BASF
BASF
BASF

AGRA

Výskyt chorob a škůdců ovocných dřevin a révy v roce 2016

03. 02. 2017 Ing. Petr Ackermann, CSc.; Ekovín Brno Ochrana obecně Zobrazeno 11092x

Výskyt chorob a škůdců je ovlivňován především počasím. V důsledku proměnlivosti počasí se každoročně mění výskyt škodlivých organizmů i potřeba ochranných opatření. Výskyt ovlivňují také charakter lokality a porostu, vnímavost nebo atraktivnost hostitele (druh, odrůda, fyziologický stav rostliny nebo její vnímavé části) a přítomnost počátečních zdrojů infekce nebo šíření.

Agrinova

Počasí

Na úvod stručná charakteristika počasí loňského roku. Zima byla velmi teplá. Mimořádně teplý byl především únor (průměrná teplota 4,1°C nad dlouhodobým normálem). Březen byl teplotně mírně nadprůměrný a srážkově převážně průměrný. Duben byl teplotně průměrný a srážkově v různém stupni podprůměrný až průměrný. Velmi chladný byl 4. týden, kdy poklesly ranní teploty pod bod mrazu a na mnoha lokalitách byly poškozeny květy nebo mladé plody ovocných dřevin i réva vinná. Květen byl teplotně a srážkově průměrný. Výrazně však kolísaly teploty (velmi teplá byla 3. dekáda) a nerovnoměrné bylo i rozložení srážek. Červen byl teplotně nadprůměrný a srážkově průměrný, opět s nerovnoměrným rozložením dešťových srážek. Červenec byl teplotně i srážkově nadprůměrný. Srpen byl teplotně nadprůměrný a srážkově převážně podprůměrný. Dešťové srážky byly především v 1. dekádě měsíce. Září bylo teplotně výrazně nadprůměrné (průměrná teplota 3,0°C nad dlouhodobým normálem) a srážkově převážně podprůměrné. Říjen byl teplotně průměrný a srážkově nadprůměrný.

Choroby ovocných dřevin

V loňském roce byly opět zaznamenány významné výskyty strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). Patogen v našich podmínkách přetrvává v pletivu opadlých listů, kde se vyvíjejí a na jaře postupně vyzrávají plodničky - pseudoperitecia, v nichž se ve vřeckách diferencují askospory. Askospory jsou zdrojem primárních infekcí. K uvolňování askospor dochází v závislosti na dešťových srážkách. V dubnu, který byl srážkově podprůměrný až průměrný, byly na většině území méně příznivé podmínky pro patogen. První výskyt askospor byl v teplejších oblastech zjištěn v lapačích spor po deštích v závěru dubna a na počátku května. K významným infekcím došlo podle lokalit především ve 2. a 4. týdnu května. První výskyty choroby byly zjištěny v závěru 3. týdne května. K dalším primárním infekcím, a pokud byly již výskyty i k sekundárnímu šíření, došlo v závěru května a na počátku června. Období primárních infekcí skončilo v teplejších oblastech na přelomu května a června, v ostatních oblastech v polovině června. Tam, kde nebyla v průběhu května a na počátku června zajištěna dostatečně intenzivní ochrana došlo i k významnému napadení porostů. Pokud byly porosty napadeny, docházelo k sekundárnímu šíření i v dalším průběhu června a v červenci.

Lokálně byly zaznamenány také silnější výskyty strupovitosti hrušně (Venturia pyrina). V některých výsadbách byly významně napadeny nejen listy, ale i plody.

Mimořádné byly primární výskyty padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Vzhledem k příznivým podmínkám a početným zdrojům infekce došlo zejména u náchylných odrůd k významnému rozšíření choroby. Změna nastala až v průběhu července, kdy byly vydatné a opakované deště, které omezily další šíření choroby.

V loňském roce byly opět silnější výskyty sazovitosti jablek (Gloeodes pomigena). K napadení došlo především v červenci a na počátku srpna, kdy byly vydatnější a opakované deště. Významně byly napadeny zejména odrůdy rezistentní vůči strupovitosti jabloně, u nichž nebyla prováděna ochrana proti této chorobě (např. Topaz, Sirius a další). Výskyt potvrdil, že rezistentní odrůdy budou muset být za vhodných podmínek pro patogen cíleně ošetřovány proti sazovitosti jablek.

