Podzimní ochrana řepky proti škůdcům

Výskyt a škodlivost podzimních škůdců kolísá podle ročníku, lokality a dalších faktorů, které působí na výskyt škůdců. Nezanedbatelný význam ve vzrůstajícím počtu populací těchto škůdců má také nárůst ploch pěstované řepky. Zejména v teplejších oblastech, které jsou méně vhodné k pěstování řepky, dochází k napadení dřepčíky a krytonosci. Významné jsou škody hlavně pokud je dlouhodobě teplé a suché počasí v období vzcházení řepky.

Dřepčíci (Phyllotreta spp.) se pravidelně vyskytují na jarních brukvovitých rostlinách, kde se množí a v druhé generaci nalétávají do porostů ozimé řepky, kde žírem poškozují děložní a první lístky. Toto poškození je zvláště významné v intenzivních porostech s malým množstvím vysévaných semen, kde může mít omezení počtu a vitality rostlin neblahý vliv na další růst a později také na výnos. V intenzivních porostech je vhodné pro omezení těchto škůdců použít mořené osivo, které zajistí již v rané fázi ochranu rostlin. Později je možno použít některý z insekticidních přípravků. Za teplého počasí roste řepka jen pomalu a je třeba ošetření opakovat, protože účinnost těchto přípravků je velice krátká a dochází k postupnému nalétávání nových škůdců.

Dalším významným podzimním škůdcem řepky jsou larvy dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala), které se začínají v porostech vyskytovat od poloviny září. Samičky kladou vajíčka do blízkosti kořenů a larvy, které se později vylíhnou, se postupně zavrtávají do řapíků srdéčkových listů a následně pokračují se žírem v lodyhách. Ochrana musí byt provedena před kladením vajíček do půdy podle výskytu dospělců ve žlutých miskách. K ochraně je také možné použít mořené osivo a nebo insekticid s hloubkovým účinkem (Nurelle D). Stejný žír může být také způsoben larvami krytonosce černého (Ceutorhynchus picitarsis), které jsou velmi podobné larvám dřepčíka. Zatím se vyskytuje pouze sporadicky a postačují stejná opatření jako proti dřepčíku olejkovému.
V poslední době se také začíná stávat významným podzimním škůdcem řepky krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), respektive jeho larva. Na kořenech řepky si tvoří hálkovité výrůstky, ve kterých se vyvíjí. Na rozdíl od hálek způsobených hlenkou kapustovou (Plasmodiophora brassicae), jsou ty od larev krytonosce zelného duté a mají hladký povrch. Poškození se často stává vstupní branou pro houbové choroby. Ochrana je založena na preventivním postřiku v době kladení vajíček hloubkově působícím insekticidem.

Pilatka řepková (Athalia rosae) škodí přechodně jen v některých letech. Během roku má 2–3 generace, ale nejškodlivější je až ta poslední, která napadá vzcházející ozimou řepku. Samičky v době vzcházení kladou do listů vajíčka. Vylíhlé larvy postupně okusují listovou plochu a může dojít až k holožíru. Chemické ošetření je vhodné provést v době výskytu housenic některým z doporučených přípravků. Náhodně se v řepce také vyskytují housenky osenice polní (Agrotis segetum). Samičky nejprve kladou vajíčka na mladé listy řepky. Žír osenice je podobný žíru slimáčků. Housenky jsou zpočátku černé a živí se na listech. Starší housenky zalézají do půdy, živí se kořeny a postupně požírají i listové růžice. Ochranu je třeba provést proti raným stádiím housenek, protože pokud dojde k jejich ukrytí do půdy, je účinek insekticidů již nedostatečný.