Aktuální přehled ochrany zahradních plodin - duben

21. 02. 2011 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 27885x

Při integrovaném způsobu ochrany je nutno každoročně vyhodnocovat množství přezimujících škůdců. Pokud nezjistíme silný výskyt některého škůdce, ošetření neprovádíme a počkáme až na jejich další vývoj. V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky - nejčastěji zobonoska jablečná a ovocná, nutno při dokvétání věnovat pozornost i jim. Za deštivého počasí, zvláště v době kvetení a po odkvětu, můžete očekávat silný nárůst strupovitosti jabloní a hrušní.

Ovocné dřeviny

V integrovaném systému pěstování ovoce se využívají ekologicky a ekonomicky přijatelná opatření, která pozitivně usměrňují produkci a kvalitu ovoce, se zvláštním zřetelem na minimalizaci obsahu cizorodých látek v plodech. Významným předpokladem pro uplatnění integrované produkce je výběr vhodných stanovišť, odrůd a technologických pěstitelských postupů. Základem integrovaných systémů pěstování ovoce je integrovaná ochrana rostlin, při které se využívají všechny ekonomicky, ekologicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škodlivých činitelů pod hladinou škodlivosti s přednostním záměrným využitím přirozených omezujících faktorů (rezistentní odrůdy, biologické a nechemické způsoby ochrany) viz www.ovocnarska-unie.cz.

Přezimující škůdci

Při integrovaném způsobu ochrany je nutno každoročně vyhodnocovat množství přezimujících škůdců. Pokud nezjistíme silný (nadkritický) výskyt některého škůdce, ošetření neprovádíme a počkáme až na jejich další vývoj. Slabý (neškodný) výskyt přezimujících škůdců je vhodné tolerovat. Tím nejen ušetříte finance, ale zachováte i dostatek přirozené potravy pro užitečné organizmy (slunéčka, pestřenky, dravé ploštice, roztoče i ptáky). Při jejich dostatečné početnosti jsou pak tito uvedení živočichové schopni udržovat výskyt mnohých škůdců v podprahovém množství. Při jarní ochraně ovocných stromů je minimální riziko eventuálního zamoření ovoce rezidui (zbytky) použitého přípravku. Nedochází také k ničení užitečných živočichů, kteří se většinou do výsadeb soustřeďují z okolí až po odkvětu ovocných stromů.
Mnozí sadaři hodnotí napadení chorobami či škůdci, až již je většina přezimujících škůdců vylíhnutá a při prohlídce dobře patrná. U jabloní (hrušní) prohlížíme květní nebo listové růžice.
Kritická čísla jsou stanovena na sto růžic: 10 a více jedinců mšice jabloňové nebo jedné růžice napadenémšicí jitrocelovou, 100 a více larev mery jabloňové, 4 a více housenek píďalek, 3 a více housenek pupenových obalečů (růžička listů je sbalena a opředena), 3 a více brouků květopasa jabloňového na sto poupat.
Při překročení kritického čísla se doporučuje ošetření přípravkem Oleoekol jen do fáze zeleného poupěte, případně dalšími registrovanými insekticidy: Calypso 480 EC, Mospilan 20 SP či Reldan 40 EC* či Talstar 10 EC* samostatně nebo jako tank-mix s Ekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek použijte některý z akaricidů: Cascade 5 EC, Magus 200 SC, Nissorun 10 WP, Omite 30 W, Omite 570 EW, Ortus 5 SC, Sanmite 20 WP nebo Talstar 10 EC*.Tyto a další registrované přípravky je možno kombinovat s fungicidy účinkujícími proti strupovitosti a padlí jádrovin - Captan 50 WP, Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Chorus 75 WG, Polyram WG, Merpan 80 WG, Minos, Mytos 30SC, Tercel aj. Teplota při ošetření má být vyšší než 7 °C. Přípravky nepoužívejte za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků na bázi olejů, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.
 

Další škůdci

V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) a zobonosky - nejčastěji zobonoska jablečná a ovocná (Rhynchites aequatus a R. bacchus), nutno při dokvétání věnovat pozornost i jim. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomocí sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum).
 

Poškození plodů pilatkou jablečnou

Larvy květopase vyžírají květní poupata

Houbové choroby

Za deštivého počasí, zvláště v době kvetení a po odkvětu, můžete očekávat silný nárůst strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis) a hrušní (Venturia pyrina). V oblastech s výskytem rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae) ošetřete hrušně i proti této chorobě.

