BASF
BASF
BASF

AGRA

Zkušenosti s regulací laskavců v bramborách

02. 05. 2017 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 6199x

Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus) je jednoletý pozdní jarní plevel. Patří k nejrozšířenějšímu druhu laskavce na našem území. Jedná se o teplomilný druh, proto se nejčastěji vyskytuje v teplejších oblastech České republiky. V posledních letech však pronikl spolu s dalšími teplomilnými druhy (ježatka kuří noha, lilek černý) i do vyšších poloh bramborářské oblasti. Zde lokálně působí velmi silné zaplevelení a stále více se šíří na orné půdě.

Proseeds

Biologie

Laskavec ohnutý zapleveluje především okopaniny. Jedná se o plevel s vysokou konkurenční schopností. Uplatňuje se především v porostech kukuřice, cukrovky, brambor, slunečnice nebo zelenin. Zároveň tento druh patří k plevelům s nejvyšší reprodukční schopností. Jedna rostlina laskavce může v příznivých podmínkách vytvořit statisíce semen. Semena dozrávají postupně a snadno vypadávají. Životnost semen v půdě je poměrně dlouhá, klíčivost si mohou udržet až 10 let.

Pro klíčení semen je zapotřebí poměrně vysokých teplot. Vzcházení začíná při 10 °C, nejintenzivněji však vzchází až při teplotách okolo 20 °C. Laskavec nejlépe vzchází z povrchu půdy nebo hloubek do 20 mm. Pouze na lehkých půdách může vzcházet až z hloubky 40 mm. Vzhledem k nárokům na teplotu začíná laskavec vzcházet na konci dubna nebo v průběhu měsíce května. V bramborářské oblasti intenzivně vzchází ještě později, většinou až po vzejití brambor (začátek června). V této době často unikne pozornosti pěstitele, a tím včasnému postemergentnímu herbicidnímu zásahu.

Deště po sázení brambor mohou semena laskavce splavit z boku hrůbku do brázdy
Deště po sázení brambor mohou semena laskavce splavit z boku hrůbku do brázdy

Laskavec vzchází v období, kdy jiné plevelné druhy už mohou kvést
Laskavec vzchází v období, kdy jiné plevelné druhy už mohou kvést

Pro laskavec je typické vzcházení ve vlnách, rostliny jsou na pozemku v různých vývojových fázích
Pro laskavec je typické vzcházení ve vlnách, rostliny jsou na pozemku v různých vývojových fázích

V technologii odkameňování se laskavec snadno uplatní v širších brázdách mezi záhony
V technologii odkameňování se laskavec snadno uplatní v širších brázdách mezi záhony

Regulace

Regulace tohoto plevelu má svá specifika. Ochrana je nutná i při nízkém výskytu, a to z důvodu velmi vysoké reprodukční schopnosti tohoto druhu. Je třeba předcházet vysemenění rostlin, a to jak v porostech plodin, tak i na dalších místech, odkud hrozí zaplevelení (okraje pozemků, okolí hnojišť, komposty a podobně). Semena se mohou šířit i statkovými hnojivy neboť část semen může projít zažívacím traktem zvířat bez poškození. Proto je u statkových hnojiv potřeba zajistit dostatečnou fermentaci.

Preemergentní aplikace herbicidů

Systém herbicidní regulace plevelů u brambor je nejčastěji založen na preemergentní aplikaci. U běžně používaných účinných látek registrovaných pro preemergentní aplikaci do brambor však laskavec vykazuje spíše pouze střední citlivost. Vyšší citlivost je uváděna u účinných látek aclonifen (Bandur), flurochloridone (Racer 25 EC) a prosulfocarb (Boxer, Arcade 880 EC). Účinná látka metribuzin, která patří mezi nejpoužívanější herbicidní účinné látky do brambor, má při preemergentní aplikaci pouze střední účinnost. To platí pro přípravky typu Sencor Liquid, Metriphar 70 WG, Mistral. Ale podobná účinnost je uváděna i u přípravku Plateen 41,5 WG, který obsahuje kombinaci účinných látek metribuzin a flufenacet. V případě tohoto přípravku může být posílena účinnost kombinací s aclonifenem. V praxi to znamená kombinaci herbicidu Plateen 41,5 WG v dávce 2,0 kg/ha s 2,0 l/ha přípravku Bandur.

