BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - září, říjen a listopad 2012

24. 08. 2012 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 17858x

U jádrovin můžeme moniliniovou hnilobu a řadu dalších skládkových chorob omezit, pokud provedeme pozdní ošetření před sklizní přípravkem Flint Plus nebo pozdní ošetření proti strupovitosti některým z registrovaných přípravků s kratší ochrannou lhůtou. Termín ošetření se řídí podle délky ochranné lhůty použitého fungicidu. Zdravotní stav plodů a skladovatelnost zlepšuje přidání listových vápenatých hnojiv. Kadeřavost listů broskvoně (Taphrina deformans) patří u nás k všeobecně známé hospodářsky významné chorobě broskvoní. I když optimální termín pro první ošetření je doporučován až při nalévání (zvětšování) terminálních pupenů na jaře, v oblastech s pravidelným silným výskytem této choroby u náchylných odrůd, je vhodné také podzimní ošetření měďnatými fungicidy. Nejlépe v období po opadu listů, za suchého počasí při teplotách nad 7 °C. Zejména se to doporučuje ve výsadbách více ohrožených klejotokem.

Varistar

Ovocné dřeviny

Jádroviny

U jádrovin můžeme moniliniovou hnilobu (Monilinia fructigena) a řadu dalších skládkových chorob omezit, pokud provedeme pozdní ošetření před sklizní přípravkem Flint Plus (OL 14 dnů) nebo pozdní ošetření proti strupovitosti některým z registrovaných přípravků s kratší ochrannou lhůtou:Talent, Zato 50 WG (OL 14 dnů); Delan 700 WDG, Syllit 65 (OL 21 dnů) aj. Termín ošetření se řídí podle délky ochranné lhůty použitého fungicidu. Zdravotní stav plodů a skladovatelnost zlepšuje přidání listových vápenatých hnojiv.  

Moniliniovou hnilobu plodů omezíme pozdním šetřením před sklizní

Moniliniovou hnilobu plodů omezíme pozdním šetřením před sklizní

 

 

Peckoviny

Kadeřavost listů broskvoně (Taphrina deformans) patří u nás k všeobecně známé hospodářsky významné chorobě broskvoní. I když optimální termín pro první ošetření je doporučován až při nalévání (zvětšování) terminálních pupenů na jaře, v oblastech s pravidelným silným výskytem této choroby u náchylných odrůd, je vhodné také podzimní ošetření měďnatými fungicidy. Nejlépe v období po opadu listů, za suchého počasí při teplotách nad 7 °C. Zejména se to doporučuje ve výsadbách více ohrožených klejotokem. Předpokladem úspěchu u těchto kontaktních přípravků je dokonalé ošetření a pokrytí celé koruny stromů, tzn. přidat do postřikové jíchy vhodné smáčedlo.

Preventivní postřiky „mědí“ na podzim a v předjaří se doporučují i u dalších peckovin a v některých oblastech i u jádrovin. Ošetření měďnatými fungicidy v době těsně po opadu listů má účinek fungicidní i baktericidní, zejména proti bakterii Pseudomonas syringea. Používáme měďnaté fungicidy: Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC.  

V oblastech s pravidelným silným výskytem kadeřavosti broskvoně u náchylných odrůd je vhodné také podzimní ošetření měďnatými fungicidy
V oblastech s pravidelným silným výskytem kadeřavosti broskvoně u  náchylných odrůd je vhodné také podzimní ošetření měďnatými fungicidy
 

Hraboš polní

Lokálně jsou zjišťovány až střední výskyty hraboše polního: sady, školky, kmín, pícniny, ozimé obilniny, ozimá řepka. Škodlivé výskyty v porostech obilnin mohou přetrvávat (pokračovat) i v nově založených porostech řepky a ozimých obilnin, pokud se neprovede důsledné omezení hrabošů ihned po sklizni obilí (úklid slámy, podmítka za kosou) a na hon s výskytem hrabošů se zaseje řepka (nebo ozimy) bezorebným systémem.

Ošetřování proti hraboši polnímu se doporučuje při dosažení střední a silné početnosti.

