Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za sklizňový rok 2016

06. 01. 2017 Ochrana obecně Zobrazeno 3077x

Blíží se závěr roku a s ním i možnost ohlédnout se za rokem 2016 a případně ho porovnat s předchozím rokem 2015. Můžeme bilancovat a porovnávat dosažené výsledky i kvalitu produkce, do které jsme se rozhodli v průběhu roku investovat. Hospodaření v zemědělské prvovýrobě je však pod silným tlakem ekonomických a přírodních vlivů a je čím dál tím složitější.

Některé oblasti postihly jarní mrazy, lokálně způsobily škody intenzivní dešťové srážky a jinde ještě pokračovalo sucho. Nemálo zemědělců a pěstitelů bylo těmito extrémními vlivy vážně postiženo a poškozeno. Přesto letošní vegetační rok můžeme obecně hodnotit jako dobrý až velmi dobrý, i když v některých oblastech vlivem extrémním meteorologickým výkyvům byl i poněkud méně příznivý.

Klimatické podmínky a průběh vegetačního roku 2015/16

Měsíc srpen 2015

Mimořádně teplé a suché červencové počasí pokračovalo také v srpnu. Srpen byl nejteplejším měsícem roku a dlouhodobé teplotní průměry byly překročeny o 4,8–5,0 °C! Denní teploty se pohybovaly od 25 do 39 °C a ranní minima často zůstávala nad 20 °C (tropická noc). Srážek bylo málo, většinou se jednalo jen o krátkodobé přeháňky a bouřky, které nepřinesly podstatné zlepšení vláhových poměrů v půdě. Suchem trpěly rozsáhlé zemědělské oblasti jak v ČR, tak v ostatních státech střední Evropy. Toto mimořádně teplé a suché počasí v polovině srpna (16. 8.) ukončila přecházející studená fronta. Ta srazila denní teploty na 20–25 °C a ranní minima k 10 °C a konečně začalo pršet. Množství a charakter srážek byl opět velmi rozdílný. Spadlo od 15 do 70 mm, většinou se jednalo o krátké přeháňky a bouřky. Nejvíce napršelo na jihu oblasti, místy i více než 70 mm za 48 hodin. Srážek směrem k severu ubývalo. Zůstala tak místa, kde fronta nezasahovala a tam napršelo jen zanedbatelné množství srážek a sucho tam pokračovalo i nadále. Průměrné srpnové srážky představovaly jen 48–77 % normálu. Na konci měsíce opět převládalo tropické a slunečné počasí beze srážek s velkými rozdíly mezi denními a nočními teplotami, denní teploty 28 až 36 °C a noční teploty 10 až 20 °C.

Měsíc září 2015

Na začátku prvního týdne září ještě doznívalo velmi teplé letní počasí s odpoledními maximy stoupajícími až k 35 °C. Od středy se postupně zatáhlo, silně se ochladilo a již nastoupilo časně podzimní počasí - přetrvávalo polojasné až oblačné počasí s občasnými přeháňkami a teplotami do 20 °C. Ranní minima se pohybovala v intervalu 10 až 5 °C. Potřebná vláha poněkud zmírnila dopad sucha na vegetaci. Lokálně velmi rozdílné srážky většinou postačily na dobré vzcházení porostů ozimé řepky, celkovou negativní  vláhovou bilanci však ovlivnily jen minimálně. Koncem měsíce nastalo (na kratší dobu) babí léto. Ranní teploty klesaly až k 1 °C, místy se vyskytovaly i přízemní mrazíky, odpolední teploty vystupovaly i nad 20 °C. Slabé srážky opět dorazily až v počátkem října. Osvěžením pro rostliny byly také ranní rosy, které při déletrvající anticyklonální povětrnostní situaci (tlakové výši) byly mnohdy jedinou ochranou před jejich úplným uschnutím.

Celkově bylo září teplotně nadprůměrné, srážkově opět výrazně podnormální. Napršelo jen na úrovni 38 – 76 % dlouhodobého průměru.

Měsíc říjen 2015

Říjen byl sedmým měsícem se srážkovým deficitem v řadě a zároveň jediným teplotně podprůměrným měsícem. Do poloviny poslední dekády vládlo počasí ryze podzimního charakteru, se zvýšenou oblačností a teplotami přes den jen do 12–15 °C. První slabé mrazy byly na části území zaznamenány již 1. a 2. 10. V horských polohách se krátce objevil i sníh.

Průměrná hodnota říjnových teplot byla o 0,4 °C pod dlouhodobým průměrem. Místy se objevil déšť, mrholení a ranní mlhy. Tyto lokálně velmi rozdílné srážky většinou stačily na dobré vzcházení ozimých obilnin. Negativní vláhová bilance se však dále prohloubila. Koncem října při zmenšené oblačnosti ještě ojediněle odpolední maxima překročila i 20 °C, minima však místy byla i slabě pod nulou.

Měsíc listopad 2015

Na počátku měsíce listopadu se ještě objevovaly přízemní ranní mrazíky. V dalším listopadovém týdnu se však výrazně oteplilo a denní maximální teploty místy přesahovaly 22 °C a noční teploty se pohybovaly mezi 10 až 12 °C. Přibylo oblačnosti s pravidelnými, avšak málo významnými dešťovými přeháňkami. Nejvýznamnější srážky byly zaznamenány při přechodu studené fronty 20. 11., většinou kolem 20 mm. Po ní přišlo výraznější ochlazení s ranními mrazíky, místy až -6 °C a s denními maximy 5 až 7 °C.

Celkově byl listopad teplotně silně nadprůměrný, dlouhodobé teplotní průměry byly překročeny o 2,4–2,9 °C. Bylo hodně oblačnosti s občasnými srážkami, ale listopadové úhrny srážek se většinou přiblížily k normálu.

Měsíc prosinec 2015

Prosinec byl velmi teplý, občas padly lokální teplotní rekordy. Ranní slabé mrazy se objevily jen občas a byly opět jen do -5 °C. Maximální teploty se většinou pohybovaly mezi 5 a 10 °C, začátkem měsíce a zejména kolem Vánoc ve středních polohách vystoupily i výše. V nižších polohách však většímu vzestupu teplot bránila inverzní oblačnost (mlhy). V posledních třech prosincových dnech se obloha vyjasnila a začalo mrznout. Nejdříve jen ráno, na Silvestra už po celý den a ranní minima klesala místy až na -9 °C. Nejvíce srážek v prosinci spadlo při přechodu frontálního systému 17. a 18. 12., kdy podle lokalit spadlo 10–20 mm dešťových srážek. Slabé sněhové přeháňky byly v prosinci zaznamenány jen v nejvyšších horských polohách, trvalejší sněhová pokrývka se ale neudržela ani tam.

Celý prosinec byl však na srážky velmi chudý, spadlo jen 32–35 % srážkového normálu, a tak celkově negativní vláhová bilance stále prohlubovala. Dlouhodobé teplotní průměry byly značně překročeny o 3,8–4,5 °C.

Zima 2015/16

Zima byla opět jako předchozí dvě jen mírná tj. teplotně nadnormální. Všechny zimní měsíce byly (až na leden) teplotně nadprůměrné. Srážky se pohybovaly okolo průměru. Na zimní měsíce připadá cca 15 % celoročního úhrnu srážek. Bohatý na srážky byl zejména měsíc únor, ve kterém spadlo 50–60 mm srážek, tj. cca 150 až 200 % normálu. Přesto nebyl srážkový deficid ještě vyrovnán! Silné mrazy, kdy minimální teploty klesly několikrát až k -20 °C (na horách a v horských dolinách ještě níže), byly jen v lednu. Stejně jako v loňské zimě byl únor velmi teplý až mimořádně teplý a nadprůměrné prosincové a průměrné lednové teploty spolu s dostatkem srážek vytvářely příznivé podmínky nejen pro přezimování a růst ozimů, ale také pro výskyt chorob především u časně setých hustých porostů ozimů.

Měsíc leden 2016

Do 24. ledna panovalo pravé zimní počasí. Denní teploty zůstávaly po většinu dnů několik stupňů pod nulou a teplých dnů s teplotami nad nulou bylo jen málo. Ranní teploty klesly několikrát až k -20 °C, na horách a v horských dolinách ještě níže. Sníh napadal ve větším množství jen v nadmořské výšce nad 600 m (50–90 cm). V polohách pod 600 m sněhová pokrývka nepřesáhla 10 cm. Na zmrzlé půdě však i tato slabá pokrývka vydržela, a vytvořila tak na povrchu půdy významnou izolační vrstvu, chránící půdu a rostliny před hlubokým promrzáním. Poslední lednový týden bylo počasí na našem území ovlivňováno teplým jihozápadním prouděním, které znamenalo podstatné zvýšení denních maximálních teplot až k 10 °C a ranní minima se pohybovala kolem nuly. V nižších polohách roztál sníh a začalo pršet, dobré podmínky pro lyžování zůstaly jen ve vyšších horských oblastech. Nejdelší trvalá sněhová pokrývka v této zimě trvala v nižších a středních polohách tak maximálně 10 dnů.

Celkově byl měsíc leden teplotně normální, průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od -3,1 °C ve Světlé Hoře do -0,4 °C v Javorníku. Srážkově se tento měsíc dle hodnocení „normality“ lokálně pohyboval mezi suchým až normálním měsícem. Měsíční srážkové úhrny jsme zaznamenávali v rozmezí cca 51–111 % dlouhodobého průměru. Měsíční úhrn délky slunečního svitu byl na většině území nadprůměrný a pohyboval se v rozmezí cca 88–196 % dlouhodobého průměru.

Měsíc únor 2016

V měsíci únoru nebylo zimní počasí ani na horách. Denní teploty se většinou pohybovaly mezi 0 až 10 °C a ranní teploty klesaly maximálně k -3 °C. Srážky byly převážně dešťové, sněžilo jen zřídka. V polohách nad 600 m byla jen slabá sněhová pokrývka a v nižších polohách vydržel sníh jen několik dnů. Měsíc únor byl na srážky poměrně bohatý.

V posledním únorovém týdnu se začalo s přihnojováním ozimých obilnin a řepky.

Měsíc únor byl dle hodnocení normality teplotně velmi teplý až mimořádně teplý. Průměrná měsíční teplota vzduchu se v měsíci únoru pohybovala od 2,0 °C ve Světlé Hoře do 4,9 °C v Olomouci a Přerově. Odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu od normálu se pohybovala v rozmezí cca 3,8–5,2 °C. Srážkově lze únor hodnotit jako velmi vlhký, lokálně až mimořádně vlhký měsíc. Měsíční úhrn srážek se na klimatologických stanicích pohyboval v rozmezí cca 60–83 mm, což odpovídalo rozmezí cca 159–335 % dlouhodobého průměru. Měsíční úhrn délky slunečního svitu se v únoru pohyboval v rozmezí cca 34 64 hodin, což odpovídalo cca 43–85 % dlouhodobého průměru.

Měsíc březen 2016

Ani první polovina března se od únorového počasí příliš neodlišovala, pokračovalo vlhké počasí z předcházejícího měsíce s častými sněhovými, později s příchodem teplejšího počasí i dešťovými srážkami. Stále bylo poměrně chladno. Teploty byly vyrovnané, ranní kolem nuly, odpolední maximálně mírně nad 10 °C. Pro většinu přezimujících rostlin však i tyto teploty při dostatku vláhy v půdě stačily k obnovení aktivního růstu. Jarní počasí ale stále ještě nepřicházelo. Po chladném začátku jara se před velikonočními svátky výrazněji oteplilo a maximální teploty dosahovaly 10 až 15 °C. Závěr března přinesl teplé a slunečné počasí s častými výskyty přízemních mrazů.

V tomto období bylo také méně srážek, což umožnilo obnovit naplno a bez přestávek polní práce a setí.

Celkově lze hodnotit měsíc březen jako teplotně normální, průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 2,2 °C ve Světlé Hoře do 5,2 °C v Olomouci. Srážkově se jednalo o měsíc na většině území normální, lokálně suchý (stanice Šumperk, Světlá Hora, Přerov) a ojediněle velmi suchý (stanice Vsetín). Měsíční srážkové úhrny se pohybovaly v rozmezí cca 24–139 % dlouhodobého průměru. Délka slunečního svitu se v březnu pohybovala v rozmezí cca 69–100 % dlouhodobého průměru.

Měsíc duben 2016

V první a druhé dubnové dekádě panovalo typicky aprílové počasí. Denní maximální teploty vykazovaly velké teplotní rozpětí od 7 do 20 °C, někde i letní 25 °C. Oteplení přineslo urychlení jarní vegetace, ale i nálet některých škůdců. Ráno sice byly místy i slabé přímrazky, ale k vážnějšímu poškození rostlin nízkými teplotami ještě většinou nedocházelo. Byla velmi proměnlivá oblačnost s častými dešťovými přeháňkami. Poslední dubnová dekáda přinesla výrazné ochlazení s výskytem mrazů, které na řadě míst způsobily i škody. Do hor se vrátila zima a v nižších polohách byly časté přízemní mrazy, které u málo odolných rostlin způsobily jejich lokální poškození. K největším škodám došlo na kvetoucích a odkvetlých teplomilných peckovinách, květech révy vinné a ořešácích. Od 26. do konce dubna se vyskytly 3 mrazové dny s minimálními teplotami pod 0 °C a přízemní mrazy byly každý den s výjimkou 27. dubna, kdy byla zatažená obloha. Nejnižší minimální teploty byly naměřeny 26. 4. s minimální teplotou ve 2 metrech nad zemí místy i pod -3 °C a přízemním minimem -6°C a méně. Také 28. a 29. 4. klesalo přízemní minimum pod -4 °C a díky vyjasněné noční obloze byly záporné teploty zaznamenány po celou noc. Srážky byly nerovnoměrné, víc pršelo ve vyšších polohách, kde napadl také nový sníh. Podle meteorologů teploty odpovídaly spíše začátku března než konci dubna. Oteplení a denní teploty přes 15 °C přinesl až poslední dubnový víkend.

Dubnové mrazy nejsou nic mimořádného, ale většinou nezpůsobují vážnější škody. Letos však důsledkem mimořádně teplé zimy a časným nástupem jara mrazy poškodily již rozkvetlé stromy, které by při běžném průběhu počasí ještě nekvetly.

Celkově se měsíc duben jevil jako teplotně normální a srážkově na většině území normální, lokálně i nadnormální. První dva týdny měsíce dubna byly poměrně teplé, třetí týden se teplotně pohyboval v mezích normálu, lokálně až mírně pod normálem, ale poslední dubnový týden byl mimořádně chladný. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 6,2 °C ve Světlé Hoře do 9,7 °C v Olomouci. Zatímco předcházející dva roky byly na srážky skoupé, letošní duben jako by chtěl dohnat srážkový deficit loňského roku. Měsíční srážkové úhrny se pohybovaly v rozmezí cca 88–172 % dlouhodobého průměru a měsíc duben tak můžeme hodnotit jako normální, lokálně nadnormální (vlhký) měsíc. Délka slunečního svitu bula na většině území nadprůměrná a pohybovala se v rozmezí cca 96–113 % dlouhodobého průměru.

Měsíc květen 2016

V prvním týdnu měsíce května bylo chladněji. Denní maximální teploty vystoupaly jen k 10–15 °C. Chladno bylo také v noci, ale ranní minima většinou zůstávala nad bodem mrazu. Druhý týden se oteplilo a denní maximální teploty dosahovaly k 20 °C a v teplejších oblastech až k 25 °C. Lokálně se vyskytovaly slabé přeháňky místy i bouřky. Srážek nebylo mnoho (cca 16–20 mm), ale pro udržení dostatečné zásoby vody v půdě to bylo dostačující. Na růst a vývoj rostlin měla významný vliv zejména teplota. (Podle van't Hoffovy rovnice se zvýšením teploty o 10 °C zrychlí růst 2–3×.) Počátkem třetího týdne (během neděle 15. května) se opět citelně ochladilo a projevil se vliv „ledových mužů“. Průměrná denní teplota klesla oproti předcházejícím dnům o 5 až 7 °C. Denní maximální teploty vystoupaly jen k 15 °C a ranní minima byla jen do 5 °C. V pondělí 16. května byl na některých místech zaznamenán i přízemní mráz. Opět se oteplilo až čtvrtý týden, denní maximální teploty se přiblížily k 20 °C a v teplejších oblastech až k 30 °C. Srážky byly v průběhu celého období velmi proměnlivé co do formy a intenzity. V prvních dvou dekádách bylo srážek málo, většinou šlo o krátkodobé přeháňky. Na některých lokalitách byly jediným zdrojem vláhy pro rostliny jen vydatné rosy. Poslední květnový týden svým charakterem připomínal spíše červenec než květen. Bylo velmi teplo, odpolední maxima vystupovala k letním hodnotám i nad 25 °C. Časté byly i velmi intenzivní bouřky s přívalovými dešti a silným větrem. Na řadě míst padaly kroupy a lokální průtrže způsobily zaplavení pozemků, komunikací a materiální škody.

Měsíc květen však z klimatologického hlediska můžeme hodnotit jako teplotně normální. Hodnocení normality srážek v jednotlivých lokalitách je odvislé od intenzity a množství srážek spadlých zejména v závěru měsíce. Můžeme říci, že srážkově byl měsíc květen cca na 50 % území normální, na zbytku území podnormální (suchý), ojediněle až silně podnormální (velmi suchý). Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 12,1 °C ve Světlé Hoře do 15,6 °C v Olomouci. Měsíční úhrny srážek se pohybovaly v rozmezí cca 40–113 % dlouhodobého průměru, vyšší úhrn byl zaznamenán na stanici Šumperk (150 % dlouhodobého průměru), naopak velmi nízký úhrn srážek byl zaznamenán na stanici Bělotín (17 % dlouhodobého průměru). Úhrn délky slunečního svitu se v měsíci květnu pohyboval v rozmezí cca 91– 09 % dlouhodobého průměru.

Měsíc červen 2016

I v prvním týdnu června panovalo velmi teplé počasí s odpoledními teplotami okolo 25 °C a ranními minimy i nad 10 °C, časté také byly přeháňky nebo velmi intenzivní bouřky. Rozložení srážek bylo velmi nerovnoměrné, proto někde nastaly lokální bleskové povodně a jinde přetrvávalo sucho. Ve srovnání s loňskem ale bylo o něco chladněji. Teplé počasí podporovalo intenzivní růst rostlin. V polovině června však nastalo v sušších lokalitách zpomalení růstu, některé rostliny začaly trpět suchem. Také ve druhé polovině června pokračovalo teplé slunečné počasí. Ranní minimální teploty se pohybovaly většinou mezi 10–15 °C. Ještě teplejší rána nastala s příchodem prvních letních dnů, tj. od 21. června. Odpolední maxima se pohybovala většinou v rozmezí 20–30 °C. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk byly velmi rozdílné intenzity, ale většinou dostačující pro vegetaci. V některých teplejších oblastech se prohlubovalo agronomické sucho (deficit půdní vláhy).

Měsíc červen můžeme hodnotit jako teplý (odchylka od normálu +1,0–2,0 °C) až velmi teplý (odchylka od normálu +2,0–2,5 °C), místy i mimořádně teplý měsíc (odchylka od normálu větší než +2,5 °C). Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 15,6 °C ve Světlé Hoře do 19,9 °C v Olomouci. Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 18–126 % dlouhodobého průměru. Z klimatologického hlediska lze tento měsíc považovat za srážkově normální v lokalitách se srážkovým úhrnem 70–120 % normálu, do 50 % normálu se jedná o suchý měsíc, do 20 % normálu o velmi suchý měsíc. Jen místy se vyskytly lokality s měsíčním srážkovým úhrnem nad 120 % normálu, které lze hodnotit jako vlhké. Tyto hodnoty vyjadřují klimatologické hodnocení srážek (srovnání s dlouhodobě naměřenými hodnotami) a nemusí odpovídat hodnocení spadlých srážek ve vztahu k deficitu půdní vláhy! Úhrn délky slunečního svitu se v měsíci červnu pohyboval v rozmezí cca 185–268 hodin, pro uvedené stanice se jedná o rozmezí cca 112–141 % dlouhodobého průměru.

Měsíc červenec 2016

Rovněž v první polovině července pokračovalo teplé letní počasí s častými bouřkami a teplotami okolo 25 °C. Bylo i několik dnů s teplotou přes 30 °C. Tropické noci (nad 20 °C) ale nenastaly. Ranní minimální teploty se pohybovaly většinou jen mezi 10–15 °C. Pokračovaly srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk a byly velmi rozdílné intenzity. Proto na řadě katastrů trpěly rostliny nedostatkem vody - fyziologické sucho.

Začaly žně a byly sklizeny první hektary ozimého ječmene. Velmi časté bouřky a přeháňky však sklizňové práce zpomalovaly.

Také ve druhé polovině měsíce panovalo teplé a mimořádně vlhké letní počasí. Denní teploty se pohybovaly od 20 do 30 °C a ke konci měsíce ještě stoupaly. Ranní maxima neklesala po většinu dnů pod 12 °C a bylo i několik nocí s teplotami kolem 18 °C. Výrazným klimatologickým znakem celého období byly přecházející studené fronty, které přinesly časté srážky v podobě bouřek, lijáků místy i s kroupami nebo jen krátkodobých přeháněk a krátkodobá ochlazení. Tato deštivá perioda přinesla výrazné zlepšení zásobování rostlin vodou a doplnění půdní a podorniční vláhy. Byly však stále některé lokality, kde se projevovalo sucho.

Měsíc červenec můžeme hodnotit jako teplý (odchylka od normálu +1,0–1,5 °C) až velmi teplý (odchylka od normálu +1,5–2,5 °C). Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 16,9 °C ve Světlé Hoře do 20,7 °C v Olomouci. Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 108–239 % dlouhodobého průměru. Z klimatologického hlediska lze měsíc červenec považovat za srážkově normální v lokalitách se srážkovým úhrnem 60–130 % normálu, do 170 % normálu se jedná o vlhký měsíc, do 230 % normálu o velmi vlhký měsíc. Místy se vyskytly lokality s měsíčním srážkovým úhrnem nad 230 % normálu, které lze hodnotit jako mimořádně vlhké. Tyto hodnoty vyjadřují klimatologické hodnocení srážek (srovnání s dlouhodobě naměřenými hodnotami) a nemusí odpovídat hodnocení spadlých srážek ve vztahu k zemědělským potřebám k deficitu půdní vláhy (agronomickému suchu). Úhrn délky slunečního svitu se v měsíci červnu pohyboval v rozmezí cca 163– 231 hodin, pro uvedené stanice se jedná o rozmezí cca 78–105 % dlouhodobého průměru.

Měsíc srpen 2016

Teplé a vlhké letní počasí pokračovalo také v srpnu. Stále naše území přecházely výraznější i slabší frontální systémy, střídaly se dny se zvětšenou oblačností s polojasnými dny, a také teploty vzduchu kolísaly. Denní teploty se pohybovaly od 20 do 30 °C a ranní teploty se většinou pohybovaly od 10 do 15 °C. Jen po některých výraznějších studených frontách několikrát ranní minima klesla i pod 10 °C. Týdenní srážkové úhrny byly na většině území podprůměrné, i když se místy vyskytly lokality s úhrny srážek odpovídajícím přívalovým dešťům. Na rozdíl od loňska, kdy bylo v tuto dobu velké sucho, je letos v půdě poměrně dostatek vláhy a vegetace většinou suchem netrpí. Při nočním vyjasnění byly vydatné rosy, které byly osvěžením pro rostliny a v lokalitách bez dešťových srážek chránily rostliny před uschnutím.

Měsíc srpen můžeme z klimatologického hlediska hodnotit jako teplotně normální (rozpětí odchylky teplot -0,5 až +1,0 °C) a srážkově jako normální (rozpětí odchylky srážek 70–130 %), případně podnormální (rozpětí odchylky srážek 69–40 %). Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 14,8 °C ve Světlé Hoře do 19,0 °C v Olomouci. Měsíční úhrn srážek se pohyboval nejčastěji v rozmezí cca 47–78 %, lokálně napršelo i mírně nad hodnoty dlouhodobých průměrů jednotlivých stanic. Úhrn délky slunečního svitu byl v měsíci srpnu zaznamenán v rozmezí cca 188–238 hodin, což odpovídá cca 94–116 % dlouhodobého průměru.

Úhrny srážek v letním období jsou až na výjimky vždy prostorově velmi variabilní. Ani poměrně hustá síť srážkoměrných stanic nemůže dostatečně postihnout regionální rozdíly, protože jádra konvektivních oblaků (kumulonimbů), ze kterých padají nejintenzivnější srážky jsou horizontálně velmi malé, a tak je většinou otázka „štěstí“, zda ty největší i nejmenší úhrny jsou podchyceny údaji ze srážkoměrů. Částečně tu pomůže odhad na základě radarových měření, ale je to pouze zase jen odhad.

Měsíc září 2016

I v září pokračovalo letní počasí. Ranní teploty sice již klesaly k 10 °C, ale odpolední maxima vystupovala nad 25 °C a v teplejších oblastech to bylo často i přes 30 °C. Zpočátku měsíce se ještě občas vyskytovaly lokální bouřky, ale v dalším období pokračující sucho zmírňovaly jen silné rosy. Až v sobotu 17. 9. přinesla přecházející studená fronta, po delší době místy i vydatnější srážky a ochlazení s poklesem denních teplot pod 20 °C. Ranní minima klesala i k 5 °C. Od středy (21. 9.) se začalo vyjasňovat, noční teploty se moc neměnily, ale přes den se slabě oteplilo s maximy i 22 °C. Po celý týden se místy vyskytovaly mlhy, což připomínalo nadcházející podzim. Toto ještě poměrně teplé počasí s polojasnou oblohou, beze srážek a s teplotami v odpoledních hodinách nad 20 °C a s ranními minimy kolem 10 °C, pokračovalo do konce měsíce.

Měsíc září můžeme z klimatologického hlediska hodnotit jako teplotně silně nadnormální (rozpětí odchylky teplot +2,0 až +3,5 °C), některé lokality vykázaly hodnoty pro teplotně mimořádně nadnormální měsíc (odchylka teploty > 3,5 °C). Srážkově se jevilo září na většině území jako podnormální měsíc (rozpětí odchylky srážek 50–30 %), lokálně normální (rozpětí odchylky srážek 50–140 %) a ojediněle jako silně podnormální měsíc (rozpětí odchylky srážek 30–10 %). Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 13,1 °C ve Světlé Hoře do 17,5 °C v Olomouci. Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 22–63 % dlouhodobého průměru. Úhrn délky slunečního svitu byl v měsíci září zaznamenán v rozmezí cca 189–239 hodin, což odpovídá cca 136–163 % dlouhodobého průměru.

Měsíc říjen 2016

Říjnové počasí bývá velmi proměnlivé, letos jako by chtělo vyrovnat srážkový normál po silně teplém a suchém září. Ještě začátkem měsíce října panovalo poměrně teplé počasí s polojasnou oblohou, beze srážek, s teplotami v odpoledních hodinách i nad 20 °C a s ranními minimy kolem 10 °C. V neděli 3. 10. se pak začalo ochlazovat, přibylo oblačnosti a konečně začalo pršet. Za první dva dny napršelo 4– 60 mm srážek a do 17. 10. místy dalších 15–20 mm. Denní maximální teploty nepřekročily 15 °C a při rozsáhlé oblačnosti většinou zůstávaly pod 10 °C. Vyskytly první říjnové mrazíky se sněhovými vločkami. Nastalo typické mlhavé podzimní počasí.

Srážky znamenaly částečné doplnění půdní vláhy a zlepšení životních podmínek pro rostliny. Na druhé straně deštivé počasí přerušilo práce spojené se setím ozimů a ještě pokračující sklizeň zrnové kuřice, sóji a cukrovky.

Mapa: Aktuální stav sucha v České republice 16. 10. 2016 (www.intersucho.cz)

Výskyt škodlivých činitelů a průběh ochrany

Rostlinná produkce se v České republice stále více specializuje a koncentruje podle požadavků trhu, povětšinou v neprospěch osevního sledu pěstovaných plodin. S omezováním živočišné výroby (nedostatek statkových hnojiv pro ornou půdu) se také silně omezily plochy jetelovin a víceletých pícnin na orné půdě. Kromě rozšíření ploch obilnin a kukuřice se producenti soustřeďují na pěstování hospodářsky ziskových technických plodin, zejména olejnin. Rozvíjí se také pěstování plodin na produkci biomasy pro bioenergetické účely.

Koncentrace těchto plodin a jejich časté zařazování do osevního sledu v krátkých intervalech po sobě přináší tato rizika:

- vznik rezistence škodlivých organizmů vůči přípravkům na ochranu rostlin a následnou potřebu dalších účinných látek;

- nepředvídaný nárůst škodlivosti pro danou plodinu dříve méně významných škůdců a původců chorob nebo plevelů;

- při pěstování těchto nových plodin musí praxe reagovat na „zcela nové“ škodlivé organizmy, pro které je třeba vyvinout a zavést účinné metody ochrany.

Polní plodiny

Díky příznivým podmínkám v zimním období byly porosty ozimů po oteplení v únoru v dobrém zdravotním stavu, většinou vzrůstově i vývojově vyrovnané, rovněž i porosty ozimé řepky byly většinou v dobré kondici. Po prodloužené podzimní vegetaci a vydatných únorových srážkách byl na rostlinách vidět různý stupeň nedostatku živin (hladovění). Chyběl především dusík, který je nezbytný pro rychlou regeneraci asimilačního aparátu. Chybějící živiny se na části ploch podařilo doplnit již v posledním únorovém týdnu, kdy se místy začalo (po nočních mrazících) s přihnojováním ozimých obilnin a řepky. I následné předjarní a jarní počasí přečkaly porosty ozimů i ozimé řepky, většinou ve velmi dobré kondici bez vážnějšího poškození. I když mírná zima nástup vegetace uspíšila, jarní práce na poli se proti loňsku (kvůli velmi vlhkému únoru a počátku března) o měsíc opozdily. Výrazněji se oteplilo až v poslední březnové dekádě, kdy denní maximální teploty vystoupaly přes 10 °C. V tomto období bylo také méně srážek, což umožnilo bez větších přestávek naplno obnovit polní práce a setí.

Ozimá pšenice, ozimý ječmen

Vegetace - Mírná zima prodloužila s lednovou přestávkou podzimní vegetaci rostlin až do nástupu jara. Přezimování bylo velice dobré. Většina porostů se nacházela ve fázích plného odnožování (BBCH 15 až 27) v dobré až velmi dobré kondici. Vláhy bylo dostatek. Lokálně se na některých porostech ozimé pšenice objevily příznaky fialovění způsobené chladem, přemokřením a nedostatkem živin a ozimé ječmeny byly v různé intenzitě fyziologicky nažloutlé se zasychajícími spodními listy, vegetační vrcholy těchto rostlin však zůstaly vitální - nepoškozené. Regenerační přihnojení se podařilo provést místy již v posledním únorovém týdnu (po nočních mrazících) na ostatních plochách po oteplení až koncem března.

Větší zaplevelení porostů na jaře bylo patrné jen na herbicidně neošetřených porostech a v nevyrovnaných či prořídlých porostech. K obnovení vegetace došlo již počátkem března. Vývoj porostů však  byl celkem pomalý a v chladnější části oblasti spíše stagnoval. O něco se zrychlil až po oteplení koncem března. K výraznějšímu oživení růstu došlo po oteplení druhý týden v květnu. Teplé počasí s občasnými přeháňkami a bouřkami pokračovalo i v červnu. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk byly velmi rozdílné intenzity, ale většinou dostačující pro vegetaci. Jejich intenzita však byla podle lokalit velmi rozdílná a v některých oblastech, kde nepršelo, stále pokračoval srážkový deficit půdní vláhy. Podobný ráz počasí s postupným nárůstem teplot a intenzitou častých bouřek (místy v podobě lijáků i s kroupami) pokračoval také v červenci. Velmi časté bouřky a přeháňky však silně zpomalovaly sklizňové práce. V některých vyšších oblastech se protáhly až do začátku září.

Výnosy jsou v průměru mírně vyšší než v předchozích třech letech, ale kvalita zrna je proti loňsku horší. Obecně jsou ve srovnání s loňským rokem nižší hodnoty objemové hmotnosti. U vzorků sklizených v srpnu jsou zjišťována i nižší čísla poklesu. Ve vzorcích se poměrně často nacházejí fuzariózní zrna. Červnové horko a sucho u pozdnějších odrůd způsobilo předčasné dozrávání. Propad výnosu následkem sucha nastal zejména v oblastech s dlouhodobým deficitem vláhy. Výnosy obilnin byly: u ozimé pšenice průměrně 6–9 t/ha, u ječmene ozimého 6–7 t/ha.

Choroby - Výskyt chorob pat stébel byl na jaře slabý až střední (zejména u ozimé pšenice a ozimé ječmene po obilninách) a ošetření se provádělo jen výjimečně. Na jaře se na spodních listech pšenic rozšířila primární infekce braničnatky pšeničné. Citlivé odrůdy (zejména ve vyšších oblastech) byly středně až silně napadeny padlím pšenice. Některé porosty byly popáleny DAMem, ale poškození rychle odrostlo. Koncem května a začátkem června (ozimá pšenice ve fázi BBCH 43–69) se vytvořily velmi příznivé klimatické podmínky pro šíření všech listových a klasových chorob v porostech. U kvetoucích porostů v tomto období (v místech s vyššími srážkami) bylo i vyšší nebezpečí infekce fuzáriemi. Kvůli mírné zimě byl i silný infekční tlak rzí - pšeničné i plevové. Nedostatečně ošetřené porosty byly touto chorobou předčasně „desikovány“. Výskyt snětí v klasech byl jen minimální.

Škůdci - střední a lokálně až silné výskyty kohoutků, mšic - kyjatky osenní, mšice střemchové a třásněnek odpovídaly průběhu počasí a většina silněji ohrožených porostů byla ošetřena alespoň pyretroidem při fungicidním ošetření.

Ochrana ozimého ječmene - Regulace plevelů byla provedena většinou až na jaře. Na některých porostech (odrůdová citlivost) byly zjištěny až silné výskyty padlí travního a zejména střední až silné výskyty síťovité a okrouhlé skvrnitosti (syn. hnědá skvrnitost) a spály ječmene (syn. rynchosporiové skvrnitosti). Ze škůdců byly zjištěny slabé výskyty kohoutků a mšice střemchové.

Na některých porostech ozimého ječmene a časně setých porostech ozimé pšenice byly zjišťovány lokálně výskyty rostlin s příznaky virové zakrslosti BYDV i WDV.

Podzim letošního roku (2016) - Setí ozimů se letos vzhledem k pokračujícímu suchu posunulo na druhou polovinu září a říjen. V důsledku této skutečnosti většina ozimů (v době psaní článku) teprve vzchází. Pro pokračující teplé počasí a plošné zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene i vyšších výskytů křísků a mšic, je u vzešlých porostů poměrně velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin.

Napadení braničnatkou pšeničnou

Rez plevová se šířila i v letošnám roce

Příznaky napadení klasu pšenice fuzárii

Kupky padlí na listu

Jarní ječmen

Vegetace - Většina ploch byla zaseta koncem března a v dubnu. Nezamazané porosty dobře vzcházely, avšak v počátku vegetace byly omezovány v intenzivním růstu nízkými teplotami a místy i suchem. To naopak prospělo dobrému zakořenění a odnožování. Povětšinou byly porosty ječmene rovnoměrně vzešlé, vzrůstově i vývojově vyrovnané. Husté zapojené porosty po deštích a prudkých bouřkách částečně polehly. Neošetřené porosty byly ohniskově zaplevelené pcháčem a ovsem hluchým.

Velmi časté bouřky a přeháňky v průběhu celých žní však silně zpomalovaly sklizňové práce. Množství a kvalita sklizeného zrna byla většinou průměrná až nadprůměrná. Na některých nepolehlých plochách zvláště v nižších polohách byly výnosy i nad 7 t/ha.

Choroby - Při vzcházení a odnožování nebyl zaznamenán plošný výskyt chorob, pouze na některých plochách se objevovalo napadení primární infekcí síťovitou a okrouhlou skvrnitosti (syn. hnědou skvrnitostí). Podobně jako u dalších obilnin byl rozvoj chorob tlumen srážkově podprůměrným průběhem počasí. I přes pokračující sušší ráz počasí se v průběhu sloupkování (ve 2. polovině května) u hustých zapojených porostů začala rozvíjet epidemie síťovitou a okrouhlou skvrnitosti a lokálně i spály ječmene (syn. rynchosporiové skvrnitosti) a na náchylných odrůdách padlí ječmene. Po silném oteplení v červnu se rozvoj listových chorob zastavil. Porosty zaseté počátkem agrotechnického termínu s bohatým kořenovým systémem většinou stresu z nedostatku vláhy v půdě unikly. Ale na porostech se slabším kořenový systémem a na vysýchavých půdách se začalo projevovat sucho. Lokálně byly zjištěny i střední výskyty sněti prašné ječné.

Škůdci - Lokálně byly zjištěny porosty poškozené žírem imag dřepčíka obilního a obecně byly střední až silné výskyty kohoutků a slabé výskyty vrtalky ječné. V závěru vegetace byly zjišťovány střední výskyty mšic na listech i v klasech.

Po deštích docházelo k polehnutí jarního ječmene

Síťovitá a okrouhlá skvrnitost ječmene (syn. hnědá skvrnitost)

Kukuřice

Vegetace - Výsev probíhal ve druhé polovině dubna. Chladno ještě v první polovině května poněkud zpomalovalo vzcházení a další růst kukuřice. Další průběh vegetace po oteplení byl již pro většinu porostů s dostatkem srážek příznivý. Po přihnojení dusíkem začaly porosty rychle dohánět vegetační zpoždění. Aplikace herbicidů byla prováděna většinou postemergentně a některé porosty byly zaplevelené vzcházející ježatkou kuří nohou.

Na začátku sklizně jsou průměrně dosahované nadprůměrné výnosy 7–8 t/ha a vyšší.

Choroby - V letošním roce byly slabé, místy až střední výskyty obecné snětivosti kukuřice.

Škůdci - Místy bylo pozorováno slabé poškození listů bzunkou ječnou. Výskyty imag zavíječe kukuřičného (Olomouc, Luková) do světelného lapače - slabé nálety (1–3 imaga) - byly zjišťovány od 23. června a s menšími přestávkami až do 7. srpna. Některé plochy byly ošetřeny insekticidem. Výskyt poškozených rostlin byl v polovině září jen minimální. První výskyty brouků bázlivce kukuřičného byly podle lokalit zjištěny mezi 7. červencem až 19. srpnem. Intenzita náletu na feromonové lapače byla po dobu sledování většinou střední místy až silná. Chemická ochrana se prováděla jen v některých porostech v rámci ochrany proti zavíječi. Lokálně bylo zjišťováno i slabé až střední napadení porostů mšicemi (mšice střemchová) až do konce vegetace. Také byly zjištěny škody na porostech vzcházející a zrající kukuřice, které působí prase divoké.

Porost kukuřice s ježatkou kuří nohou

Obecná snětivost kukuřice

Pravidelné jsou výskyty bázlivce kukuřičného

Lapák na bázlivce kukuřičného

Luskoviny

Většina ploch porostů hrachu, sóji i bobu byla zaseta již koncem března. Lokálně byly některé porosty hrachu a sóji zaplevelené pcháčem.

Škůdci - Na vzcházejících rostlinách byly místy slabé výskyty listopasů rodu Sitona. Vlivem dobrých podmínek pro vzcházení nebyly vzcházející porosty významněji poškozeny. Byly zjištěny střední až silné výskyty kyjatky hrachové a místy i třásněnek. Napadené porosty byly ošetřeny.

Výskyt chorob nebyl v porostech většinou takový, aby byly ošetřovány.

U sóji i hrachu byly dosahovány průměrné výnosy.

Lapák na bázlivce kukuřičného

Cukrovka

Vegetace - Cukrovka byla převážně zaseta již koncem března. Většina zasetých ploch stejnoměrně (pomalu, postupně) vzešla a porosty byly dobře zapojené. Ani dubnové ranní mrazíky vzcházející rostliny vážněji nepoškodily. Ve srovnání s loňským rokem (2015) bylo vegetační období do konce srpna pro cukrovku mnohem příznivější, což se projevilo nárůstem hmotnosti kořenů i bohatým chrástem. Teplo a sucho v září napomohlo hlavně růstu cukernatosti, přírůstek váhy bulev byl již menší.

U zapojených porostů na těžších půdách jsou u prvních sklizených ploch dosahovány průměrné výnosy cca 60–80 t/ha s cukernatostí 16–20 %. Na lehčích půdách, kde sucho sužovalo i porosty cukrovek, budou výnosy nižší.

Plevele - Zaplevelení bylo rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu. Letos dobře fungovaly (alespoň na začátku vegetace) půdní herbicidy. I přes opakovaná postemergentní herbicidní ošetření byly některé porosty až středně zapleveleny merlíky, rdesny, laskavci a místy i plevelnými řepami.

Choroby - První výskyty infekce cerkosporové listové skvrnitosti řepy byly v porostech místy zjišťovány již v polovině června. Infekční tlak této choroby byl silný a na nedokonale fungicidně ošetřených porostech bylo střední až silné napadení. V září a říjnu byly na některých porostech zjištěny slabé až střední výskyty padlí řepy.

Škůdci - Výskyty škůdců a poškození vzcházejících rostlin dřepčíky byly z důvodu moření a dobrých podmínek pro vzcházení jen minimální. Květilka řepná se vyskytla jen velmi slabě. Místy byly výskyty mšice makové a napadené porosty byly včas ošetřeny. Lokálně byly zaznamenány střední až silné výskyt svilušky chmelové a místy i makadlovky řepné.

Cukrovka zaplevelená laskavcem

Příznaky cerkosporové listové skvrnitosti řepy

Poškození listů řepy sviluškou chmelovou

Brambory

Vegetace - výsadba v nižších lokalitách probíhala již počátkem dubna a za 3 týdny již na některých lokalitách brambory vzcházely. V bramborářské oblasti, kde nebyly podmínky pro výsadbu a vzcházení tak příznivé, začaly vzcházet až v polovině května. Lokálně byla na vzešlých porostech zjišťována poškození mrazem.

Kromě lokalit postižených suchem, jsou u sklízených brambor dosahovány až nadprůměrné výnosy i nad 50 t/ha.

Plevele - Rané brambory se na menších plochách většinou herbicidy vůbec neošetřovaly, proto byly tyto porosty místy zaplevelené. Běžné produkční plochy byly ošetřovány půdními herbicidy, jejichž účinnost byla velmi dobrá.

Choroby - lokální sucho a chladnější počasí bránilo významnému rozvoji plísně bramboru. První slabé výskyty plísně bramboru se v porostech brambor objevily až začátkem července. Fungicidy ošetřované porosty byly až do sklizně bez napadení. Lokálně byl zjištěn slabý výskyt černání stonků bramboru a slabé výskyty hnědé skvrnitosti bramboru na listech.

Škůdci - První výskyty zimních brouků mandelinky bramborové byly místy pozorovány již v první polovině května. Od poloviny července byly zjišťovány slabé až střední výskyty tzv. letních brouků a průběžně i vajíčka a larvy. Sadbové porosty brambor byly již od vzcházení ohrožovány nadprůměrnými nálety mšic - vektory viróz. Na menších plochách byly při sklizni zjišťovány požerky od hrabošů.

Ozimá řepka

Vegetace - Většina porostů přečkala letošní zimu ve velmi dobrém stavu a nacházela se ve fázi listové růžice (BBCH 27). Z podzimu byly však lokálně některé dříve seté porosty poněkud nerovnoměrně vzešlé a mezerovité, vlivem suchých podmínek při vzcházení. Místy se vyskytovala ohniska poškozená hrabošem. Lokálně byla na porostech pozorována chladová poškození - fialověním až odumírání starších listů. Přihnojení proběhlo většinou v termínu.

Vývoj porostů však byl celkem pomalý a v chladnější části oblasti spíše stagnoval. O něco se zrychlil až po oteplení koncem března. Oteplení koncem dubna přispělo k větvení rostlin a zrychlení růstu a nástupu kvetení. K výraznějšímu oživení růstu došlo až po oteplení druhý týden v květnu. Teplé počasí s občasnými přeháňkami a bouřkami pokračovalo i v červnu. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk byly velmi rozdílné intenzity, ale většinou dostačující pro vegetaci. Jejich intenzita však byla podle lokalit velmi rozdílná a v některých oblastech, kde moc nepršelo, stále pokračoval srážkový deficit půdní vláhy. Podobný ráz počasí s postupným nárůstem teplot a intenzitou častých bouřek (místy v podobě lijáků i s kroupami) pokračoval také v červenci.

Velmi časté bouřky a přeháňky však silně zpomalovaly sklizňové práce. Výnosy jsou v průměru mírně vyšší než v loňském roce. U intenzivně pěstovaných porostů byly dosahovány výnosy i 4–5 t/ha.

Plevele - Herbicidní ochrana na podzim 2015 byla provedena na většině ploch. Se zaplevelením porostů řepky ozimé nebyly vážnější problémy.

Škůdci - Nálety stonkových krytonosců - krytonosce čtyřzubého a krytonosce řepkového byly zjišťovány od poloviny března. Na většině porostů byly slabé až velmi slabé výskyty. Významnější byly střední a místy až silné výskyty blýskáčka řepkového. Napadené porosty byly proti blýskáčkům ošetřeny povolenými insekticidy. Výskyty krytonosce šešulového a bejlomorky kapustové byly rovněž většinou jen slabé až střední. Plochy se silnějšími výskyty byly ošetřeny. Mšice zelná se většinou vyskytovala pouze na okrajích pozemků.

Choroby - Většina intenzivně pěstovaných porostů byla v dobrém zdravotním stavu až do sklizně. Proti hlízence obecné (bílá hniloba brukvovitých) byla v rozhodujících termínech fungicidně ošetřena většina ploch. Při kontrole výskytu chorob po odkvětu byla v porostech ojediněle zjištěna foma, hlízenka a plíseň zelná. Místy byly v porostech zjištěny popraskané lodyhy rostlin.

Podzim letošního roku (2016) - Setí ozimých řepek proběhlo ve druhé až třetí dekádě srpna. Přes pokračující sucho stačilo i to minimum dešťových srážek a rosy na to, aby většina porostů vzešla pěkně a rovnoměrně. Některé porosty nestejnoměrně vzcházely na 2–3 etapy podle toho, jak a kde alespoň trochu zapršelo. Na části porostů byla zjištěna mezerovitost. Naopak sucho omezilo poškození způsobené plži (plzáky, slimáčky), kteří většinou poškodili jen slabší rostliny na okrajích pozemků sousedících s neobdělávanou půdou. Při absenci insekticidních účinných látek pro moření osiva bylo letos častěji zaznamenáno poškození dřepčíky, na listech bylo možno nalézt housenky motýlů (předivek, bělásků) i housenice pilatek. Rovněž časté byly výskyty mšic - zelné a broskvoňové. Lokálně také škodil hraboš polní. Z chorob byly zjištěny jenom ojedinělé slabé výskyty fomové hniloby a plísně brukvovitých.

Poškození listů řepy sviluškou chmelovou

Mák

Vegetace - Brzy zaseté máky (již koncem března) většinou dobře vzcházely a byly dobře zapojené. Později seté porosty díky suchu již hůře vzcházely. Zaplevelení bylo rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu.

U intenzivně pěstovaných porostů, pokud nebyly poškozeny lijáky a kroupami, byly dosahovány výnosy i nad 1,2 t/ha.

Škůdci - Rovněž u máku již nemohlo být letos osivo insekticidně ošetřeno a přesto poškození vzcházejících porostů, pro slabý výskyt krytonosce kořenového bylo jen minimální. Porosty byly lokálně středně až silně napadeny mšicí makovou a při dokvétání místy slabě krytonoscem makovicovým. Napadené plochy byly insekticidně ošetřeny.

Choroby - Výskyt plísně máku byl většinou slabý lokálně až střední. S postupným sekundárním zaplevelením a přeháňkovým počasím lokálně narůstalo i napadení pleosporovou hnědou skvrnitostí máku.

Kolonie mšice makové na listu

Hraboš polní

Většinou byly pozorovány na jaře lokálně až střední výskyty dle plodiny, lokality a dle provedené ochrany (která se většinou na jaře neprováděla).

Stavy hrabošů v letošním podzimu (2016) jsou rozdílné. Lokálně byly škodlivé výskyty zjištěny v obilninách, řepce, pícninách a dalších kulturách. Obecně jsou na většině území pozorovány slabé výskyty, jen na okrajích pozemků střední výskyty. Nastalo stěhování hrabošů ze sklizených a zoraných ploch do atraktivních porostů.

Zelenina

Pěstování zeleniny na větších plochách se omezuje především na pěstování košťálovin, cibulovin a kořenové zeleniny. Okurky, rajčata a paprika se pěstovaly jenom na menších plochách. Část ploch byla věnována i semenářským porostům zeleniny. Skleníky a fóliovníky byly především využity pro předpěstování zeleninové sadby a pěstování květin. V důsledku ukončení registrace mnoha přípravků na ochranu rostlin je stále složité zajistit u některých druhů zeleniny účinnou ochranu proti některým škodlivým organizmům.

Vegetace - Začátek vegetace - chladno a lokálně i sucho - byl zejména pro teplomilnější druhy dosti nepříznivé. Po oteplení ve druhé polovině května byl již průběh vegetace pro většinu porostů příznivější.

Choroby a škůdci - Zpočátku chladný a později teplý a lokálně suchý průběh vegetace oddálil nástup a případnou škodlivost plísní. První výskyty plísně rajčete byly zjištěny v okrese Opava až počátkem července a první výskyty plísně dýňovitých (plísně okurky) na Prostějovsku až koncem července. Lokálně se na dýňovitých vyskytovaly i silnější výskyty padlí dýňovitých a na celeru až silné výskyty septoriové skvrnitosti listů celeru.

Naopak hodně problémů měli pěstitelé s různými škůdci, se kterými se mnohdy nemohli plně vypořádat i přes opakovaná insekticidní ošetření. Např. molice vlaštovičníková, která silně škodila na brukvovité zelenině (zelí, kapusta, květák, kedlubny), byla zjištěna již v druhé polovině června. Na brukvovité zelenině byly také zaznamenány lokálně až střední výskyty mšice zelné a předivky polní. Na zahradách a menších zavlažovaných plochách byly v průběhu vegetace (zejména od poloviny května) střední až silné výskyty slimáčků a plzáků.

Ovocné dřeviny

V intenzívně pěstovaných sadech převládaly slabé až střední výskyty škodlivých organizmů. Střední až silnější výskyty byly zjišťovány zejména na neošetřovaných stromech extenzivních sadů a stromořadí. Poslední dubnová dekáda přinesla výrazné ochlazení s výskytem mrazů, které na řadě míst způsobily škody. Letos důsledkem mimořádně teplého února a časným nástupem vegeace dubnové mrazy poškodily již odkvetlé a rozkvetlé stromy, které by při běžném průběhu počasí ještě nekvetly. Lokálně byl silně poškozen angrešt, rybíz, broskve, meruňky, ořešáky, réva vinná i hrušně, meruňky a další.

Jabloně a hrušně

Průběh počasí zpočátku jara podpořil infekci padlí (z vyrašených pupenů infikovaných v létě) a později i strupovitosti a další skvrnitosti listů. Na většině nedokonale ošetřovaných stromech na náchylných odrůdách byly střední až silné výskyty padlí jabloňového a rovněž až silné výskyty strupovitosti jádrovin, místy i na plodech.

Při nižší násadě plodů bylo i větší poškození plodů živočišnými škůdci - zobonoskami, obalečem jablečným a lokálně pupenovými a slupkovými obaleči - obalečem jabloňovým, pupenovým, zimolezovým aj. Na některých lokalitách byly i střední až silné výskyty mšic a místy i vlnatky krvavé. Byly také zaznamenány až silné výskyty moniliové hniloby plodů - podle odrůdy a intenzity ochrany.

Na hrušních byly navíc až střední výskyty rzivosti hrušně a slabé až střední výskyty hálčivců.

V důsledku poškození mrazy a místy i sucha byla sklizeň plodů i v intenzivních sadech jen průměrná, místy až podprůměrná u některých odrůd s převahou drobných plodů.

Třešně a višně

Pokud nebyly stromy poškozeny mrazy či moniliovým úžehem květů, byla většinou střední úroda. Plody kvůli přeháňkovému průběhu počasí mnohdy trpěly v době dozrávání praskáním plodů. Výskyt vrtule třešňové byl střední až silný. Byly také pozorovány slabé až střední výskyty mšice třešňové. Během květu byly na některých lokalitách vhodné podmínky pro moniliový úžeh květů, kde i na ošetřovaných višních byla jen slabší násada plodů.

Slivoně

V letošním roce byla i na stromech nepoškozených mrazem většinou jen průměrná násada plodů. Intenzivní porosty byly ošetřeny proti pilatkám a mšicím na konci květu, takže poškození a propad plůdků po pilatkách byl malý. Výnosy většiny odrůd byly střední. Výskyty pilatek, mšic a puklic byly lokálně zvláště na neošetřených stromech střední až velmi silné. Již od vyvěšení feromonových lapačů byly střední, místy až silné nálety obaleče švestkového ve více letových vlnách až do sklizně plodů. Napadení plodů v intenzivních výsadbách bylo (po ošetření) u raných odrůd jen minimální, u pozdních odrůd bylo napadení do 2 %. Lokálně byl na švestkách pozorován silný výskyt puchrovitosti slivoně - místy až 100% napadení plodů. V intenzivních výsadbách je již standardem aplikace fungicidu s účinnou látkou tebuconazole, který kromě moniliové hniloby plodů dobře kontroluje i suchou skvrnitost slivoně a rez švestkovou, která na neošetřených stromech v některých lokalitách působila předčasný opad listů.

Meruňky

Na mnoha lokalitách byly meruňky poškozeny mrazy a místy byly i mnohé stromy až 100% napadeny moniliovým úžehem květů. Plody byly (podle doby dozrávání) místy středně napadeny strupovitostí peckovin a moniliovou hnilobou peckovin. Úroda byla většinou minimální.

Broskvoně

Na mnoha lokalitách to bylo obdobné jako u meruněk. Jenom místo moniliového úžehu byla místy většina i středně odolných odrůd broskvoní až velmi silně napadena kadeřavostí broskvoní. Lokálně byly některé odrůdy napadeny padlím broskvoní, středně až silně strupovitostí peckovin a suchou skvrnitostí peckovin. Takto napadené plody byly následně poškozeny moniliovou hnilobou peckovin. Byly zjištěny střední až silné výskyty mšice broskvoňové, mšice hnízdotvorné a mšice slívové na listech a makadlovky broskvoňové na prýtech i v plodech. Úroda byla většinou minimální.

Angrešt

Zjištěny byly většinou slabé, místy až silné výskyty hnědého padlí angreštu a lokálně střední výskyty mšic, zejména na neošetřených porostech. Na mnoha lokalitách byl poškozen mrazy.

Rybíz

Násada plodů byla horší. Byly zjištěny střední výskyty mšic, lokálně až střední výskyty hnědého padlí angreštu a rzi sloupečkové. Na mnoha lokalitách byl poškozen mrazy.

Réva vinná

Na révě vinné byly místy silnější opakované výskyty roztočů - kadeřavost a plstnatost révy vinné. Letošní přeháňkový průběh počasí silně podpořil infekci padlí révy a po oteplení rovněž i plísni révy. Neošetřené porosty citlivých odrůd byly chorobami silně poškozeny. Na některých lokalitách byla réva poškozena mrazy.

Ořešák poškozený pozdními mrazíky

Meruňka poškozená pozdním mrazíkem

Poškození listů hálčivcem hrušňovým

Moniliový úžeh květů višně

Puchrovitost plodů

Svinování listů broskvoně působením mšice hnízdotvorné

Poškození květů rybízu mrazem

Rez sloupečková na listech rybízu

Poškození bobulí révy mrazem

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za sklizňový rok 2016