Do čeledi miříkovitých patří hospodářsky nejvýznamnější kořenové zeleniny. U nás jsou pro tržní účely nejvíce pěstovány zejména mrkev (Daucus carota), kořenová petržel (Petroselium crispum ), celer bulvový (Apium glaveolens) a pastinák (Pastinaca sativa), jejichž domácí produkce představuje cca 20 % z celkové spotřeby zeleniny. Kromě těchto druhů patří do čeledi miříkovytých také zeleniny pěstované pro řapíky, listy nebo celé stonky jako je celer řapíkatý a listový, listová petržel, fenykl sladký (Foeniculum vulgare), kopr vonný (Anethum glaveolens), atd.

Kořenová zelenina vyžaduje propustné výživné půdy s dobrou zásobou humusu. Pro mrkev, petržel a pastinák jsou ideální hluboké, lehké až středně těžké půdy.Celer preferuje spíše těžší půdy. Všechny druhy vyžadují strukturní půdy, rovnoměrně zásobené vodou. Velmi důležitá je závlaha. Pěstování celeru a mrkve na hrůbcích bez závlahy je prakticky nemožné. V osevním postupu vyžadují tyto zeleniny mezi sebou minimálně 4 letý odstup. Nejčastěji se zařazují do druhé tratě (vyjma celeru), po hnojené okopanině, případně košťálovině. Vhodné jsou také obilniny nebo luskoviny. Z hlediska zaplevelení je velmi důležité, aby v předplodině byly potlačeny vytrvalé dvouděložné plevele (pcháč oset, mléč rolní, svlačec rolní, čistec bahenní, atd.). K regulaci těchto vytrvalých plevelů lze využít také meziporostního období.

Vhodné herbicidy zakoupíte
na agromanualshop.cz

Mrkev

Tržní plochy mrkve se v ČR v posledních letech pohybují okolo 1000 ha. Průměrný výnos mrkve se na těchto plochách pohybuje okolo 40 t/ha.

Raná mrkev se vysévá od března do dubna, pozdní v květnu a červenci. Doba od výsevu do vzejití mrkve trvá v závislosti na teplotě půdy a kvalitě osiva 2 až 3 týdny. Vzhledem k poměrně pomalému vzcházení a nízké konkurenční schopnosti v raných růstových fázích je základem herbicidní ochrany mrkve preemergentní ošetření půdními herbicidy ( pendimethalin, linuron, prometryn, atd.). Vyšší účinnosti těchto přípravků dosáhneme, jestliže aplikaci, je-li to možné, provedeme po mírnějším dešti, případně závlaze. Výrazně se tím zvyšuje účinnost zejména na plevelné jednoleté trávy. Jestliže nemáme možnost zajistit závlahu, je vhodnější aplikace trifluralinu před setím mrkve se zapravením do půdy (5–10 cm). Délku reziduálního působení půdních herbicidů ovlivňuje mnoho meteorologických a půdních faktorů a samozřejmě také účinná látka přípravku, případně pomocné látky (adjuvanty). Velmi dlouhou perzistenci v půdě vykazuje zejména pendimethalin (Obr. 1 a 2), nicméně předpokládáme-li preemergentní ošetření tímto přípravkem, je vhodnější hlubší výsev mrkve (alespoň 20 mm). Dávku přípravku volíme s ohledem na předpokládané plevelné spektrum a sorpční vlastnosti půdy. Na lehčích půdách s nižší sorpční kapacitou volíme většinou nižší dávku. Naopak na těžších půdách s vysokým obsahem humusu je vhodné použít vyšší dávku. V zahraničí (USA) se preemergentně zkoušejí s většími či menšími úspěchy i další půdní herbicidy ( metribuzin, flufenacet, mesotrione, clomazone, atd.). V některých letech, zejména na lehkých půdách, může dojít k významným projevům fytotoxicity vůči mrkvi.

Před vzejitím mrkve můžeme na vzešlé plevele, zejména vytrvalé, použít glyphosate. Vhodná je jeho tank-mix kombinace např. s  linuronem. Aplikace však musí být provedena minimálně 5 dní před vzejitím mrkve.

