Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - únor

03. 01. 2012 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 12382x

Předjaří a časné jaro je nevhodnější období na prohlídku a případné ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února, případně března) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Ovocné dřeviny

Přezimující škůdci

Předjaří a časné jaro je nevhodnější období na prohlídku a případné ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února, případně března) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Potřeba chemické ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce.

Odběr vzorků pro následnou prohlídku lupou nebo pod binokulárním mikroskopem se zpravidla provádí před, při nebo po vyrašení náhodným výběrem dvouletých větví na různých místech při úhlopříčném průchodu kontrolovanou výsadbou o celkové délce 4 m. Odebírajíse cca 20 cm dlouhé segmenty 2–3letých větví s plodonoši z 10 míst. Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kdy byl zjištěn výskyt tohoto škůdce.

Počty přezimujících stadií škůdců se přepočítávají na 1 m délky (případně i na 20–70 pupenů u tzv. pupenové metody). K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující práh škodlivosti.

Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci větších výskytů přezimujících stadií chorob a škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout. Proto proveďte podle potřeby jarní ošetření např. přípravkem Oleoekol.

Na vylíhlé škůdce možno použít i další registrované insekticidy: např. Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 40 EC tank-mix s Ekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1000 ks) použijte i některý z akaricidů Cascade 5 EC, Magus 200 SC, Nissorun 10 WP, Omite 30 W, Omite 570 EW, Sanmite 20 WP.

V zimním období až do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Základní rozlišovací znaky přezimujících stadií škůdců

• Vajíčka svilušky ovocné jsou asi 0,15 mm velká, červená, kulatá, s nitkovitým výrůstkem. Nejčastěji bývají v paždí větévek a kolem pupenů.
• Vajíčka mšice jabloňové jsou lesklá, mšice jitrocelové jsou matná, vejčitá, asi 0,6×0,2 mm velká, černě zbarvená. Nacházejí se na kůře a na pupenech větviček.
• Vajíčka mery jabloňové jsou asi 0,4×0,16 mm velká, oválná, protáhlá, béžová až oranžově žlutá. Jsou připevněna stopkou ke kůře větviček, zejména kolem květních pupenů.
• Vajíčka píďalky podzimní jsou asi 0,8×0,5 mm velká, protáhlá, tupě oválná, mají jemnou síťovitou strukturu, zpočátku jsou světle zelená, později oranžová, před líhnutím tmavá.
• Housenky obalečů přezimují v pavučinovitých zápředcích (velikost asi 1,2–2×5–8 mm) v  trhlinách kůry větviček, ve větevních vidlicích či ve starých pupenových šupinách. Obaleč Hedya nubiferana může přezimovat též ve stadiu vajíčka.
• Štítky štítenky čárkovité jsou 3–4 mm dlouhé a 1,5 mm široké, kyjovité, mírně prohnutého tvaru, tmavohnědé až černohnědé. Vyskytují se na povrchu větví i kmenů, často i  v několika vrstvách. Pod štítky přezimují vajíčka štítenky.
• Štítky štítenky zhoubné jsou v průměru 1,5–2 mm velké, popelavě šedé, šedočerné až černé. Vyskytují se na povrchu větví a kmenů, často tvoří několikavrstevné krusty. Pod samičími kruhovitými, mírně vypouklými, přezimují larvy, zbytky samčích štítků jsou 1,2–1,5 mm velké, vejčité nebo elipsovité.
• Vajíčka mšice třešňové jsou drobná, oválná, zpočátku žlutozelená, později černá.
• Vajíčka molovky pupenové jsou 0,5–0,7 mm dlouhá a 0,35 mm široká, vakovitá, šedozelená až olivově zelená, se síťkovitou strukturou a mikroskopickými háčky. Vyskytují se v trhlinách kůry v blízkosti pupenů.
• Vajíčka mšice švestkové přezimují na větvích a kmenech v malých koloniích, vajíčka mšice bodlákové a mšice slívové apod. přezimují u báze pupenů, jsou zpočátku zelená, později tmavá až černá.
• Štítky puklice švestkové jsou asi 4,.7 mm velké, kruhovitého tvaru, červenohnědé až tmavohnědé barvy, někdy s bělavým popraškem. Larvy asi 1,5–2 mm velké přezimují ve fázi druhého instaru na spodní straně tenčích větviček, případně i při bázi stromů.