Převážně slabší byly výskyty moniliniové hniloby jablek a hrušek (Monilinia fructigena). Důvodem byla skutečnost, že v průběhu převážné části srpna a v září bylo suché a velmi teplé počasí nepříznivé pro infekce. Pokud došlo k napadení, byly napadeny jen plody poškozené živočišnými škůdci nebo dalším hmyzem.

Relativně silnější byly opět výskyty šedé skvrnitosti listů hrušně (Mycosphaerella pyri). K napadení došlo tam, kde byly v průběhu června a července vydatnější dešťové srážky. Příznaky choroby se významně projevily především v průběhu srpna a v září.

Převážně slabší byly výskyty rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae). K infekcím listů, případně dalších vnímavých částí dochází v období od počátku kvetení a především krátce po odkvětu hrušně. V tomto období byly převážně méně příznivé podmínky pro infekci, které limitovaly napadení.

Sazovitost jablek
Sazovitost jablek

Moniliniová hniloba jablek - napadený plod poškozený sršni
Moniliniová hniloba jablek - napadený plod poškozený sršni

Rzivost hrušně
Rzivost hrušně

Neobvyklý charakter měl opět výskyt kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). Od počátku rašení do počátku kvetení byly na většině území a především v oblasti produkčního pěstování broskvoně nepříznivé podmínky pro patogen. Změna nastala až v průběhu kvetení a po odkvětu, kdy byly lokálně vydatné deště. V tomto období, kdy byly již první listy odolné (věková rezistence) došlo k napadení výše postavených listů. Pozdní infekce omezilo až opakované ošetření v období na počátku kvetení, příp. ihned po odkvětu.

V oblasti produkčního pěstování byly lokálně významné výskyty odumírání pupenů broskvoně (Stigmina carpophila). K infekci pupenů dochází především na podzim při opadu listů, mohou však nastat i v zimním a jarním období. Patogen sporuluje a k infekcím dochází již při teplotách nad 4 °C. Konidie infikují na jaře listy (suchá skvrnitost listů „peckovin“) a mladé plody (skvrnitost broskví). V loňském roce bylo lokálně zjištěno také odumírání pupenů třešně a slivoně.

Výskyt suché skvrnitosti listů „peckovin“ zpočátku limitoval nedostatek dešťů. K významnému šíření došlo až za vydatnějších dešťových srážek v průběhu července a na počátku srpna. Suchá skvrnitost se významně podílela na předčasném opadu listů ve výsadbách slivoní. Ojediněle byly zaznamenány také silnější výskyty skvrnitosti broskví.

Převážně slabší byly výskyty strupovitosti broskvoně a meruňky (Venturia carpophila). Příčinou byly méně příznivé podmínky pro šíření choroby v průběhu dubna až června.

Velmi rozdílné a převážně slabší byly výskyty moniliniové spály meruňky a višně (Monilinia laxa). K významnějšímu napadení meruněk došlo jen tam, kde byly v době kvetení opakované dešťové srážky. Příznivější podmínky pro patogen byly v době kvetení višně. Tam, kde byly vydatnější deště, došlo i k významnému napadení porostů. Lokálně byly zaznamenány také silnější výskyty moniliniové spály slivoně.

Převážně slabší byly výskyty moniliniové hniloby „peckovin“ (Monilinia laxa, M. fructigena). Významnější napadení bylo zjištěno především u třešní a višní na lokalitách, kde byly v době zrání vydatnější deště.

Pozdní a převážně slabší byly výskyty skvrnitosti listů višně (Blumeriella jaapii). Významnější šíření bylo zaznamenáno jen lokálně, především v průběhu července a na počátku srpna, kdy byly vydatné deště. Další šíření choroby omezilo teplé počasí bez dešťových srážek ve 2. polovině srpna a v září. K významnému předčasnému opadu listů došlo jen lokálně u velmi náchylných odrůd.

Mimořádně silné byly, především na jižní Moravě, výskyty rzivosti slivoně (Tranzschelia discolor). Tranzschelia discolor je dvoubytná rez s úplným vývojovým cyklem. Hlavními hostiteli jsou slivoň a další příbuzné druhy a mezihostiteli některé „cizí“ druhy sasanek. Na sasankách se na jaře vyvíjejí aecia a v nich aeciospory a spermogonia. Aeciospory infikují listy slivoní. V našich podmínkách přetrvávají převážně uredospory v urediích na opadlých listech. K významnému šíření choroby dochází vždy, pokud jsou v průběhu července a na počátku srpna vydatné dešťové srážky. U nás je často nesprávně jako původce rzivosti slivoně uváděn příbuzný druh T. pruni-spinosae. Hlavními hostiteli této rzi jsou slivoň trnka a některé další příbuzné druhy. V našich podmínkách se T. pruni-spinosae na slivoních nevyskytuje. Oba druhy rzí je možno rozlišit podle utváření telií a mikroskopicky podle teliospor.

