BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Herbicidní ochrana kmínu kořenného proti nežádoucímu zaplevelení

27. 09. 2016 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. Plevele Zobrazeno 5903x

Kmín kořenný vykazuje velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů, a to hlavně při vzcházení a v období krátce po něm. Tento aspekt je navíc umocněn faktem, že v prvním vegetačním roce vytvoří pouze listovou růžici a zvětšuje se tedy prostor pro nežádoucí zaplevelení nejen běžným plevelným spektrem, ale také rostlinami kulturních plodin. Z výše uvedených důvodů je proto velmi důležité, počítat se správně zvolenou a vhodně načasovanou herbicidní ochranou. Vzhledem k tomu, že byl registrován ozimý kmín odrůdy Aprim, je třeba také uvést, že herbicidní ošetření je sice podobné, ovšem s jistými odlišnostmi v aplikaci a působení herbicidů je třeba počítat.

Varistar

Obr. 1: Rostliny ozimého kmínu Aprim po přezimování
Obr. 1: Rostliny ozimého kmínu Aprim po přezimování

Kmín kořenný, podobně jako další plodiny ze skupiny, tzv. minoritních plodin se potýká s problémem malého počtu registrovaných přípravků na ochranu rostlin, resp. jejich účinných látek. Navíc se jejich sortiment v průběhu posledních let spíše mírně snižuje, přičemž v následujícím roce, tj. roce 2017 bude ukončena možnost používání hned několika osvědčených herbicidů. Zároveň je možné část herbicidních přípravků do kmínu aplikovat jen v určité fázi růstu a vývoje kmínu, např. pouze preemergentně a tím se sortiment ještě více zužuje. Tento stav plně dokumentuje tabulka 1, kde jsou červeně označeny herbicidy, jejich používání v kmínu bude v průběhu příštího roku ukončeno. Ačkoli je naší snahou, jakožto pracoviště pověřené k provádění pokusů s přípravky na ochranu rostlin, tento stav zlepšovat, tj. zkoušet a v rámci minoritních registrací navrhovat registrace přípravků právě do porostů kmínu kořenného, často tato snaha bohužel končí na nemožnosti doložit reziduální studie konkrétních přípravků v kmínu.

Tab. 1: Seznam registrovaných herbicidů použitelných do porostů kmínu kořenného (červenec 2016)

Obchodní název

Název účinné látky

Ukončení používání

Aktuální stav rozhodnutí

Afalon 45 SC

linuron

31.7.2017

Platné rohodnutí

Bandur

aclonifen

31.7.2019

Platné rohodnutí

Butoxone 400

MCPB

31.10.2018

Platné rohodnutí

Gramin

quizalofop-P-ethyl

22.8.2017

Do spotřebování zásob

IPIRON 45 SC

linuron

31.7.2017

Platné rohodnutí

Pantera QT

quizalofop-P-tefuryl

24.3.2017

Do spotřebování zásob

Starane 250 EC

fluroxypyr

30.6.2017

Do spotřebování zásob

Targa Super5 EC

quizalofop-P-ethyl

19.9.2017

Do spotřebování zásob

Tomigan 250 EC

fluroxypyr

30.6.2017

Do spotřebování zásob

Zdroj: www.eagri.cz (červenec 2016)

Z hlediska běžné pěstitelské praxe je udržení porostů kmínu v bezplevelném stavu velmi podstatné, protože to má velký vliv nejen na výši výnosu semen, ale také na vlastní průběh sklizně a v neposlední řadě také na kvalitativní hodnoty sklizených nažek kmínu. Jako preventivní opatření v rámci nepřímé ochrany, je vhodné volit pro zásevy kmínu takové pozemky, které nejsou výrazně zapleveleny především vytrvalými plevely, popř. jsou tyto hubeny v předplodinách. Vzhledem k dvouletosti této plodiny je nutno podotknout, že v současné době se kmín pěstuje jak v čisté kultuře, tak v podsevech dalších polních plodin. Mezi plodiny do kterých se seje kmín jako podsevová kultura, patří především obilniny (pšenice jarní, popř. ječmen jarní), dále bob obecný, hrách setý, lupina a v neposlední řadě také mák setý. Je zcela zřejmé, že už tak omezená paleta herbicidních přípravků především proti dvouděložným plevelům se díky krycí plodině ještě zúží. Při tomto způsobu zakládání porostů kmínu je zcela nezastupitelná role preemergentních herbicidů, které zabezpečí bezproblémové vzcházení jak krycí plodiny, tak také rostlin kmínu. Převážná většina běžně používaných preemergentních přípravků je k rostlinám kmínu selektivní, což znamená, že nijak nepoškozuje vzcházející rostliny kmínu. Tyto přípravky mají ovšem svá úskalí, která spočívají především v nutnosti dokonalé přípravy pozemku bez hrud a posklizňových zbytků a závislost na půdní vlhkosti po aplikaci. V tomto kontextu je důležité podotknout, že rostliny kmínu mohou v letech nebo na lokalitách s nižším úhrnem srážek po zasetí, vzcházet i několik týdnů. Nicméně běžná doba vzcházení rostlin kmínu je 14–21 dnů a je zde tedy poměrně široké aplikační okno pro zvládnutí tohoto zásahu. Přes tyto požadavky je provedení základní preemergentní herbicidní ochrany vhodným přípravkem, základním pilířem pro úspěšné zvládnutí herbicidní ochrany proti dvouděložným plevelům v porostech kmínu kořenného. V případě vynechání preemergentní ochrany, popř. při zásadním selhání účinnosti této aplikace, lze již jen těžko postemergentními přípravky a za vynaložení nepoměrně vyšších finančních nákladů, zabezpečit pokud možno porost s minimálním podílem plevelné složky.

V rámci funkčního úkolu MZe jsme v minulých letech prováděli preemergentní aplikace různých herbicidů s těmito výsledky. Herbicidní přípravky Afalon 45 SC, Stomp 400 a Click 500 SC byly stabilně hodnoceny jako velmi selektivní k rostlinám kmínu kořenného. Další přípravky Escort nový, Gardoprim Plus GOLD 500 SC a Merlin 750 WG již v některých letech vykazovaly určité problémy se selektivitou vůči kmínu, spočívající především v přibrždění vzcházení a také částečným výpadkem vzcházejících a čerstvě vzešlých rostlin. Tyto fytotoxické problémy byly v přímé závislosti na dávce použitého herbicidu. Ačkoli se v drtivé většině nejednalo o závažné problémy, přesto bylo možno v některých letech ve výnosovém hodnocení u těchto „lehce fytotoxických aplikací“ nalézt mírný propad ve výnosu nažek ve srovnání se standardním ošetřením přípravky Afalon 45 SC a Stomp 400. Hodnocením výnosu nažek kmínu kořenného z herbicidního pokusu s preemergentně aplikovanými herbicidy v roce 2013 - 2015 byl zjištěn pozitivní výnosový efekt u všech do pokusu zařazených herbicidů (graf 1). K poměrně slušnému výnosu neošetřované kontroly je nutno podotknout, že pokus byl prováděn na pozemku, kde bylo vyloučeno zaplevelení vytrvalými plevely a ani počet jednoletých plevelů nebyl nikterak výrazný.

Graf 1: Vliv preemergentní aplikace herbicidů na výnos nažek v kg/ha (Šumperk, 2013–15)
Graf 1: Vliv preemergentní aplikace herbicidů na výnos nažek v kg/ha (Šumperk, 2013–15)

Následující herbicidní zásahy proti dvouděložným plevelům po vzejití kmínu jsou již komplikovanější, především z důvodu možných problémů z hlediska selektivity přípravku, tak také z důvodu toho, že aplikujeme na různě vzrostlé plevele a herbicidní účinnost na větší plevele nemusí být vždy uspokojivá. U postemergentně, v prvním vegetačním roce kmínu, aplikovaných herbicidů, byla jako velmi dobrá hodnocena účinnost u přípravků: Afalon 45 SC, Stomp 400 SC, Starane 250 EC, popř. Tomigan 250 EC, Butoxone 400 a Lontrel 300. Některé z výše uvedených herbicidů také způsobují slabší fytotoxické příznaky na rostlinách kmínu, které však v závislosti na povětrnostních podmínkách a celkového stavu porostu plně odeznívají v průběhu 3–10 dnů. Pro podporu rychlejšího odeznívání popsaných příznaků a celkové urychlení regenerace rostlin, je možno aplikovat tyto herbicidy v tank-mixu s přípravkem Atonik, popřípadě jiným podobným aktivátorem a stimulátorem růstu. Přípravek Lontrel 300 (clopyralid) se obecně používá jako specialista na heřmánkovité plevele a pcháč oset a v našich pokusech nebylo žádoucí překračovat dávku 0,3 l/ha. Pro postemergentní aplikace v pozdním létě či na začátku podzimu, kdy již přestalo reziduální působení preemergentní aplikace a počaly se objevovat plevele, jsme v pokusech odzkoušeli herbicid Laudis ve třech dávkách, přičemž základní dávka byla 2,25 l/ha a pak dávku poloviční a dvojnásobnou. Ačkoli u obou z výše uvedených přípravků došlo v našich pokusech k mírným fytotoxickým poškozením rostlin kmínu kořenného, u Laudisu k zasychání špiček listů a prosvětlení porostu, u Lontrelu 300 pak k povadnutí listů a částečné retardaci růstu rostlin, tak odeznění těchto příznaků trvalo cca 10–14 dnů, resp. nově rostoucí listy již byly bez příznaků fytotoxicity. Na základě dosažených výsledků byl na počátku roku 2016 podán návrh na minoritní registraci herbicidu Laudis v dávce 2,25 l/ha pro ošetření na podzim v roce setí.

Graf 2: Vliv postemergentní aplikace herbicidů (podzim) na výnos nažek v kg/ha (Šumperk, 2013 - 2015)
Graf 2: Vliv postemergentní aplikace herbicidů (podzim) na výnos nažek v kg/ha (Šumperk, 2013 - 2015)

Velkým problémem herbicidní ochrany kmínu kořenného, zůstává nalezení a následná registrace dostatečně účinného a zároveň selektivního herbicidu proti heřmánkovitým plevelům, pro aplikaci ve druhém, tj. sklizňovém roce. Stávající sortiment herbicidů vykazuje proti těmto plevelům buď nedostatečnou účinnost, nebo je schopen zasáhnout pouze nejmenší růstové fáze. Naopak jiné přípravky, které vykazují výbornou účinnost proti této skupině plevelů, např. Lontrel 300, způsobují při jarní aplikaci zásadní fytotoxické problémy: negativní vliv na kvetení, vývoj a růst nažek a s tím spojené zásadní výnosové deprese. Proto v jarním období užitkového roku je možno použít přípravky, které však mají omezené spektrum herbicidní účinnosti: Afalon 45 SC, Starane 250 EC, popř. Tomigan 250 EC a Butoxone 400. Plně tolerantní k rostlinám kmínu je pouze Afalon 45 SC. U přípravků Starane 250 EC, Tomigan 250 EC a Butoxone 400 jsou patrné relativně slabé toxické příznaky, které spočívají v mírném povadnutí listů, ale dochází poměrně rychle k jejich odeznívání.

Obr. 1: Rostliny ozimého kmínu Aprim po přezimování
Obr. 2: Ježatka kuří noha je schopna velmi rychle zaplevelit a výrazně poškodit vzcházející porost kmínu kořenného

V rámci maloparcelkových pokusů jsme již od roku 2010 v rámci pokusů testovali přípravek Laudis v dávkování 2,25 l/ha a také poloviční a naopak i dvojnásobnou „přestřikovou“ dávku. V roce 2011 byl již na základě výsledků z předchozího roku založen standardní herbicidní pokus s výnosovým vyhodnocením. Aplikace byla provedena počátkem května 2011, tj. v době kdy rostliny kmínu kořenného již vytvářely lodyhu a výška porostu byla v rozpětí 15–25 cm. Tato pozdní aplikace se následně ukázala jako problematická, z hlediska fytotoxicity i vlivu na výnos nažek. Část nažek se totiž optimálně nevyvíjela, v době před sklizní byla protáhlého tvaru a při kombajnové sklizni skončila v odpadu (obr. 4). V roce 2012 jsme navázali na výsledky z let předchozích a rozhodli jsme se provádět termínové aplikace již jen dvou dávek Laudisu (2,25 a 4,5 l/ha) ve srovnání se standardně ošetřenou kontrolou. Bylo provedeno celkem 7 aplikací, vždy po 7 dnech od předchozí, přičemž první aplikace byla provedena ihned po otevření jara a obnovení vegetace kmínu i plevelů dne 22. 3. 2012 a poslední pak již v době kdy kmín opět počat vytvářet lodyhu a výška kmínu byla cca 20 cm. Datum poslední aplikace byl dne 3. 5. 2012. Prakticky u všech termínů aplikací byla zaznamenána mírná fytotoxicita, která se projevovala slabou chlorózou, tj. prosvětlení rostlin a docházelo k zasychání špiček listů kmínu (obr. 3). Ačkoli tato fytotoxicita odeznívala v průběhu 7 – 10 dnů po aplikaci, resp. nově vytvořené listy již byly bez poškození a zaschlých špiček, výnosovým hodnocením bylo v jednotlivých termínech zjištěno, že s vyšší růstovou fází kmínu a také dvojnásobnou dávkou se výnosy nažek postupně snižují (graf 3).

Graf 3: Model vlivu aplikace herbicidu Laudis na výnos nažek v kg/ha na jaře užitkového roku s intervaly 7 dnů (Šumperk, 2012)
Graf 3: Model vlivu aplikace herbicidu Laudis na výnos nažek v kg/ha na jaře užitkového roku s intervaly 7 dnů (Šumperk, 2012)

Důležitou část herbicidní ochrany, tvoří aplikace graminicidních přípravků proti jednoděložným plevelům. V případě použití preemergentního ošetření, např. Afalon 45 SC, Bandur, Stomp 400 SC, aj., je velkou výhodou poměrně vysoká účinnost těchto přípravků na ježatku kuří nohu, která v případě vysokého zastoupení na stanovišti, dokáže svou vysokou konkurenční schopností výrazně potlačit nebo zahubit vzcházející rostliny kmínu. Paleta povolených graminicidních přípravků je zatím „relativně široká“: Gramin, Pantera QT a Targa Super 5 EC. Bohužel klasické graminicidní přípravky, resp. jejich použití v kmínu skončí v průběhu následujícího roku. Tyto přípravky mohou být aplikovány jak v prvním, tak i ve druhém vegetačním roce kmínu, přičemž ani jeden z výše jmenovaných přípravků nezpůsobuje po ošetření fytotoxické poškození na rostlinách kmínu. Nedoporučují se ovšem kombinace s herbicidy proti dvouděložným plevelům, protože takovéto tank-mixy, díky obsaženým smáčedlům, mohou způsobovat významnější pokroucení či svěšení listů a přibrždění růstu rostlin kmínu. Vhodný odstup mezi takovými aplikacemi by měl být alespoň 3 dny. Herbicidní účinnost těchto graminicidů lze charakterizovat jako velmi dobrou až výbornou a to v přímé závislosti na zvolené dávce. Cílovými plevely těchto aplikací jsou buď jednoleté trávy, např. ježatka kuří noha (především v prvním roce), oves hluchý nebo výdrol obilnin a z vytrvalých jednoděložných plevelů je to hlavně pýr plazivý. Vlastní škodlivost jednoděložných jednoletých plevelů, ale i pýru plazivého je nejen při vzcházení rostlin kmínu, kdy zpomalují jeho vzcházení a počáteční růst a vývoj, ale zvláště nebezpečné je zaplevelení porostu kmínu pýrem plazivým ve sklizňovém roce, protože obilky tohoto rozšířeného plevele jsou jen velmi obtížně čistitelné ze sklizených nažek kmínu. Logicky odlišná situace panuje při zakládání kmínu do krycí plodiny, kterou je jarní obilnina. Logicky je tato část ochrany prováděna až po sklizni obilniny, zvláště při vysokém výskytu výdrolu po sklizni.

Obr. 3: Typický fytotoxický projev zasychání okrajů listů kmínu kořenného po aplikaci Laudisu
Obr. 3: Typický fytotoxický projev zasychání okrajů listů kmínu kořenného po aplikaci Laudisu

Srovnáním pěstitelské technologie z pohledu herbologie a herbicidní ochrany standardních odrůd dvouletého kmínu a kmínu ozimého odrůdy Aprim a jejich drobných odlišností, lze vysvětlit v několika bodech:

1) Všechny registrované přípravky do dvouletého kmínu je možno použít i v kmínu ozimém.

2) U ozimého kmínu je v případě obilní předplodiny nutno zvažovat použití graminicidu proti obilnímu výdrolu.

3) Na rozdíl od kmínu dvouletého se až na výjimečné případy nepočítá, mimo preemergentního herbicidního zásahu, s dalším herbicidem proti dvouděložným plevelům, který již není zpravidla potřeba.

4) V jarním období je v případě ozimého kmínu delší aplikační okno pro bezpečnou a selektivní aplikaci herbicidů  (Afalon 45 SC, Starane 250 EC, Butoxone 400).

Shrnutím uvedených zásad a dosažených výsledků z pokusů lze konstatovat, že pro úspěšné udržení porostu kmínu v bezplevelném stavu platí základní pravidla. Tato plodina by neměla přijít na pozemky, které jsou zapleveleny obtížně hubitelnými vytrvalými plevely (pcháč oset, šťovíky, aj.). Zároveň je vhodné provádět regulaci nejzávažnějších plevelů v předplodinách nebo v meziporostním období. Tato poznámka pak plně platí v případě ozimého kmínu, kdy v případě výskytu vytrvalých plevelů ve sklizené předplodině je toto „nejlevnější“ herbicidní zásah pro budoucí osev kmínu. Pozemek pro setí by měl být dobře a včas připraven, bez velkých hrud a posklizňových zbytků. Po zasetí by mělo následovat preemergentní herbicidní ošetření, s případnou kombinací následného časně postemergentního nebo časně jarního ošetření proti dvouděložným plevelům. V případě ozimého kmínu z našich zkušeností zpravidla vyplývá, že preemergentní ošetření řeší herbicidní ochranu jako takovou až do zimy. Výjimky by mohly nastat prakticky pouze při špatně provedené aplikaci či fatálním selhání přípravky, např. z důvodu extrémního sucha. V tomto případě by ovšem i vzcházení kmínu bylo velmi špatné. Neméně důležitou operací ve vztahu k výši výnosu a kvalitě sklizené produkce je regulace jednoděložných plevelů. Postemergentní zásahy se samozřejmě řídí především aktuálním výskytem plevelů na stanovišti. Veškeré použití výše uvedených přípravků se řídí platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin.

Na základě dosažených výsledků bude ze strany našeho pracoviště, pochopitelně s podporou sdružení Český kmín a držitelů licencí jednotlivých přípravků vyvinuta snaha, aby účinné a selektivní herbicidy byly registrovány v režimu „minoritního použití“ do porostů kmínu kořenného.

Obr. 4: Nedokonalý vývin nažek kmínu kořenného (především na okolících vyšších řádů) v případě pozdní jarní aplikace Laudisu v užitkovém roce
Obr. 4: Nedokonalý vývin nažek kmínu kořenného (především na okolících vyšších řádů) v případě pozdní jarní aplikace Laudisu v užitkovém roce

Obchodní název Název účinné látky Ukončení používání Aktuální stav rozhodnutí
Afalon 45 SC linuron 31.7.2017 Platné rohodnutí
Bandur aclonifen 31.7.2019 Platné rohodnutí
Butoxone 400 MCPB 31.10.2018 Platné rohodnutí
Gramin quizalofop-P-ethyl 22.8.2017 Do spotřebování zásob
IPIRON 45 SC linuron 31.7.2017 Platné rohodnutí
Pantera QT quizalofop-P-tefuryl 24.3.2017 Do spotřebování zásob
Starane 250 EC fluroxypyr 30.6.2017 Do spotřebování zásob
Targa Super5 EC quizalofop-P-ethyl 19.9.2017 Do spotřebování zásob
Tomigan 250 EC fluroxypyr 30.6.2017 Do spotřebování zásob
Zdroj: www.eagri.cz (červenec 2016)

Herbicidní ochrana kmínu kořenného proti nežádoucímu zaplevelení

Rostliny ozimého kmínu Aprim po přezimování
Ježatka kuří noha je schopna velmi rychle zaplevelit a výrazně poškodit vzcházející porost kmínu kořenného
Typický fytotoxický projev zasychání okrajů listů kmínu kořenného po aplikaci Laudisu
Nedokonalý vývin nažek kmínu kořenného (především na okolících vyšších řádů) v případě pozdní jarní aplikace Laudisu v užitkovém roce

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 227x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 422x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 628x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 769x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 464x

Další články v kategorii Plevele

detail