BASF
BASF
BASF

AGRA

Sezona 2015/16 na Moravě a ve Slezsku ve vztahu k pěstování obilnin

08. 02. 2017 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol Ochrana obecně Zobrazeno 2044x

Situace vegetační sezony 2015/16 byla významně ovlivněna suchým a teplotně nadnormálním průběhem posledních třech měsíců roku 2015. Až s počátkem zimy se doplnil srážkový deficit, který se udržoval po hlavní vegetační období. Znovu se potvrdilo a to již po několika letech opakovaně, že optimální termín setí ozimů se nachází na počátku října, ale výborných konečných výsledků pěstování bylo dosaženo i u pozdních listopadových výsevů.

Agrinova

Jinak řečeno lze konstatovat, že časné setí nemá v současných přírodních poměrech příliš racionálních důvodů. Pokud shrneme jeho hlavní problematické momenty, jsou to:

- složitá a na energii náročná předseťová příprava pozemku (často značně utužená a proschlá horní vrstva půdy);

- vyšší riziko napadení hmyzími škůdci jako předpoklad infekce porostů virovými chorobami (s tím spojená nutnost provedení insekticidního ošetření);

- vyšší riziko napadení houbovými chorobami, příklad dlouholetého hodnocení výskytu stéblolamu na území ČR ve vztahu k termínu setí je uveden v grafu 1.

Mírná zima umožnila průběh půdních procesů přeměny minerálních forem dusíku, rostliny pokračovaly po značnou část období v asimilaci a využívání živin z půdy, intenzivními srážkami v únoru došlo dále k vyplavování nitrátového dusíku do nižších půdních vrstev.

Jarní období vegetace mělo při zpětném pohledu jiný ráz než srážkově deficitní jaro 2015. Prožili jsme období výraznějších výkyvů v průběhu teplot i rozložení srážek (graf 2, 3) - měsíc únor srážkově i teplotně výrazně nadnormální, měsíc duben srážkově nadnormální a teplotně v normálu a konečně měsíc červenec opět srážkami i teplotou nadnormální.

Důsledky počasí se přímo odrazily v několika neobvyklých projevech na porostech obilnin.

Prvním z nich bylo intenzivní prožloutnutí ozimých pšenic přibližně na počátku měsíce dubna. Spekulovalo se o možném rozvoji viróz, ale ve většině případů šlo o důsledek zhoršených podmínek pro vegetační pochody rostlin, které vznikly v půdě. Hlavní příčinou byl nedostatek vzduchu v utužené půdě.

Výše uvedené podzimní problémy s proschlým půdním profilem se dále paradoxně zhoršily po nadprůměrných únorových deštích. Vláha byla sice pro vyrovnání bilance velmi žádoucí, ale utuženost se pak na povrchu půdy projevila jeho ztvrdnutím v následujícím suchém březnu. Přitom v nižších půdních vrstvách byl vláhy dostatek. No a konečně časté poklesy teplot způsobily, že porosty projevovaly na celém území neobvykle rozsáhlé žloutnutí listů. Toto se projevilo od špiček listů a zasáhlo jejich polovinu až celý list. Vývojově stav nastal na přelomu odnožování a sloupkování. Příznaky se objevily napříč odrůdovým spektrem, vícekrát byly nalezeny na odrůdách Patras, Genius, Julie, Dagmar, Arkeos, časté byly na souvratích a částech polí, poježděných od strojů a traktorů.

V hodnocených vzorcích byl zjištěn ve vyšší míře na kořenech části rostlin také původce černání pat stébel (Gaeumannomyces graminis var. tritici). Na napadených kořenech rostlin se nacházelo mycelium ve formě tmavé punčošky, která ze ztlustlého kořene nejde odstranit (obr. 1). Tento patogen se pravidelně vyskytuje právě na utužených částech pozemků a lze předpokládat, že vývoj počasí již od podzimu jeho rozvoji plně vyhovoval. Nedomníváme se však, že se jednalo o hlavní příčinu diskutovaného žloutnutí.

Druhou významnou odchylkou od normálu související s počasím byl nízký obsah dusíku koncem dubna a počátkem května v sušině rostlin jarních ječmenů. Jednou z příčin mohly být horší podmínky pro nitrifikaci, které souvisely rovněž s nižším obsahem kyslíku v půdě díky vysokému obsahu vody v ornici. Loni (konec dubna, začátek května) bylo stanoveno v ornici 97 mm vody. Dlouhodobý průměr je 83 mm a v letech 2014 a 2015 bylo v této době pouze 65 mm. Podle předpokladu došlo ke změně situace až v měsíci červnu a toto pozdní zvýšení dostupného dusíku mohlo způsobit obecně vyšší obsahy bílkovin v zrnu, s kladnými i negativními souvislostmi podle toho, zda se jednalo o sladovnické ječmeny nebo ozimé pšenice.

