BASF
BASF
BASF

AGRA

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2016

26. 12. 2016 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 2708x

Mšice (Aphididae), korovnice (Adelgidae) a mšičky (Phylloxeridae) jsou skupiny asi 5000 druhů drobných organizmů s měkkým tělem, která se živí sáním rostlinných šťáv.

Varistar

Mají složité životní cykly zahrnující mnoho morfologicky odlišných forem, a také prodělávají střídání partenogenetických generací s generací sexuální. Zhruba 10 % všech druhů je spojeno s hostitelským střídáním rostlin (heterocyklie).

Tyto drobné organizmy představují hrozbu jednak přímým působením (sáním) na rostlinách, ale i nepřímo, a to přenosem rostlinných virů, které mohou vést k významným ztrátám z výnosu. Proto v Anglii (1962) vznikla metoda odchytu aeroplanktonu, která slouží k zjišťování jejich aktivity přeletu. K tomuto účelu se používají stacionární sací pasti Johnson-Taylor, které byly v České republice roku 1992 vybudovány na pěti lokalitách tak, aby mohly reprezentovat jednotlivé výrobní oblasti (jsou to Čáslav, Chrlice, Lípa, Věrovany a Žatec). Sací pasti ale nemohou nahradit vizuální kontrolu napadených rostlin ani jiný monitorovací systém. Pro aktuální stavy mšic v porostech sadbových brambor, lze efektivně použít žluté misky (Lambersovy misky), které signalizují již vhodnost ošetření. V současnosti jsou k dispozici údaje ze čtyř lokalit: Březová, Karlovo Údolí, Lípa a Pelhřimov.

Sací past v Čáslavi
Sací past v Čáslavi

Zhodnocení dosavadní letové aktivity a počasí

V prognóze výskytu mšic na jaro roku 2016 se předpokládal nadprůměrný výskyt mšice broskvoňové. U obilních mšic se očekával za základě podzimní migrační vlny jen slabý výskyt. Stejně tomu bylo i u mšice zelné. U mšice makové se předpokládalo, že za příznivých podmínek na jaře, hrozí lokální nadprůměrné výskyty. U mšic přezimujících na švestkách (mšice slívová, mšice švestková a mšice chmelová) se díky velmi slabé migraci, očekávala pouze slabá jarní migrace.

Takřka veškeré prognózy se vyplnily, pouze u některých druhů, jako jsou mšice maková, mšice švestková či mšice chmelová, byl krátkodobě překročen průměr a posléze opětovně počty odchycených mšic klesly. Pouze u kyjatky osenní se sešly vhodné podmínky, a tím se jí podařilo překonat stanovenou prognózu.

Uplynulou zimu lze hodnotit jako mírnou. Veškeré zimní měsíce byly teplotně nadprůměrné a srážky se pohybovaly okolo průměru. Objevilo se však dostatek mrazivých dní hlavně během ledna, kdy minima klesla až k -20 °C a odpolední maxima zůstala také pod bodem mrazu, to vedlo pravděpodobně k destrukci anholocyklických kmenů, které se na jaře neuplatnily. Následovalo relativně teplé období s občasnými dešťovými nebo sněhovými srážkami. Jarní letová vlna začala 18. týdnem, ale takřka celou dobu svého trvání se pohybovala pod dlouhodobým průměrem i loňskými stavy odchytu. Vrchol jarní migrace (26. týden) byl o více než 40 % nižší, než udává normál. Lze to částečně vysvětlit vlivem povětrnostních podmínek, kdy docházelo k častým výkyvům teplot, silnému větru, a také lokálním srážkám či přeháňkám. Po této dlouhodobé nepříznivé situaci pro let mšic, mělo přijít každoroční letní utlumení letu a cca o měsíc později nastoupení podzimní letové vlny. Letošní situace byla úplně opačná, a to v tom, že takřka ihned po ukončení jarní migrace, začala migrace podzimní. Tato podzimní letová vlna má již lepší povětrnostní podmínky, proto záchyty na mnoha místech lámou historické rekordy odchytu. Vrchol letu je v 39. týdnu (má o 150 % větší odchyty než je v dlouhodobém průměru) a poté vlivem ochlazení dochází k výraznému omezení letu. Na podzimním přeletu a vrcholu letu se významně podílela mšice broskvoňová a v některých oblastech (zejména Chrlice) také mšice ze skupiny ostatních, kde dominovali zástupci čeledi Phylloxeridae (vývojově stará čeleď, která je vázána výhradně na listnáče) v obrovských množství (v některých vzorcích až cca 90 %).

