Regulace zavíječe kukuřičného v porostech kukuřice

09. 06. 2016 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 4668x

Porosty kukuřice bývají každoročně více či méně napadány řadou významných hmyzích škůdců. V nejranějších fázích jejího vývoje se jedná o larvy kovaříkovitých brouků - drátovců (Elateridae) a bzunky ječné (Oscinella frit). Na kořenovém systému v pozdější době škodí larvy bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera).

Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis), všem velmi dobře známý škůdce kukuřice pěstované na siláž i zrno, se v porostech kukuřice objevuje od začátku měsíce června. Jeho škodlivost je v poslední době významně ovlivněna průběhem povětrnostních podmínek v jednotlivých letech.

Bionomie zavíječe kukuřičného

Zavíječ kukuřičný přezimuje ve stádiu dorostlé housenky ve spodních částech stébla. Nerozdrcené a špatně zapravené či nezapravené posklizňové zbytky, minimalizace zpracování půdy a vysoký podíl kukuřice v osevních postupech jsou faktory, které jsou pro jeho přezimování, rozšíření a škodlivost optimální. Zpravidla koncem května či začátkem června za optimálních podmínek (dochází k ovlhčení a průměrná teplota dosahuje 15–16 °C), se začínají kuklit a dospělci se líhnou do 14 dnů.

Ve světelných lapačích zastihneme zpočátku samce a později i samice. Poměr obou pohlaví se vyrovnává v období maximálního výskytu. Samice kladou vajíčka převážně na spodní stranu listu ve skupinkách 15 až 30 kusů (obr. 1). Embryonální vývoj je ovlivněn průběhem povětrnostních podmínek a může trvat 3 až 12 dní. Vylíhlé housenky provádí žír na listech (obr. 2), později okénkují a po rozmístění se po rostlině zalézají do pochev listů. Starší housenky nacházíme ve stéblech a v palicích. Mortalita housenek, zejména těch nižších vývojových fázích, je vysoká a ovlivněna vysokými teplotami a nízkou vlhkostí vzduchu. Zavíječ kukuřičný má v našich podmínkách jednu generaci v roce.

Obr. 1: Čerstvě nakladená vajíčka zavíječe kukuřičného

Obr. 2: Vylíhlá housenka zavíječe kukuřičného a její žír na listě

Škodlivost zavíječe kukuřičného

Zavíječ kukuřičný způsobuje na kukuřici škody přímé a nepřímé.

Přímé škody jsou při žíru v kukuřičné palici a ve dřeni stébla. Při vyšší intenzitě způsobuje žír lámání stébel pod latou, nad palicí či pod palicí. Významné škody jsou při lámání stébel pod palicí, protože tyto rostliny vypadávají ze sklizně. Symptomy poškození jsou dobře viditelné. Ve stéblech a na listenech palic nacházíme kruhovité otvory po žíru housenek a identifikujeme zde drť a trus housenek (obr. 3). Žír housenek oslabuje rostliny, dochází k nižšímu výnosu zrna i zelené hmoty. Na stupni poškození kukuřice zavíječem závisí i výše ztrát na výnosu, ale mění se i v závislosti na průběhu povětrnostních podmínek v konkrétním roce a lokalitě. V našich podmínkách dochází ke ztrátám na výnosu, které jsou ekonomicky významné, již při napadení více než 20 % rostlin v porostu.

Nepřímá škodlivost spočívá ve snížení kvality produktů a snížení jejich zdravotní bezpečnosti. Žírem housenek jsou otevřeny brány pro houbové patogeny. V úvahu připadají zejména různé druhy rodu Fusarium, které jsou nebezpečné tím, že produkují mykotoxiny. V České republice se nejčastěji vyskytuje deoxynivalenol a zearalenon, ale i další např. T-2 toxin nebo fumonisiny. Tyto mykotoxiny mají negativní vliv na lidský organizmus i na zdraví zvířat.

