Bzunka ječná a zelenuška žlutopásá

25. 09. 2011 Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci 788x

Živočišnými škůdci jsou obilniny poškozovány nepravidelně a většinou se hospodářsky významný výskyt objevuje jen na některých porostech. Významné ztráty způsobené škůdci plošně v rámci celé ČR jsou ojedinělé. O to větší škody mohou způsobit jednotlivým pěstitelům, pokud se zcela nečekaně objeví ve velkém množství na jeho pozemcích. Ochrana je samozřejmě účinná pouze při včasném zjištění poškození, a proto je důležité pravidelně kontrolovat pozemky a snažit se odhalit včas případný výskyt škůdců, přestože již několik let žádné výrazné škody nezpůsobovali.

Mezi škůdce, kteří mohou poškodit především vzcházející, případně přezimující obilniny patří dva drobní zástupci dvoukřídlého hmyzu: bzunka ječná (Oscinella frit) a zelenuška žlutopásá (Chlorops pumilionis).

Bzunka ječná

Dospělci této leskle černé mušky jsou 2 mm dlouhé a v přírodě snadno unikají pozornosti. Larva je apodní, acephalní, 4–5 mm velká, průhledná s bělavým zabarvením. Světlehnědá kukla je asi 3 mm velká.

Bzunka má tři generace do roka. Přezimují larvy, které se na jaře kuklí v období, kdy se teplota pohybuje okolo 12 °C. Dospělci první generace se objevují v přírodě v dubnu a počátkem května. Samičky kladou jednotlivě 25–35 vajíček na listy vzcházejících jařin (2–4 listy), trav a později i kukuřice. Larvy se v ovsu, jarním ječmeni či jarní pšenici vyvíjejí v základu srdéčkového listu a poškozují vegetační vrchol. Způsobují žloutnutí a později zasychání centrálního listu a celé rostliny. Okrajové listy zůstávají bez poškození. Mladé rostliny odumírají, starším odumírá hlavní stéblo a rostliny tvoří více odnoží. Vývoj trvá 7–14 dní. Na kukuřici způsobuje výrazné deformace malých rostlinek, které odumírají. Později způsobují larvičky poškození listů a zpomalení vývoje rostlin.

Dospělci druhé generace létají od konce června a během července. Larvy druhé generace se živí v klasech základy kvítků a tvořícími se obilkami, což způsobuje částečnou nebo úplnou hluchost klásků zejména u ječmenů, u ovsa způsobují až zbělení celých lat. Toto poškození v posledních letech není ve škodlivé míře rozšířeno a uniká pozornosti. Larvy se kuklí v obilkách.

Larvy třetí generace se vyskytují od konce srpna a v září a poškozují výdrol nebo vzcházející ozimy podobným způsobem jako první generace na jaře. Larvy se často vyvíjí i v pýru.

První a třetí generace bzunky může způsobit lokálně závažné poškození vzcházejících ozimů či jařin. Druhá generace prakticky neškodí. Stále častější jsou lokální škody způsobené první generací larev na kukuřici.

Přirozenými nepřáteli jsou střevlíci, případně zástupci blanokřídlého hmyzu.

Výskyt snižuje raný výsev jařin a pozdní výsev ozimů. V místech pravidelného výskytu se doporučuje zakládat hustší porosty. Případné ztráty rostlin je možno kompenzovat podporou odnožování morforegulátory, případně hnojením.

Ošetření se provádí proti dospělcům první či třetí generace. Musí být provedeno v době letu dospělců před kladením vajíček. Provádí se většinou na základě zkušeností s výskytem v minulých letech, protože dospělci se zjišťují v přírodě obtížně. Z chemických přípravků jsou v ČR registrovány v hustě setých obilninách účinné látky lambda-cyhalothrin či deltamethrin. O účinnosti insekticidního moření osiva obilnin se objevují rozporuplné informace. V kukuřici nejsou registrovány žádné přípravky.

Typické žloutnutí centrálního listu při poškození larvou bzunky ječné

Detail poškozeného srdéčka larvou bzunky ječné

Larva bzunky ječné

Poškození listů odrostlé kukuřice larvou bzunky ječné

Deformace vzcházející kukuřice způsobená larvou bzunky ječné

Zelenuška žlutopásá

Dospělci zelenušky žlutopásé, této nápadné mušky jsou 3–4 mm dlouzí, žlutí. Mají černý trojúhelník mezi očima, hruď s černými podélnými pruhy, zadeček se 4 tmavými příčnými pruhy. Larva je apodní acephalníaž 6 mm dlouhá, žlutavě bílá, zadeček se dvěma stigmaty(dýchací otvory). Kukla je 3–7 mm velká, hnědavá.

První generace dospělců se objevují od dubna do června. Samičky po spáření kladou vajíčka na listy. Po 5–7 dnech se líhnou larvy pronikající ke klasu, od kterého na stéble směrem k nejbližšímu kolénku vykusují povrchovou rýhu, ve které se kuklí. Žír larev způsobuje zpomalení nebo zastavení růstu, takže klas vymetá jen částečně nebo vůbec. Klasy mají menší počet často i menších zrn. Vývoj larev ve stéble trvá 2–42 dní. Larva se kuklí nad prvním kolénkem.

Dospělci druhé generace se objevují od července a létají dlouho do podzimu. Samičky kladou vajíčka na listy plevelů a ozimů. Vylíhlé larvy pronikají u ozimů do srdéček, způsobují zduřování vnitřních listů a posléze zasychání napadených odnoží. Larvy přezimují v srdéčku rostlin. Ke kuklení dochází v rostlině brzy na jaře. Dospělci se někdy vyskytují v podzimním období v přírodě ve větším množství. Ojedinělý je však nález velkého množství dospělců zelenušky žlutopásé na půdě rodinného domu.

Škodlivé výskyty způsobené první generací jsou vzácné. Poškození druhou generací je stále častější, ale dosud pouze lokální. Zaměňuje se často s napadením třetí generace bzunky ječné. Zduření odnožovacího uzlu je však výraznější a může se zjistit na ozimech někdy až během zimy nebo na jaře.

Ochrana spočívá ve využití agrotechnických opatření - pozdější setí na podzim, vyrovnaná výživa s dostatkem fosforu a draslíku nebo hubení pýru.

V ČR není registrován žádný přípravek, účinné jsou přípravky a způsob aplikace proti 3. generaci bzunky ječné.