Kadeřavost broskvoně - pozdní napadení
Kadeřavost broskvoně - pozdní napadení

Moniliniová spála višně
Moniliniová spála višně

Skvrnitost listů višně
Skvrnitost listů višně

Rzivost slivoně - žlutozelené hranaté skvrny na listech
Rzivost slivoně - žlutozelené hranaté skvrny na listech

Jen lokální a slabé byly výskyty hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma). Příčinou byly méně příznivé podmínky pro šíření v rozhodujícím období primárních infekcí (duben, květen). V průběhu vegetace již k sekundárnímu šíření choroby nedochází.

Lokálně byly zaznamenány časné a velmi silné výskyty hnědého padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae).

Na beztrnných odrůdách ostružiníku byly v loňském roce silné výskyty žluté rzivosti ostružiníku (Kuehneola uredinis). Jde o jednobytnou rez se specifickým vývojovým cyklem (absence aecií a aeciospor, přítomnost dvou typů uredií). Patogen napadá především listy a letorosty a jen výjimečně i další části rostlin. Na rubu listů i na letorostech a prýtech vytváří žlutooranžové kupky letních výtrusů uredia a v závěru vegetace na rubu listů bělavá telia s několika buněčnými teliosporami. Silně napadené listy žloutnou, zasýchají a předčasně opadávají. Přetrvávají uredia a v nich primární urediospory na napadených listech a prýtech. V průběhu vegetace jsou zdrojem infekcí urediospory.

Žlutá rzivost ostružiníku - žlutá urediea a bělavavá telia na rubu listu
Žlutá rzivost ostružiníku - žlutá urediea a bělavavá telia na rubu listu

Škůdci ovocných dřevin

V loňském roce byly opět zaznamenány silnější výskyty fytosugních roztočů z čeledi Eriophydae (vlnovníkovití). Významné byly především výskyty hálčivce višňového (Aculus fockeui) na slivoních. Napadení se projeví drobnou skvrnitostí a deformacemi čepelí listů, při silnějším výskytu dochází k zastavení růstu a metlovitosti letorostů. V plodných výsadbách je hálčivec višňový jednou z příčin rzivosti slupky. Stále narůstají výskyty vlnovníka hrušňového (Eriophyes pyri) a vlnovníka trnkového (Eriophyes similis). Vlnovník hrušňový způsobuje na listech drobné plošné hálky, postižená pletiva později černají a odumírají. Při silném napadení dochází k deformacím a k zasýchání listů. Vlnovník trnkový vytváří na listech slivoně, nejčastěji na odrůdách typu „Domácí švestka“ nápadné bradavičnaté hálky.

Vlnovník hrušňový - hálky na čepelích listů
Vlnovník hrušňový - hálky na čepelích listů

Na více lokalitách byly zaznamenány velmi časné a později i silné výskyty svilušky ovocné (Panonychus ulmi), především na jabloních a slivoních. K líhnutí larev z přezimujících vajíček docházelo časně, v teplejších oblastech již od 2. týdne dubna. V důsledku příznivého počasí došlo k rychlému rozvoji populací škůdce. Významné výskyty byly zaznamenány již v průběhu května.

Na mnoha lokalitách byly zjištěny silnější výskyty štítenky zhoubné (Diaspidiotus perniciosus). Přezimují larvy 1. vývojového stupně. První výskyt samečků ve feromonových lapácích byl zaznamenán ve 2. dekádě května a první výskyt larev 1. generace byl zjištěn ve 3. týdnu června. Lokálně došlo i k silnějšímu napadení plodů larvami 2. generace škůdce.

Lokálně byly opět zaznamenány silnější výskyty květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum). Výskyty přezimujících brouků byly v teplejších oblastech zjištěny již v závěru března a první nakladená vajíčka v poupatech ještě uzavřených květních pupenů v 1. týdnu dubna.

Mimořádné byly v loňském roce výskyty listových mšic, především mšice jabloňové (Aphis pomi) a mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea) na jabloních, mšice třešňové (Myzus cerasi) na třešních a višních, mšic na slivoních a mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) na rybízech. K líhnutí larev z přezimujících vajíček docházelo již ve 2. polovině března, za příznivého počasí došlo k rychlému rozvoji populací mšic.

