulfurus, Talent, Tercel, Topas 100 EC, Zato 50 WG, aj., Pro ekologické zemědělství Kumulus WG, Sulfonac 80 WG, Sulfurus.

Antirezistentní strategie

Z důvodu zabránění nebo alespoň oddálení nástupu rezistencí se doporučuje dodržovat tyto zásady antirezistentní strategie:

- nepoužívat sólo aplikace strobilurinových (triazolových) fungicidů, ale kombinovat je s kontaktními fungicidy (captan, dithianon, mancozeb, thiram, tolylfluanid apod.);

- používat plné dávky strobilurinů (triazolů) ve směsi;

- nepoužívat blokové aplikace stejných látek (skupin);

- v případě potvrzení rezistence je nutné vyřazení přípravku ze systému ochrany.

Mšice

Na jabloních také škodí monocyklická (má jen jeden okruh hostitelských rostlin) mšice jabloňová. Přezimují vajíčka v blízkosti květních a listových pupenů na kůře větví a na jabloňových letorostech. V dubnu se líhnou larvy. Mšice sají na spodní straně listů. Okřídlené samičky se rozlétávají a zakládají kolonie na dalších stromech. Je často přehlížena, protože je žlutozelená a nemění barvu poškozených listů a letorostů. Při silnějších výskytech, kromě poškození mladých letorostů, které zasychají, poškozuje také plody. Napadené plody podle stupně poškození buď opadnou, nebo zůstanou drobné, nahloučené, zelené, deformované bez chuti až do sklizně. Tato mšice škodí na jabloních celoročně.

Nápadnější poškození způsobují mšice rodu Dysaphis, např. dicyklická mšice jitrocelová. Napadené listy se zkrucují a zbarvují do červena. Již koncem května a v červnu přelétají tyto mšice ze zimního hostitele na jitrocele. Na jabloně se opět vracejí až v září.

Lokálně se může škodlivě přemnožit rovněž i mšice vlnatka krvavá. V létě tvoří na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité (voskové) povlaky pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech způsobuje nádorky, později infikované různými houbami.

Účinná ochrana proti mšicím je po odkvětu při zjištění prvního výskytu, nejpozději však do konce června (většina dicyklických mšic již koncem května začíná dřeviny opouštět) u většiny ovocných dřevin, povolenými přípravky: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Substral Careo Ultra, Pirimor 25 WG. Tyto insekticidy jsou šetrné k užitečnému hmyzu. I běžně používané organofosfáty: Reldan 22, Bi-58 EC nové, Perfekthion jsou v sadech za vegetace podstatně šetrnější než levnější pyretroidy, které není vhodné v sadech používat. Případně jen v nejnutnějších případech je aplikovat v časném předjaří na přemnožené přezimující škůdce.

Mšice jabloňová
Mšice jabloňová

Mšice hrušňová
Mšice hrušňová

Kolonie mšice vlnatka krvavá
Kolonie mšice vlnatka krvavá

Poškození listů mšicí třešňovou
Poškození listů mšicí třešňovou

Svinování listů broskvoně mšicí hnízdotvornou
Svinování listů broskvoně mšicí hnízdotvornou

Broskvoně

Mšice

Broskvoně jsou kromě kadeřavosti také poškozovány mšicí broskvoňovoumšicí hnízdotvornou. Toto poškození bývá mnohdy zaměňováno s kadeřavostí. Kalamitní výskyty mšic redukují jejich přirození nepřátelé - slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci a někteří draví roztoči. Proto k ošetření vždy upřednostňovat jen takové přípravky, které tyto hmyzí predátory šetří a neničí.

Třešně, višně, meruňky

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete např. přípravkem: Pirimor 25 WG, Calypso 480 SC.

Na rizikových polohách ošetřujeme višně proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) přípravky: Delan 700 WDG, Syllit 400 SC, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEWTalent, Antre 70 WG, Signum.

Meruňky ošetřujeme proti hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma) přípravky: Syllit 400 SC, Novozir MN 80 NEW, Talent a Zato 50 WG.

Švestky a renklódy

Pilatky

Švestky a renklódy (zejména raně kvetoucí odrůdy) jsou místy silně poškozovány pilatkou švestkovoupilatkou žlutou. Jedná se o drobné vosičky, které v období květu slivoní nalétávají na stromy a při dokvétání kladou vajíčka do květů. Vylíhlé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Každá housenice může zničit i několik plůdků.

Chemická ochrana se provádí při dokvétání slivoní, počátkem opadu květních plátků přípravky: Calypso 480 SC. Na zahradách můžete poškození plůdků tímto škůdcem také podstatně snížit včasným vyvěšením bílých lepových desek před květem, alespoň 4 ks/strom z jižní strany.

