Postemergentní regulace plevelů v kukuřici: důvody a možnosti
26. 05. 2017 Plevele Zobrazeno 4747x
Přestože je z pohledu konkurence plevelů, jistoty účinky a výnosu pro kukuřici nejvhodnější časné postemergentní herbicidní ošetření (viz článek v Agromanuálu 3/2017), má klasické postemergentní herbicidní ošetření (od 4. listů kukuřice) stále významný podíl (v tomto aplikačním termínu je ošetřováno více než 30 % ploch).
Jako základní (první) herbicidní ošetření se systemicky působící listové herbicidy používají již pouze v omezené míře, především na pozemcích zaplevelených vytrvalými plevely. Narůstají však plochy kukuřice, které je třeba v důsledku selhání účinnosti preemergentních či časně postemergentních aplikací „dočistit“. Obvykle se tyto opravné zásahy provádí proti ježatce kuří noze, ale problémy mohou být také z některými odolnějšími dvouděložnými plevely, především těmi, které vzcházejí z větších hloubek půdního profilu (durman obecný, opletka obecná, mračňák Theophrastův, bažanka roční, výdrol řepky, slunečnice a brambor, atd.), ale samozřejmě také s vytrvalými plevely, především s pcháčem rolním a pýrem plazivým, ale lokálně mohou být velké problémy se svlačcem rolním, přesličkou rolní, rdesnem obojživelným, šťovíky, atd.).
Postemergentní listové herbicidy jako základní ošetření
Jestliže se postemergentní ošetření provádí jako základní, tedy první herbicidní ošetření porostu kukuřice, je třeba důkladně zvážit výběr herbicidu, který by měl spolehlivě potlačit všechny významné plevele, které se na pozemku vyskytují a zároveň by měla být jeho účinnost dostatečně rychlá, aby se neprodlužovalo konkurenční působení plevelů, které může v suchých letech způsobit zbrzdění růstu kukuřice a ve finále často také snížením výnosu.
Z těchto důvodů je vhodné sulfonylmočovinové přípravky aplikovat včas (max. do fáze 6 listů kukuřice), nejlépe s vhodným adjuvantem (obvykle olejovým), neboť jejich působení je pomalé a konečné účinnosti dosahují tyto přípravky i více než 3 týdny po ošetření. Časnější aplikační termín (4–5 listů kukuřice) je vhodnější také z důvodu eliminace fytotoxicity, neboť v ranějších růstových fázích je vegetační vrchol kukuřice schován hlouběji (v půdě) a obvykle nejsou herbicidem zasaženy vyvíjející se palice (ty se začínají vyvíjet po vytvoření 7.–8. listu). Určitým problémem časnějšího ošetření listovými herbicidy však bývá sekundární zaplevelení, neboť kukuřice po aplikaci není schopná tak rychle zapojit porost. Řešením může být tank-mix (TM) kombinace sulfonylmočovinových herbicidů s herbicidy půdními, které jednak zajistí určité reziduální působení na nově vzcházející plevele (v závislosti na výběru herbicidů, dávce a vláhových podmínkách), a také urychlí účinnost celého zásahu (působí obvykle jako kontaktní listové herbicidy). Ošetření takovými TM kombinacemi je však vhodné provádět při nižších teplotách (do 23 °C) a intenzitě slunečního svitu, aby nedošlo k poškození kukuřice, ale především aby kontaktní listové působení půdních herbicidů nebylo tak rychlé, že by omezilo translokaci systemicky působící sulfonylmočoviny, což by se mohlo projevit sníženou účinnosti na vytrvalé a přerostlé plevele.
Výrazně rychleji než sulfonylmočovinové přípravky působí inhibitory biosyntézy karotenoidů, tzv. HPPD inhibitory (mesotrione, sulcotrione, tembotrione), jejichž plný účinek na plevele se obvykle projeví do 2 týdnů po aplikaci, což v suchých letech může pro kukuřici znamenat nižší stres v důsledku konkurence plevelů o vodu. Tyto herbicidy jsou také selektivnější ke kukuřici, přičemž problémy s fytotoxicitou nebývají ani u pozdějších aplikací, či v semenářských porostech. Přestože výše uvedené účinné látky vykazují poměrně široké spektrum působení, pokud se používají jako základní herbicidní ošetření, bývají kombinovány s dalšími herbicidy. Na pozemcích s vyšší intenzitou výskytu vytrvalých plevelů bývají vhodnými partnery sulfonylmočovinové (pýr plazivý) nebo růstové herbicidy (pcháč rolní). Na pozemcích s vyšší intenzitou zaplevelení jednoletými dvouděložnými plevely jsou vhodnějšími partnery kontaktní listové (bromoxynil) nebo půdní herbicidy (terbuthylazin).
V této růstové fázi kukuřice je, pro zajištění dostatečné účinnosti, již nutné použít listové, systemicky působící herbicidy
Tento porost kukuřice měl být již ošetřen (plevele již působí konkurenčně), herbicidní ošetření takovéhoto porostu bude obtížené, přičemž v případě použití sulfonylmočovinových a růstových herbicidů hrozí poškození kukuřice
Rozdíl v rychlosti působení mezi inhibitory syntézy karotenoidů (vlevo) a sulfonylmočovinami (vpravo) je patrný na první pohled (oba porosty 3 týdny po aplikaci herbicidu Laudis OD, resp. Maister + Mero)
Opravné zásahy
Stále častěji se listové herbicidy v kukuřici používají také k opravným zásahům v případech, kdy došlo k selhání půdních herbicidů, zejména za sucha.