Pro ohniskové ošetření nebo pro aplikaci do jedových staniček je možno na zemědělské půdě podle návodu použít Stutox I. Případně na nezemědělské půdě do nor hlodavců při středním, silném a velmi silném výskytu škůdců Lanirat Micro (5–10 kg/ha). Aplikuje se ručně do užívaných nor v dávce 5 g na 1 noru. Přípravek se doplňuje do nor podle potřeby do celkové dávky na jednotku plochy v roce, tj. 10 kg/ha. Přípravek musí být vpraven do nory tak, aby na povrchu půdy kolem nory nebo ve vchodu do nory nezůstaly viditelně ležet granule. Při aplikaci nutno vždy pečlivě dodržovat návody k použití. Oba tyto přípravky jsou zařazeny mezi přípravky pro suchozemské obratlovce nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné. Ošetřovatel porostu je podle § 51 zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů v platném znění povinen oznámit použití takového přípravku na pozemku, který je součástí honitby, oprávněnému uživateli honitby, příslušnému orgánu Státní veterinární správy (OVS) a Státní rostlinolékařské správě (ODO SRS), a to nejpozději 3 dny před zahájením aplikace přípravku.  

Stupnice pro hodnocení početnosti hraboše polního na podzim podle počtu užívaných nor na 1 ha

Slabý výskyt (počet nor)

Střední výskyt (počet nor)

Silný výskyt (počet nor)

v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu a letošních zásevech jetelovin a trav

10–200

210–600

610 a více

ve dvouletých a starších porostech vojtěšky, jetele, semenných trav, TTP (louky, pastviny, úhory), zatravněné sady

10–400

410 – 2000

2000 a více

Přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a při dodržení ochranných lhůt.  

Aktivní nora hraboše polního
Aktivní nora hraboše polního
 

Co ještě udělat před zimou

Co s trávníkem?

Při mírném a teplém podzimu roste trávník i v listopadu. Sečeme ho proto i v tomto období a nasečenou trávu neponecháme na ploše, ale shrabujeme spolu se spadaným listím. Na pokoseném trávníku bez listí je menší nebezpečí napadení chorobami, po nichž na jaře zůstávají holá místa. Jedná se o tzv. vyzimování trávníků. Zanejběžnějšího a nejčastěji se vyskytujícího původce je označována plísňovitost sněžná (Monographella nivalis, Microdochium nivale). V travních porostech, kde jsou dominantními druhy jílek vytrvalý a kostřava červená mohou způsobit „vyzimování trávníků“ také houby rodu Fusarium. Na některých lokalitách působí vážné škody vyzimováním také paluška travní (Typhula incarnata), která může poškodit všechny druhy trav. K velmi náchylným patří především psineček tenký.

Mezi podmínky zvyšující napadení patří: velmi pozdní výsev, neošetření (neposečení) před zimou, trávník se silnější vrstvou „stařiny“, nadměrné hnojení dusíkem, nedostatečné zásobení draslíkem a zásadité pH půdy.

Ochrana: V rizikových oblastech se doporučuje posečení a případně i provzdušnění trávníku před zimou, nepřehnojovat dusíkem a pěstovat odrůdy se zvýšenou odolností. V zahraničí se doporučuje i chemické ošetření, např. přípravky s účinnou látkou prochloraz či strobiluriny (Ortiva) na počátku zimy. U nás je zatím registrován do semenných porostů trav na rzi, listové skvrnitosti a plísňovitosti trav přípravek Amistar.

 
Vyzimování trávníků
Vyzimování trávníků
 
Za nejčastějšího původce vyzimování trávníku je označována plísňovitost sněžná
Za nejčastějšího původce vyzimování trávníku je označována plísňovitost sněžná
 

Po opadu listí kontrolujeme stromy

Na holých větvích často objevíme poškození, která je třeba odstranit. Nejčastěji jsou to zarostlé úvazky, zbytky a rány po odlomených větvích, mumifikované plody či zámotky škůdců. Dobře si prohlédneme také kůly, opěry, konstrukce, po kterých vedeme ovocné nebo okrasné dřeviny. Růstem větví nebo uvolněním konstrukce vznikají místa, která stromům odírají kůru.