Letová aktivita vybraných druhů mšic

Podívejme se na druhy, které se nejvýznamněji podílely na letošních přeletech.

Mšice rodu Dysaphis na hrušni
Mšice rodu Dysaphis na hrušni

Deformace listů mšicí broskvoňovou
Deformace listů mšicí broskvoňovou

Napadení klasu kyjatkou osenní
Napadení klasu kyjatkou osenní

Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) je vektorem více než 30 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán na nejméně 203 druzích rostlin (hrách, čočka, fazol, vikev, jetel, vojtěška atd.). Mšice způsobují menší nasazení lusků a stejně tak menší velikost semen, tím dochází k celkově nižším výnosům. Mšice sají již na vyvíjejících se listech a pupenech, kde často dochází k jejich vážnému poškození. Rostliny následně slabě raší, jsou oslabené a neprosperují. Ochrana: uplatňuje se nejrannější výsev, čímž rostliny nabývají přirozenou odolnost k napadení mšicemi a rostlinnými viry. Také je vhodné vybírat rezistentnější odrůdy. Samozřejmostí se jeví podpora přirozených nepřátel, použitím selektivních insekticidů. Jako prevence se doporučuje nevysévat v blízkosti hostitelských rostlin. Jarní letová aktivita byla nad dlouhodobým průměrem, hlavně 22. a 23. týden, kdy výrazně překročila normál i loňské odchyty. Významně se podílela také na podzimní migraci, kdy velice výrazně překročila dlouhodobý průměr i loňské odchyty.

Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) vektorem takřka 10 druhů rostlinných virů, nejdůležitější jsou virové neštovice peckovin (PPV). Výskyt je prokázán u 524 druhů rostlin (zimní hostitel: slivoň; letní hostitelé: jetel, slunečnice, kopretina, chrpa, bodlák, pcháč atd.). Mšice sají na bázi pupenů, kde způsobují deformace. U slunečnice, která je silně atakována touto mšicí, se zvyšuje riziko výskytu houby hlízenky hlíznaté (Sclerotinia sclerotiorum). Ochrana: na malých zahradách lze uplatnit ekologické oplachy formou výluhu z kopřiv či nikotinu. Obecně se doporučuje podpora parazitoidů a predátorů jako jsou mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali) a slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), v zahraničí se aplikuje také postřik s bakterií Bacillus eucharis. I prosté odstranění poškozené části rostliny spolu s nymfami a dospělci může zabránit šíření. Jarní letová vlna není nikterak výraznější a v letošním roce to bylo ještě více patrné. Odchyty byly takřka po celou dobu pod normálem. Ovšem v podzimní letové vlně se již 32. týdnem upevnil extrémní přelet, který trval až do 37. týdne. Vrchol letu nastal 34.–35. týden a dosahoval mnohonásobku normálu.

Mšice rodu Dysaphis (Dysaphis spp.) jsou vektory řady rostlinných virů. Většinou jsou dicyklické, tzn. že střídají hostitele, ale jsou známy také případy monocyklie např. Dysaphis devecta. Zimní hostiteli jsou zástupci čeledi Rosaceae: jabloň, hrušeň, hloh, jeřáb, skalník atd.; letními hostiteli je celá řada bylin kulturních či planých rostlin. Mšice svým sáním oslabují rostliny, čímž dochází ke snížení kvality plodů. Listy se krabatí a svinují, následně mohou žloutnout, červenat či černat. Velice nápadné jsou pokroucené výhonky.