Štítky puklice švestkové

Štítenka ústřicová

Květopas jabloňový

Pokud vám v sadě pravidelně škodí květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), proveďte kontrolu výskytu dospělců květopasa jabloňového sklepáváním již ve stadiu myšího ouška (BBCH 54) v odpoledních hodinách, jakmile se vyskytne nejméně jeden den s teplotou ve 14 hodin nad 15 °C (kdy nalétávají brouci květopasa, kteří na rašících pupenech absolvují úživný žír a samičky do vyvíjejících se květních poupat začínají klást vajíčka). Pokud v této době sklepáváním nezjistíte výskyt dospělců květopasa jabloňového, je nutno kontrolu provést opakovaně při jednom či dvou dalších zvýšeních teplot nad 15 °C.

Práh škodlivosti pro určení nutnosti ošetření proti květopasu se podle násady květních pupenů pohybuje od 1 do 10 brouků na 30 odběrů (sklepů).

Ošetřujeme přípravky určenými na předjarní postřik. Za chladného jara nebo při slabé násadě květních pupenů se doporučuje ošetření, nejpozději do stadia zelených květních pupenů opakovat.

Použití přípravků

Účinnost zoocidů, zvláště oleo-přípravků stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot. Čím později přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Při teplotě nad 12 ºC lze použít: Calypso 480 SC.

Ošetření proti dalším přezimujícím škůdcům proveďte spolu s fungicidním ošetřením proti padlí, strupovitosti, až když jsou stromy dostatečně vyrašeny, tj. fáze zeleného až růžového poupěte, nejpozději do počátku květu, podle použitého přípravku. Teplota při ošetření má být vyšší než 7 °C. Neaplikovat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u oleo-přípravků, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus), doporučujeme chemicky ošetřit až na začátku fáze růžového poupěte, kdy již dochází k rozlézání nymf první generace přípravkem Mospilan 20 SP nebo přípravky, které vykazují vedlejší účinky proti štípence, např. Calypso 480 SC, Insegar 25 WG.

Zásah v ostatních dřevinách a révě vinné se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů (keřů) postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a opadavé okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců.

Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na www.srs.cz.

Broskvoně a slivoně

Kadeřavost broskvoní

Nejčastější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období, je kadeřavost broskvoní. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Původcem choroby je houba Taphrina deformans. Na napadených listech v pokročilejším stadiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askosporami. Houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospory se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Na kůře letorostů a pupenových šupinách vyklíčí v blastospory, které na stromě neškodně přežívají až do nástupu jarní vegetace. Vyživují se výměšky kůry letorostů a větví a jsou velmi odolné vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let! Dešťové kapky smývají blastospory do vytvářejících se pupenů a prorůstající mycelium infikuje mladé lístky. Mladé, ještě nerozvinuté listy pravděpodobně vylučují látky podporující rozmnožování patogena. Starší, rozvinuté listy se již nemohou nakazit (tzv. věková rezistence). Vývoj choroby po infekci již probíhá nezávisle na srážkách a není ji možné zatím ovlivnit ani chemickým zásahem. Intenzita výskytu kadeřavosti broskvoní bývá v jednotlivých letech dosti rozdílná. Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení a kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období jen velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit v systému ochranných opatření (počet ošetření).

Základní úlohu ochrany proti kadeřavosti je proto snížení množství přetrvávajících blastospor před otevřením pupenů, dříve, než infikují mladé listy. To je možné jen aplikací účinného fungicidu. Jiný způsob zničení blastospór zatím není znám. Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Ošetření je možné provést v širokém časovém rozpětí - na podzim po opadu listů, obvykle v listopadu nebo v únoru před rašením. Při použití měďnatých fungicidů je účinnost v obou termínech přibližně stejná. Pokud se rozhodneme pouze pro předjarní postřik, termín se zpřesňuje nejpozději na stadium zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Tento poměrně jednoduchý princip je komplikován skutečností, že jde o první nevýraznou fenologickou fázi, kdy nemáme možnost navázat na předcházející vývoj, a také tím, že u nás dochází v zimním a jarním období k velkému kolísání teplot, takže někdy nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu. Zjednodušeně řečeno na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 6 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se začnou na lískových keřích prodlužovat a „prášit“ jehnědy.

Postřik provedeme jen za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme už jedním ošetřením ochránit broskvoně před chorobou.

Na základní podzimní a zimní ošetření se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi: Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazová poškození i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti. Z dlouhodobého hlediska působí toto ošetření i na celkový zdravotní stav a životnost stromů. Jako vedlejší efekt se u těchto přípravků projevuje také zvyšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Proto je vhodné ošetřit na zahradě současně tímto přípravkem rovněž i jádroviny a časně rašící druhy: meruňky, angrešt, aktinidie apod.

