Snížit škodlivost slunečnice jako zaplevelující plodiny

21. 10. 2016 Prof. Ing. Václav Kohout, DrSc., RNDr. Dana Kohoutová, CSc.; Praha Plevele Zobrazeno 2926x

V posledních desetiletích se u nás i v zahraničí setkáváme s problémem zaplevelujících plodin stále častěji a mnozí autoři považují tyto plodiny za škodlivější než plevele. Za nejškodlivější jsou považovány obilniny ze sklizňových ztrát jako plevel v následné ozimé řepce a sklizňové ztráty řepky a slunečnice v následných okopaninách.

Podobných příkladů je mnohem víc. Za hlavní příčiny vysokých sklizňových ztrát zrna jsou považovány vyšší výnosy plodin, sklizeň dozrálého a suchého porostu žacími mlátičkami a větší variabilita sklizené biomasy na velkých půdních celcích.

S rostoucími plochami slunečnice pěstované na zrno v teplejších oblastech našeho státu bylo nutno problém se škodlivým výdrolem zrna rychle řešit. Začíná to již přípravou nejmodernější sklizňové techniky a její úpravou pro každý pozemek a sklizeň. Také je třeba včas připravit porost pro sklizeň, což spočívá i v použití doporučených desikantů, které zajistí vysušení rostlin slunečnice, ale i zapleveleného porostu (obr. 1).

Opomineme-li vlastní škodu vzniklou podniku nenahraditelnou ztrátou zrna, jde především o zabránění zaplevelení následné plodiny. Snahou pěstitele musí být maximální znehodnocení nažek bezprostředně po sklizni (maximální vzejití rostlin již na podzim a jejich zničení mrazem) nebo v následné plodině, kde se dobře rostliny hubí chemicky. Předpokladem je mělké zaklopení nažek, aby rostliny mohly co nejdříve vzejít a nesetrvaly po hlubším zaklopení v půdě životné více let (obr. 2).

Nejvíce bývají slunečnicí zapleveleny ty plodiny, které jsou pěstovány v širších řádcích a dlouho zjara nezapojují porosty (kukuřice, cukrová řepa, zelenina). Nejlépe tlumí škodlivost vzcházejících rostlin slunečnice z výdrolu husté porosty ozimých, ale i jarních obilnin, kdy často ani herbicidy není třeba používat. Navíc rostliny slunečnice zjara vzcházejí později, kdy porosty obilnin jsou již zapojené (graf 1).

Graf 1: Porosty obilnin zjara zapojují porosty dříve než okopaniny, zelenina a slunečnice - ještě před hlavní vlnou rozvleklého vzcházení slunečnice z půdní zásoby; obilniny - zvláště za příznivého jara - mohou vytvářet konkurenceschopné porosty

Graf 2: Rozdíly ve vzcházení rostlin slunečnice v závislosti na hloubce uložení v půdě 20. den od založení (laboratoř ČZU Praha)

Pokusy

V letech 1995 až 2010 byly ve spolupráci s VP Agro a SPZO Praha hodnoceny provozní pokusy s omezením škodlivého výdrolu slunečnice v následných plodinách. Pozornost byla věnována vybraným zemědělským podnikům ve středočeském regionu, především v obcích Sokoleč, Starý Vestec a Záhornice, kde byla hodnocena i dlouhodobá zásoba vydrolených nažek v osevních sledech na různých druzích půd.

Obr. 1: Rostliny slunečnice seté jsou v následných plodinách silnými konkurenty

Výsledky

Doporučované mělké zpracování půdy po sklizni desikovaných porostů slunečnice naráží na potíže s větším množstvím posklizňových zbytků (zbytky úborů, ztvrdlé části lodyh a kořenů), které se nedají mělkým zpracováním půdy zaklopit. Proto se raději volí zpracování půdy hlubší.

Posklizňové mělké zpracování půdy umístí sklizňové ztráty nažek do sféry vhodné pro vzejití, ale rychlost vzejití naráží na délku primární dormance nažek a na jejich rozdílnou tvrdoslupečnost. Při nízkých teplotách vzduchu a eventuálním suchu po pozdější sklizni na podzim, může vzejít a být mrazem zničena jen menší část vydrolených nažek. Velkou úlohu hraje také hloubka umístění nažek v půdě, nažky z větší hloubky než je 8 cm již nevzcházejí (graf 2). Pokud zůstaly nažky na povrchu půdy při vynechávkách na souvratích, byly zimou zcela zničeny.

Hromadné vzcházení rostlin z výdrolu je až v měsíci dubnu a rychlost vzcházení závisí nejen na teplotě a vlhkosti půdy, ale i na hloubce umístění v půdě.

Nažky uložené ve větší hloubce nevzcházejí a zůstanou součástí dlouhověké půdní zásoby.

Posklizňová orba hlubší než 15 cm, zvláště na těžších půdách, způsobila rozvleklé vzcházení v osevních sledech. Příklady osevních sledů, kdy po orbě byl maximální výskyt slunečnice až v druhé následné plodině (zemědělské podniky Starý Vestec, Sokoleč, Tábornice):

slunečnice - ozimá pšenice - kukuřice;

slunečnice - ozimá pšenice - brambory;

slunečnice - ozimá pšenice - jarní ječmen;

slunečnice - ozimá pšenice - sója.

Následná ozimá pšenice po slunečnici se po mělčím i hlubším posklizňovém zpracování půdy ukázala jako nejlepší konkurent zjara vzcházející slunečnice a ve většině případů nebylo proti ní třeba použít herbicid. Naopak s herbicidem bylo nutno v dalších následných plodinách vždy počítat.

Na lehčích půdách vzcházely rostliny slunečnice v následné obilnině a jiných plodinách i z větších hloubek a vždy bylo nutno mít proti slunečnici připraven odpovídající herbicid.

Dlouhodobá pozorování ukázala, že se zaplevelující rostliny ze sklizňových ztrát mohou objevit v následných plodinách po slunečnici ještě v průběhu 4 let.

Obr. 2: Rostliny slunečnice z výdrolu vzcházejí za příznivých teplotních a vlhkostních podmínek nejrychleji z povrchových vrstev půdy

Závěr

Dlouhodobé studie o škodlivosti sklizňových ztrát nažek slunečnice ve vybraných podnicích středočeského regionu ukázaly, že se po sklizni vždy vyplatí zařadit mělčí zpracování půdy, přestože naráží na potíže se zaklopením posklizňových zbytků. Rostliny slunečnice mohou za příznivého počasí lépe vzejít již na podzim a být zimou zničené, nebo nejpozději až v následné plodině.

Nejlepšími následnými plodinami byly především ozimé obilniny, jejichž konkurenční tlak se v podstatě se slunečnicí vyrovnal. Ve většině případů nebylo nutno proti slunečnici použít herbicid. Pokud byla po sklizni slunečnice použita orba hlubší než 15 cm, bylo nutno počítat se vzcházením rostlin z půdní zásoby v následných letech.

V současné době jsou k dispozici herbicidy, které slunečnici potlačí ve všech následných plodinách, což je však ekonomicky náročnější než běžná agrotechnická opatření.