Pokud v průběhu časného jara (v případě zjištění nadkritických počtů) nedojde k účinné regulaci nastupujících chorob a přezimujících stadií škůdců, dochází pak k jejich rychlé populační expanzi, která se později jen těžko zvládá.
Na prohlídku a případné ošetření byste neměli zapomenout také u drobného ovoce a opadavých okrasných dřevin, které mohou být také hostiteli některých škůdců.
 

Padlí jabloně

Peckoviny

Kadeřavost listů broskvoně

Hospodářsky významější chorobou broskvoní, mandloní či broskvomandloní je kadeřavost listů broskvoní (Taphrina deformans). Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy optimálně v době nalévání pupenů, v období těsně před rašením terminálních pupenů. Některý rok (2008) nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy (rok 2009) až v dubnu.
Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat, v případě výskytu teplých period v zimním období pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů 8–9 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když začnou na lískových keřích „prášit“ jehnědy.
K tomuto základnímu ošetření lze doporučit především měďnaté fungicidy např. Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Kuprikol 50 aj. V případě pokračujícího vlhkého a chladného počasí je nutno ošetření dle potřeby v intervalu 7–14 dní 1–2× opakovat přípravkem Delan 700 WDG, Dithane Neo-Tec, Syllit 65 WP, Thiram Granuflo aj. Pro lepší pokryvnost je vhodné do postřikové jíchy přidat ke kontaktním přípravkům ještě vhodné smáčedlo.

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara (zvláště ve vyšších polohách) mohou být v rizikových lokalitách napadeny plody švestek puchrovitostí (Taphrina pruni).
Napadení touto chorobou lze omezit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením měďnatými fungicidy (Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kuprikol 50) v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Moniliový úžeh

Peckoviny všeobecně, zejména višně a meruňky, jsou napadány v květu houbou Monilinia laxa způsobující „moniliový úžeh květů“. Při silném infekčním tlaku může být zničeno až 100 % květů a houba může následně poškozovat i letorosty a prorůstat i do kosterních větví. K infekci dochází v době kvetení jednotlivých ovocných druhů především za chladného a deštivého počasí. Houba přezimuje v tzv. moniliových mumiích ovoce, z nichž se na jaře uvolňuje ohromné množství spor.
Základem ochrany je včasné, důsledné odstraňování a likvidace napadených (mumifikovaných) plodů - hlavního zdroje infekce.
Fungicidní ošetření je účinné v době začátku kvetení a pokud trvá deštivé a chladné počasí (souvislé ovlhčení listu je delší než 15 hodin, případně relativní vzdušná vlhkost je vyšší než 80 %) opakujeme ošetření při dokvétání, přípravky Baycor 25 WP, Horizon 250 EW, Lynx , Ornament 250 EW, Rovral Aquaflo, Sporgon 50 WP, Talent, Teldor 500 SC.
 

Moniliový úžeh peckovin

Pilatky

Slivoně zejména časně kvetoucí odrůdy, jsou silně poškozovány, pilatkou švestkovou a žlutá (Hoplocampa minuta a H. flava). Napadení pilatkami může být jednou z příčin slabé násady plodů. Jedná se o drobné vosičky, které v období květu slivoní nalétávají na stromy a při dokvétání kladou vajíčka jednotlivě do květních kalichů. Vylíhlé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky. Postupně (cca po 9 dnech ) housenice opouští zavadající plůdek a vžírá se do dalšího plůdku. Takto jedna larva napadne i tři až čtyři plody. Dorostlé larvy spadnou v poškozeném plodu na zem, kde se v zemi zakuklí. Typické projevy napadení po odkvětu jsou na opadlých plůdcích černé tečky, u větších plůdků (do velikosti 1 cm) i zřetelné černé otvory s trusem housenic. Rozdrcená larva i poškozený plod mají zvláštní nepříjemný zápach po štěnicích.
Chemická ochrana se optimálně provádí při dokvétání slivoní, v době opadu cca 80–90 % květních plátků. Doporučená je ochrana pesticidy Calypso 480 SC, Reldan 40 EC*.
Prahová hodnota pro ošetření je překročena, pokud se na konci květu slivoní v kontrolované výsadbě v náhodně odebraném vzorku 100 nejvyvinutějších odkvetlých kvítkcích, na nejdříve kvetoucí odrůdě zjistí nejméně:
- 5 kvítků s vajíčky pilatek při slabé až střední násadě květů nebo
- 10 kvítků s vajíčky pilatek při silné násadě květů.
Na zahradách lze poškození plůdků tímto škůdcem podstatně snížit včasným vyvěšením bílých lepových desek. Desky se vyvěšují před květem raných odrůd, alespoň čtyři kusy na strom z jeho jižní strany.