Třetím významným projevem tohoto roku byla nízká, v tomto případě jedna z charakteristik potravinářské kvality zrna pšenice, objemová hmotnost zrna. Zcela jistě souvisela s dešti v měsíci červenci. V případě našich polních pokusů, ve kterých bylo dosaženo také výrazně nízkých hmotností tisíce zrna jako dalšího sklizňového výnosového parametru, se přikláníme k vysvětlení, které je založena na předčasném ukončení nalévání zrna.

Graf 1: Vliv termínu setí na výskyt Oculimacula ssp.
Graf 1: Vliv termínu setí na výskyt Oculimacula ssp.
Graf 2: Srovnání průměrné měsíční teploty a úhrnu srážek s dlouhodobým průměrem - Kroměříž 2015
Graf 2: Srovnání průměrné měsíční teploty a úhrnu srážek s dlouhodobým průměrem - Kroměříž 2015
Graf 3: Srovnání průměrné měsíční teploty a úhrnu srážek s dlouhodobým průměrem - Kroměříž 2016
Graf 3: Srovnání průměrné měsíční teploty a úhrnu srážek s dlouhodobým průměrem - Kroměříž 2016

Obr. 1 Napadení kořenů houbou Gaeumannomyces graminis jako tmavá korkovitá vrstva
Obr. 1: Napadení kořenů houbou Gaeumannomyces graminis jako tmavá korkovitá vrstva

Vývoj a výskyt hlavních houbových chorob obilnin v roce 2016

V předešlé části byla pozornost zaměřena spíše na podmínky pro růst a vývoj plodiny, nyní se budeme věnovat problematice zdravotního stavu. Zcela jistě i zde ovšem zásadní roli sehrálo počasí.

Průvodním znakem suchého rázu podzimu 2015 byl relativně nižší podíl jarní primární infekce původce braničnatky pšeničné (Zymoseptoria tritici).

Mírná zima a vlhké předjaří poskytlo dobré podmínky pro zvýšený výskyt původce pravého stéblolamu (Oculimacula yallundae). Napadení bylo ve svých důsledcích velmi významné a způsobilo vážná pozdní poškození porostů tzv. běloklasostí. Tento projev zasychání již vymetaných stébel (obr. 2, 3) dosahoval v běžných podmínkách až 25 % a můžeme se pouze domýšlet, jakou měrou se mohl podílet na lokálních polehnutích porostů v měsíci červenci.

Již v časném jaře se vyskytly příznivé klimatické podmínky pro rozvoj padlí pšenice a ječmene (Blumeria graminis sp.), choroba byla přítomna v porostech po větší část vegetace a mohla způsobit vyšší poškození porostů u nevhodně fungicidně ošetřovaných náchylných odrůd. Především u odrůd jarních ječmenů bez genu rezistence vůči padlí se v počátku sloupkování mohlo objevit až žloutnutí porostů, způsobené fyziologickým stresem po napadení.

V případě ječmenů druhou zásadní chorobou, kterou pravidelně nacházíme v porostech, je hnědá skvrnitost (Pyrenophora teres). V hodnocené sezoně 2016 se patogen vyskytoval spíše okrajově a jeho epidemie neměla jasný nárůst a dynamiku připadající na období poloviny května. Při plošném hodnocení na území Moravy a Slezska bylo 24. května konstatováno, že: „Porosty jsou v dobrém zdravotním stavu a nedochází k významnému nárůstu výskytu listových chorob. Padlí ječmene bylo zjištěno u necelých 8 % porostů, hnědá skvrnitost na necelých 20 % ploch, rhynchosporiová skvrnitost nebyla zjištěna vůbec. Není signalizován kalamitní výskyt škodlivých organizmů.“ Hnědá skvrnitost tedy byla značně eliminována a důvodem mohl být suchý průběh května. V červnu již choroba nedosáhla obvyklé intenzity napadení, což zajisté souvisí i s realizovanými fungicidními zásahy.

V naší oblasti se vážným problémem každoročně stává rez pšeničná (Puccinia recondita), která poškozuje především horní dvě listová patra, čímž omezuje zdroje asimilátů pro vyvíjející se zrna. V uplynulé sezoně však nedošlo k jejím rychlému nárůstu výskytu v počátku června a choroba se plně rozvinula až koncem první dekády června, což již mělo pro tvorbu výnosů menší závažnost. Můžeme říci, že se jednalo o rok s nižším významem tohoto patogena.