Při vzcházení je mrkev vůči herbicidům citlivá. Postemergentní aplikaci lze proto provést nejdříve ve fázi 2–3 pravých listů v závislosti na účinné látce a zdravotním stavu mrkve. Vysokou selektivitu vykazují herbicidy linuron a prometryn, které lze použít po vytvoření 2, resp. 3 pravých listů mrkve. Plevele by však neměly mít více než 2 pravé listy, citlivé max. 4–6 pravých listů (Obr. 3). V zahraničí (USA) se postemergentně zkoušejí i jiné herbicidy - metribuzin, flufenacet, mesotrione, flumioxazin, oxyfluorfen (Obr. 4), atd. Velmi dobré výsledky vykazuje zejména metribuzin, nicméně s aplikací je vhodné počkat až po vytvoření 4.–6. listu mrkve.

Další růst a vývoj mrkve je celkem rychlý. Po zapojení porostu se již nově vzešlé plevele uplatňují jen velmi těžko a v dobře zapojených porostech již nemohou negativně ovlivnit výnos. Určitým problémem však mohou být vytrvalé plevele (Obr. 5 a 6). Regulace vytrvalých dvouděložných plevelů by proto měla být řešena, jak již bylo řečeno, především v předplodině nebo v meziporostním období. Zvláštní důraz je třeba klást na regulaci pcháče osetu, který je v obilní předplodině relativně snadno a dlouhodobě potlačován herbicidy s účinnými látkami clopyralid nebo MCPA, případně jejich kombinacemi. Jestliže se z jakéhokoliv důvodu nepodařilo vytrvalé plevele v předplodině ani v meziporostním období potlačit, je vhodné provést hlubší orbu a předseťové zpracování půdy. Vytrvalé plevele pak vzcházejí poněkud později. Vytrvalé a přerostlé jednoleté dvouděložné plevele lze v porostu mrkve více či méně úspěšně potlačovat systemicky působícím fluroxypyrem. Dávku volíme v závislosti na plevelném druhu a jeho růstové fázi. Z vytrvalých plevelů jsou relativně citlivé k této účinné látce svlačec rolní, jitrocele, čistec bahenní, svízel přítula, mléče a mnohé další jednoleté dvouděložné plevele. Nicméně herbicidy s touto účinnou látkou jsou registrované pouze do semenných porostů a do krmné mrkve. Po aplikaci fluroxypyru dochází k deformacím listů mrkve, avšak tyto příznaky brzy odezní a většinou nedochází ke snížení výnosu. U citlivých odrůd ale může dojít k větší či menší deformaci kořene.

Některé výše zmíněné přípravky (pendimethalin, trifluralin, prometryn, mesotrione, atd.) vykazují dobrou účinnost také na jednoleté plevelné trávy (ježatka kuří noha, lipnice roční, oves hluchý, béry, atd.). Postemergentně lze s vysokou spolehlivostí aplikovat některý listový graminicid ( haloxyfop, fluazifop, quizalofop, atd.). Tyto herbicidy velmi dobře potlačují také výdrol obilnin a ve vyšších dávkách i pýr plazivý. Mrkev tyto přípravky poměrně dobře snáší, avšak je vhodné je aplikovat až po vytvoření 2.–3. listu mrkve, zejména jestliže je chceme použít v tank-mix kombinaci s jiným pesticidem. Účinnost většiny listových graminicidů na lipnici roční je nedostatečná!

Vhodné herbicidy zakoupíte
na agromanualshop.cz

Petržel

Tržní plochy petržele činí v ČR v současné době cca 500 ha. Průměrný výnos kořenové petržele je však oproti mrkvi výrazně nižší (okolo 17 t/ha). Technologie pěstování je obdobná jako u mrkve. Pro petržel je charakteristická malá polní vzcházivost, zejména v suších podmínkách. Petržel je také citlivější na nedodržení správné hloubky setí a na půdní škraloup.

Regulace zaplevelení v petrželi je obdobná regulaci zaplevelení v mrkvi. Je však třeba počítat s delší dobou od výsevu do vzejití. Vedle preemergentního ošetření některým z půdních herbicidů (pendimethalin, linuron, prometryn, atd.), je proto velmi vhodná 5–7 dní před vzejitím petržele aplikace neselektivního herbicidu (glyphosate, glufosinate, sulphosate, atd.). Tyto herbicidy však nejsou do petržele ani do mrkve v ČR registrovány. Petržel je obecně více citlivá k postemergentnímu ošetření než mrkev. Postemergentní aplikaci bychom proto měli provádět nejdříve po vytvoření 3. pravého listu petržele (Obr. 7).