Vlnovníci

Pěstitelům švestek také již více let (zejména v nových výsadbách) dělá starost vlnovník višňový, způsobující kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v jehož důsledku se letorost mění na „koště“ a u silněji napadených stromů rovněž způsobuje i kornatění slupky na plodech, které kvůli tomu během růstu praskají a trpí klejotokem. Vlnovník višňový je především známý jako významný škůdce slivoní (meruněk i broskvoní) ve školkách. Při silném napadení slivoní ve školkách dochází k poškození terminálních vrcholů letorostů a následnému nežádoucímu větvení letorostů - metlovitostí. Přezimují samičky pod pupeny letorostů, a tak se roznášejí při očkování ze zamořených matečnic. Při rašení se matečnice a nejlépe i očkovanci ošetří přípravky: Nissorun 10 WP, Sanmite 20 WP. Dobře účinkují i sirnaté přípravky, např. Kumulus WG. Pokud bylo napadení silné, je vhodné ošetření za 10–14 dní zopakovat. Ošetření pesticidy lze provádět na počátku vegetace proti přezimujícím samičkám nejlépe v době, kdy dochází k nalévání pupenů slivoní. Při silném napadení je vhodné ošetření opakovat i v průběhu vegetace - koncem léta tak, aby se zabránilo samicím v jejich přesunu a osídlení pro ně vhodných míst k přezimování. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravé roztoče. Při silnějším výskytu štítenek a puklic, je vhodné po vyrašení v době hromadného rozlézání nymf, aplikovat oleopřípravky a případně Mospilan 20 SP.

Mšice

Na slivoních také škodí různé druhy mšic. Mšice kromě poškození listů a mladých letorostů přenášejí virové choroby, u slivoní zejména virové neštovice slivoně (virovou šarku švestek - Plum pox virus).

Angrešt a rybíz

Hnědě padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu se ošetřují proti hnědému padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) při rašení (před květem) a opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5 až 10 dní (dodržet ochranou lhůtu) povolenými přípravky Discus, Zato, Topas 100 EC, Americké padlí Stop a sirnatými přípravky Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus nebo bio-přípravky: Bioan, Bioblatt, Bioton aj. podle návodu k použití, nejlépe preventivně počátkem kvetení a nejpozději po odkvětu. Tzv. rezistentní (odolné) odrůdy se musí ošetřit alespoň preventivně, nejlépe počátkem kvetení. K aplikovaným přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo.

Účinný je také postřik keřů po sklizni.

Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a 1× po sklizni.

Výskyt onemocnění můžete také omezit vhodnou agrotechnikou - otevřená poloha, menší vzdušná vlhkost, střední půdy, vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem) a hlubším řezem, tj. vzdušnou korunkou stromků či keřů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách upřednostnit odrůdy odolné této chorobě.

Mšice

Na rybízu škodí především mšice rybízová projevující se červenofialovými „puchýři“ na listech a na vrcholcích výhonků mšice srstková.

Hnědé padlí angreštu
Hnědé padlí angreštu

Poškození listů červeného rybízu mšicí rybízovou
Poškození listů červeného rybízu mšicí rybízovou

Poškození listů černého rybízu mšicí rybízovou
Poškození listů černého rybízu mšicí rybízovou

Jahodník

Na jaře kulturu jahod očistíme od starých listů a zahušťujících odnoží, přihnojíme a dle potřeby ošetříme proti roztočíku jahodníkovému a případně i proti antraknóze jahodníku přípravkem Ortiva, Zato 50 WG.

Roztočík jahodníkový

Roztočík jahodníkový je mikroskopický, 0,15 mm velký roztoč (pouhým okem neviditelný), způsobující sáním kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů napadených rostlin. Při silnějším napadení listy hnědnou a zasychají. Napadené rostliny jsou zakrnělé, téměř nerostou a nevytváří šlahouny. V následujícím roce nasazují podstatně méně květních poupat a plody se špatně vyvíjejí, jsou drobné, nekvalitní. Bez ošetření rostliny během dvou až tří let hynou. Během roku má až 7 překrývajících se generací. Nejvíce se množí v dubnu a na vrcholu léta. Jeho výskyt a šíření podporuje zapojený porost a především suché a teplé počasí. Pasivně se šíří větrem a zejména vysazením napadené sadby. Kromě jahodníků na záhonech také ve sklenících napadá a poškozuje mladé papriky a další zeleninu, begonie, jiřinky, fuchsie, gerbery, bramboříky, kapradiny a mnohé další skleníkové rostliny.

Vysazovat jenom zdravou uznanou sadbu na místo, kde se roztočík nejméně 3 roky nevyskytoval. Přerušení souvislého porostu, a tím omezení přelézání škůdce na další rostliny. Zakrnělé silně napadené rostliny odstranit a zlikvidovat.