Ochrana: podpora přirozených nepřátel. Málo vídaná tak výrazná migrace v první polovině jarního přeletu (21.–23. týden) s vrcholem v 22. týdnu, měla o více než 1000 % nad normál. Silnější odchyty byly zaznamenány také na podzim během 38–39. týdne.

Mšice lociková (Hyperomyzus lactucae) je vektorem nejméně 12 rostlinných virů. Výskyt je prokázán u 67 druhů rostlin (zimní hostitel: meruzalka; letní hostitelé: čekanka, salát, mléč, locika aj.). Sáním na rostlinách dochází ke snížení růstu výhonů a vznikají viditelné žluté skvrny s kroucením listů. Ochrana: Podpora přirozených nepřátel. Výrazné navýšení stavu odchytu přinesla podzimní migrace, která tímto překročila dlouhodobý průměr ve 40. týdnu o více než 800 %. V následujícím týdnu (v době přípravy tohoto článku) se očekává lehký pokles, který by měl výrazně překročit normál i loňské stavy odchytu.

Mšice broskvoňová (Myzus persicae) je snad nejdůležitějším vektorem rostlinných virů mezi mšicemi. Přenáší více než 180 druhů virů (virus neštovic slivoní, těžké nekrózy bramboru či žloutenka cukrovky, atd.). Čas do času dochází k nahodilým přemnožením, která se projevuje silným svinováním a kroucením listů. Toto přemnožení dochází po časném náletu, jenž je provázeno suchým a teplým počasím. Sáním mšice retardují růst výhonů více než 1015 druhů rostlin (zimní hostitel: broskvoň; letní hostitelé: réva, lilek, brambor, bob, brukev atd.). Ochrana: uplatňují se agrotechnická opatření, která podporují rychlé vzcházení porostů a zároveň brání jejich mezerovitosti či zaplevelení. Vhodné je také nevysévat budoucí porosty v bezprostřední blízkosti broskvoní. Také podpora přirozených nepřátel nalézá své uplatnění. Letošní přelety během jarní migrace byly výrazně nad dlouhodobým normálem, proto byla vydána výstraha pro pěstitele sadbových brambor, ale tyto hodnoty nedosáhly extrémních stavů loňského roku. Podzimní migrace se ukázala jako ještě extrémnější než loňská jarní a na všech stanicích došlo k přepsání historického rekordu v odchytu tohoto druhu. Vrchol podzimní aktivity lze datovat do 39. týdne, kdy hodnota odchytu byla o 5800 % vyšší, než udává normál.

Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) je vektorem nejméně 15 rostlinných virů (BYDV, Y aj.). Výskyt je prokázán u 260 druhů rostlin (zimní hostitel: střemcha; letní hostitelé: traviny a obilniny). Při silném napadení obilnin, dochází k redukci zrn v klase, což vede ke snížení výnosů. Ohroženy jsou zejména řídké porosty. Příznakem je svinování a žloutnutí listů. Ochrana: v praxi se uplatňuje zejména podpora souvislého zapojení porostů a raného zrání, účinné je také nepřehnojovat dusíkem. Ponechání rostlinných pásů či ploch živých plotů, může snížit riziko rychlého přemnožení, protože slouží jako úkryt dravého hmyzu. V biologická kontrole se uplatňuje mnoho predátorů a parazitoidů, např. mšicomaři Aphidius ervi, A. rhopalosiphiA. uzbekistanicus. V bývalém Sovětském svazu a Finsku se uplatňovala bejlomorka Aphidoletes aphidimyza již od 70. let minulého století. Také se zkoumal potenciál dvou houbových patogenů: Verticillium lecaniiBeauveria bassiana. V zahraničí je registrována řada biopreparátů formulovaných na bázi konidií nebo blastospor a využívaných v praktické biologické ochraně. Letošní jarní letová vlna byla velice podprůměrná, ale srovnatelná s tou loňskou. Dřívější nástup podzimní migrace znamenalo zvýšení odchytu a dosažení vrcholu v 37. týdnu (dlouhodobý vrchol je v týdnu 40.). Záchytu bylo více než je v normále, ale méně než přinesl loňský rok.