Obr. 3: Otvory a drť po žíru zavíječe kukuřičného v palici

Monitoring zavíječe kukuřičného

Efektivita ochrany kukuřice proti zavíječi kukuřičnému je přímo závislá na přesném monitoringu. Je potřeba znát termín výskytu dospělců, začátek kladení a líhnutí housenek na kukuřici. Let zavíječe lze zjišťovat pomocí světelných lapáků, případně využít feromonové lapače, které však nejsou v současné době dostatečně spolehlivé. Výsledky letové aktivity zavíječe kukuřičného pomocí světelných lapáků jsou k dispozici na Rostlinolékařském portálu ÚKZUZ.

První výlety i průběh letové aktivity jsou však velmi proměnlivé jak mezi jednotlivými lety tak i lokalitami. Při biologické ochraně s využitím vaječného parazitoida rodu Trichogramma je signalizace ošetření daná krátce po výskytu dospělců, a to na počátku kladení vajíček. U chemické ochrany je postřik směrován na dobu, kdy se začínají líhnout první housenky. Pro stanovení tohoto období lze využít tzv. lapací rostliny. Tyto lapací rostliny v počtu 20 až 40 jedinců, vyséváme na lokalitu, kde byla v loňském roce napadená kukuřice. Samice zavíječe po spáření přednostně kladou na tyto rostliny a my velmi snadno stanovíme termín líhnutí housenek a termín aplikace postřikových přípravků.

Pokud nevyužijeme lapací rostliny, musíme sledovat rostliny kukuřice v porostu s nakladenými bílými vajíčky (rostliny kukuřice si označíme) a sledujeme, kdy se tmavě zbarví embrya ve vajíčku (obr. 4) a pak lehce odhadneme termín líhnutí housenek, a tím i termín aplikace postřikových přípravků.

Obr. 4: Tmavě zbarvená embrya ve vajíčkách

Ochrana

Pro regulaci početnosti zavíječe kukuřičného je potřeba realizovat celý soubor opatření, počínaje agrotechnickými zásahy a konče využitím chemických přípravků - insekticidů.

Z agrotechnických opatření se jedná zejména o střídání plodin, tj. nepěstujeme kukuřici po kukuřici, neboť výskyt zavíječe v dalších letech může být významný. Také minimalizační zpracování půdy má pozitivní vliv na vývoj zavíječe. Při sklizni ponecháváme co nejnižší strniště nebo hned následně použijeme drtiče pro dokonalé rozdrcení posklizňových zbytků s housenkami zavíječe. Stébla je nutno rozřezat na malé kousky a rozdrtit je tak, aby v nich housenka nemohla vyhlodat komůrku pro přezimování. Při drcení posklizňových zbytků je současně převážná většina housenek mechanicky zničena. Pokud toto opatření uděláme později, housenky se ve stéblu stěhují pod úroveň terénu a jsou pak pro drtiče nepostižitelné. Nejvýznamnější redukce populace zavíječe je kombinace orby a dokonalého a včasné rozdrcení posklizňových zbytků.

Stanovení optimálního termínu pro aplikaci insekticidních přípravků je pro její efektivitu zásadní. Výskyt nakladených vajíček zjišťujeme asi po týdnu, kdy zaznamenáme ve světelných lapácích dospělce zavíječe. Signalizaci ošetření stanovíme v době, když ve vajíčkách prosvítají housenky s tmavě vybarvenou hlavičkou (obr. 4). Vlastní aplikaci provedeme na čerstvě vylíhlé housenky, které provádí žír na povrchu listů (obr. 2).