Organické fungicidy: Delan 700 Delan 700 SC, Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Syllit 65 WP, Thiram Granuflo se používají především pro předjarní ošetření. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto kontaktním přípravkům ještě smáčedlo, např. Silwet Star. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 5% Sulku, která účinkuje i proti roztočům nebo Síra SK 520.

V případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí, je nutno aplikovat lokálně systémový fungicid Syllit 65 WP případně i Delan 700 WDG či Thiram Granuflo a ošetření v intervalu 7–10 dní opakovat.

Aplikace fungicidu po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je už neúčinná! Tady pak může pomoci otrhávání napadených listů. Toto opatření ale vždy nefunguje, zpravidla bývá jen pracné a zbytečné. Lepší je silně napadené stromy s předčasným opadem listů přihnojit dusíkem se závlahou na podporu opětovného olistění.

Kvetení lísky obecné je signálem pro ošetření broskvoní proti kadařavosti

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara (zvláště ve vyšších polohách) nelze v rizikových lokalitách vyloučit napadení plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni). Napadení touto chorobou lze omezit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením fungicidy:Dithane DG Neotec, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kuprikol 50 v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.
 

Zelenina a květiny

Předpěstování sadby zeleniny a květin

Jarní výsevy zeleniny a především mnohých choulostivych druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo. Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin a na účinný zásah již bývá pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený kvalitní výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce vydezinfikován. To však není u průmyslově připravovaných substratů technicky ani možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.

Výsevy zeleniny

Nejčastějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby, jako je např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány i některé druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas. Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být také, jak už bylo uvedeno, i infikované osivo. Rozvoj patogennich hub, a tím i padání podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a foliovnících, vyšší vlhkost půdy, a v zimních měsících přehoustlé výsevy i nedostatek světla při vyšších teplotách. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin a to nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však může působit škody na skleníkových, ale i venkovnich kulturách během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin přecházejí za vhodných podmínek na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, Sclerotinia minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.

Hlavní ochranou před padáním klíčních rostlin je dodržování preventivních opatření. Používat jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště u vzácných druhů) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstovat v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Při závlaze by sadba neměla být přemokřená, ale nemělo by také u rostlin docházet k nebezpečnému vadnutí. Po zálivce je třeba, aby rostliny co nejdříve oschly. To docílíme vhodným větráním. Déle trvající orosení listů poskytuje vhodné prostředí pro vznik nebezpečných listových chorob.

Z chemických přípravků možno aplikovat např. Captan 50 WP,Merpan 80 WP, Previcur 607 SL - ošetření zeminy zálivkou po výsevu. Případně totální biocid Basamid Granulát - dezinfekce půdy, substrátu před výsevem podle návodu. Pozor na fytotoxicitu! Další možností je použití mikrobiálniho přípravku Polyversum či Supresivit)* - zapravení do substrátu (nejlépe po tepelné sterilizaci), zálivka po výsevu podle metodiky.

Padání klíčních rostlin

Květiny

Péče o pokojové rostliny v zimě

Péče o pokojové rostliny se v zimním období naprosto liší od letního období, kdy je nutné často zalévat, větrat a přihnojovat. Zimní období každoročně prověří naše pěstitelské schopnosti neboť pro většinu pěstovaných rostlin je to dosti kritické období. Pokud nejsou pěstované rostliny v dostatečné kondici a navíc jim v zimě nevěnujeme alespoň tu základní pozornost, potom se většina z nich nedožije jara a v lepším případě nevypadají moc esteticky. Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti (když jsou tyto základní vegetační faktory v takovém nepoměru), způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a škůdci.

Za správnou péči jsou nám odměnou květy

Některé subtropické pokojové rostliny, např. rozmarýn, oleandr, citrusy, granátové jablka aj., pokud je umístíme do chladnější místnosti s teplotou do 12 °C, neklesající pod 0°C, zastavují růst, příjem vody a živin a spokojí se i s nižším osvětlením i zálivkou. Avšak většina okrasných rostlin, které v současné době v bytech pěstujeme, jsou původem z tropických oblastí a pouze jen některé z nich zastavují růst v důsledku sucha. Ve své domovině byly navyklé na delší den a mnohé (zejména ozdobné květem) i na podstatně intenzivnější světlo.