Kyjatka osenní (Sitobion avenae) je vektorem nejméně 4 rostlinných virů (BYDV). Výskyt je prokázán u 265 druhů rostlin (traviny a obilniny). Sáním na klasech a latách způsobují přímé škody (3–5 mšic na klas). Snižuje se počet zrn v klasu, což vede ke snížení výnosů. Ochrana: uplatňuje se zejména prevence, a to zabránit výdrolům a provádět ihned po sklizni hlubší podmítku. Pokud se objeví mšice, poté se doporučuje provádět pozdější setí ozimů. Nejlépe je provádět výsevy v různých termínech. Nevyužívat bezorebný systém pěstování obilnin. Doporučuje se účinná likvidace plevelů a podpora přirozených nepřátel. Zvýšené stavy záchytu byly zaznamenány převážně během první poloviny jarní letové vlny, poté počty dramaticky klesly hluboko pod normál i loňské stavy. Podzimní migrace přinesla zvýšené stavy oproti normálu i loňsku.

Graf 1: Letová aktivita mšic v České republice
Graf 1: Letová aktivita mšic v České republice
Graf 2: Letová aktivita kyjatky hrachové (Acyrthosipon pisum) v ČR
Graf 2: Letová aktivita kyjatky hrachové (Acyrthosipon pisum) v ČR
Graf 3: Letová aktivita mšice slívové (Brachycaudus helichrisi) v ČR
Graf 3: Letová aktivita mšice slívové (Brachycaudus helichrisi) v ČR
Graf 4: Letová aktivita mšic rodu Dysaphis (Dysaphis spp.) v ČR
Graf 4: Letová aktivita mšic rodu Dysaphis (Dysaphis spp.) v ČR
Graf 5: Letová aktivita mšice locikové (Hyperomyzus lactucae) v ČR
Graf 5: Letová aktivita mšice locikové (Hyperomyzus lactucae) v ČR
Graf 6: Letová aktivita mšice broskvoňové (Myzus persicae) v ČR
Graf 6: Letová aktivita mšice broskvoňové (Myzus persicae) v ČR
Graf 7: Letová aktivita mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) v ČR
Graf 7: Letová aktivita mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) v ČR
Graf 8: Letová aktivita kyjatky osenní (Sitobion avenae) v ČR
Graf 8: Letová aktivita kyjatky osenní (Sitobion avenae) v ČR

Závěr

Současný stav záchytu (40. týden) je způsoben vysokým podílem mšice broskvoňové, která ani v následujcím týdnu nebude dle předpokladu výrazně nižší, protože během celkem chladného 41. týdne došlo v sobotu 15. října k výraznějšímu oteplení, na což zareagovala řada druhů mšic (nejvýznamněji právě mšice broskvoňová). Průběh přeletu bude dále monitorován, proto doporučujeme sledovat aktuální změny v letu. Veškeré informace o letu mšic, lze volně nalézt na webových stránkách www.ukzuz.cz v pravidelně aktualizovaném Aphid Bulletinu. Jsou zde umístěny i další materiály týkající se mšic.

Použitá literatura je dostupná u autora.

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2016

Sací past v Čáslavi
Mšice rodu Dysaphis na hrušni
Deformace listů mšicí broskvoňovou
Napadení klasu kyjatkou osenní

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 445x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 435x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 610x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 388x

Další články v kategorii Škůdci

detail