Vhodné herbicidy zakoupíte
na agromanualshop.cz

 

Celer

Tržní plochy bulvového celeru nepřesahují v ČR 500 ha. Průměrný výnos se na těchto plochách pohybuje okolo 20 t/ha. Celer se vyznačuje naprosto odlišnou technologií pěstování oproti mrkvi. Hlavní odlišnost spočívá především ve výrazně delší vegetační době a z toho vyplývající potřebě pěstování z předpěstované sadby. Sadba celeru se vysazuje ke konci dubna až začátkem května v závislosti na teplotě. Déletrvající chladné počasí může u citlivějších odrůd způsobit vybíhaní do květu. Na rozdíl od mrkve a petržele velmi dobře reaguje na organické hnojení. Obecně je celer velmi náročnou plodinou z hlediska výživy a to nejen na dusík. Z mikroprvků je nejdůležitější bor, při jehož nedostatku trpí celer srdéčkovou hnilobou.

Z hlediska regulace zaplevelení je nejdůležitější vysazovat celer pouze na pozemky, na kterých se nevyskytují vytrvalé dvouděložné plevele (pcháč rolní, mléč rolní, svlačec rolní, atd.). Herbicidní regulace těchto plevelů je v porostu celeru neřešitelná. Naopak regulace trávovitých a jednoletých dvouděložných plevelů je relativně snadná. Před výsadbou celeru lze aplikovat trifluralin nebo pendimethalin. Vhodné je jejich mělké zapravení do půdy.

Po zakořenění celeru (1–2 týdny po výsadbě) je celer vysoce tolerantní k půdním herbicidům prometryn a linuron (Obr. 8). Celer musí mýt oschlé listy a teplota vzduchu by měla být pod 25 °C. Zejména účinnou látku prometryn celer velmi dobře snáší. Při předpěstování prostokořenné sadby v pařeništi bez použití nezapleveleného substrátu lze tímto přípravkem ošetřovat dokonce i sadbu (od 2–3 listů celeru). Na půdách s vysokou zásobou semen pozdních jarních plevelů, zejména pěťourů a bažanky roční, je vhodné před zapojením porostu ještě jedno ošetření výše zmíněnými přípravky. Předpokládají-li se již dopředu dvě aplikace, je pro první vhodnější prometryn a před zapojením porostu linuron. Regulace trávovitých plevelů je obdobná jako u mrkve.

Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Doc. Ing. Josef Soukup, CSc., Mgr. Jaroslava Klamová
Česká zemědělská univerzita v Praze

Tab. 1: Obecný přehled herbicidů do mrkve

Účinná látka

Herbicid

Dávkování

Termín aplikace

Spektrum účinnosti

glyphosate ^,1)

Roundup

Tajfun 360

Dominátor

2,0–6,0 l/ha

Na vzešlé plevele, 5–7 dní před vzejitím mrkve (petržele).

široké spektrum jednoletých i vytrvalých plevelů v závislosti na použité dávce

Paraquat

Gramoxone

2,0–3,0 l/ha

jednoleté trávovité plevele

trifluralin ^3,4)

Treflan 48 EC

1,5–2,0 l/ha

Půdní herbicid určený pro předseťovou aplikaci. Po aplikaci musí být přípravek co nejrychleji zapraven do půdy (na světle se rozkládá). Biologická účinnost je málo závislá na půdní vlhkosti.

ježatka kuří noha, béry, lipnice roční, oves hluchý, merlíky, laskavce, svízel přítula, atd.

Synfloran 48 EC

Triflurex 48 EC

pendimethalin ^3,4)

Stomp 400 SC

3,3–4,1 l/ha

Půdní herbicidy určené pro preemergentní aplikaci. Plevele by v době aplikace měly mít max. děložní listy. Za sucha je vhodné zapravení do půdy - zvýšení účinnosti na plevelné trávy (pouze celer).

merlíky, lebedy, laskavce, rdesna, heřmánky, brukvovité plevele, svízel přítula, zemědým lékařský, bažanka roční, lilek černý, atd.

Stomp 330 E

4,0–5,0 l/ha

Clomazone ¹⁾

Command 4 EC

0,2 l/ha, 0,1 l/ha při použití TM kombinace s jiným herbicidem

Půdní herbicid určený pro preemergentní aplikaci. Vhodný jako partner k ostatním půdním herbicidům pro rozšíření plevelného spektra.

svízel přítula, ptačinec žabinec, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, hluchavky, hulevníkovec lékařský, atd.

mesotrione ¹⁾

Callisto 480 SC

PRE: 0,25 l/ha

POST: 0,1–0,2 l/ha

Herbicid určený především pro preemergentní aplikaci. Postemergentní aplikace pouze v nejnutnějším případě (možná fytotoxicita v závislosti na podmínkách prostředí a odrůdě)

merlíky, lebedy, laskavce, rdesna, pěťoury, brukvovité plevele, bažanka roční, lilek černý, ježatka kuří noha, atd.

oxyfluorfen ¹⁾

Goal 2 E

PRE: 0,5–1,0 l/ha

POST: 0,2–0,5 l/ha

merlíky, rdesna, laskavce, brukvovité a hvězdnicovité plevele, mák vlčí, violky, bažanka roční, zemědým lékařský, lilek černý, atd. kontaktně brambory a pcháč oset

Galigan 240 EC

Prometryn ^3,4)

Gesagard 80

mrkev a petržel: 1,0–1,2 kg/ha

celer: 1,2–2,0 kg/ha

Půdní herbicidy určené především pro preemergentní, ale i postemergentní aplikaci (od 2-3 pravých listů mrkve).Plevele by v době aplikace měly mít max. 2–4 pravé listy. Neaplikovat po dešti nebo na mechanicky poškozený porost. Celer ošetřujeme po důkladném zakořenění (cca 14 dní po výsadbě).

merlíky, lebedy , rdesna, heřmánky, pěťoury, lilek černý, starček obecný, zemědým lékařský, pryšec kolovratec, atd.

linuron ^3,4)

Afalon 45 SC

PRE: 1,2–2,0 l/ha

POST: 1–1,5 l/ha

celer: 1,5–2,5 l/ha, celkové množství by nemělo přesáhnout 3,0 l/ha

merlíky, lebedy, laskavce, rdesna,pěťoury, heřmánky, mléče, brukvovité plevele, zemědým lékařský, konopice polní, tetlucha kozí pysk, lilek černý, pryšec kolovratec, atd.

Metribuzin ¹⁾

Sencor 70 WP

0,3–0,4 kg/ha, celkové množství by nemělo přesáhnout 0,5 kg/ha

Půdní herbicid určený především pro preemergentní, ale i postemergentní aplikaci (od 4–6 pravých listů mrkve). Plevele by v době aplikace měly mít max. 2–4 pravé listy. Neaplikovat po dešti nebo na mechanicky poškozený porost.

merlíky, laskavce, heřmánky, pěťoury, hluchavky, rdesna, violky, rozrazily, konopice zemědým lékařský, mák vlčí, hořčici rolní, ptačinec žabinec, atd.

Fluroxypyr ²⁾

Starane 250 EC

0,2–0,8 l/ha v závislosti na plevelném spektru a velikosti plevelů (po aplikaci může dojít ke kroucení listů mrkve)

Systemický růstový herbicid určený k postemergentní aplikaci (od výšky porostu mrkve 20 cm). Nejvyšší účinnosti je dosahováno na plevele ve 2-6 pravých listech, ale citlivé druhy jsou hubeny i v pozdnějších růstových fázích. Vhodné k regulaci vytrvalých plevelů.

svízel přítula, heřmánky, mléče, pěťoury, jitrocele, čistec bahenní, starček obecný, zemědým lékařský, svlačec rolní, atd.

Tomigan 250 EC

Haloxyfop

Gallant Super

0,5–1,2 l/ha

Listové graminicidy určené k postemergentní aplikaci (od 3 listů mrkve)

ježatka kuří noha, béry, pýr plazivý, oves hluchý, výdrol obilnin

Quizalofop ²⁾

Targa Super

1,0–2,5 l/ha

propaquizafop

Agil 100 EC

0,5–1,5 l/ha

fluazifop ²⁾

Fusilade Super

1,0–3,0 l/ha

¹⁾ v ČR není registrováno
²⁾ v ČR registrováno pouze do semenných porostů
³⁾ v ČR registrováno také do petržele
⁴⁾ v ČR registrováno také do celeru