Ošetření je třeba provádět zblízka, větším objemem postřikové jíchy a pod vysokým tlakem, směřujícím především do středu trsů (srdéček rostlin). První ošetření se doporučuje na jaře v době rašení, nejpozději před začátkem tvorby poupat. Další ošetření je možné provádět až po sklizni plodů. Po sklizni je před ošetřením vhodné předem u porostu odstranit listy (cca 5 cm nad zemí). Ošetření případně možno po 3–5 dnech 2–3× opakovat. K ošetření jsou registrované přípravky: Sanmite 20 WP, Vertimec 1.8 EC. Případně je možno podle návodu v zapojených porostech aplikovat rozhozem substrátu s bioagens (dravého roztoče) na rostliny: Biolaagens ACu (Amblyseius cucumeris), Spical (Amblyseius californicus). Tato ošetření účinkují i proti svilušce chmelové.

Květopas jahodníkový

V ohrožených porostech se před květem jahodníku také provádí ochrana proti květopasu jahodníkovému, který je schopen zničit až 80 % sklizně. Jsou to 2–4 mm dlouzí, tmaví až černí nosatci, kteří nakusují stopky květních poupat, do kterých kladou vajíčka. Poupata vadnou, zasychají a opadávají. Přezimují brouci na nejrůznějších místech. Na jahodnících začínají úživný žír obvykle ve druhé polovině dubna až počátkem května v době, kdy začínají kvést jabloně. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků. Poté se brouci stěhují na později kvetoucí růžokvěté rostliny (maliník, ostružiník). Larvy se vyvíjejí a kuklí ve spadlých zaschlých poupatech. Do roka se vyvine jedna generace. Prahová hodnota pro ošetření je, pokud se prohlídkou 10 rostlin zjistí více než 20 % poškozených poupat (nakouslé květní stopky, zavadlá poupata).

Chemická ochrana se provádí v době před květem pyretroidy: Agrion Delta, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon tech. 5 CS, Samuraj či Calypso 480 SCReldan 22.

Šedá hniloba jahod

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad výskytu šedé hniloby jahod, syn. plíseň šedá (Botrytis cinerea). Nejcitlivější k infekci jsou květy dva až tři dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Přímé infekce plodů jsou již méně významné. Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po sedmi dnech zopakujte povolenými přípravky: Switch, Teldor 500 SC, Prolectus, Grisu, Rovral Aquaflo, Signum, Minos, Mythos 30 SC, Thiram Granuflo aj. a biopreparátem Polyversum. Dávka aplikační kapaliny je minimálně 1000 l/ha.

Réva vinná

Halčivec a vlnovník

Kadeřavost (akarinózu) a plstnatost (erinózu) listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých vlnovník viničný, syn. hálčivec révovývlnovník révový, syn. vlnovníkovec révový. Roztoči způsobují největší škody na počátku vegetace, kdy napadají rašící očka a mladé letorosty. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá. Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. U plstnatosti jsou na listech velice nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují), avšak z hlediska skutečné škodlivosti jsou méně významné. Tito drobní roztoči přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů.

Ochrana: Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky kadeřavosti nebo plstnatosti. Sirnatý přípravek Kumulus WG se aplikuje při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Organický akaricid Sanmite 20 WP se aplikuje nejlépe po vyrašení révy. Toto ošetření omezí i případné výsky svilušky ovocné.

Přirozenými nepřáteli fytofágních roztočů (svilušek, hálčivců a vlnovníků) jsou draví roztoči. Jako biologická ochrana proti nim se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri - pod obchodními názvy Biolaagens–TP a Typhlodromus pyri - který ve vinicích přezimuje a je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě. Ale je nutné řídit se seznamy povolených přípravků doporučovaných dodavatelem konkrétní populace dravého roztoče.

Ostatní ochrana

Podle signalizace ošetřujeme proti první generaci obalečů - obalečíku jednopásémuobaleči mramorovanému. Ošetřují se jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt). Za suchého a teplého počasí se podle signalizace doporučuje ošetřovat i proti padlí.

Zobonoska révová svinuje listy
Zobonoska révová svinuje listy

Poškození listů révy hálčivcem révovým
Poškození listů révy hálčivcem révovým

Zelenina

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Plži

Na vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky a plzáky. Díky ideálním podmínkám, které jsou v zahradnických kulturách, je škodlivost plžů trvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby.

Proti slimákům jsou povoleny tyto návnadové přípravky: Mesurol Schneckenkorn*, Lumex, Metin, Slimax, Vanish Slug Pellets, Ferramol, Sluxx HP, Desimo Duo aj. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou.

Z biologických přípravků možno využít - Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens, preventivně nebo i kurativně dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 oC, optimum je při 15–20 °C, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký.