K foliární aplikaci je povoleno šest účinných látek v jedenácti přípravcích. Z pyretroidů jsou to účinné látka alfa-cypermethrin v přípravcích Vaztak Active a Alfamethrin v dávkách 0,6 l/ha, deltamethrin v přípravcích Decis Mega (0,2–0,25 l/ha) a Decis Protech (0,6–0,75 l/ha), dále lambda-cyhalothrin v přípravku Karate se Zeon technologii 5 CS v dávce 0,25 l/ha a v kombinovaném přípravku Ampligo (chlorantraniliprol + lambda-cyhalothrin). Účinná látka chlorantraniliprol je obsažena také v přípravku Coragen 20 SC, který se dávkuje v objemu 100 ml na hektar. Přípravky Explicit Plus, Steward a Stocker mají účinnou látku indoxacarb a aplikují se v dávce 0,125 kg/ha. Přípravek Integro (dávka 0,5 až 0,7 l/ha s účinnou látkou methoxyfenozid) a přípravky s indoxacarbem jsou selektivní vůči přirozeným nepřátelům zavíječe a necílovým druhům fytofágů. Je třeba upozornit, že jednostranné a opakované používání povolených přípravků je rizikové pro tvorbu rezistence zavíječe. Proto je nutné při ošetření kukuřice proti zavíječi kukuřičnému střídat insekticidy s různým mechanizmem účinku.

Z přípravků určených k biologické ochraně kukuřice proti zavíječi jsou v současné době povoleny přípravky Trichoplus a Trichocap a Tricholet. Všechny tyto tři přípravky jsou na bázi parazitoida rodu Trichogramma. Samičky této vosičky kladou vajíčka do vajíček zavíječe, ve kterých probíhá celý jejich vývoj, a tím jsou vajíčka zavíječe zničena. Samičky další generace vyhledávají nově vykladené snůšky, takže v jednom roce může dojít v porostech kukuřice k vývoji několika generací vosiček. Přípravek Trichocap obsahuje vosičky Trichogramma brassicae ve třech různých vývojových fázích, a proto lze tento přípravek aplikovat pouze jednou. Dávka na hektar je 25 kapslí, které rovnoměrně zavěšujeme na nejvyšší vyvinutý list (obr. 5). Tato dávka odpovídá sponu 20 × 20 m. Přípravek Trichoplus obsahuje dva druhy rodu Trichogramma - 20 % T. evanescens a 80 % T. pintoi. Přípravek aplikujeme v dávce 50 až 80 kapslí na hektar a to ve dvou termínech - na počátku kladení vajíček a pak po 7 až 10 dnech, což pak odpovídá celkové dávce 100 až 160 kapslí na hektar. Na rozdíl od dvou výše uvedených přípravků se Tricholet aplikuje letecky speciálním aplikátorem neseným na konstrukci letadla. Hektarová dávka je 150 000 až 250 000 jedinců Trichogramma evanescens a aplikuje se na počátku kladení vajíček a pak po 7 až 10 dnech. Přípravek Tricholet je povolen i na černopásku bavlníkovou. Kromě vosiček rodu Trichogramma je v ochraně proti zavíječi perspektivní využití lumčíka Bracon brevicornis (obr. 6).

Obr. 5: Zavěšená kapsle s vosičkou rodu Trichogramma

Obr. 6: Dospělec lumka Bracon brevicornis

Závěr

Pro efektivní ochranu kukuřice před zavíječem kukuřičným je nutné využít celou škálu opatření, které jsou schopny početnost zavíječe v porostech redukovat. V úvahu přichází zejména agrotechnická opatření spočívající ve vyváženém osevním postupu, omezení redukovaného zpracování půdy, v časné likvidaci posklizňových zbytků a jejich důkladnému zapravení do půdního profilu.

Pro efektivní chemickou ochranu je důležitý monitoring škůdce a přesné stanovení termínu aplikace podle vývojové fáze zavíječe kukuřičného. Povoleny jsou jak širokospektrální pyretroidní přípravky, ale též přípravky, které jsou selektivní k predátorům či parazitoidům. Pro zabránění rezistence zavíječe je nutné střídat přípravky s různým mechanizmem působením.

Kukuřice je jedinou velkoplošnou polní plodinou, kde se dá využít biologický způsob regulace početnosti zavíječe pomocí vaječného parazitoida rodu Trichogramma.

Regulace zavíječe kukuřičného v porostech kukuřice