Mšice rybízová - poškozený list
Mšice rybízová - poškozený list

Na mnoha lokalitách byly zjištěny také silné výskyty vlnatky krvavé (Eriosoma lanigera) na jabloních. První kolonie vlnatek byly zaznamenány již v závěru dubna a silné napadení především v červenci.

Převážně silnější byly v loňském roce výskyty pilatek na slivoních, pilatky švestkové (Hoplocampa minuta)pilatky žluté (Hoplocampa flava). První pilatky byly zjištěny v teplejších oblastech na bílých lepových deskách ve 2. týdnu dubna a výskyt housenic byl zaznamenán v 1. týdnu května.

Plody poškozené pilatkami
Plody poškozené pilatkami

Na více lokalitách byly zaznamenány silnější výskyty bejlomorky hrušňové (Dasineura pyri). Přezimují larvy v kokonech v půdě. Oplodněné samičky od dubna kladou vajíčka na mladé listy. Larvy sají ve svinutých čepelích listů. Škůdce má několik generací do roka.

Lokálně bylo zjištěno významné napadení hrušek plodomorkou hrušňovou (Contarinia pyri). Přezimují larvy v kokonech v půdě. Oplodněné samičky kladou vajíčka do uzavřených květních poupat, vylíhlé larvy pronikají do semeníků, kde sají. Později poškozují mladé plody, napadené plody jsou znetvořené a opadávají. Ošetření proti plodomorce je třeba provést dříve než proti pilatce hrušňové.

Na mnoha lokalitách, především na jižní Moravě byly zjištěny škodlivé výskyty píďalky podzimní (Operophtera brumata).

Převážně silné byly v loňském roce výskyty obaleče jablečného (Cydia pomonella). Let motýlů 1. generace byl v teplejších oblastech zaznamenán ve feromonových lapácích již v závěru dubna a v ostatních oblastech v 1. polovině května. Významný let motýlů 1. generace byl zjištěn v 1. týdnu května a probíhal až do 2. dekády června. Let motýlů 2. generace započal ve 2. dekádě července a ve vlnách pokračoval až konce srpna.

Obaleč jablečný - poškozený plod
Obaleč jablečný - poškozený plod

Na mnoha lokalitách byl od června ve feromonových lapácích zaznamenán významný let motýlů obaleče jabloňového (Hedya nubiferana) a později i dalších slupkových obalečů.

Na více lokalitách byly zjištěny silnější výskyty podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella). Přezimují kukly v zámotcích v úkrytech. Oplodněné samičky kladou vajíčka na rub listů a housenky vytvářejí na listech okrouhlé miny s koncentrickými kruhy. Škůdce má 2–3 generace do roka.

Lokálně byly zaznamenány také silné výskyty klíněnky jabloňové (Phyllonorycter blancardellus). Přezimují kukly. Oplodněné samičky kladou vajíčka na listy. Housenky minují v pletivu čepelí listů, na rubu listů vytvářejí typickou oválnou minu. Škůdce má 2–3 generace do roka.

Převážně slabší byly výskyty obaleče švestkového (Grapholita funebrana). Počátek letu motýlů 1. generace byl zaznamenán ve feromonových lapácích již v závěru dubna. Vrchol letu motýlů 1. generace byl v teplejších oblastech již ve 2. dekádě května. První vajíčka na plodech byla zjištěna v polovině května. Let motýlů 2. generace probíhal od počátku července s maximem ve 2. polovině července a na počátku srpna.

Převážně slabší byly také výskyty vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi). První imaga škůdce byla zjištěna na žlutých lepových deskách v polovině května a významný nálet ve 2. týdnu června. První výskyt vajíček na plodech byl zaznamenán ve 4. týdnu května.

Vrtule třešňová - napadené plody
Vrtule třešňová - napadené plody

Na několika lokalitách byl zjištěn výskyt nového škůdce vrtule višňové (Rhagoletis cingulata).

Na mnoha lokalitách byl opět zaznamenán ve feromonových lapácích významný let motýlů obaleče východního (Cydia molesta)makadlovky broskvoňové (Anarsia lineatella). Lokálně bylo zjištěno i významné napadení broskví.

Choroby révy

Neobvyklý byl výskyt plísně révy. Přezimující oospory plísně révové (Plasmopara viticola) byly zralé ve 2. týdnu května (SET 8 °C = 170 DS). Podmínky pro primární infekce byly lokálně splněny až ve 4. týdnu a v závěru května a především na počátku června. První výskyty choroby byly zjištěny ve 2. týdnu června. Ojediněle došlo v tomto období i k napadení květenství. Do počátku července trvaly méně příznivé podmínky pro patogen. Změna nastala v průběhu července, kdy byly opakované dešťové srážky, převážně situované do odpoledních a večerních hodin, což zajistilo vhodné podmínky pro sporulaci patogenu a následně infekce. K masivnímu šíření choroby došlo především ve 2. týdnu a v závěru července. Napadeny byly zejména listy na vrcholcích letorostů a zálistky. Jen lokálně byly, především ve 2. týdnu července, napadeny významně i hrozny. Šíření na vrcholcích letorostů a na zálistcích pokračovalo i na počátku srpna. Situace se změnila v polovině srpna, kdy nastoupilo velmi teplé počasí bez dešťových srážek. Pokud nebyla v červenci a na počátku srpna zajištěna intenzivní ochrana došlo i k silnému napadení porostů.

Významné byly také výskyty padlí révy (Erysiphe necator). Zjednodušeně je možno uvést, že až do počátku července byly příznivé podmínky pro padlí révy a od 2. týdne července pro plíseň révy. V důsledku toho, že byl v předcházejícím roce pozdní a převážně slabý výskyt padlí, nebyl předpoklad početných primárních výskytů choroby, což zpravidla umožňuje zahájit ošetřování až krátce před květem. Vzhledem k tomu, že již ve 4. týdnu května nastaly velmi příznivé podmínky pro šíření padlí (3 dny po sobě teplota více než 6 hodin v rozmezí 21–30 °C) bylo zahájeno ošetřování již v závěru května. První sekundární výskyty choroby byly zjištěny na počátku června. Velmi vhodné podmínky pro šíření byly ve 4. týdnu a v závěru června a na počátku července. V tomto období došlo k rozhodujícímu napadení porostů, které se projevilo v 1. dekádě července. Napadení významně ovlivnily intenzivní růst révy a opožděné provádění zelených prací. Šíření padlí zastavila změna počasí od 2. týdne července. K dalšímu šíření choroby na listech, letorostech a třapinách hroznů došlo po změně počasí ve 2. polovině srpna a v září.

Převážně slabé byly výskyty šedé hniloby hroznů révy (Botrytis cinerea). Ve fázi dokvétání byly převážně nepříznivé podmínky pro patogen. Ošetření v tomto období, které má především zabránit osídlení zbytků květenství patogenem, nebylo zapotřebí. Podstatně jiná situace nastala ve fázi zapojování hroznů (2. dekáda července), kdy byly lokálně vydatné deště. V tomto období měly být ošetřeny všechny porosty náchylných odrůd s hustým hroznem. K ošetření v obou termínech se používají fungicidy proti plísni nebo padlí révy se současnou nebo vedlejší účinností na šedou hnilobu. Ve fázi počátku zrání především raných odrůd byly lokálně vydatné deště, takže místně došlo i významnému napadení náchylných odrůd. Změna počasí, která nastala od poloviny srpna šíření choroby zastavila. K dalšímu šíření šedé hniloby hroznů došlo až po vydatných deštích v průběhu října.

Velmi silné byly výskyty octové hniloby. Původci octové hniloby jsou bakterie rodu Acidovorax a divoké kvasinky rodů Candida, Clockeria, Pichia a dalších. Bakterie a kvasinky osídlují napadené a poškozené hrozny a způsobují jejich hnilobu. Napadené bobule se zbarvují světle hnědě (bílé odrůdy) nebo modro hnědě (zrající modré odrůd). Dužnina bobulí je kašovitá, za sucha bobule usýchají. Typická je octová vůně napadených hroznů. Octová hniloba velmi často navazovala na dřívější napadení šedou hnilobou, jejíž šíření zastavila změna počasí. Ochrana proti octové hnilobě spočívá v preventivních opatřeních, která zabrání poškození hroznů. Antibotrytidové fungicidy jsou proti octové hnilobě zcela neúčinné.

Časné a velmi silné byly v loňském roce výskyty chřadnutí a odumírání keřů révy (syndrom Esca). Chorobu způsobuje několik druhů stopkovýtrusých, vřeckovýtrusých i mytosporických hub, které kolonizují a poškozují dřevní pletiva včetně cév. Typickým příznakem choroby je nekróza mezižilkových pletiv (tygrovitost) a okrajů listů. Odumřelé části zůstávají olemovány žlutým (bílé odrůdy) nebo červenofialovým (modré odrůdy) lemem. Nejčastější byl výskyt u odrůd Sauvignon a Cabernet Sauvignon. Napadené keře zpravidla náhle, obvykle za teplých letních období hynou. Mimořádný výskyt souvisel s dostatkem vláhy v rozhodujícím období a intenzivním růstem, což vytvořilo optimální podmínky pro rozvoj patogenů v napadených pletivech.

Plíseň révy - porost patogenu na rubu listu
Plíseň révy - porost patogenu na rubu listu

Plíseň révy - silně poškozené hrozny
Plíseň révy - silně poškozené hrozny

Padlí révy - silně napadený hrozen
Padlí révy - silně napadený hrozen

Šedá hniloba hroznů révy
Šedá hniloba hroznů révy

Octová hniloby hroznů révy
Octová hniloby hroznů révy

Chřadnutí a odumírání révy - příznaky na listech bílé odrůdy (tygrovitost)
Chřadnutí a odumírání révy - příznaky na listech bílé odrůdy (tygrovitost)

Chřadnutí a odumírání révy - náhle odumřelý keř
Chřadnutí a odumírání révy - náhle odumřelý keř

Živočišní škůdci révy

Lokálně byly opět zaznamenány významné jarní i pozdně letní výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis). Proti tomuto škůdci je využíván především, a v systému integrované produkce povinně, dravý roztoč Typhlodromus pyri. V současné době není proti hálčivci révovému registrován žádný specifický akaricid. Povoleny jsou pouze některé přípravky na bázi elementární síry. Využít je možno také vedlejší účinnosti hnojiv na bázi polysulfidu vápníku. Ošetření musí být provedena včas, dříve než dojede k poškození mladých letorostů a květenství.

Nadále trvají lokálně významné výskyty vlnovníka révového (Colomerus vitis). Pěstitelé by měly sledovat výskyty, ohniska výskytu označit a na jaře je ošetřit přípravky na bázi elementární síry (mimo integrovanou produkci) nebo využít vedlejší účinnosti hnojiv na bázi polysulfidu vápníku.

Relativně slabší byly v loňském roce výskyty obalečů (obalečík jednopásý - Eupoecilia ambiquella, obaleč mramorovaný - Lobesia botrana). Let motýlů 1. generace započal ve 4. týdnu dubna. Vrchol letu motýlů 1. generace byl zaznamenán ve 2. týdnu května. Let motýlů 2. generace započal koncem června a vrchol letu byl zaznamenán ve 4. týdnu července. Obvyklá druhá letová vlna motýlů nebyla v loňském roce zaznamenána. Na většině lokalit postačilo proti 2. generaci obalečů jedno ošetření.

Na lokalitách pravidelných výskytů byly opět zaznamenány silnější výskyty různorožce trnkového (Peribatodes rhomboidaria). Přezimují housenky 2. a 3. instaru, které časně na jaře vykusují očka na tažních.

Na více lokalitách byl zjištěn výskyt nového škůdce octomilky Drosophyla suzuki.

Lokálně byly zaznamenány silnější výskyty ostnohřbetky ovocné (Stictocephala bisonia). Dospělci v průběhu srpna sají pod vrcholky letorostů. V místě poškození dochází k zaškrcení a vrcholky se zbarvují žluto zeleně (bílé odrůdy) nebo červeno fialově (modré odrůdy) a zpravidla se svinují.

Výskyt chorob a škůdců ovocných dřevin a révy v roce 2016

Sazovitost jablek
Moniliniová hniloba jablek - napadený plod poškozený sršni
Rzivost hrušně
Kadeřavost broskvoně - pozdní napadení
Moniliniová spála višně
Skvrnitost listů višně
Rzivost slivoně - žlutozelené hranaté skvrny na listech
Žlutá rzivost ostružiníku - žlutá urediea a bělavavá telia na rubu listu
Vlnovník hrušňový - hálky na čepelích listů
Mšice rybízová - poškozený list
Plody poškozené pilatkami
Obaleč jablečný - poškozený plod
Vrtule třešňová - napadené plody
Plíseň révy - porost patogenu na rubu listu
Plíseň révy - silně poškozené hrozny
Padlí révy - silně napadený hrozen
Šedá hniloba hroznů révy
Octová hniloby hroznů révy
Chřadnutí a odumírání révy - příznaky na listech bílé odrůdy (tygrovitost)
Chřadnutí a odumírání révy - náhle odumřelý keř

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 571x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail