Mrvka myší ocásek - nově se šířící plevel na orné půdě

27. 10. 2016 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Plevele Zobrazeno 5179x

Tak jak se vyvíjí skladba pěstovaných plodin, technologie zpracování půdy a sklizně, používané systémy regulace plevelů, tak se postupně mění i plevelové spektrum na orné půdě. Plevelná společenstva jsou dlouhodobě ovlivňována celou řadou faktorů, které na ně působí krátkodobě i dlouhodobě. Proto procházejí stále poměrně složitým vývojovým cyklem.

Plevelné rostliny doprovázejí plodiny od počátku zemědělství a patří mezi nejproblematičtější škodlivé činitele, na jejichž eliminaci bylo vždy vynakládáno obrovské úsilí. Jednotlivé plevelné druhy se postupně přizpůsobovaly měnícím se přírodním podmínkám, později technologiím pěstování. Plevelné druhy, které nebyly schopné se postupně přizpůsobovat obdělávání půdy a pěstování plodin, z polí postupně mizely. Některé druhy vymizely již v dávné době, jiné v době nedávné, v závislosti na rozvoji technologií pěstování plodin. Plevele svázané s technologií pěstování plodin se po změně technologie nebyly schopny v nových podmínkách reprodukovat a vymizely, jako např. koukol polní. Pěstování plodin je z pohledu ekologické stability nepřirozeným jevem. Snahou vytvořit co nejvhodnější podmínky pro pěstované plodiny jsou ovlivňována původní rostlinná společenstva.

Působení člověka na krajinu má pochopitelně významný vliv i na zemědělství a tedy druhotně i na plevelná společenstva. Je dlouhodobé a zásahy do životního prostředí bývají zpravidla velkoplošné. Urbanizace krajiny, povrchová těžba surovin, velkoplošné skládky a výsypky ovlivnily výskyt rostlin a existenci vhodných podmínek pro většinu rostlinných druhů. Některé druhy rostlin však rostou i za těchto okolností, a protože nemají konkurenci, velmi rychle se rozmnožují a osidlují tyto plochy. Následně potom osidlují i zemědělskou půdu. Mezi takové druhy patří především lebeda lesklá, locika kompasová, merlíky, turanka kanadská, podběl obecný, pelyněk černobýl a celá řada dalších včetně invazních plevelných druhů. V posledních letech jsme svědky poměrně významné expanze trávovitých plevelů, které však známe poměrně dlouhou dobu. Jedná se především o prosovité trávy (chundelka metlice, psárka polní, ježatka kuří noha, bér zelený a bér sivý, rosička krvavá, proso vláskovité aj.).

Problémem současnosti je šíření invazních plevelných druhů ze zahraničí. V posledních letech je velmi často diskutován problém globálního oteplování. Rostliny žijící původně v teplých krajích tak dostávají možnost expandovat do dalších lokalit a postupují směrem na sever, na místa pro ně v minulosti nevhodná. Bez ohledu na relevantnost globálního oteplování můžeme pozorovat v posledních dvaceti letech poměrně rychlé šíření některých teplomilných plevelů z nížin až do podhorských oblastí. Například ježatka kuří noha, béry, laskavec ohnutý, laskavec zelenoklasý, lilek černý, durman obecný a celá řada dalších. Riziko invazí teplomilných druhů k nám stále stoupá.

Přesto se stává, že nebezpečných plevelem se může stát i dříve nevýznamný rostlinný druh, který se vyskytuje hojně na území našeho státu.

Lata mrvky myší ocásek

Výskyt mrvky na ruderálních plochách

Nejvíce mrvka zapleveluje souvratě

Mrvka myší ocásek

Před několika lety jsme na některých lokalitách nacházeli nově se vyskytující plevelný druh na orné půdě - mrvku myší ocásek. Tato rostlina pochází z Evropy a severní Afriky a zavlečena byl v minulosti i na jiné kontinenty. Rostlina se přirozeně vyskytuje na sušších ruderálních stanovištích, železnice, okolí dálnic a silnic, staveniště atd. a odtud proniká na pole.

Nejhojněji se vyskytuje ve středních Čechách, ale roztroušeně po celém území ČR.

Biologické vlastnosti

Mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) patří do čeledi lipnicovité - Poaceae. Je to jednoletá, převážně ozimá rostlina, schopná je však vzcházet na jaře, vykvést a vytvořit životaschopné obilky. Rostliny mrvky vytváří trsy, jsou vysoké 30–70 cm, jednotlivé rostliny mohou být i vyšší. Stébla jsou vzpřímená, listy úzké. Pochvy bývají hladké a jazýček nevýrazný, zhruba 1 mm dlouhý. Laty jsou převislé, velmi často až 30 cm dlouhé. Obilek vytváří velké množství.

Příčiny šíření

Mezi hlavní příčiny expanze mrvky myší ocásek na ornou půdu patří především úzké spektrum pěstovaných plodin, tedy zejména vysoké procento obilnin, potom využívání technologií minimálního zpravování půdy. Právě minimální zpracování půdy, podobně jako u sveřepu jalového a sveřepu měkkého vyhovuje reprodukci těchto rostlin. Obilky zůstávají v povrchových vrstvách půdy a jsou schopny vzcházet ve velkém množství v následujících plodinách. Šíření začíná postupně od okrajů polí a během několika let jsou rostliny mrvky schopné se rozšířit po celém pozemku. Obilky jsou velice malé a lehké, a proto se šíří větrem na velké vzdálenosti. Problémem je též, že při počátečním ojedinělém výskytu velmi snadno unikají pozornosti a při následném rozmnožení bývá již velmi pozdě.

Obecně se udává, že mrvka myší ocásek se vyskytuje v ozimých obilninách, a proto je vhodné zařazovat do osevního sledu jarní plodiny. Ovšem mrvka je schopná růst a vyvíjet se i v jarních plodinách. V letošním roce jsme zaznamenali silné výskyty i v konkurenčně silných porostech inkarnátu.

Mrvka v ozimém ječmenu

Mrvka zapleveluje i jarní obilniny - jarní ječmen

Silné výskyty mrvky v inkarnátu

Totální zaplevelení inkarnátu mrvkou

Možnosti regulace

Možnosti regulace spočívají především v systémech zpracování půdy. Orba patří mezi významné regulační opatření.

S využíváním herbicidů je to složitější. Mrvka myší ocásek je přirozeně tolerantní k herbicidům ze skupin tzv. inhibitorům ACCázy a inhibitorům acetolaktátsyntázy (ALS), což je velký problém, jelikož se jedná o nejvíce používané herbicidy k regulaci trávovitých plevelů. Z tohoto pohledu je důležité věnovat pozornost především prevenci, sledování výskytu plevelů, střídání plodin a zpracování půdy.

Rostliny mrvky jsou tolerantní k inhibitrům ALS

Vytvořeno za pomoci projektu MZe QJ1310128.

Mrvka myší ocásek - nově se šířící plevel na orné půdě