Obecně zde platí, že kultivary se zeleným jednoduchým listem jsou většinou odolnější a méně náročné na světlo než kultivary s barevnými a různě tvarovanými listy. Rostliny na tuto změnu obvykle reagují změnou barvy listů (zesvětlí a zežloutnou), opadáním listů a tvorbou vytáhlých (etiolovaných) světlezelených výhonků. Snažte se proto oproti letním dnům, kdy jste květiny i s květinovým stolkem ze žáru slunečního světla přemístili hlouběji do místnosti, umístit je zpět co nejblíže k oknu. Očistěte okna neboť prach pohlcuje mnoho světla. Pokud je to možné, nahraďte husté záclony a tmavé závěsy vzdušnějším materiálem, případně mezi rostlinami a oknem záclony nezatahujte. Rostliny z oken obrácených jiným směrem přesuňte na jižní okno. Po těchto úpravách obvykle většina rostlin nepříznivé zimní období zdárně přečká a na jaře bez problémů opět pokračuje v růstu. Ale ten, kdo chce mít květinovou stěnu plnou bujné zeleně, musí přisvětlovat, zejména v lednu. Zdroj světla umístíme co nejblíže rostlinám, cca 20–40 cm (podle teploty zdroje) nad rostliny neboť intenzita světla klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Pokud si můžete vybrat, používejte barevně „teplejší“ zářivky určené pro akvária a terária s vhodnějším spektrem světla pro fotosyntézu rostlin.

Silné napadení svilouškou (pavučinka) a puklicí

Světlomilné rostliny umístěné na parapetech oken jsou ve větší míře vystaveny extremním teplotám, neboť na jednu stranu z radiátorů na ně proudí horký, suchý vzduch a z druhé strany jsou u starších oken škvírami v oknech a u nových větších oken i stékajícím chladným vzduchem pěstební nádoby silně ochlazovány. Proto rostliny umístíme na vhodnou vyšší podložku kousek od okna tak, aby studený vzduch z oken mohl proudit pod květináče a než se dostane k rostlinám se smíchá se s horkým vzduchem sálajícím z radiátorů. Rostliny umístěné na parapetech potom tolik netrpí.

Změněným pěstebním podmínkám musíte přizpůsobit i zálivku. Lepší je přísušek než přemokřený kořenáč se zahnívajícími kořeny. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a zálivku omezte na minimum. Hlavně nepřelévat! Přílišná zálivka má za následek nejen nevhodný růst (vytahovaní rostlin), ale zejména úhyn kořenů a s tím související hnědnutí a opad spodních listů, až uhynutí rostliny. Pro většinu rostlin je nevhodné, jestliže rostou ve stabilně mokré půdě. Proto rostliny zalijte až po proschnutí substrátu. Naproti tomu, zvláště v suchých panelových bytech, všemi dostupnými prostředky zvyšujte vlhkost vzduchu. Ústřední topení snižuje v přetopených místnostech vzdušnou relativní vlhkost často i pod 40 %, většina rostlin však vyžaduje vzdušnou vlhkost alespoň 60 %. Suchý vzduch neprospívá ani našemu zdraví. Běžně to řešíme umístěním odpařovacích misek (či vlhkého ručníku) na radiátory a častým rosením náročnějších rostlin. Vhodným odpařovačem může být i větší bahenní rostlina. Příliš suchý, teplý vzduch má také za následek zasychání okrajů listů a rozmnožení škůdců, zejména svilušek a třásněnek.

Doporučuje se pokojové rostliny pravidelně prohlížet, abyste mohli důsledně zlikvidovat všechny škůdce v době, kdy to lze udělat ještě mimo byt. Případně je zlikvidovat nějakým hygienicky přijatelným způsobem: mechanicky nebo některým biopreparátem ještě dříve, než se přemnoží. Ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy podle možností proveďte mimo obývané prostory. Účinnost přípravku zvýšíte nasazením většího plastikového sáčku přes ošetřenou rostlinu a aplikovaný prostředek se také tolik nerozptyluje do prostoru bytu. Podle síly napadení, ošetření ještě po 7–10 dnech (při pokojové teplotě) 1–2× opakujte. Rostliny prohlédněte vždy velmi pozorně neboť v zimě jsou pro rozmnožování škůdců v bytech ideální podmínky. Jediná přehlédnutá mšice, molice či sviluška apod. vám během krátké doby může napadnout všechny citlivé rostliny v místnosti.

 

Štítenky na listech

Velmi obtížně se likvidují červci – červec paprsčitý