Úklid spadaného listí

Typickou podzimní prací na zahradě bývá úklid spadaného listí. Většinou tento úklid provádíme zejména z estetických důvodů, ale tato činnost má ještě další ozdravný (fytosanitární) význam. Značná část houbových patogenů přezimuje ve zbytcích napadených listů, plodů, méně na povrchu letorostů a pod šupinami napadených pupenů. Základem ochrany jsou i všechna preventivní opatření.

Z významných chorob, jejichž výskyt v průběhu vegetace lze do určité míry ovlivnit již v podzimním období, je strupovitostí jabloně (Venturia inaequalis). Choroba napadá listy, květy i plody, zcela výjimečně i letorosty. Choroba přezimuje na napadených opadlých listech, na kterých se v plodnicích vyvíjí ve vřeckách askospory. Askospory jsou na jaře zdrojem primárních infekcí. Proto je důležitým opatřením v podzimním období u výsadeb jabloní likvidace opadlých listů napadených strupovitostí jabloně, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou pro urychlení rozkladu.

Obdobná situace je i u strupovitosti hrušní (Venturia pirina). Tato choroba napadá listy, květy, plody a velmi často také letorosty. Skvrny na listech jsou obvykle tmavší, menší a ostřeji ohraničené než u strupovitosti jabloně. Choroba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech.

Další z chorob, která se velmi často a ve značné intenzitě vyskytuje, je skvrnitost listů třešně (Blumeriella japii). Tato choroba postihuje třešeň, višeň, mahalebku, rovněž se vyskytuje na slivoni, meruňce, broskvoních a dalších příbuzných okrasných i divoce rostoucích dřevinách. Velmi náchylné jsou některé odrůdy višní. Houba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech, kde se na jaře vyvíjejí askospory.

U vlašského ořešáku na napadených opadlých listech přezimuje závažná choroba hnědnutí listů ořešáku (antraknóza ořešáku, Gnomonia leptostyla), a tak by se mohlo pokračovat skoro u všech ovocných i okrasných druhů.

Listí se běžně používá k výrobě kompostu nebo jako tepelná izolace k ochraně rostlin před mrazem a ořechové listí i jako repelent proti hlodavcům (cibuloviny aj.). Je vžitá tradice, že listí napadené chorobami se většinou pálí nebo vyhodí do nádoby na odpad, podobný osud rovněž postihne i listí ořešáku (dubu), protože se traduje, že je pro vyšší obsah tříslovin ke kompostování nevhodné. Vyšší obsah tříslovin jen zpomaluje rozklad a trochu zvyšuje kyselost vzniklého kompostu. Pokud však není listí napadeno některou karanténní chorobou (např. bakterielní spála růžokvětých), nemusíme se bát jeho zkompostování. Pro urychlení rozkladu (případně otupení kyselosti) však přidáme při zakládání kompostu k listí trochu mletého vápence, nejlépe dolomitického (obsahuje kromě vápníku i hořčík) a kompost kvalitně překryjeme 8–10 cm vrstvou zeminy, abychom na jaře zabránili případnému úniku zárodků onemocnění z nerozložených listů. Kompostováním tento organický odpad změníme na užitečné kvalitní organické hnojivo. Ušetříme tak výdaje za odvoz odpadu i za nákup hnojiva a svým podílem přispějeme také k ochraně životního prostředí. Rozklad organických zbytků a jejich přeměna na kompost probíhá rychle, pokud jsou dostatečně vlhké, mají přístup vzduchu a obsahují přiměřené množství živin pro drobné živočichy a mikroorganizmy, které zbytky postupně rozkládají. Nepřítomnost vzduchu a sucho proces přeměny zastavují. Správný poměr vzduchu a vlhkosti v kompostu podpoříme smícháním jemného materiálu, jako je posečená tráva či kuchyňský odpad ze zeleniny, s hrubým materiálem, například nasekanými, nadrcenými větvemi. Kompostování se také podstatně urychlí přidáním zralého kompostu - „naočkujeme“ tím vhodnou mikroflóru nebopřidáním urychlovačů kompostování např.: Neudorf-Radivit, Clulturpur, BIO-P4 komposty. Zralý kompost, v němž už nerozeznáváme původní materiál, z kterého vznikl, je vhodným hnojivem pro všechny rostliny na zahradě a můžeme ho přimíchat i do substrátu pro rostliny v nádobách.