Angrešt, rybíz, ostružiník (maliník)

Hnědé padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu se ošetřují při rašení a opakovaně 2–3x po odkvětu proti hnědému padlí angreštu (Sphaerotheca mors-uvae) při dodržení ochranné lhůty registrovanými přípravky Bioan, Bioblatt, Bioton, Discus, Kumulus WG, Sulikol 750 SC* podle návodu na použití. K přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. A nezapomeňte také na účinný postřik keřů po sklizni. Ohrožené výsadby černého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu!) a po sklizni.

Rez ostružinová

S rozšířením pěstování beztrnných ostružin a v důsledku mírných zim se v některých oblastech silně rozšířila rez ostružinová (Kuehneola albida). Přezimuje v infikovaných výhonech, na nichž se na jaře objevují fialovočervené zduřeniny. V těchto místech pokožka větve praská a uvolňují se žluté spory, infikující spodní strany listů ostružiníků. Za deštivého počasí se rez může na listech rychle rozšířit. Silně napadené listy předčasně opadávají, což může mít negativní vliv na úrodu.
Mechanicky můžeme silné napadení omezit včasným (již při rašení) odstraněním všech napadených výhonů. Pokud možno provést toto odstranění i u všech pěstitelů v okolí.
S preventivními postřiky ohrožených ostružiníků je nutné začít krátce po vyrašení rostlin a ošetření aspoň dvakrát v desetidenních intervalech zopakovat. V seznamu registrovaných přípravků zatím však nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).

Rez ostružinová

Réva vinná

Kadeřavost a plstnatost

Kadeřavost (akarinózu) a plstnatost (erinózu) listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých (Eriophyidae) hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) a vlnovník révový (Colomerus vitis).
Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů - kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství.
U plstnatosti jsou na listech nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují) jsou z hlediska skutečné škodlivosti méně významné. Tito drobní roztoči přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů.
Révu ošetřujeme jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky erinózy nebo akarinózy. Přípravek Sulka se aplikuje po řezu před rašením, ostatní sirnaté přípravky Kumulus WG, Sulikol K*, případně i Oleoekol* aplikujte při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Organické akaricidy Magus 200 SC, Omite 570 EW, Sanmite 20 WP aplikujte nejlépe po vyrašení révy. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné.
Jako biologická ochrana se s úspěchem proti roztočům používá v programech biologického boje proti sviluškám a vlnovníkům i uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri – pod obchodními názvy Biolaagens - BT a Typhlodromus pyri. Pokud se ve vinicích dlouhodobě používají pesticidy selektivní k dravému roztoči Typhlodromus pyri, udržuje populace dravého roztoče svilušky a eriophyidní roztoče (vlnovníkovce, hálčivce) neustále pod prahem škodlivosti.
Dravý roztoč nikdy populaci škůdce nevyhubí úplně, ale udržuje přirozenou rovnováhu, která vyhovuje i rostlinám. Roztoč je schopný se živit i pylem rostlin, proto přežívá i v době, kdy se žádný škůdce na lokalitě nevyskytuje, případně může i dlouhodobě hladovět. Typhlodromus pyri ve vinicích přezimuje. Díky těmto vlastnostem je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů při dodržování určitých pravidel i dlouhodobě.
Pro přežití dravých roztočů ve vinici je zejména důležité používání vhodných přípravků na ochranu rostlin. Vůbec nejvyšší riziko představuje použití insekticidů na bázi syntetických pyrethroidů. Tyto látky hubí dravé roztoče již v neuvěřitelně nízkých koncentracích! Obecně platí, řídit se seznamy přípravků doporučovaných dodavatelem konkrétní populace dravého roztoče.

 

Plstnatost révy vinné

Kadeřavost révy vinné

Různonožec trnkový

Housenky různorožce trnkového syn. píďalka trnková (Peribatodes rhomboidarius, syn. Boarmia rhomboidaria) jsou šedohnědé píďalky 1–3 cm dlouhé. Přezimují na kmíncích, sloupcích vedení a v půdě. Škodí na jaře při rašení révy vykusováním pupenů a mladých listů.
Na lokalitách s jejich výskytem doporučujeme keře révy vinné při rašení chemicky ošetřit. K tomu lze použít Steward, případně Oleoekol* podle metodiky.

Zelenina

Nejenom ovocné stromy jsou napadány a poškozovány škůdci, ale také musíte na jaře věnovat patřičnou pozornost intenzivně pěstované zelenině.