Mšice

Sledujte výskyty mšic a při náletu porosty ošetřete. Signalizaci můžete sledovat i na eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organizmy/aphid-bulletin/. Proti mšicím jsou registrovány i organofosfáty: Danadim Progress, Reldan 22 a další Pirimor 50 WG, Ninja, Plenum, Calypso 480 SC. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat i smáčedlo.

Dřepčíci

Dřepčíci poškozují hlavně ředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných výhřevných plochách.

Ředkvičky ošetřujeme např. pyretroidy: Decis MegaKarate se Zeon tech. 5 CS.

U košťálovin můžete použít i některý z dalších povolených pyretroidů: Agrion Delta, Fast M, Samuraj, aj.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Vyskytuje se zejména u květáku a kedluben a košťálovin obecně. Nejčastěji je to způsobováno růstovým stresem (šokem) u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu, případně i bóru. Ze škůdců mohou vyslepnutí způsobit svými požerky na vegetačním vrcholu (srdéčku) mladých rostlin také larvy plodomorky zelné, krytonosce čtyřzubého.

Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin dřepčíky nebo mšicí zelnou. V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií.

K chemickému ošetření lze použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům a mšicím.

Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele. U citlivějších druhů a odrůd brukvovitých podle potřeby přidejte do postřiku i listové hnojivo s mikroelementy molybdenem (Mo) a bórem (B).

Mšice zelná na kapustě
Mšice zelná na kapustě

Mšice na salátu
Mšice na salátu

Poškození pekingského zelí dřepčíky
Poškození pekingského zelí dřepčíky

Okrasné rostliny

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Jehličnany

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytů ošetřete pyretroidy: Agrion Delta, Alfametrin, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon tech. 5 CS, Samuraj, Vaztak Active; neonikotinoidy: Calypso 480 SC, Confidor 200 OD, Mospilan 20 SP; organofosfáty: Bi-58 EC Nové, Danadim Progress, Perfekthion, Dursban 480 EC; případně: Chess 50 WG, Ninja aj. a proti sviluškám akaricidem: Nissorun 10 WP či Vertimec 1.8 EC.

Mšice korovnice

Následkem sání larev korovnice smrkové nebo korovnice zelené vznikají na větvičkách smrků šiškovité hálky. Jsou to mšice specializované na jehličnaté dřeviny. Oba druhy napadají především stromy vysazené na sušších slunných stanovištích, kde se smrkům moc nedaří. Přezimují ve stadiu larev v paždí pupenů nebo v puklinách kůry smrků. Zpravidla v dubnu larvy přelézají na mladé výhonky a začínají sát, následkem čehož vznikají hálky. Mšice je opouštějí v polovině července, korovnice zelená přelétá na modřín, korovnice smrková na další smrky. Koncem léta se korovnice zelená vrací zpět na smrk, kde nakladou vajíčka.

Ochrana proti korovnicím spočívá především v pěstování smrků na vhodných stanovištích. Odstřiháním vytvořených hálek ještě před jejich otevřením omezíme množství korovnic v následujícím roce. Tvorbě hálek zabráníme, pokud smrky po vyrašení ošetříme přípravkem: Bi-58 EC nové, Calypso 480 SC, Dursban 480 EC, Confidor 200 OD, Chess 50 WG, Mospilan 20 SP, Perfekthion, Pirimor 50 WG, Ninja, aj.

Mečíky

Neopomeňte před výsadbou namořit hlízy proti houbovým chorobám, např. přípravkem Mirage 45 ECNA, Spartakus, Sportak HF, Merpan 80 WP aj. podle návodu a případně i insekticidem proti třásněnce mečíkové, která přezimuje na hlízách.

Hálky mšice korovnice smrkové
Hálky mšice korovnice smrkové

Mšice korovnice na jehlicích modřínu
Mšice korovnice na jehlicích modřínu

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2016

Poškození listů vlnovníkem hrušňovým
Poškození listů vlnovníkem švestkovým
Poškození listů vlašského ořešáku vlnovníkem
Poškození plůdků zobonoskami
Mšice jabloňová
Mšice hrušňová
Kolonie mšice vlnatka krvavá
Poškození listů mšicí třešňovou
Svinování listů broskvoně mšicí hnízdotvornou
Strupovitost jabloně
Hnědé padlí angreštu
Poškození listů červeného rybízu mšicí rybízovou
Poškození listů černého rybízu mšicí rybízovou
Zobonoska révová svinuje listy
Poškození listů révy hálčivcem révovým
Mšice zelná na kapustě
Mšice na salátu
Poškození pekingského zelí dřepčíky
Hálky mšice korovnice smrkové
Mšice korovnice na jehlicích modřínu

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 346x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 568x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail