Počasí a odrůdové pokusy se sójou v ročníku 2015/16

15. 02. 2017 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol Osivo a sadba Zobrazeno 2819x

Silně proschlá půda v důsledku mimořádně teplých a suchých letních měsíců (červenec a srpen) roku 2015 často velmi komplikovala zakládání porostů ozimé řepky.

Konec léta a podzim roku 2015

Doznívající vlna veder na počátku září a vysoké teploty v polovině tohoto měsíce spolu s výrazným resp. stupňujícím se deficitem vláhy v půdě redukovaly produkční schopnost všech plodin s delší vegetační dobou včetvě sóji. Jejich výnosy byly nízké. Negativně však působily nepříznivé povětrnostní podmínky během celé vegetace 2015, zejména silný přísušek až sucho s výsušnými větry, extrémně vysokými teplotami a intenzivním slunečním zářením. Výnosy sóji byly nejnižší za období posledních jedenácti let a republikový průměr činil 1,64 t/ha. Suchost půdy ztěžovala i výsev ozimých obilnin. Suchem byly nejvíce zasaženy jižní Čechy a severní Morava. Přestože říjen jako celek byl teplotně a srážkově normální (v průměru 52 mm, tj. 123 % N), výkyvy v průběhu počasí, zejména pak slabý sluneční svit (asi 65 % N), neprospívaly zakořeňování ozimů. Porosty ozimé řepky i obilnin byly většinou růstově opožděné, slabší až slabé, nevyrovnané a vyžadovaly přihnojení a aplikaci růstových látek. Lokálně bylo nutné ozimy ošetřit proti hrabošům a řepku ještě proti dřepčíkům a plžům. K výraznému zlepšení kondice všech ozimů přispěl až listopad, který byl teplotně silně nadnormální (3 °C nad N), srážkově nadnormální (153 % N) a slunný (134 % N). Růstu ozimů prospěl i teplotně silně nadnormální (4,7 °C nad N), slunný (145 % N), avšak srážkově chudý (42 % N) prosinec. Negativem bylo, že průběh teplot neumožňoval otužení rostlin, a tím získání jejich potřebné mrazuvzdornosti pro případ náhlého a velmi silného ochlazení, resp. nástupu „tvrdé“ zimy.

Zimní období

Zima 2015/16 byla naštěstí velmi teplá (3,6 °C nad N), srážkově jako celek normální a rostliny ozimů pokračovaly v poměrně čilé vegetaci, hlavně intenzivně zakořeňovaly. Vzestup půdní vláhy a relativně vysoké teploty půdy koncem podzimu a v zimě podpořily i její mikrobiální aktivitu, došlo ke zvýšení obsahu zejména minerálního N v půdě, čímž byl růst rostlin dále stimulován. V mírné zimě nedošlo ani k redukci květní násady u ovocných dřevin, především u peckovin. Nadprůměrně teplá zima měla i některé stinné stránky. Došlo k rozvoj i některých chorob a škůdců a k nežádoucímu zkrácení dormance ovocných dřevin (o tzv. období ekodormance), resp. k jejich předčasnému rašení a větší možnosti jejich poškození jarními mrazy.

Jaro 2016

Počátkem jara byla většina porostů ozimů v dobrém až velmi dobrém stavu. Vcelku normální (obvyklý) průběh počasí v tomto období umožnil jejich časné a poměrně kvalitní ošetření, zejména regenerační hnojení. Časně bylo zahájeno i zakládání porostů na teplotu méně náročných jařin, hlavně obilnin a následně i některých zelenin. Výrazné ochlazení ve druhé polovině dubna, hlavně v jeho poslední dekádě, ale narušilo a oddálilo výsev teplomilnějších plodin včetně sóji. Poměrně často byly některé porosty sóji zakládány i počátkem května, což není pro její ontogenezi a produkční potenciál v naší zeměpisné šířce příliš příznivé. Relativně silné noční a ranní mrazy (až -6 °C) v posledních cca 6 dnech dubna (i v níže položených teplejších oblastech republiky) postihly nejen dokvétající peckoviny (hlavně meruňky, dále pak višně, broskve, zčásti i švestky a třešně), ale i vinnou révu, jabloně, citlivější druhy zeleniny, cukrovku, mák a jahody. Vyseté sóji však mrazy neublížily. Zmíněné ochlazení naopak prospělo všem ozimům a včas založeným jařinám, neboť podpořilo jejich zakořeňování, odnožování (příp. větvení) a oddálilo tak jejich generativní fázi. Většině plodin prospěl i teplotně a srážkově normální a vcelku slunný květen, i když v jeho polovině (15.–17. 5.) se vyskytly ranní mrazíky. Poškození sóji bylo zaznamenáno jen lokálně a v minimální, téměř nepozorovatelné, intenzitě. Její porosty, i přes často opožděné výsevy, se vyvíjely vcelku uspokojivě. Na přelomu května a června, při cyklonálním průběhu počasí s četnými bouřkami a přívalovými dešti, byla řada polních plodin, ovocných sadů a zčásti i chmelnic ve středních, severních a východních Čechách postižena krupobitím. U postižených porostů sóji došlo k redukci vzešlých rostlin, přičemž vyspělejší rostliny byly poškozeny výrazněji.

Léto 2016

Srážkově normální, slunečním svitem bohatý a teplotně nadnormální červen opět prospěl prakticky všem plodinám a posílil tak jejich produkční schopnost. Velmi teplá poslední dekáda tohoto měsíce (25. 6. na řadě míst teplota dosáhla 35 °C a více) rovněž urychlila zrání ozimé řepky a obilnin. V první dekádě července panovalo vcelku normální počasí. Ve druhé, zejména však ve třetí dekádě tohoto měsíce se vyskytovaly četné srážky s lokálními bouřkami, přičemž teploty silně kolísaly. Např. 11. 7. maximální denní teplota místy přesáhla 36 °C, vzápětí ale prudce klesla pod hodnoty normálu. Třetí dekáda již byla teplotně nadprůměrná a vyrovnanější. Celkově byl červenec teplotně silně nadnormální (1,7  °C nad N), srážkově nadnormální, s normálním slunečním svitem. Uvedený průběh počasí podpořil tvorbu hlavně vegetativních orgánů rostlin, respektive prospěl rostlinám „krátkého dne“ a plodinám s delší vegetační dobou, avšak prodlužoval zrání ozimé řepky a obilnin, především oddaloval a komplikoval počátek jejich sklizně. Zdárné sklizni ozimé řepky a obilnin neprospěla ani deštivější první dekáda srpna. Sklizňové ztráty narůstaly, kvalita hlavních produktů, a tím i jejich realizační cena se snižovaly. Ve druhé dekádě srpna se výrazně ochladilo, průměrné denní teploty se pohybovaly až 7 °C pod N a srážky většinou poklesly na minimum. Tato situace urychlila sklizeň ozimé řepky a obilnin, jejichž hektarové výnosy byly více než uspokojivé (rekordní). Přelom druhé a třetí dekády srpna byl deštivý a znovu narušil dokončení žní. Přes rozkolísanost meteorologických prvků lze srpen hodnotit jako teplotně normální, srážkově podnormální (asi 53 % N) s bohatým slunečním svitem (asi 112 % N).

Konec léta a počátek podzimu

Září bylo neobvykle teplé, silně nadnormální (3 °C nad N). Nejtepleji bylo v období 8.–16. září (5 °C nad N), kdy maximální denní teploty vzduchu převyšovaly i 30 °C. Srážky byly prostorově velmi nerovnoměrné. Silně pršelo v Ústeckém a Karlovarském kraji (až 80 mm i více), na ostatním území ČR bylo naopak sucho. Nejméně pršelo na Vysočině a jižní Moravě (pod 15 mm). Velmi teplé a na větší části republiky sušší až suché září prospělo zrání a sklizni sóji i ostatních plodin s delší vegetační dobou. Výrazně se zvýšila cukernatost hroznů i cukrovky. Teplé září vyhovovalo přeletům mšic (migraci mšic podporují teploty 10 °C a větší), a tím i šíření viróz u nově vzcházejících ozimů. Na přelomu září a října se prudce a výrazně ochladilo a začalo pršet. Ranní mrazíky se však nevyskytovaly. Rozbahněný povrch půdy silně komplikoval až znemožňoval pokračovat v zakládání porostů ozimých obilnin a ve sklizni plodin „krátkého dne“ včetně sóji. V průběhu října se oteplilo, ale deštivý ráz počasí dále pokračoval. Část ploch sóji nebyla ke konci října ještě sklizena.

Pokusy se sójou

Odrůdové pokusy se sójou byly poloprovozního charakteru a proběhly na stanovištích Skalička, Sloveč a Studeněves.

Sledované odrůdy sóji a jejich výsevky

Na pokusných lokalitách jsme v roce 2016 sledovali následující odrůdy sóji (orientační řazení podle ranosti): Tiguan, Merlin, Alexa, Viola, Amandine, Abelina, RGT Sirelia, Amadea, Lissabon, Cordoba, Malaga, RGT Stumpa, RGT Soprana, SY Livius, Josefina, SG Kea, Christine, ES Mentor, SY Eliot, GL Hermine. Odrůda Viola byla zařazena pouze na lokalitě Skalička, odrůdy RGT Sirelia, RGT Stumpa a RGT Soprana byly sledovány pouze na lokalitě Sloveč a odrůda SG Kea chyběla na lokalitě Studeněves. Protože odrůdy SG Kea, Viola, RGT Sirelia, RGT Stumpa a RGT Soprana nebyly zařazeny na všech lokalitách, což zkresluje dosažené výsledky, v podrobnějším hodnocení je proto příliš nezmiňujeme, ale uvádíme je v přiložených tabulkách.

U některých odrůd může jejich ranost ovlivnit i atypický průběh povětrnostních podmínek (např. 00 odrůda SY Eliot). Odrůda SY Eliot v loňském roce dozrávala později než 0 až 00 odrůda GL Hermine, která měla být jednoznačně nejpozdnější. O nejednotnosti řazení stejných odrůd podle ranosti svědčí i jejich rozdílné označování v jednotlivých členských zemích EU. Například odrůda Merlin běžně označovaná jako 000 by se měla spíše označovat jako 000+, v SR je odrůda Cordoba uváděna jako 00 a v ČR jako 000 apod.

Právě vzhledem k značně odlišné ranosti, a také i schopnosti větvení odrůd jsme zvolili tři rozdílné výsevky. Největší výsevek (70 semen na 1 m²) jsme zvolili u nejranější odrůdy Tiguan (dle údajů dodavatele 0000) a rovněž u velmi rané, málo větvící odrůdy Amandine (000). Nižší výsevek (68 semen na 1 m²) jsme použili u velmi raných odrůd (Merlin, Alexa, Viola, Abelina a Amadea). Ostatní odrůdy (Lissabon, Cordoba, Malaga, SY Eliot, SY Livius, ES Mentor, SG Kea, Josefine, Christine, GL Hermine, RGT Stumpa, RGT Sirelia, RGT Soprana) jsme vyseli v počtu 65 semen na 1 m² (nejnižší výsevek).

Tab. 1: Termíny setí a sklizně sóji na jednotlivých lokalitách

Setí pokusů se sójou (Sloveč 22. 4. 2016)

Porost vzešlé sóji poškozen krupobitím (Studeněves 24. 5. 2016)

Výsledky vegetačního pozorování

Oproti předchozímu ročníku byla v roce 2016 hustota porostů sóji na všech lokalitách vyšší a vyrovnanější (nejčastěji se pohybovala mezi 41 až 53 rostlinami na 1 m² - viz tab. 2). Hustotu porostů částečně ovlivnily i rozdílné výsevky. Nejvyšší hustoty jsme zaznamenali u odrůd Merlin a SY Livius (52,7 resp. 47,9 rostlin/m²). Naopak nejnižší hustotu porostu jsme zjistili u odrůdy Tiguan (28,9 rostlin/m²), a to i přes vysoký výsevek 70 klíčivých semen/m². Důvodem takto nízké hustoty u odrůdy Tiguan bylo nekvalitní osivo („osivo“ bylo dodáno s deklarovanou klíčivostí 68 %, což neodpovídá parametrům osiva). Jelikož se v případě odrůdy Tiguan jednalo o novinku, chtěli jsme tuto odrůdu zařadit do pokusů i přes uvedený handicap, což ji v celkovém hodnocení významně poškodilo. I přes navýšení výsevku se u této odrůdy vyseté v horších stanovištních podmínkách (zejména na lokalitě Studeněves a Sloveč) projevila horší polní vzcházivostí a poskytla i nejnižší výnos. Pokud pomineme extrémně postiženou odrůdu Tiguan, nejnižší hustoty porostů jsme zaznamenali u odrůd GL Hermine, Malaga a Christine (41,1, 41,3 a 41,5 rostlin/m²). Nutno podotknout, že i tyto odrůdy měly mírně horší parametry osiva (klíčivosti mezi 83 a 87 %). Ze zjištěných výsledků proto nepochybně vyplývá, že jak hustotu porostu, tak i ostatní sledované parametry významně ovlivňovala semenářská a biologická hodnota osiva.

Odrůda ovlivňuje hustotu porostu nejen počtem vzešlých rostlin na jednotce plochy, ale i schopností se větvit. Z pohledu větvení rostlin bylo v roce 2016 dosaženo obdobných výsledků jako v předchozích letech. Nejmenší větvení jsme pozorovali u velmi rané odrůdy Amandine (0,6 větve na rostlinu), u které již několik let proto doporučujeme navyšovat výsevek. Opětovně nejvíce větvila velmi raná odrůda Lissabon (2,4 větve na rostlinu). Zajímavostí bylo, že i poměrně málo větvící odrůda Tiguan se snažila kompenzovat nedostatek rostlin větším větvením (2,0 větve na rostlinu).

Významným parametrem, důležitým pro snadnější sklizeň s menšími ztrátami semene, je výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Její zvýšení lze pozitivně ovlivnit jak zvětšením výsevku, resp. větší hustotou porostu, tak i aplikací stimulátorů růstu založených zejména na bázi auxinu (např. přípravky Lexin, Litofol Active, LEXenzym). Vzhledem k dostatku srážek, zejména v první polovině vegetace, byla výška „nasazení“ prvních lusků velmi dobrá, tzn. vyšší, a to o cca 1,0 cm oproti roku 2015 a o více jak 3,0 cm oproti roku 2014. Pořadí lokalit s ohledem na výšku „nasazení“ prvních lusků bylo následující: Skalička (Ø 7,1 cm), Sloveč (Ø 6,4 cm) a Studeněves (Ø 5,3 cm). Výšku „nasazení“ na lokalitě Studeněves negativně ovlivnilo krupobití, které poškodilo porost sóji v období tvorby děložních listů až prvního páru pravých listů. Z hlediska odrůd jsme nejvyšší výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy pozorovali u odrůd GL Hermine (8,8 cm), ES Mentor (8,0 cm). Naopak nejnižší výšku „nasazení“ prvního lusku jsme pozorovali u silně větvící odrůdy Lissabon (3,9 cm).

Nejen délka nadzemní části rostlin sóji, ale i výška porostu vypovídají o vzrůstnosti jednotlivých odrůd a do určité míry i o jejich náchylnosti k poléhání. U některých vzrůstnějších odrůd dochází v příznivém ročníku (zejména vlhkém jako byl loni) a dobré úrodnosti půdy k určitému přilehnutí porostu. To však ve většině případů nekomplikuje sklizeň. Délka nadzemních částí rostlin se v průměru všech odrůd a lokalit pohybovala okolo 110 cm, čímž překonala délku rostlin dosaženou v předchozím roce o téměř 45 cm. Největší délku rostlin jsme pozorovali u nejpozdnějších odrůd GL Hermine (139,7 cm) a SY Eliot (130,6 cm). Absolutně nejvyšší porost jsme naměřili na lokalitě Skalička u odrůdy GL Hermine, a to 169 cm. Velmi dobrou odolností proti polehání se vyznačovaly odrůdy ES Mentor a Alexa.

Tab. 2: Výsledky bonitace porostů odrůd sóji (průměr ze 3 lokalit)

Tab. 3: Výsledky z pokusů

Sklizňové výsledky

V rámci ČR byly v roce 2016 výnosy sóji oproti předchozímu roku velmi dobré (až na menší oblasti postižené suchem, např. část Pardubicka). Na tvorbu výnosu pozitivně působil především příznivý vláhový režim půdy (viz počasí). Výnosy sóji v našich poloprovozních pokusech (Studeněves, Sloveč a Skalička) byly rovněž více než uspokojivé a pohybovaly se v rozmezí 2,4–4,7 t/ha, v závislosti na odrůdě, zejména však na půdně-klimatických podmínkách. Z pohledu lokalit se sóji nejlépe dařilo ve Skaličce (Ø 4,0 t/ha), a to i přes poměrně velmi pozdní termín výsevu (4. 5. 2016). Na této lokalitě byly zaznamenány i největší srážky. Na lokalitě Sloveč bylo dosaženo druhého nejvyššího průměrného výnosu, a to 3,6 t/ha. Nejnižší průměrný výnos byl dosažen na lokalitě Studeněves (Ø 3,1 t/ha), kde byly porosty sóji na počátku vegetace postiženy krupobitím a přívalovým deštěm.

Na lokalitě Skalička jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy ES Mentor (4,71 t/ha), dále pak u odrůd SY Livius (4,59 t/ha), SY Eliot (4,35 t/ha) a Cordoba (4,26 t/ha). Nejnižší výnos zde poskytly odrůdy sóji Tiguan (3,14 t/ha), Merlin (3,53 t/ha) a Amandine s Lissabonem (3,74 t/ha). Ve Slovči jsme nejvyšší výnos zjistili u odrůdy RGT Soprana (4,33 t/ha), potom u odrůd RGT Stumpa (4,19 t/ha), Merlin (3,91 t/ha) a ES Mentor (3,86 t/ha). Naproti tomu nejnižší výnos na této lokalitě jsme zaznamenali u odrůd Tiguan (2,70 t/ha), Amandine (3,35 t/ha) a GL Hermine (3,39 t/ha). Na výnosově nejslabší lokalitě Studeněves jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Merlin (3,81 t/ha), dále u odrůd Abelina (3,69 t/ha), Cordoba (3,33 t/ha) a ES Mentor (3,29 t/ha). Naopak nejnižší výnos ve Studeněvsi jsme zjistili opět u odrůdy Tiguan (2,39 t/ha), potom u odrůd GL Hermine (2,47 t/ha) a Amandine (2,74 t/ha).

Oproti velmi suchému a teplému průběhu vegetace v roce 2015, kdy byl u porostů sóji problém se silným výskytem svilušky chmelové (Tetranychus urticae Koch.), jsme v loňském relativně vlhčím vegetačním období pozorovali občasný výskyt hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum) a místy i peronospory (Peronospora manshurica).

Podobně jako v roce 2015 bylo zvláštností i roku 2016 neobvyklé (pozdní) dozrávání odrůdy SY Eliot, která v důsledku vlhkého počasí ještě v srpnu „přihazovala“ další plodná patra, čímž se výrazně prodloužilo její zrání. Tato odrůda, deklarovaná jako 00, ve finále dozrávala o něco později než výrazně pozdnější odrůda GL Hermine (ranostně 0 až 00). Některé pozdnější odrůdy jako např. GL Hermine, Christine a SY Eliot se na lokalitě Studeněves hůře sklízely vzhledem k „živějším“ lodyhám.

Nejvyššího průměrného výnosu semene ze všech lokalit dosáhly odrůdy ES Mentor (Ø 3,95 t/ha), SY Livius (Ø 3,84 t/ha), Merlin (Ø 3,75 t/ha) a Cordoba (Ø 3,73 t/ha). Naopak nejnižší průměrný výnos jsme zaznamenali u velmi rané odrůd sóji Tiguan (Ø 2,74 t/ha), která vzhledem ke špatné kvalitě osiva, a tím nízké vzcházivosti, nebyla schopná dosáhnout příznivější výnos. Nízký výnos semene jsme též zjistili jednak (již tradičně) u velmi rané odrůdy Amandine (Ø 3,28 t/ha), u níž by asi bylo vhodné dále navýšit výsevek, jednak u pozdní odrůdy GL Hermine (Ø 3,34 t/ha), která výnosově propadla vzhledem k pozdnímu dozrávání a sklizením nedozrálých porostů.

Hmotnost tisíce semen (HTS) je do značné míry dána genetickými předpoklady. V loňském roce se pohybovala mezi 126 až 195 g, přičemž nejvyšší hodnoty byly dosaženy u velkosemenných odrůd, kterými jsou Malaga a Cordoba. Právě u takovýchto odrůd může nastat problém, pokud je v období nalévání semen nedostatek srážek. Z těchto důvodů je pěstování velkosemenných odrůd vhodnější přesunout do vláhově jistějších - bohatších oblastí, kde svůj potenciál dobře využijí. Nejnižší HTS zaznamenaná u značně pozdní odrůdy GL Hermine nebyla dána drobnosemeností této odrůdy, ale předčasnou sklizní nedostatečně zralého porostu.

Obdobně obsah dusíkatých látek (NL) - bílkovin a oleje v semenech je do určité míry odrůdovou vlastností, kterou dále ovlivňují agroekologické a další podmínky. Obsah NL se nejčastěji pohyboval mezi 33 až 35 %, přičemž nejvyšší obsahy jsme zaznamenali u odrůdy Amandine (35,4 %) a následně u odrůdy ES Mentor (35,0 %). Obsah tuku se nejčastěji pohyboval mezi 17 až 19 %. Nejvyšší olejnatost jsme zaznamenali u odrůd Amandine (19,2 %) a Christine (19,1 %). Často je patrná záporná korelace mezi obsahem NL a olejnatostí.

Sklizeň sóji (Studeněves 1. 10. 2016)

Sklizeň sóji (Studeněves 1. 10. 2016)

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a SHR - Miroslavu Sochorovi, zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků – Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Mikšovskému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Ondřeji Sobotovi, p. Miroslavu Sochorovi, Ing. Josefu Sochorovi, Ing. Václavu Vozákovi, Mgr. Zdeňku Matyskovi, Ing. Karlu Syptákovi a dalším.

Údaje o počasí byly čerpány z měření ČHMÚ.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D,  Ing. Jaroslav Štranc, CSc., Daniel Štranc; ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
Ing. Pavel Procházka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze

Počasí a odrůdové pokusy se sójou v ročníku 2015/16