Podobně se nepotvrdila ani očekávaná epidemie rzi plevové, která zůstala jen lokálně významnou chorobou. Hlavní období jejího šíření připadá na počátek května, což skutečně nastalo. Následný rozvoj napadení však nebyl rozsáhlý a nezpůsobil zásadní škody.

V počátku května byly rovněž vytvořeny optimální podmínky pro rozvoj epidemie braničnatky pšeničné. Její zastoupení v období metání bylo velmi časté, méně srážek v první polovině června ji zpomalilo v rozvoji napadení.

Na horních listových patrech tak v konečném hodnocení výskytu patogenů spíše dominovaly patogenní organizmy, které se objevují až koncem června - Microdochium nivale (obr. 4) a Drechslera tritici repentis (DTR).

Při hodnocení epidemie klasových fuzárií jsme zjistili již v polovině května zralé plodnice patogena a uvolňování askospor do prostředí. To se jako primární infekce odehrává na posklizňových zbytcích kukuřice na povrchu půdy, odkud se dále rozšiřují na listy obilniny a rozkvátající klasy. Podle lokálních podmínek se kvetení časově protknulo s uvolněným zdrojem infekce v prostředí, což zvýšilo letošní infekční potenciál choroby.

Obr. 2 Stéblolam a jeho důsledek běloklasost
Obr. 2: Stéblolam a jeho důsledek běloklasost

Obr. 3 Klasy zdravých a stéblolamem napadených rostlin v konci června
Obr. 3: Klasy zdravých a stéblolamem napadených rostlin v konci června

Obr. 4 Microdochium nivale jako patogen způsobující pozdní listové skvrnitosti pšenice
Obr. 4: Microdochium nivale jako patogen způsobující pozdní listové skvrnitosti pšenice

Stručné hodnocení stavu rezistence populací významných patogenů vůči fungicidům

Pravidelně se již od roku 2004 věnujeme monitorování změn v populacích patogenů v reakci na široce používané fungicidní látky a novinky, které se do praktického používání teprve rozšiřují. V posledních letech se na tomto průzkumu aktivně podílela firma Dow AgroScience.

V roce 2016 nás svým významným snížením citlivosti na fungicidní látky ze skupiny strobilurinů zaujal původce braničnatky pšeničné (Zymoseptoria tritici), u kterého bylo téměř 80 % izolátů vykazujících příznaky rezistence (mapa 1).

Podobný vysoký stav rezistence dosahující 60 % z hodnocených případů byl zjištěn u původce hnědé skvrnitosti ječmene (Pyrenophora teres; mapa 2).

Prakticky negativní, tedy zcela citlivé výsledky byly mimo jiné u obou patogenů zjištěny pro účinné látky ze skupiny SDHI.

Mapa 1: Patogen Zymoseptoria tritici - průzkum rezistence vůči strobilurinům, 2016
Mapa 1: Patogen Zymoseptoria tritici - průzkum rezistence vůči strobilurinům, 2016
Mapa 2: Patogen Pyrenophora teres - průzkum rezistence vůči strobilurinům, 2016
Mapa 2: Patogen Pyrenophora teres - průzkum rezistence vůči strobilurinům, 2016

Závěr

Uplynulá sezona byla třetí v řadě, ve které bylo dosaženo nadprůměrných výnosových výsledků, přesto každý z těchto ročníku byl jiný a přinesl jiné situace, které bylo třeba řešit. V tomto článku jsme se pokusili pojmenovat ty, které možná rozhodovaly o úspěšném pěstitelském roce 2016.

Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Doc. Ing. Eduard Pokorný, Ph. D., Ing. Jan Bílovský, Mgr. Pavel Matušinský, Ph.D., Ing. Simona Růžková, Mgr. Ivana Svačinová; Agrotest fyto, s.r.o., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Sezona 2015/16 na Moravě a ve Slezsku ve vztahu k pěstování obilnin

Obr. 1: Napadení kořenů houbou Gaeumannomyces graminis jako tmavá korkovitá vrstva
Obr. 2: Stéblolam a jeho důsledek běloklasost
Obr. 3: Klasy zdravých a stéblolamem napadených rostlin v konci června
Obr. 4: Microdochium nivale jako patogen způsobující pozdní listové skvrnitosti pšenice

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 345x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail