Sledování hmyzích škůdců polních plodin a jejich prahy škodlivosti

03. 01. 2013 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 14897x

Hodnocení výskytu hmyzích škůdců v polních plodinách a posuzování jejich početnosti je velmi důležité pro seriózní rozhodování pro použití chemických přípravků k ochraně pěstované plodiny.

I když v současné době má zemědělská praxe k dispozici chemické přípravky k ochraně rostlin ve srovnání s minulostí více ohleduplné k životnímu prostředí, jsou bezpečnější k opylovačům, parazitoidům, predátorům i k teplokrevním organizmům, přesto je nutné vždy zvážit jejich použití. Je však potřeba znát metodu i termín sledování jednotlivých škůdců, znát i prahové hodnoty, od kdy je zjištěná početnost pro pěstovanou plodinu škodlivá a chemický zásah opodstatněný. Z pohledu pěstitele je kromě toho významné také ekonomické hledisko. Finančně náročné aplikace zvyšují náklady na produkci zemědělských komodit. I u některé levnějších aplikací chemických přípravků, kterými si zemědělec pojišťuje případné škody na výnosu, by se měl brát v úvahu stupeň napadení, početnost škůdce apod.

Neuváženým a v některých případech zbytečným používáním těchto přípravků dochází k rychlejšímu vzniku rezistence k účinným látkám, které jsou v těchto přípravcích obsaženy. Proto je nutné, aby měl každý zemědělec k dispozici metodiky sledování škodlivých organizmů a stanovené limity, kdy početnost či procento napadených rostlin překročí míru škodlivosti, která již dává oprávnění proti nim zasáhnout.

U řady škůdců jsou v současné době stanoveny jejich prahy škodlivosti i metoda monitoringu, které určují nutnost jejich regulace. Uváděné hodnoty prahů škodlivosti jsou pouze informativní čísla, protože na výši tzv. kritického počtu škůdců má vliv řada faktorů. Důležitý je průběh povětrnostních podmínek, stavu konkrétní sledované plodiny a její předpokládaný přínos, náklady na vlastní ošetření a další.

V článku jsou uvedeny známé způsoby monitoringu významných hmyzích škůdců na polních plodinách, včetně jejich prahů škodlivosti. Je poukázáno na ty škůdce, kde tyto poznatky chybí a je potřebné je doplnit či inovovat. Zavedené metody hodnocení do zemědělské praxe by měly být jednoduché a snadno proveditelné.

Obilniny

V minulosti se proti hmyzím škůdců v obilninách dělalo minimálně zásahů. V současné době je problém škůdců na obilninách spojován i s přenosem virů.

Hrbáče osenního (Zabrus tenebrioides) sledujeme od poloviny srpna, na podzim a na jaře pomocí zemních pastí, výkopků či vizuálním pozorováním. Práh škodlivosti závisí na termínu pozorování, vývojové fázi obilniny a instaru larev a pohybuje se od 0,5 až 6 larev na 1 m².

Kyjatka osenní (Sitobion avenae), mšice střemchová (Rhopalosiphon padi), kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) - Pro ochranu klasů hodnotíme početnost mšic od začátku metání do mléčné zralosti s optimálním termínem ochrana od konce květu do začátku tvorby obilky. Práh škodlivosti je 3 až 5 a více mšic na jeden klas. U listových mšic na ozimé pšenici počítáme mšice na konci květu (práh škodlivosti 25 a více mšic na jednu odnož) a na jarním ječmeni v období sloupkování (25 až 50 mšic na jedné třetině odnoží).

Křísek polní (Psammottetix alienus) jeveden jako vektor zakrslosti pšenice. Sledujeme jej na podzim a na jaře pomocí entomologického smýkadla. Práh škodlivosti na podzim je 5 a více jedinců na 100 smyků, na jaře je hodnota prahu také 5 a více nymf na 100 smyků, ale při současném výskytu virózních rostlin nad 10 %.

Kohoutek černý (Oulema melanopus) a kohoutek modrý (Oulema galleciana) - U těchto mandelinkovitých brouků sledujeme počet vajíček na odnož. Práh škodlivosti je stanoven na průměrně 0,6–0,7 vajíčka a larvy na jednu odnož, při očekávaném vysokém výnosu potravinářské pšenici nebo sladovnického ječmen je hodnota nižší: 0,3 a naopak při očekávaném nízkém výnosu je hodnota vyšší: 1,0 a více. Důležitý je i termín aplikace - nejdříve při 50 % a více vylíhlých larev kohoutka.

Larvy kovaříkovitých brouků (Elateridae) - drátovce sledujeme v jarním období, obvykle ve druhé polovině března či první polovině dubna pomocí půdních výkopků nebo zemních návnadových pastí (obr. 1). Práh škodlivosti pro obilniny je 20 larev, u kukuřice 15 larev na 1 m².

Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) - Nálet motýlů a termín ochrany určujeme buď pomocí sumy efektivní teplot nebo od konce června instalujeme světelný lapač, ale také lze sledovat od první polovině července nakladená vajíčka, vylíhlé housenky a jejich požerky na listech kukuřice. Ochrana se dělá podle metody sledování: chemická ochrana při sumě efektivních teplot od 550 °C nebo týden po vrcholu náletu do světelného lapače (pyretroidy), ale také při zjištění prvních housenek a jejich požerků na listech. Za práh se považuje 5 vylíhlých nebo 7 nevylíhlých snůšek na 10 rostlin (obr. 2).

Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera) - Nálet brouků sledujeme od konce června pomocí feromonových lapáků (obr. 3). Ve většině případů zatím jen monitorujeme jejich výskyt, ale pro porosty kukuřice po kukuřici se aplikují larvicidy (granulát, moření) při hodnotě 35 a více dospělců v průměru na 1 lapák za 14 dní v předchozím roce. Ochrana proti dospělcům se dělá pouze u kukuřice na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3 až 6 dospělců na klas (kukuřice na osivo) nebo 9 dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků ve feromonových lapácích.

 

Obr. 1: Odkrytá zemní návnadová past na drátovce

Obr. 2: Nevylíhlá snůška vajíček zavíječe kukuřičného

Obr. 3: Feromonový lapák na bázlivce

Ozimá řepka

Ozimá řepka je napadána řadou významných škůdců, u kterých je většinou známa signalizace ošetření i prahy škodlivosti, ale v současné době se objevuje problém jejich rezistence vůči používaným přípravkům a nutností zpřesnění některých prahů škodlivosti.

Dřepčíky roduPhyllotreta sledujeme v období vzcházení a hodnotíme požerků na děložních a prvních pravých listech řepky (obr. 4). Za práh škodlivosti se počítá ztráta 10 % listové plochy.

Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) - Od vzcházení do čtyř pravých listů hodnotíme požerky společně s dřepčíky rodu Phyllotreta, pak hodnotíme napadení na podzim a brzy zjara. Využívá se metoda žlutých misek a vizuální sledování požerků a počet brouků. Práh škodlivost je při vzcházení a na podzim dán ztrátou 10 % listové plochy a zjištění 1–3 brouků na 1 metr řádků či 100 brouků ve 3 žlutých miskách za 1 den. Brzy na jaře je to 1–2 larvy na 1 rostlinu.

Pilatka řepková (Athalia rosae) - V období od vzcházení do konce října počítáme housenice na jednotlivých rostlinách. Práh škodlivost je stanoven na 1 a více housenic v průměru na 1 rostlinu v období od vzejití do konce října.

Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) - Podle povětrnostních podmínek sledujeme výskyt těchto nosatcovitých brouků brzo na jaře (první či druhá polovina března) pomocí žlutých misek (obr. 5) nebo vizuálním hodnocením počtu brouků či sledováním pářících se jedinců. Práh škodlivosti: 4–6 brouků na 1 misku za 3 dny nebo 1 brouk na 40 rostlin. Pro zpřesnění termínu ošetření je vhodné sledovat pářící se jedince.

Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) - Tohoto významného škůdce řepky sledujeme v období, kdy květní poupata jsou kryta listenem (výška řepky asi 20–25 cm), pak asi 14 dní před květem a poté krátce před květem a hodnotí se jeho počet. Práh škodlivostipro jednotlivé termíny sledování je 1–2 brouci na 1 květenství,4 brouci na 1 květenství v období 14 dní před květem a 5–6 brouků na 1 rostlinu těsně před květem. Letovou aktivitu a první nálety blýskáčka je vhodné sledovat pomocí žlutých misek, které umístíme v úrovni porostu. Hodnotu prahu škodlivosti bude nutno inovovat.

Krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) hodnotíme na řepce v období od fázi žlutého poupěte do konce plného květu. Vizuálním pozorováním (obr. 6) nebo vyklepáváním do misky stanovíme počet brouků na 1 rostlinu. Práh škodlivosti je 1 brouk na 1 rostlinu (1 brouk na 2 rostliny při silném výskytu bejlomorky) a vlastní ochrana je spojována s ochranou proti bejlomorce kapustové.

Bejlomorku kapustovou (Dasineura brassicae) sledujeme ve stejném termínu jako krytonosce šešulového, ale i později při tvorbě zelených šešulí. Metoda sledování je vizuální pozorování dospělců bejlomorky na vrcholových květenstvích. Práh škodlivosti je 1 samička bejlomorky na 4 rostliny. V letech, kdy se vytváří na ozimé řepce druhá generace, zjišťujeme i později vysoký počet bejlomorek s významnou škodlivostí.

Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) -Výskyt této mšice hodnotíme od období před květu do 10 dnů po odkvětu. Na 5 rostlinách na 20 místech a na okrajích pozemkůsledujeme procento napadených rostlin. Práh škodlivosti je při napadení 10 a více procent rostlin s koloniemi mšic, tj.100 a více mšic (hodnotíme odhadem).

 

Obr. 4: Poškození řepky dřepčíky rodu Phylotreta

Obr. 5: Žlutá miska pro sledování krytonosců na řepce

Obr. 6: Hodnocení škůdců na květech řepky

Slunečnice roční

Přesto, že tato plodina má řadu škůdců, je v praxi její ochrana řešena pouze v souvislosti s možným napadením rostlin larvami kovaříkovitých brouků a mšicemi.

Larvy kovaříkovitých brouků (Elateridae) - drátovce hodnotíme před výsevem plodiny pomocí půdních výkopků či návnadových pastí. Práh škodlivosti je 10 drátovců na 1 metr čtvereční.

Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) a mšice maková (Aphis fabae) - Tyto mšice sledujeme v období vzcházení do fáze rozpoznatelného květního poupěte a v termínu těsně před květem. Hodnotíme počet mšic na 1 rostlinu s prahem škodlivosti v prvním termínu 30–50 mšic a ve druhém termínu 50–100 mšic na 1 rostlinu.

Mák setý

Mák setý má v poslední době řadu hmyzích škůdců, u kterých není vždy přesně stanovena metoda monitoringu a nejsou známy ani prahy škodlivosti. Někteří z těchto škůdců máku se rozšiřují i do oblastí, kde dříve nebyli zjišťováni.

Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) - Termín sledování tohoto škůdce je v období vzcházení máku až do 4.–5. listu. Provádíme odpočty brouků na řádcích vzcházejícího máku za pěkného počasí. Práh škodlivosti je 3–4 brouci na 1 běžný metr řádku (obr. 7). Další nálet brouků je nutné sledovat po odeznění účinků insekticidního moření osiva, aby se zabránilo škodám způsobených larvami tohoto krytonosce.

Mšice maková (Aphis fabae) je mšice, kterou sledujeme na máku po celou dobu vegetace, zejména od tvorby pravých listů do kvetení a prahová hodnota pro ošetření je při napadení 5 % a více rostlin 1 mšicí. Za příznivých podmínek může při tzv. sekundárních přeletech dojít k silnému nárůstu populace mšic. Pro toto období není stanoven práh škodlivosti.

Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) a bejlomorka maková (Dasineura papaveris) - Tyto škůdce sledujeme od háčkování do období prvních květů s ojedinělými makovicemi (obr. 8). Vizuálně stanovíme přítomnost jedinců krytonosce, ale i podle požerků na makovicích (obr. 9, 10) a rozhodujeme o ošetření. Práh škodlivosti není stanoven.

 

Obr. 7: Krytonosec kořenový a jeho požerek na máku

Obr. 8: Optimální vývojová fáze máku pro hodnocení výskytu krytonosce makovicového

Obr. 9: Krytonosec makovicový

Obr. 10: Požerky na makovici způsobené krytonoscem makovicovým

Cukrovka

U cukrovky se jedná zejména o škůdce vzcházejících rostlin, u kterých je obvykle známa signalizace i prahy škodlivosti, ale v současné době je efektivní forma ochrany insektofungicidní moření osiva. Ošetření porostů postřikem proti těmto škůdcům podle níže uvedených prahových hodnot je výjimečné.

Maločlenec čárkovitý (Atomaria lineatus) - V období vzcházení do doby vytvoření 6. pravého listu lze hodnotit požerky na hypokotylu a podle vývojové fáze a průběhu povětrnostních podmínek je stanoven práh škodlivosti: normální podmínky 2–3 brouci, 4–6 brouků apod. na 1 rostlinu, za nepříznivých podmínek pro růst cukrovky: 0,5–1 brouk, 1–3 brouci apod.

Dřepčík rdesnový (Chaetocnema concinna) a dřepčík řepný (Chaetocnema tibialis) se sledují do druhého páru pravých listů cukrovky, kdy hodnotíme požerky (okénkování) a při škodlivém výskytu lze aplikovat postřik (hodnota prahu je závislá na velikosti rostlin a pohybuje se od 0,08 do 18 brouků na rostlinu).

Květilka řepná (Pegomya hyoscyami) - V období vzcházení hodnotíme počet vajíček květilky řepné na spodní straně listů. Práh škodlivosti je dán vývojovou fází cukrovky: děložní listy 6 a více vajíček, 2–3 pravé listy 10 a více vajíček květilky řepné apod. Ošetření je bezpředmětné ve fázi 6 a více pravých listů.

Mšice maková (Aphis fabae), mšice broskvoňová (Myzus persicae) - Tyto mšice sledujeme v termínech: a) druhá polovina května po přeletech ze zimních hostitelů, b) sekundární přelety mšic - další generace, c) do 20. června a pak do 30. června - mšice broskvoňová. V prvních dvou termínech prohlížíme spodní stranu listů a zjišťujeme mšice nebo jejich kolonie - obvykle na nejmladších listech (mšice maková) a v posledním termínu na starších listech hodnotíme výskyt jednotlivých mšic (mšice broskvoňová).Po dokončení přeletu je práh škodlivosti 5 % a více rostlin napadeno mšicemi, po sekundárních přeletech 20 % a více rostlin napadeno mšicemi a v posledním termínu je hodnota prahu 1 a více bezkřídlých mšic na 1 rostlinu a později 5 a více mšic na 1 rostlinu (mšice broskvoňová).

Brambory

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) - Počítáme brouky při výšce natě kolem 15 cm v období hromadného kladení vajíček nebo se později hodnotí počet ohnisek s 35 larvami. Práh škodlivosti je 100 brouků na hektar (pouze brouci přezimující generace) a později 140 ohnisek s larvami mandelinky (5000 larev) na hektar.

Mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphidula nasturtii) se sledují pouze na sadbových bramborách (nebezpečí přenosu virových patogenů). Ve žlutých miskách sledujeme první nálety, které jsou zpravidla od druhé poloviny května a pak později až ve druhé polovině července a začátkem srpna. Práh škodlivosti, kdy se dělá ochrana, je při prvních náletech okřídlených mšic.

Pícniny

U vojtěšky či jetele lučního se ochrana proti hmyzím škůdcům dělá zejména v semenných porostech.

Listopas pruhovaný a listopas čárkovaný (Sitona humeralis a S. lineatus) - Tyto nosatce sledujeme v období vzcházení porostu a zjišťujeme požerky na listech. Práh škodlivosti je 5–10 brouků na 100 rostlin

Fytosugní třásněnky (Odontothrips confusus, Thrips tabaci, Frankliniella intonsa)- V termínu před květem semenné seče odebíráme lodyhy a vyklepáváním na podložku hodnotíme počty fytosugních třásněnek.Práh škodlivosti je 3–4 třásněnky na jednu lodyhu.

Fytosugní ploštice - klopuška světlá (Adelphocoris lienolatus),klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis) a klopuška černá (Adelphocoris seticornis) - Odpočty klopušek děláme pomocí entomologického smýkadla ve dvou termínech: před květem druhé seče a v dokvétajících porostech. Práh škodlivosti je v prvním termínu 150 ploštic a ve druhém termínu 250 ploštic na 100 smyků.

Nosatčíci rodu Apion (A. triforii a A. apricans) mají zpracovanou prognózu i signalizaci ošetření. Provádíme odběr brouků před květem první seče pomocí entomologického smýkadla (prognóza výskytu při zjištění 350 jedinců na 100 smyků) a signalizujeme ošetření před květem druhé seče, když je překročena hodnota prahu škodlivosti, tj. více než 200 brouků na 100 smyků.

Hrách setý

Listopas čárkovaný (Sitona lineatus) a listopas zdobený (S. macularius) - Tyto nosatce sledujeme v období vzcházení hrachu do fáze 3–4 pravých listů a zjišťujeme charakteristické výkusy na okrajích listů. Práh škodlivosti není stanoven.

Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) klade žlutá vajíčka na první nejmladší lusky (3 dny po opadu okvětních lístků). Práh škodlivosti je při zjištění 2–3 % lusků s vajíčky (obr. 11).

Obaleč hrachový (Cydia nigricana) - Před květem hrachu sledujeme pomocí dvou feromonových lapáků nálet samců (obr. 12). Práh škodlivosti je při přírůstku 6–10 samců na 1 den letové aktivity (dny, kdy je teplota v době od 16.30 do 19.30 hod minimálně 18 °C) v obou lapácích. Ošetřujeme v období líhnutí housenek, tj. za 1 týden či 14 dní podle povětrnostních podmínek.

Kyjatku hrachovou (Acyrthosiphon pisum) pozorujeme během vývoje hrachu průběžně a hodnotíme počet mšic na rostlinu vyklepáváním na bílou podložku. Práh škodlivosti je 3–5 mšic na 1 rostlinu.

Závěr

U řady polních plodin jsou známy metody hodnocení i prahy škodlivosti hmyzích škůdců, ale stále neznáme i u běžně vyskytujících či nových škůdců metody a termíny hodnocení i jejich hodnoty prahu škodlivosti. Tato neznalost často vede ke zbytečnému používání chemických přípravků, čímž se zvyšují náklady na produkci a aplikace negativně zasahuje do životního prostředí nebo vznikají zbytečné ztráty na výnosu i kvalitě produktu.

Pro získaní seriózních podkladů pro zpracování metod signalizace i prahů škodlivosti je nutno tuto problematiku řešit ve výzkumných programech naší vědeckovýzkumné základny. Pěstitelé pak budou moci využit získaných poznatků pro své kvalifikované rozhodnutí v ochraně pěstované plodiny.

V současné době by bylo vhodné zpřesnit, případně stanovit metody monitoringu a nové prahy škodlivosti u následujících plodin a jejich škůdců:

• řepka ozimá - stonkoví krytonosci (Ceutorhnychus napi, C. pallidactylus), krytonosec zelný (C. pleurostigma), květilka zelná(Delica radicum), osenice polní (Agrotis segetum);

• mák setý - žlabatka stonková (Timaspis papaveris), krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba),bejlomorka maková (Dasineura papaveris);

• kukuřice - bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera);

• slunečnice - fytosugní klopušky (zejména Lygus rugulipennis), zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis);

• obilniny - přenašeči viróz (křísi a mšice),

• hrách - listopasi rodu Sitona

• a věnovat pozornost by se mělo i řadě dalším plodinám a škůdcům.

Obr. 11: Nakladená vajíčka zrnokaze hrachového na lusku hrachu hrachového

Obr. 12: Feromonový lapák na obaleče hrachového

Literatura

Anonymus (2008): Metodická příručka ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům, I. Polní plodiny, ČSR Praha, 504 s.

Kocourek, F., Stará, J., Falta, V., Rotrekl, J. (2008): Metodika ochrany kukuřice proti zavíječi kukuřičnému - ochrana genetická, chemická, biologická a agrotechnická. VÚRV, v.v.i. Praha, 36 s.

Rotrekl, J. (2008): Zásady ochrany máku setého (Papaver somniferum L.) před některými hmyzími škůdci. VÚP Troubsko, 16 s.

Rotrekl, J. (2009): Hmyzí škůdci semenných porostů vojtěšky (Medicago sativa L.) a ochrana proti nim. Zemědělský výzkum Troubsko, 30 s.

Seidenglanz, M., Rotrekl, J., Kolařík, P. (2010): Metodika ochrany hrachu (Pisum sativum L.) proti zrnokazi hrachovému (Bruchus pisorum L.). Agritec Šumperk, 26 s.