Význam předsklizňových aplikací herbicidů a jejich aplikací na strniště v systémech integrované regulace plevelů

29. 06. 2016 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 3547x

Na regulaci plevelů se musíme dívat komplexně a nespoléhat pouze na používání herbicidů. Je důležité využívat všech možných opatření, která vedou postupně ke snižování výskytu plevelů. Základem správné regulace plevelů je potlačení konkurence plevelů na počátku vegetace. S později vzcházejícími plevely v druhé polovině vegetace si hustě seté plodiny svoji konkurenční schopností zpravidla poradí sami za předpokladu, že vytvořily zdravý, dobře vyživený a vyrovnaný porost. Podaří-li se odstranit plevele na počátku vegetace, plodiny nejsou potlačovány plevely a je vytvořen základní předpoklad pro dosažení dobrého výnosu. Pozdní aplikace herbicidů mívají velmi často velmi dobrý efekt, ale plodiny bývají vlivem konkurence plevelů zpravidla poškozeny tak, že výnos je výrazně snížen. To platí i u obilnin a ozimé řepky, které se vyznačují dobrou konkurenční schopností. Z tohoto pohledu jsou pozdní aplikace méně vhodné až nevhodné.

Plevele pozdního zaplevelení

Každoročně existuje mnoho porostů obilnin, které jsou v druhé polovině vegetace silně zapleveleny jednoletými i vytrvalými plevely. Z jednoletých plevelů se jedná především o svízel přítulu, heřmánkovec přímořský, violky a celou řadu dalších plevelů. Velmi často v řídkých plodinách především ve vlhkých ročnících masově vzcházejí i pozdně jarní plevele jako například ježatka kuří noha, béry, merlíky, laskavce, rdesna a další. Tyto rostliny dokáží do sklizně přerůst plodiny, a tak významně komplikovat jejich sklizeň. Z vytrvalých plevelů potom pýr plazivý, pcháč rolní, lokálně mléč rolní, čistec bahenní aj. Takto zaplevelené plochy jsou obtížně skliditelné. Ztráty při sklizní jsou vysoké vlivem zelené hmoty plevelů. Též náklady na čištění a dosoušení jsou významné. Negativním jevem je i zvýšení zásoby semen v půdě vlivem dozrání diaspor na plevelech.

Předsklizňové aplikace

Jedním ze způsobů jak zabránit vysokým sklizňovým ztrátám, je provedení předsklizňových aplikací herbicidů. Pro předsklizňové aplikace jsou povoleny herbicidy s účinnou látkou glyfosát. Cílem těchto aplikací je potlačit plevele tak, aby nadzemní hmota plevelů byla v době sklizně zaschlá. Aplikace je vhodné provést zhruba 10 dní před plánovanou sklizní, aby došlo k dokonalé translokaci herbicidů a odumření rostlin plevelů. Průběh vysokých teplot v období sklizně tomuto efektu napomáhá.

U aplikace na jednoleté plevele (svízel přítula, heřmánky j.) dochází zpravidla k dokonalému účinku, plevelné rostliny ukončí vegetaci a jejich diaspory (semena) jsou zpravidla neklíčivá. Při výskytu jednoletých plevelů mají tyto aplikace výrazný efekt.

U vytrvalých plevelů je situace složitější. Tyto plevele vytvářejí mohutný kořenový systém, který zasahuje až do podorničí. Cílem těchto aplikací je ukončit vegetaci nadzemních částí rostlin, a tím zabránit sklizňovým ztrátám a dále zasáhnout kořenový systém těchto plevelů.

Při regulaci pýru plazivého přinášejí tyto aplikace vysoký efekt ve snížení sklizňových ztrát. Též eradikační efekt těchto aplikací při aplikaci dostatečné dávky herbicidů bývá vysoký. Rostliny pýru plazivého jsou zpravidla rozšířeny rovnoměrně po celém poli a vzájemně se nezastiňují. Proto postřiková kapalina dopadá rovnoměrně na všechny rostliny. Kořenový systém pýru plazivého se vyskytuje do hloubky 25 cm, maximálně 30 cm, tedy ve vrstvě rozrušované zpracováním půdy. Při klasické orbě kořenové výběžky zasahují až do 30 cm, naopak při minimálním zpracování do 20 cm a při bezorebném pěstování plodin do 10 až 15 cm. Proto translokace herbicidu do kořenů po aplikaci je dostatečná. Tomu napomáhá v tomto období vegetace převažující transport asimilátů z listů do kořenů.

Poněkud složitější je úspěch předsklizňových aplikací proti pcháči rolnímu, čistci bahennímu a mléči rolnímu aj. Tyto plevele se vyskytují převážně v tzv. hnízdech. Při silnějším výskytu jsou obilniny v ohniscích výskytu těchto plevelů téměř potlačeny. Hustota lodyh plevelů je vysoká. V těchto ohniscích se vyskytují lodyhy různé délky, včetně lodyh kvetoucích i listových růžic. Účinek předsklizňových aplikací je proto vysoce rizikový. Povolená dávka herbicidů i hektarová dávka vody na hektar je pro dosažení rychlého účinku nedostatečná. Navíc si jednotlivé lodyhy stíní, což má za následek výsledný nedostatečný efekt. Do kořenového systému je translokována malé množství účinné látky, které kořenový systém výrazně neporuší. Dokonce v některých případech může vyvolat i zvýšenou následnou regeneraci po sklizni obilniny.

Při silném zaplevelení v obilninách lze předsklizňové aplikace doporučit při velkém zaplevelení jednoletými plevely a při zaplevelení pýrem plazivým. Při výskytu pcháče rolního a dalších vytrvalých plevelů efekt těchto plevelů je rizikový.

Předsklizňové aplikace jsou vhodné na regulaci vytrvalých plevelů

Možné je i využití předsklizňových aplikací proti svízeli přítule

Možné je i využití předsklizňových aplikací proti dalším jednoletým plevelům

Silně zaplevelené porosty je možné sklidit pouze po provedení předsklizňových aplikací

Faktory ovlivňující efekt předsklizňových aplikací glyfosátu

Přes vysokou účinnost této účinné látky existuje celá řada faktorů, které mohou výsledný efekt významně snížit. Jedná se o široký soubor agroekologických faktorů, jako jsou růstové fáze plevelů, teplota vzduchu, dešťové srážky aj. Bohužel většinu těchto faktorů nemohou zemědělci přímo ovlivnit, zejména vliv povětrnostních podmínek. Přesto je nutné znát rizika, a pokud je to možné přizpůsobit termíny aplikací herbicidů vnějším podmínkám. Z pohledu aplikace glyfosátu při předsklizňových aplikacích je především růstová fáze plevelů a teplota vzduch při aplikaci.

Růstová fáze plevelů - Z pohledu účinné regulace plevelů je velmi důležité aplikovat herbicidy v termínu, kdy jsou plevelné rostliny ještě v růstu a jsou schopné přijímat herbicidní přípravek. U jednoletých plevelů platí, že menší rostlina je citlivější než rostlina vyvinutá, která zpravidla po aplikaci herbicidu snadněji regeneruje. V případě předsklizňových aplikací se jedná však o rostliny plně vyvinuté, v řadě případů kvetoucí, případně ve fázi dozrávání plodů. Z pohledu aplikací herbicidu glyfosát se jedná o nejzazší termín zajištující spolehlivý účinek. U vytrvalých plevelů je situace složitější. Aplikace se provádějí na dostatečnou listovou plochu, na které ulpí potřebné množství účinné látky herbicidů, která je následně translokována do podzemních orgánů. Pro spolehlivý účinek je důležité, aby porost plevelů nebyl příliš hustý, což zabraňuje pronikání postřikové kapaliny.

Teplota vzduchu - Teplota vzduchu významně ovlivňuje celkový efekt aplikací herbicidů. Platí, že s rostoucí teplotou stoupá účinek herbicidů. Při vyšších teplotách nad 22– 25 °C dochází k vyššímu riziku fytotoxicity u zemědělských plodin. Při podzimních aplikacích jsou však rizikové i nízké teploty, které snižují efekt herbicidů a zvyšují riziko poškození plodin. U vytrvalých plevelů dochází při vyšších teplotách také k rychlejšímu odumírání nadzemní hmoty, ale translokace do kořenů a kořenových výběžků se snižuje. Střídání nízkých nočních a vyšších denních teplot podporuje translokaci systémových herbicidů z listů do kořenů a kořenových výběžků na podzim.

Locika kompasová patří mezi stále významnější plevele, předsklizňové aplikace umožňují její regulaci

I výdrol slunečnice je řešitelný předsklizňovými aplikacemi

Aplikace glyfosátu na strniště

V zaplevelených porostech hrozí velké nebezpečí obrůstání plevelů po sklizni. Ve vlhkých ročnících bezprostředně po sklizni regenerují vytrvalé plevele a velmi rychle obsazují povrch pole. Jednoleté plevelné rostliny, jako jsou merlíky, laskavce, rdesna, ježatka kuří noha, béry a další, se rychle rozvětví, přerostou strniště, vykvetou a pokud se nezničí, vytvářejí klíčivá semena, a tím významně zvyšují zásobu semen v půdě. Při silném výskytu musíme použít na strniště herbicidy typu glyfosát. Aplikacemi na strniště však velmi často oddálíme termín setí následné plodiny, proto je výhodné aplikace provádět před sklizní plodin.

Používání herbicidních přípravků po sklizni plodin na strništi na vzešlé plevele zaručuje poměrně spolehlivý účinek. Význam těchto aplikací spočívá v eliminaci jednoletých plevelů i vytrvalých plevelů včetně zasažení jejich kořenového systému a zabránění jejich regeneraci.

Podmínkou pro dosažení optimálního účinku je výskyt plevelných druhů s dostatečně vytvořenou listovou plochou, která zajistí dokonalý příjem účinné látky rostlinami. U vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní aj.) je důležité, aby byl vytvořen dostatečný počet výhonů nebo listových růžic. U pýru výhony s 3–4 listy u pcháče listové růžice s 6–8 listy.

Účinek těchto aplikací je vysoký za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele masově vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy mohutně obrážejí. V období suchých period tyto aplikace však vykazují nedostatečný efekt, který je snížen etapovým vzcházením jednoletých plevelů a postupným rašením vytrvalých plevelů z podzemních orgánů (oddenky, kořenové výběžky).

Na strništi je možné použít glyfosát proti vytrvalým plevelům (pcháč rolní)

Herbicid glyfosát je rychle translokován po aplikaci do kořenového systému

Faktory ovlivňující efekt aplikací glyfosátu na strniště

Kromě růstové fáze a teploty vzduch ovlivňují spolehlivost těchto aplikací předem vláhové podmínky. Za sucha jednoleté plevele vzcházejí nerovnoměrně a regenerace vytrvalých plevelů je též nevyrovnaná.

Půdní druh a skeletovitost půdy významně ovlivňuje vzcházení plevelných druhů a to ovlivňuje i kvalitu těchto aplikací.

Podobně i vlhkost půdy ovlivňuje účinek těchto aplikací. V suché půdě plevelné rostliny nerovnoměrně vzcházejí, dochází velmi často k etapovitému vzcházení. Naopak ve vlhčí půdě plevele vzcházejí rovnoměrně a jednotlivé plevele jsou zhruba ve stejné růstové fázi, což zvyšuje spolehlivost aplikace.

all foto © J. Mikulka