Výsledky sledování a doporučení při ochraně kukuřice seté proti bázlivci kukuřičnému

24. 06. 2016 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 3417x

Kukuřice zažívá v posledních letech doslova pěstitelský rozmach mezi zemědělci. Zařadila se tak mezi plodiny zaujímající velké procento obhospodařované zemědělské půdy. V osevních sledech je často zařazována i ve víceletých pěstitelských cyklech jdoucích za sebou. Při této technologii je třeba mít na paměti i riziko především z důvodu zvýšeného výskytu škodlivých organizmů.

Jedná se především o houbové patogeny a hmyzí škůdce. Kdo by neznal příznaky, které způsobuje v počátečních fázích růstu kukuřice larva bzunky ječné, či v pozdějších fázích lámání stonků, které způsobují housenky zavíječe kukuřičného. Již delší dobu se v porostech stále častěji setkáváme i s bázlivcem kukuřičným (Diabrotica virgifera LeConte). Tento hmyzí škůdce již není řazen mezi karanténní škůdce, v oblastech Moravy a východní poloviny Čech je jeho výskyt tradiční se zjišťovanou velmi vysokou početností. V nejteplejších oblastech při opakovaně pěstované kukuřici jsou hlášeny z porostů výskyty poškození kukuřice způsobené larvami - vyvracené rostliny - tzv. husí krky.

Bázlivec kukuřičný (obr 1, 2) přezimuje jako vajíčko ve svrchní vrstvě půdy. Na jaře se líhnou larvičky, jejichž vývoj je úzce spjatý s kukuřicí, respektive s jejím kořenovým systémem. Tyto larvy velmi rychle hynou v případě, že nenarazí krátce po svém vylíhnutí ihned na kořeny. Na mortalitu vajíček a vylíhnutých larviček má velký vliv průběh povětrnostních podmínek v zimním období a brzy na jaře, struktura a skeletovitost půdy, zamokření. Dostupné literární zdroje uvádí až 99% mortalitu z důvodu nepříznivých podmínek. Nejzávažnější škody způsobují larvičky třetího instaru postupným ožíráním kořenů rostlin. Dochází tak k oslabování či vývratu rostlin - v porostech se vyskytují rostliny s tzv. husími krky (obr. 3). Dospělci se líhnou na přelomu měsíce června a července. Skeletují listy, okusují nejmladší blizny na vyvíjejících se palicích ještě před vlastním opylením, v pozdějších fázích vývoje kukuřice vyžírají tvořící se semena (obr. 4). Dochází ke snížení výnosu z hledisky kvantity i kvality (obr. 5). Dospělci bázlivce kukuřičného jsou v porostu velmi mobilní. Dokáží migrovat až na vzdálenost 40 km.

Obr. 1: Sameček bázlivce kukuřičného

Obr. 2: Samička bázlivce kukuřičného

Obr. 3: Poškozený kořenový systém rostlin - tzv. husí krky

Obr. 4: Bázlivec kukuřičný - žír palic

Obr. 5: Nepravidelná hluchost palic

Způsoby monitoringu

Pro sledování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice lze využít různé formy monitoringu pro zjištění jeho přítomnosti. Nejméně náročné se jeví vizuální pozorování dospělců na rostlinách, či půdní výkopky (většinou v měsíci červnu) na zjištění přítomnosti larev na kořenech a poškození kořenového systému rostliny. Dále lze využít nejrůznější feromonové lapače (např. typ Csalomon PAL), či lepové desky žluté barvy.

Na pracovišti Zemědělského výzkumu v Troubskou dlouhodobě provádíme sledování výskytu bázlivce v provozních plochách kukuřice na lokalitách jižní Moravy (obr. 6). K vlastnímu monitoringu využíváme feromonové lapáky, které bývají vyměněny na přelomu července a srpna. Celková doba monitoringu je od konce měsíce června do začátku září, tj. celkově 2 měsíce. Odpočty dospělců na lepových deskách jsou zpravidla prováděny cca v týdenním intervalu. Zároveň sledujeme poškození palic žírem dospělců a poškození kořenového systému rostlin.

Obr. 6: Monitoring bázlivce - feromonový lapák

Monitoring v roce 2015

V roce 2015 bylo sledováno celkem 5 lokalit jižní Moravy a 2 lokality z oblasti Vysočiny u obce Domášov (tab.). Snažili jsme si zvolit lokality, kde je monitoring prováděn dlouhodobě a je tak možné sledovat vývoj zachycené populace a jejich způsobené škody v dlouhodobém horizontu. Instalace feromonových lapáků na jednotlivé lokality proběhla v termínu 18. června.

V prvním termínu sledování byli zjištěni jedinci bázlivce na lokalitě Dolní Dunajovice v počtu 12 dospělců. Jedná se z pohledu monitoringu o nejjižněji položenou lokalitu. Kromě toho na této lokalitě byla kukuřice pěstována druhým rokem po sobě.

Již při druhém termínu hodnocení zde byl překonán práh ekonomické škodlivosti, celkem bylo zjištěno za týden 114 jedinců na 1 lapák. V tomto termínu zároveň byly zjištěny první výskyty na lokalitách Syrovice, Žabčice a Strachotín v počtu 1–18 dospělců na lapák. U lokality Syrovice se jednalo již o zachycení migrujícího jedince, jelikož zde byla kukuřice pěstována v prvním roce a v dalším termínu sledování zde nebyl zjištěn žádný nález.

V termínu 15. 7. pokračoval výskyt v porostech kukuřice pěstovaných ve víceletých sledech po sobě, poprvé byl též zaznamenán výskyt v kraji Vysočina - lokalita Domášov II. (kukuřice 4. rokem). Z tohoto výsledku je zřejmé, že k prvnímu výskytu došlo až po 3 týdnech od záchytu na lokalitě Dolní Dunajovice. Na lokalitě Domášov byl lapák umístěn i v porostu kukuřice pěstované v osevním sledu. První výskyt byl zaznamenán až v termínu 29. 7. U ostatních lokalit byl naproti tomu zjištěn v tomto termínu vrchol náletu (výskytu).

Při porovnání celkové zjištěné početnosti jsou patrné rozdíly při pěstování kukuřice v osevních sledech a monokultuře. V porovnání s minulými lety sledování byl zjištěn celkový nižší výskyt bázlivců na lokalitě Dolní Dunajovice. Jedním z ovlivňujících faktorů to může být výskyt velmi vysokých teplot s minimem srážek v letních měsících a s tím spojený vizuálně velmi stresovaný porost kukuřice a porost kukuřice ve druhém roce pěstování. Při porovnání pěstované kukuřice na lokalitě Domášov byla celková početnost také velmi vysoká u kukuřice pěstované 4. rokem (Domášov II.) s vrcholem náletu v první dekádě měsíce srpna Na této lokalitě nebyl proveden proti bázlivci kukuřičnému žádný ochranný zásah, pouze se aplikoval insekticid proti zavíječi kukuřičnému a to v termínu 1. dekády měsíce července. Nejvíce zjištěných jedinců pak bylo z našeho monitoringu celkově pozorováno na lokalitě Strachotín (kukuřice 2. rok) a to 1420 jedinců.

Tab.: Početnost dospělců bázlivce kukuřičného v roce 2015 na vybraných lokalitách jižní Moravy

Vývoj populací na vybraných lokalitách

Z grafu je patrné, že při porovnání dvou různých technologií pěstování kukuřice: monokultura×osevní postup bylo ve všech letech sledování zjištěno velmi vysoké zastoupení dospělců bázlivce u technologie s monokulturou. Na lokalitě Troubsko s kukuřicí pěstovanou v osevních sledech se populace ustálila na úrovni cca 500 jedinců za sledované období. Nejsou zde proti němu prováděny žádné ochranné zásahy v podobě použití registrovaných insekticidů. U lokalit Dolní Dunajovice a Žabčice je celková početnost velmi vysoká. Zároveň zde v posledních několika letech pozorujeme i pravidelné škody na palicích. Kořenový systém je většinou poškozen v menší míře a s výskytem v průměru kolem 2 larev na kořen.

Graf: Srovnání početnosti bázlivce kukuřičného v letech 2006–2015 na vybraných lokalitách

Způsoby ochrany

Pří výběru vhodné metody ochrany musíme brát v potaz mnoho dalších faktorů. Především je důležité brát ohled na pěstební lokalitu, průběh povětrnostních podmínek v daném roce, zastoupení kukuřice v osevních sledech daného pěstitele, zastoupení kukuřice na okolních pěstitelských plochách či výskyt bázlivce v předchozích letech pěstování. Při pěstování kukuřice v monokultuře bude stoupat možný výskyt poškozených kořenů larvami tohoto škůdce.

Při ochraně kukuřice proti larvám lze použít půdní insekticidní přípravek Force 1,5 G (tefluthrin) v dávce 93,3 g/100 m řádku. Pro aplikaci tohoto granulovaného insekticidu je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice. Do kukuřice je registrováno mořidlo Sonido 400 FS (thiacloprid) proti drátovcům a tak lze do jisté míry spekulovat i o možnosti vedlejšího účinku právě proti prvním vývojovým stadiím larev bázlivce.

Ochrana proti dospělcům se provádí u kukuřice pěstované na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno.

V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků 1 či 2 postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní. Z registrovaných přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS (lambda-cyhalothrin) v dávce 0,4 l/ha, Decis Mega (deltamethrin) v dávce 0,2–0,25 l/ha a přípravek Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha. U registrovaných pyretroidních přípravků je nutno dbát pro dosažení dobré biologické účinnosti dodržení optimálních povětrnostních podmínek při jejich aplikaci. Dále lze použít přípravky obsahující indoxacarb - Steward, Explicit plus a Stocker - všechny v dávce 0,125 kg/ha. V letošním roce je možné využít nově přípravek Ampligo - kombinace účinných látek chlorantraniliprol a lambda-cyhalothrinu - v dávce 0,2 l/ha.

Závěr

Při pěstování kukuřice je nutno dodržovat základní prvky integrované ochrany spočívající už na začátku ve volbě, zda kukuřici pěstovat v osevním postupu či ve sledech po sobě. Námi zjištěné výsledky ukazují, že již ve druhém roce se populace bázlivce v porostu zdvojnásobí v porovnání s předchozím rokem, zároveň jsou pozorovány pravidelné škody na kořenech rostlin a příznaky poškození na palicích způsobené žírem dospělců. Při dosažení prahových hodnot je pak nutno volit rostlinolékařský zásah v podobě aplikace registrovaných insekticidů. Vzhledem k velmi značné mobilitě je dobré tyto zásahy realizovat na všechny takovéto zasažené porosty. Populace bázlivce by se tak měla udržet na nižších hodnotách, se kterými se setkáváme v porostech kukuřice pěstovaných v osevních sledech.

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

Výsledky sledování a doporučení při ochraně kukuřice seté proti bázlivci kukuřičnému