Mšice

Sledujte výskyty mšic (Aphidoidea) a při náletu prvních mšic porosty ošetřete.

 

Mšice škodí na mnoha rostlinách

Slimáčci

V uzavřených pěstebních prostorách a ve vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky (Limacidae). Díky ideálním podmínkám, které jsou v zahradnických kulturách, je škodlivost plžů trvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby.
Proti slimákům jsou povoleny tyto návnadové přípravky: Mesurol Schneckenkorn, Vanish Slug Pellets a Ferramol Schneckenkorn. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou.
Z biologických přípravků: Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens, preventivně nebo i kurativně dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 °C, optimum je při 15–20 °C, po dobu působení musí být půda nebo substrát, dostatečně vlhký.

 

Plzák španělský

Dřepčíci

Dřepčíci (Phyllotreta) poškozují hlavně ředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných výhřevných plochách. Ředkvičky ošetřujeme např. přípravkem Decis Mega. U košťálovin můžete použít i některý z dalších povolených pyretroidů (Alfametrin, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak 10 SC aj.). Na mšice jsou registrovány i Bi - 58 EC nové, Pirimor 50 WG, Reldan 40 EC a Perfekthion.

Dřepčík je škůdcem vzcházející brukvovité zeleniny

Vyslepnutí košťálovin

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin, zejména u květáku a kedluben může být způsobováno více faktory.
Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokem u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj.
U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu.
Lokálně způsobují vyslepnutí svými požerky také larvy krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) nebo plodomorky zelné (Contarinia nasturtii).
Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin dřepčíky (Phyllotreta) nebo mšicí zelnou (Brevicoryne brassicae).
V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. U chemického ošetření lze použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům.

Trávníky

Plíseň sněžná

Po sejití sněhu na jaře se mohou (na citlivých druzích trav - jílek vytrvalý, psinečky, lipnici roční, aj.) objevovat bílošedé až narůžovělé skvrny či povlaky, které působením slunce většinou zmizí bez většího poškození trávníku. Příčinou je houba plíseň sněžná (Microdochium nivale, Gerlachia nivalis), které se daří při vyšší vlhkosti, napadne-li sníh na nezmrzlou půdu, přehnojení dusíkem, při větším množství zelené hmoty, ale i stařiny, vyšším pH a na zamokřeném pozemku.
Z fungicidů můžeme použít, ale již preventivně na podzim před zámrazem 1–2× v intervalu 14 dnů, fungicid  s účinnou látkou azoxystrobin (dříve přípravek Heritage), která účinkuje i na další choroby trávníků - kornatku travní, palušku travní aj. Na jaře je používání fungicidů již zbytečné. Většinou stačí napadené místo vyhrabat, provzdušnit (skarifikovat), odstranit odumřelou hmotu a nechat vyschnout. Případně přihnojit a prázdná místa doset odolnějšími druhy trav (kostřava aj.).

Plevele

Po oteplení na jaře nebo po první seči, když plevele vytvoří dostatečnou listovou plochu, je vhodné ošetřit zaplevelený trávník vhodným herbicidem.
Jednoleté dvouděložné plevele (lebedy, merlíky, kokoška, penízek a řada dalších) jsou typické pro nově založené trávníky, pravidelným kosením rychle ustupují a většinou nevyžadují radikální zásah v podobě herbicidního ošetření. Ve starších zapojených trávnících se již zpravidla neobjevují.
Poněkud větší problém představují vytrvalé dvouděložné plevele (smetánka lékařská, jitrocele, bodláky, šťovíky, jetel plazivý apod.). Tyto druhy se přizpůsobí pravidelnému režimu kosení a v trávníku se dále rozšiřují. Účinnou ochranou je použití herbicidních přípravků Banvel 480 S, Bofix, Cliophar 300 SL, Dicotex, Lontrel 300, Starane 250 EC, Tomigan 250 EC, Travin. Pro malospotřebitele je určena i kombinace přípravků Lontrel 300 (clopyralid) a Starane 250 EC (fluroxypyr) dodávaná v malém balení pod značkou Bofix. Vhodným termínem ošetření je druhá polovina dubna a měsíc květen, kdy mají plevele již dostatečně vyvinutou listovou plochu, ale ještě se plně nerozvinuly. Ošetření je možné provést i v dalších měsících, je však potřeba počítat s poněkud vyššími aplikačními dávkami. Vhodná teplota vzduchu pro ošetření se pohybuje v rozmezí 15–20 °C.

 

Aktivní nory hraboše polního v trávníku

Pozn.: * – do spotřebování zásob