Kromě účinnosti a selektivity takového zásahu je často nutné zvažovat také cenu přípravku, aby celkové náklady na ochranu proti plevelům nepřesáhly výnosové ztráty, které by plevele způsobily.
Možnosti opravných zásahů proti ježatce kuří noze
K opravnému zásahu proti ježatce lze využít herbicid Laudis (tembotrione), který působí rychle, dokáže potlačit poměrně velkou ježatku (v plné dávce až do poloviny prodlužovacího růstu), a je velmi selektivní ke kukuřici. Je však poměrně drahý a využívá se proto k opravám jen v případě kalamitního zaplevelení nebo v případě, že kromě ježatky se na pozemku vyskytují i jednoleté dvouděložné plevele (obvykle pro PRE ošetření). Pozor na záměnu s béry, na které je účinnost herbicidu Laudis nedostatečná.
Ze sulfonylmočovinových přípravků se k opravám nejčastěji používá nicosulfuron (Milagro, Samson, Nicogan, atd.), zejména pro jeho cenovou dostupnost, ošetření by však mělo být provedeno včas, neboť působí pomaleji a ve vyšších růstových fázích kukuřice (od 7. listu) může způsobovat fytotoxicitu (výrazné odrůdové rozdíly). Kromě nicosulfuronu lze na ježatku použít také rimsulfuron (Titus), případně směsné přípravky Maister, Master power, Hector, atd., které jsou však dražší a používají se především, pokud se mimo ježatky vyskytují další plevele, především vytrvalé (zejména pýr plazivý). Sulfonylmočovinové přípravky by měly být použity s vhodným adjuvantem (nejlépe olejovým), což je důležité především u WG, SG ale také SC formulací s vyšším obsahem účinné látky (nízké hektarové dávky).
Poškození ježatky kuří nohy herbicidem Laudis OD - 2 týdny po aplikaci
Typické poškození ježatky kuří nohy (antokyanové zabarvení listů) sulfonylmočovinou (Maister) - 2 týdny po aplikaci
Poškození béru sivého nicosulfuronem - 10 dní po ošetření herbicidem Nicogan
Možnosti opravných zásahů proti opletce obecné
Opletka obecná je velmi odolná vůči mnoha herbicidům, včetně půdních a velmi často je proto přežívá preemergentní ošetření.
K opravnému zásahu je vhodný především bromoxynil (Pardner), který působí velmi rychle (plná účinnost se obvykle projeví do týdne). Mezi herbicidy obsahující účinnou látku bromoxynil však existují rozdíly v účinnosti i selektivitě v závislosti na použité formulaci. EC formulace obvykle vykazují vyšší účinnost, zejména za sucha a odrostlejší plevele, naopak SC formulace jsou selektivnější ke kukuřici, což se projeví, pokud je ošetření provedeno při vyšších teplotách a intenzitě slunečního záření.
Dobrou účinnost na opletku obecnou a další rdesnovité plevele (včetně rdesna ptačího) vykazuje thiencarbazone (Maister power). Ošetření tímto herbicidem je však nákladnější a ve vyšších růstových fázích (od 7. listu) může způsobovat poškození kukuřice (registrace do 6. listu).
Dobrou účinnost na opletku vykazují také některé směsné přípravky, především ty obsahující dicambu (Arrat, Principal Plus, atd.) a florasulam (Mustang), které však ve vyšších dávkách a při pozdějším aplikačním termínu mohou také způsobovat poškození kukuřice.
Herbicid Maister power vykazuje na opletku obecnou velmi dobrou účinnost, ošetření je však třeba provést včas
Možnosti opravných zásahů proti mračňáku Theophrastovu
V posledních letech dochází k invazivním šíření nových plevelných druhů, zejména teplomilných. Jedním z nejproblematičtějších nově se šířících plevelů je mračňák Theophrastův. Zatímco v ČR je jeho výskyt zatím jen lokální, především na pozemcích, kde se pěstuje cukrová řepa, na jižním Slovensku je v současnosti již téměř plošně rozšířen a působí velké problémy nejen v cukrovce, ale především v kukuřici, neboť je odolný vůči mnoha herbicidům působících převážně přes půdu.
K jeho postemergentnímu potlačení v kukuřici však lze použít poměrně široké spektrum herbicidů. Cenově nejvýhodnější je thifensulfuron (Refine), který však působí pozvolna a ve vyšších růstových fázích může u citlivých hybridů způsobovat fytotoxicitu.
Selektivnější, ale dražší řešení představuje mesotrione (Callisto) a tembotrione (Laudis).
Účinná je také celá řada širokospektrálních kombinovaných přípravků (Arigo, Elumis, Maister power atd.), které je však vhodné použít pokud se na pozemku mimo mračňáku vyskytují další plevele.
Většina inhibitorů biosyntézy karotenoidů působí na mračňák Theophrastův, často i ve vyšších růstových fázích - 1 týden po ošetření herbicidem Callisto 100 SC
Mračňák Theophrastův je citlivý k většině sulfonylmočovinových přípravků - 2 týdny po ošetření herbicidem Maister power
Postemergentní regulace plevelů v kukuřici: důvody a možnosti
Další články v kategorii Plevele
RSS
RSS