Úklid spadaného listí má fytosanitární význam
Úklid spadaného listí má fytosanitární význam
 
Původce skvrnitosti listů třešně přezimuje na napadených opadlých listech, kde se na jaře vyvíjejí askospory
Původce skvrnitosti listů třešně přezimuje na napadených opadlých listech, kde se na jaře vyvíjejí askospory
 
U vlašského ořešáku na napadených opadlých listech přezimuje původce hnědnutí listů ořešáku
U vlašského ořešáku na napadených opadlých listech přezimuje původce hnědnutí listů ořešáku
 

Výsadba ovocného stromku

Čím dříve ovocný stromek na podzim vysadíte, tím lépe se ujme. Podzimní výsadba je jistější a je také většinou i větší výběr při nákupu. Pouze u některých teplomilnějších druhů - zejména u broskvoní, mandloní, případně i meruněk je vhodnější odložit výsadbu až na jaro.

Zde je potřeba podotknout, že prostokořené školkařské výpěstky určené k uvádění do oběhu se mohou odlisťovat, sklízet a expedovat až po ukončeném uznávacím řízení, nejdříve však:

• 20. září - angrešt a rybíz;

• 20. října - broskvoně, mandloně, ořešák;

• 1. října - ostatní druhy.

            Není vhodné nakupovat neuznané a neoznačené školkařské výpěstky na tržištích a při příležitostném prodeji od různých prodejců neposkytujících dostatečné garance.

Každý kvalitní certifikovaný (C - Certified Seed) ovocný výpěstek, u kterého se sleduje biologická kvalita (tj. pravost druhu a odrůdy) i pěstitelská kvalita, musí být označen modrou návěskou (uznaná sadba), která udává stupeň biologické kvality.

Ovocné výpěstky mohou být případně označeny i jinou návěskou označující tzv. konformní CAC (Conformis agraria communitatis) materiál. U takového výpěstku se většinou sleduje jen pěstitelská kvalita. I konformní rozmnožovací materiál (CAC)musí být druhově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat stanovené požadavky na vlastnosti: zejména musí být prostý škodlivých organizmů, nesmí vykazovat příznaky napadení škodlivými organizmy nebo vykazovat vlastnosti snižující způsobilost jeho použití. A při uvádění do oběhu musí být vždy označen názvem druhu a odrůdy.

Návěska by měla být vyplněna ve všech kolonkách, včetně registračního čísla dodavatele. Prodej stromků bez návěsky zákony nepovolují a může jít o rizikový materiál z hlediska přenosu chorob a škůdců, bez původu odrůdy a záruky. U nekvalitního výpěstku je málo pravděpodobné, že se dočkáte kvalitní sklizně a ještě si můžete „obohatit“ sbírku chorob na vaší zahradě o nové, které jste tam zatím neměli. Nejlépe je nakupovat stromky přímo v ovocné školce nebo v zavedených odborných prodejnách.

            Při nákupu stromků dejte přednost výpěstkům s bohatěji vyvinutými kořeny. U přesazovaných stromků v žádném případě nesmí přeschnout kořeny. Je vhodné jim na jeden den (ne déle, aby nezačaly zahnívat!) před výsadbou ponořit kořeny do vody, aby „natáhly“.

            Nikdy stromky nesázejte do zmrzlé půdy! Stromek byste neměli při sázení „utopit“, tj. vysadit hlouběji než byl pěstován ve školce. Pouze keře lze zasadit o něco hlouběji (o 5–10 cm) než se pěstovaly v ovocné školce (lépe zakoření a lépe větví). Před výsadbou zakraťte zalomené či jinak poškozené kořeny ostrými nůžkami. Rovněž korunku je vhodné zakrátit přiměřeně velikosti kořenů.