Na základě našich zkušeností s preemergentním použitím těchto uvedených přípravků lze konstatovat, že jejich skutečná plevelohubná účinnost na laskavec ohnutý závisí na mnoha faktorech. Jak již bylo uvedeno, laskavec vzchází poměrně pozdě. Při použití preemergentních herbicidů tedy musíme spoléhat na jejich reziduální účinnost. Délka trvání reziduální účinnosti závisí na dávce přípravku a samozřejmě na podmínkách prostředí. Konkrétní povětrnostní podmínky též ovlivní termín vzcházení laskavce. Často se tedy může stát, že preemergentně aplikované herbicidy již nezasáhnou pozdější vlny vzcházení tohoto plevele.

Ačkoliv v pozdějších obdobích tvoří částečně zapojený porost brambor již konkurenční prostředí pro plevele, laskavec má schopnost uplatnit se i v těchto podmínkách. Platí to zejména pro bramborářskou oblast, kde se používá technologie odkameňování. Důvodem jsou širší vzdálenosti mezi jednotlivými záhony, kde dochází k zapojení porostu brambor později. Často v těchto místech bývá zapojení porostu brambor nedostatečné. Rostliny laskavce tvoří veliké komplikace v podobě pozdního zaplevelení z pohledu dozrání porostu brambor a jeho sklizně. Samozřejmě tím dochází i k dalšímu šíření tohoto plevele.

Postemergentní aplikace herbicidů

V případě nižší účinnosti preemergentní herbicidní aplikace je třeba provést postemergentní zásah. Pro postemergentní aplikace v bramborách je z účinných látek možné využít bentazon (např. Basagran Super), metribuzin (např. Sencor Liquid) a rimsulfuron (např. Titus 25 WG). Pro časně postemergentní aplikace je možné zvolit herbicid Arcade 880 EC, který obsahuje kombinaci účinných látek metribuzin a prosulfocarb. Nejúčinnější jsou v případě laskavce herbicidy na bázi účinné látky rimsulfuron. U postemergentních aplikací je třeba brát ohled na vývojovou fázi laskavce. Vyšší účinnost je vždy v nejrannějších fázích.

Ověřovací pokusy

V roce 2016 jsme ověřovali účinnost postemergentních aplikací na laskavec ve dvou lokalitách. První lokalita byla v ranobramborářské oblasti (Přerov nad Labem) v nadmořské výšce 180 m. Druhá lokalita byla v bramborářské oblasti (Valečov) v nadmořské výšce 460 m. Na obou lokalitách byly aplikovány podobné varianty. Použit byl herbicid Arcade 880 EC pro časnou postemergentní aplikaci (porost brambor vzchází). V tomto termínu byl laskavec ještě před vzejitím. Dalšími herbicidy byly Sencor Liquid, Basagran Super a Titus 25 WG, který byl vždy aplikován společně se smáčedlem Trend. V době postemergentní aplikace těchto herbicidů a jejich kombinací byly brambory po plném vzejití s výškou 10–15 cm. Laskavec byl na lokalitě Přerov nad Labem ve fázi 2 až 4 pravých listů a na lokalitě Valečov měla většina rostlin laskavců 2 až 6 pravých listů.

Výsledky pokusů

Grafy 1 a 2 ukazují výsledky účinnosti těchto variant na laskavec a pro srovnání jsou uvedeny účinnosti i na ježatku kuří nohu a merlík bílý (jedná se o průměrné hodnoty dvou termínů hodnocení). Jak je z grafů patrné, výsledky se v některých případech mezi lokalitami z části lišily. Nejnižší účinnost k laskavci byla zaznamenána u Sencoru Liquid. V ranobramborářské oblasti se blížila 40 % (při dávce 0,5 l/ha), zatímco v podmínkách bramborářské oblasti byla účinnost nulová. Dobrá účinnost byla u časně postemergentních aplikací přípravku Arcade 880 EC. V dávce 4,0 l/ha se na obou lokalitách pohybovala mezi 80 až 90 %. Přípravek Basagran Super vykázal vyšší účinnost v ranobramborářské oblasti, která se blížila 90 %. Účinnosti vyšší než 90 % dosáhl přípravek Titus 25 WG ve vyšší dávce 60 g/ha, a to na obou lokalitách. Dávka 40 g/ha (v ranobramborářské oblasti v kombinaci se Sencorem Liquid) měla již nižší účinnost, přesto však uspokojivou.

Graf 1: Účinnost postemergentních herbicidů v ranobramborářské oblasti v pokusech roku 2016 (Přerov nad Labem)
Graf 1: Účinnost postemergentních herbicidů v ranobramborářské oblasti v pokusech roku 2016 (Přerov nad Labem)

Graf 2: Účinnost postemergentních herbicidů v bramborářské oblasti v pokusech roku 2016 (Valečov)
Graf 2: Účinnost postemergentních herbicidů v bramborářské oblasti v pokusech roku 2016 (Valečov)

Vhodná fáze laskavce pro postemergentní aplikace herbicidů
Vhodná fáze laskavce pro postemergentní aplikace herbicidů

Účinnost Titusu 25 WG na laskavec
Účinnost Titusu 25 WG na laskavec

Závěrečná doporučení

Účinnost preemergentních aplikací herbicidů je z velké části závislá na podmínkách v době aplikace a následně po aplikaci. V případě potřeby regulace laskavce je třeba volit vyšší registrované dávky. U herbicidu Racer 25 EC je třeba dodržet termín aplikace (3–5 dní po sázení) z důvodu možné fytotoxicity po vzejití brambor.

Obecně nižší účinnost na laskavce je uváděna u herbicidů na bázi účinné látky metribuzin. Vhodnou kombinací je přípravek Plateen 41,5 WG (2,0 kg/ha) s Bandurem (2,0 l/ha), je však nutné počítat s vyšší cenou této kombinace.

Při postemergentní aplikaci přípravků na bázi metribuzinu je třeba brát ohled na odrůdovou citlivost brambor k této účinné látce. Toto upozornění platí i pro časně postemergentní aplikace herbicidu Arcade 880 EC.

Při postemergentních aplikacích vykazuje nejvyšší plevelohubnou účinnost na laskavec účinná látka rimsulfuron (Titus 25 WG), který je vždy nutné aplikovat společně se smáčedlem (Trend 0,1%). Při použití těchto herbicidů je třeba počítat s nižší účinností na merlíky. Při jejich výskytu na pozemku se volí kombinace s herbicidem na bázi metribuzinu.

Dobrou účinnost na laskavce vykazuje i bentazon (Basagran Super). Úskalí v jeho použití však spočívá v nižší účinnosti na jiné plevelné druhy (např. jednoleté a víceleté trávy, violky, hluchavky, konopice, rdesno ptačí, rozrazily apod.) a v riziku vzniku fytotoxicity u brambor.

Při postemergentních aplikací všech jmenovaných přípravků platí zásada co nejranější vývojové fáze laskavce (podle našich poznatků maximálně do 6, lépe 2 až 4 prvé listy).

Zkušenosti s regulací laskavců v bramborách

Velmi silný výskyt laskavce už zaznamenáváme i v bramborářské oblasti
Deště po sázení brambor mohou semena laskavce splavit z boku hrůbku do brázdy
Laskavec vzchází v období, kdy jiné plevelné druhy už mohou kvést
Pro laskavec je typické vzcházení ve vlnách, rostliny jsou na pozemku v různých vývojových fázích
V technologii odkameňování se laskavec snadno uplatní v širších brázdách mezi záhony
Vhodná fáze laskavce pro postemergentní aplikace herbicidů
Účinnost Titusu 25 WG na laskavec

Související články

Ověření účinnosti jarních herbicidů v obilninách dopadlo na jedničku

14. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Plevele Zobrazeno 114x

Proti plevelům v obilninách na jaře

14. 04. 2024 Ing. Josef Suchánek; Bayer s.r.o. Plevele Zobrazeno 122x

Jak hubit plevele v řepce na jaře?

13. 04. 2024 Ing. Lubomír Jůza; Corteva Agriscience Plevele Zobrazeno 171x

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 469x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 584x

Další články v kategorii Plevele

detail