Na výsadbu postačí vykopat jámu o něco větší než je velikost kořenů. Na dno jámy je vhodné přidat trochu uleželého kompostu. Nikdy nepoužívejte čerstvý hnůj, který může způsobit zahnívání kořenů. Po výsadbě stromek důkladně zalijeme. Pro ukotvení vysázeného stromku a rychlejší zakořenění je vhodné zarazit do jámy před výsadbou pevný opěrný kůl. Nezarážejte ho dodatečně až po výsadbě, aby jste nepoškodili stromku kořeny. Životnost kůlu prodloužíte, když ho několik dnů máčíte (impregnujete) v roztoku modré nebo zelené skalice nebo spodní konec opálíte nad ohněm. Vysazené stromky, pokud nejsou v oplocené zahradě, chraňte proti okusu zvěří vhodnými chrániči.

Reklamace a záruky upravuje speciální zákon č. 219/2003 Sb. O oběhu osiva a sadby v platném znění. § 21 uvádí zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady. Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

Ochrana proti ohryzu

Sady a zahrádky v blízkosti polí a lesů ohrožují nevítaní návštěvníci, zajíci nebo vysoká zvěř. Už na podzim, ale hlavně jakmile napadne sníh, ohryzávají kůru stromů. Ohrožené jsou zejména mladé stromky v prvních letech po výsadbě. Jednoduché oplocení někdy není dostatečnou ochranou. Proto je dobré dát na každý ohrožený stromek chránič z drátěného pletiva, plastu nebo ho obvázat chvojím. Odřezané čerstvé větvičky upevněné na stromcích by měly odvést počáteční zájem a současně upozornit na „škodnou“ v zahradě. Chrániče mají být tak vysoké, aby chránily i před zajícem, který může stromky okusovat vzpřímený na zadních nohách. Když je vrstva sněhu vyšší, dokážou zajíci poškodit i dolní větve zákrsků.

Podzimní ošetření ovocných stromů

V době vegetačního klidu jsou peckoviny citlivé k napadení korovými nekrózami „klejotokem“ (napadení dřevních částí stromů bakteriemi a houbami) a následnému odumírání větví nebo i celých stromů. Proto je vhodné předejít v tuto dobu jakémukoliv mechanickému poškození, které je vstupní branou tohoto ochoření. K poškození může dojít řezem, silným větrem, prasklinkami po silnějších mrazech a v rizikových vlhčích oblastech i rankami po opadaných listech.

Proto se na podzim na počátku opadu listů v rizikových oblastech provádí ošetření mědnatými přípravky: Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Cuprocaffaro, Flowbrix, Kuprikol 250 SC, Kuprikol 50 se smáčedlem. V předjaří (pokud se oteplí a trvá vlhké sychravé počasí) je vhodné ošetření před rašením opakovat.

Toto ošetření významně sníží i případné napadení „klejotokem“ a u broskvoní podstatně sníží jarní infekční tlak kadeřavosti broskvoní. V rizikových lokalitách se toto ošetření rovněž doporučuje i u jádrovin.

Neopadavé dřeviny

Stálezelené jehličnany se na zimu připravují snížením odpařovací plochy opadem jehličí. Jehličnatým i listnatým stálezeleným dřevinám pomůžeme v přípravě na zimu vydatnou závlahou ještě dříve, než přijdou mrazy a půda zamrzne.

Také rododendrony podobně jako další širokolisté stálezelené dřeviny potřebují před zmrznutím půdy dostatečnou zálivku, zejména po suchém podzimu. Je to ochrana před vyschnutím, které se na jaře často nesprávně hodnotí jako poškození mrazem.

Růže

Keře růží chráníme před mrazy nejlépe přihrnutím zeminy. Před příchodem mrazů ochráníme i korunku stromkových růží, nejlépe ohnutím s přihrnutím zeminy. Růže ohýbáme každý rok na stejnou stranu. Pokud je nemůžeme ohnout, tak je zabalíme do prodyšného materiálu. Důležité je, aby bylo dobře chráněné místo očkování, srůst šlechtěné odrůdy s podnoží. Keře jen částečně zakrátíme a odstraníme jen suché a nemocné části rostlin. Silnější řez na podzim růže oslabuje a zvyšuje nebezpečí poškození mrazem, ten provedeme až na jaře.

Maliník

Zejména nově vysazované odrůdy jsou v některých lokalitách silněji poškozovány odumíráním maliníku, jehož původcem jsou dva druhy hub Didimella applanataLeptosphaeria coniothyrium vyskytující se samostatně nebo společně.Tato choroba se vyskytuje především ve starších a zahuštěných výsadbách. Napadá listy a zejména mladé výhony (letorosty) na jejichž bázi se objevují fialově hnědé různě ohraničené skvrny. Náchylnost jednotlivých odrůd je rozdílná. Napadené výhony mají v příštím roce menší přírůstky a za příznivých podmínek letorosty předčasně, často již na začátku sklizně, zasychají a mohou se i vylamovat. Chemická ochrana je jen částečně účinná (u nás nejsou do malin registrované přípravky), proto jsou důležitá preventivní opatření: vhodné osluněné stanoviště, zejména optimální hustota porostu a vyrovnaná výživa - nepřehnojovat dusíkem, čistota a vzdušnost porostu, a také včasná obměna porostu. Silněji napadené výhony odstranit ještě na podzim. Rovněž odstranění odplozených a zahušťujících výhonů proveďte již na podzim, nejlépe ihned po ukončení sklizně. Na rizikové lokality nevysazovat náchylné odrůdy.

Silněji napadené výhony odumíráním maliníku odstraňujeme ještě na podzim
Silněji napadené výhony odumíráním maliníku odstraňujeme ještě na podzim
 

Proč některé rostliny nepřežijí zimu?

Všechny naše listnaté dřeviny se na zimu začínají připravovat již koncem léta. Zpomalují a ukončují růst a dochází k „vyzrávání“ dřeva. Pouze takové větve bez úhony přečkají zimu a případné silnější mrazy. Pokud ještě v tuto dobu chceme přihnojovat, tak zejména draslíkem a případně fosforem, tyto živiny napomáhají vyzrávání. Naopak v žádném případě již neprovádíme vydatnou zálivku a nehnojíme dusíkem, které podporují prodlužovací růst. Zejména to platí u nových nádherných druhů, které si na „doporučení“ zahradníků zasadíme, ale i přes jejich ujištění, že jsou zimovzdorné většinou už na jaře nevyraší. Mnohdy nemusí být viníkem ani tak mráz, jako spíše silná vlhkost, která je pro většinu našich zim typická. Dále to může být i pozdní výsadba, kdy rostlina již nestačí do zimy dobře zakořenit. Jednou za čas mohou přijít i extrémní mrazy, které mohou poškodit i naše domácí i adaptované druhy. Pokud nechceme být na jaře zklamaní, musíme s tím počítat.

U choulostivějších druhů a podzimní výsadby se musíme postarat o vhodnou ochranu zakrytím nebo zabalením do prodyšného materiálu. Pro trvalky, okrasné traviny a zejména pro dřeviny platí, že je před zimou nikdy neřežeme. To uděláme na jaře až po vyrašení pupenů. Na podzim také nestříháme duté stonky trvalek a suchá stébla okrasných travin. Většina pochází ze suchých oblastí a podobně jako mnohým skalničkám jim vadí zimní vlhkost. Do dutých stonků a stébel se dostane voda a tam podpoří zahnívání, které může zachvátit část trsu nebo i celou rostlinu.

Před mrazy chrání i živý plot

Počasí je faktor, který nedokážeme výrazně ovlivnit. Máme však možnost chránit se alespoň částečně před jeho nepříznivými vlivy. Například vliv větru na rostliny v zahradě můžeme podstatněji omezit vhodně vysazeným živým plotem, který dokáže snížit jeho rychlost až o 60 procent. Účinnost ochrany závisí na výšce a hustotě plotu. Teď na podzim je vhodná doba k jeho výsadbě. Hustou stěnu vytvoříme při pravidelném ošetřování například i z nenáročného ptačího zobu (Ligustrum), habru (Carpinus) nebo buku (Fagus). Živý plot je dekorativní i na podzim - ptačí zob černými bobulemi, habr a buk podzimním zabarvením listí. Všechny chrání před větrem i v zimě, protože větší část listí na dřevině zůstane. Stálezelený plot lze vytvořit i z hlohyně (Pyracantha).

Živý plot dokáže snížit rychlost větru až o 60 procent
Živý plot dokáže snížit rychlost větru až o 60 procent
 
Přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a při dodržení ochranných lhůt.
 
Pozn.: * - do spotřebování zásob
 
 

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail